Nakladatelství Plus nezklamalo a po nějaké době tu je další díl souborného vydání stripů "Peanuts". Jedná se o přímé pokračování sešitu "
Peanuts: Šťastný Snoopy - Sebrané stripy 1", a tak jsou ve druhém dílu obsaženy stripy, které původně vycházely v obdobích 17. října 1965 až 31. července 1966. Nejedná se tak ani o období jednoho roku, a proto je snadné si domyslet, že pokud se bude dařit, těch sešitů, co u nás vyjde, bude ještě hodně. Jen tak dál, protože "Peanuts" jsou prostě stripy, které si zaslouží vydávání i v češtině, a to i přesto, že je možná znáte z novin anebo z internetu.
![]()
Charles M. Schulz vytvořil ikonické postavy a udělal z jejich životů něco veřejného, něco neskutečně zajímavého, kdy se často vrací ke stejným tématům, a vy jste rádi, protože chcete vidět, co dál vymyslel, i když je vám jasné, že jsou zde určitá pravidla, která prostě nepřekročí. Třeba v tomto díle se hodně řeší vztah Charlieho Browna k baseballu. Jako kdyby ho miloval a nesnášel v jednu chvíli. Tohle je krásné zpodobnění toho, jak si nevěříme, ale jak chceme něco dosáhnout. A děláme to i ve chvíli, kdy se nám pořád nedaří a kdy není vidět zlepšení. Proč si nejít za svým snem, i když v něm nijak nevynikáme, i když je jasné, že nikdy nebudeme dost dobří? Nabízí se druhá rovina, zda Charlie Brown nehraje jen proto, že se to od něj očekává. To už by pak chtělo jinou interpretaci.
![]()
Tyhle různé pohledy souvisí s tím, jak se díváte na život, jak sami vnímáte svět, jestli spíše pozitivně, nebo spíše negativně. Pokud jste spíše depresivněji založen lidé, všechno si moc berete, je možné, že "Peanuts" u vás depresi ještě prohloubí. Ony totiž depresivní jsou. Každá postava jako kdyby měla něco, co chce dosáhnout, ale nedokáže to. Charlie Brown má třeba baseball, ale také zrzečku, Snoopy v jedné své inkarnaci chce sestřelit Rudého barona, ale je to on, kdo je vždy sestřelen, Lucy chce Schroedera, Linus chce klid od Lucy, a tak dále. Každý má něco, co mu v životě překáží, ale bez čeho by zároveň nebyl tím pravým. Krásně se zde ukazuje, jak jsme utvářeni svým okolím a tím, s kým se setkáváme.
![]()
Stripy "Peanuts" patří k tomu nejlepšímu, co v americkém stripu kdy vzniklo. Charles M. Schulz držel kvalitu celou dobu na vysoké úrovni, a i když se v některých chvílích opakuje, je to spojeno pouze s tématem, nikoli tolik s vyústěním samotných vtipů a myšlenek, které nám zde prezentuje. Druhý sešit souborného vydání je další krásnou ukázkou toho, jak byl autor tvůrčí, jaké skvělé nápady měl a jaké postavy dokázal zařadit. Objevují se zde i postavy, které neznáte, které nejsou ani pojmenovány. Je to dáno šíří světa a tím, že se zde skutečně mohlo objevit mnoho dětí. Záleželo jen na tom, jak daleko chtěl Schulz zajít. Ale on si byl dobře vědom toho, že některé postavy jsou prostě natolik zajímavé, že musí vyniknout. A to je jen dobře.