Comics Blog

Rytířský epos, který si napětím nezadá se špionážním thrillerem, strhne i dospělé! Myší hlídka jsou víc než vojáci, jsou to průvodci a odhodlaní hrdinové ze světa našeho dětství!

David Petersen vytvořil obraz středověku ve světě myší. "Hlídka" byla skupina vybraných bojovníků (myší a myšáků), která chránila cesty před predátory a pomáhala vytvořit bezpečný svět pro život. Příběh z podzimu myšího roku 1152 nás ale přivádí na začátek napínavého vyšetřování. Trojice přátel při plnění běžného úkolu odhalí zrádce. Na vlastní pěst se pustí do pátrání. Stopy přitom vedou do vlastních řad. To už je ale čtenář, bez ohledu na věk, pohlcen vyprávěním o odhodlání a dramatických bojích za správnou věc.

Autor komiksu "Myší hlídka" nevyhledává krutost, zároveň však zbytečně nezměkčuje. Součástí příběhu je i smrt, ale násilí tu není adorováno. Jako bychom prožívali rytířské legendy, kde nad bolestí vítězí romantika a smysl pro čest. S myšími hrdiny se tak ocitáme na pomezí špionážního thrilleru a "Tří mušketýrů".

Klasické a detailní kresby posilují intenzitu a napětí příběhu. Svou precizností a hloubkou – nejen výtvarnou, ale i vypravěčskou - může práce Davida Petersena připomínat Tolkienova "Pána prstenů". Přestože hlavními postavami "Myší hlídky" jsou tři myšáci, kniha se nezaměřuje na čtenáře - chlapce. I malé čtenářky mohou v komiksu najít svůj vzor ve statečných bojovnicích nebo velitelkách celých jednotek. Velkou předností komiksu Davida Petersena jsou jasně vykreslené charaktery, včetně slabých stránek myších osobností. Děti se tak přirozeně dozví, že nikdo se superhrdinou nerodí a i nejlepší bojovník může vše snadno pokazit, když je zbrklý.

Petersenova sága o skupince statečných myší se rozvinula z jednoduché úvahy o tom, že tito hlodavci by mohli mít svébytnou kulturu. Mladý výtvarník ji začal promýšlet a splétat napínavé příběhy. Komiksy o "Myší hlídce" obdržely řadu cen v mnoha zemích světa. Dostaly například několikrát Cenu Willa Eisnera a časopisem Wizard byla "Myší hlídka" vyhodnocena jako nejlepší nezávislá dobrodružná kniha roku 2006. Server IGN.com ji navíc ocenil jako nejlepší nezávislou knihu a byla také bestsellerem podle listu New York Times. Komiksy přitom David Petersen původně nechtěl vydávat masově a většinu z nich věnoval své ženě Julii.

Mimořádnou péči věnovalo knize i nakladatelství Comics Centrum. Vydalo ji v atraktivním a přitom málo obvyklém čtvercovém formátu. Překladu se zhostil Jan Kantůrek, známý z práce na sérii "Zeměplocha" a příbězích barbara Conana. Vysokou úroveň překladu podtrhuje i to, že se Kantůrkovi podařilo nalézt české ekvivalenty jmen, které v sobě nesou původní dynamiku postav a zeměpisných názvů.

Knihu "Myší hlídka 1: Podzim 1152" je možné se slevou objednávat na těchto internetových stránkách: http://www.comicscentrum.cz/9788088152088-mysi-hlidka-1-podzim-1152.html Cena knihy je standardně 699 Kč, ale na stránkách ji máte výrazně levněji. "Myší hlídka 1: Podzim 1152" je vydána v pevné vazbě s přebalem a obsahuje celkem 204 stran.

Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy (Hellboy: The Bride of Hell and Others)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Hellboy in Mexico", "Double Feature of Evil", dvoudílná minisérie "The Sleeping and the Dead", "The Bride of Hell", "The Whittier Legacy" a "Buster Oakley Gets His Wish" u Dark Horse Comics. Souborně v originále komiks vyšel jako "Hellboy: The Bride of Hell and Others" v roce 2011. České vydání má 208 stran a prodává v plné ceně 599 Kč.

Scénář: Mike Mignola

Kresba: Mike Mignola, Richard Corben, Kevin Nowlan, Scott Hampton a Dave Stewart

"Hellboy" už vás asi nemá tolik čím překvapit, protože jeho kvalita je celkově tak vysoká, že očekáváte určité standardy. A přesně to je i případ knihy "Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy", která nám naznačuje, že těch knih, kterých je ještě třeba vydat česky, opravdu není tolik. Tedy myslím v rámci samotné série "Hellboy". Co si budeme nalhávat, už nás vlastně čeká jen jedna kniha v klasické sérii, kniha dvanáctá. Jasně, s tou Hellboy z komiksového světa nezmizel, ale realizoval se ve vedlejších sériích jako "Hellboy in Hell" nebo "Hellboy and the B.P.R.D.". Comics Centrum pořádně zabralo a dodalo nám nové díly velmi brzy po sobě.

Jelikož je kniha "Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy" sbírkou hellboyovských povídek, rád bych se na jednotlivé podíval postupně. "Hellboy v Mexiku" je úvodní povídkou, která v sobě má jeden krásný prvek - mexické wrestlery. Můžete si o nich myslet, co chcete, ale prostě dovedou svým zjevem, svou kulturou zaujmout. A Hellboy mezi ně skvěle pasuje, což dokazuje i výborný konec povídky. "Dvojprogram zla" je parádní nápad - dvě povídky, které jakoby sledujete v kině. Klasický model amerických kin, kdy dávala dva filmy za cenu jednoho, aby je aspoň někdo viděl. Hezky béčkově jsou komiksové příběhy také pojaty a vy si říkáte, že by to celkem do toho kina pasovalo. Navíc Mignola má pořád zajímavé nápady, které se od sebe navzájem odlišují a rezonují novotou, i když Hellboy se nemění.

U obou povídek měl kresbou na svědomí Richard Corben, což není zrovna můj oblíbenec. Nějak mi jeho kresba nesedí, ale když pominu nějakou prvotní nechuť k jeho tvorbě, musím mu přiznat, že pokud jde o hororovou atmosféru, dokáže ji zachytit dokonale. Právě "Dvojprogram zla" je toho důkazem. Padá na vás ta správná staromilská hororová atmosféra, kterou byste chtěli u filmu i u komiksu zažívat častěji. Povídku "Spící mrtví" už ale kreslil Scott Hampton, který z takové osmdesátkové, možná sedmdesátkové atmosféry přešel ke gotickému hororu z Anglie, kde se nedá nikomu věřit. Mignola na začátku jasně říká, že to bude komiks o upírech, ale to vůbec nevadí, protože není důležité, jaké monstrum zde je, jde o příběh samotný a jeho průběh. A tady se Mignolovi zadařilo vytvořit děj plný nejistoty a plíživého děsu se skvělými scénami - například malé rakve.

Titulní příběh "Ďáblova nevěsta" už opět kreslil Richard Corben. Kresba a scénář si opět sednou a Mignola ukazuje, kde je jeho velká síla - v tom jak bere různé zdroje a přetváří je do funkčního příběhu. Tady vzal satanský rituál, křižáckou legendu, biblickou legendu a to všechno spojil do celku, který až dokáže překvapit svou emocionální silou a jistotou, s jakou je veden až do svého závěru. Následuje "Whittierův odkaz", jenže je jediným příběhem, který ve sbírce nakreslil sám Mignola. Jsou zde skvělé akční scény, ale jinak je to jeden z těch příběhů, které vám snadno v celém Hellboyově universu zapadnou. Snad i proto, že je krátký - má osm stran.

To už na vás čeká poslední komiks, který kreslil Kevin Nowlan a jež Minola nazval "Busteru Oakleyovi se splní přání". Hned první stránka vás přenese kresbou do té správné atmosféry, protože pohledy těch dětí jsou jednoduše děsivé a vám se vybaví horory jako "The Bad Seed" nebo "Omen". Mike Mignola velmi dobře vybral kreslíře pro tento komiks, protože Nowlan dovedl jeho představy zachytit s dokonalou zručností, která se projevuje hlavně v těch zvířatech a zvířecích monstrech. Paráda! Celkově hodnotím knihu jako skvělou, protože tentokrát mě Hellboyovy povídky zase jednou odrovnaly a já jsem si užíval skoro každou. Navíc k tomu máte spoustu bonusového materiálu. Kniha nejen pro fanoušky série, ale prostě pro milovníky komiksu.

Komiks "Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy" zakoupíte se slevou na stránkách Comics Centra.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Hellboy 1: Sémě zkázy"
"Hellboy 2: Probuzení ďábla"
"Hellboy 3: Spoutaná rakev a další příběhy"
"Hellboy 6: Podivná místa"
"Hellboy 7: Pražský upír a další povídky"
"Hellboy 8: Temnota vábí"
"Hellboy 9: Divoký hon"
"Hellboy 10: Paskřivec a další příběhy"

Pajasan

Vydalo nakladatelství Meander v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 36 stran a prodává se v plné ceně za 268 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander.

Scénář: Vratislav Brabenec

Kresba: Petra Josefína Stibitzová

Nejsem nijak velký fanoušek The Plastic People of the Universe. Co to kecám, vždyť já je vlastně neznám, takže ani fanoušek být nemohu. Jasně, vím něco o tom, jak se podepsali do historie, že byli zásadní undergroundovou skupinou 70. let, zásadní hlavně z pohledu vytvoření Charty 77, ale jejich hudbu jsem zaslechl jen z rychlíku a ani nevím, co pořádně hráli. Nemluvě o tom, že jsem se nikdy nezajímal ani o tvorbu jednotlivých členů kapely, ať už v době, kdy byli ještě součástí kapely, anebo kdy se vydali na samostatnou dráhu. A pak se mi dostala do ruky kniha "Pajasan", za kterou bych chtěl v první řadě poděkovat nakladatelství Meander.

Proč jsem začal se skupinou The Plastic People of the Universe? Proto, že autorem knihy "Pajasan", respektive autorem její textové části, je Vratislav Brabenec, jenž hrál v The Plastic People of the Universe na saxofon. Ze skupiny odešel teprve v nedávné době, konkrétně na konci roku 2015 - v současnosti kapela hraje bez jakéhokoli z původních nebo klasických členů. Vratislav Brabenec není jen saxofonista, ale také básník a prozaik, což se ukazuje právě v knize "Pajasan", která ale klasickou sbírkou, je především komiksem, který nakreslila Petra Josefína Stibitzová.

I když by se dalo o knize mluvit spíše jako o ilustrované básni v próze, tak ve skutečnosti zde komiksové prvky jsou. Pravda, není to zrovna to, že by autorka použila pro zachycení textu bubliny, text přímo je v panelech, mimo ně, jako kdyby plul kolem, ale ta komiksovost je v tom, že i když v některých případech kresba skutečně primárně ilustruje text, jsou zde patrné sekvence, které kresbou řeknou ještě o něco více, než řekl Vratislav Brabenec svými slovy. Například hned na třetí stránce je výborné komiksové zachycení toho, jak pajasan rostl, ještě navíc doplněné okapovou rourou, která souvisí s vodou a dává tušit, jak k růstu docházelo.

Kresba je rozhodně tím, co komiksu dává něco navíc. Samotný text by tak dobře nefungoval, především pak v případě, pokud je kniha skutečně určena dětem, jak je v knize několikrát zmíněno. Popravdě mám pocit, že některé pasáže bude mít problém pochopit i dospělý, protože jsou celkem dost metaforické (mniši), případně dobové (opravdu mladí text se Stalinem a Gottwaldem mohou uchopit?), na druhou stranu jsou zde pasáže, které jsou až moc doslovné (poražení pajasanu a to, jak jsou zde lidé zlí). Přesto jsou v knize scény, které se dovedou vrýt do mysli a přinutí vás přemýšlet. Například scéna s malým džípem.

Vratislav Brabenec

Nebudu tvrdit, že nejsem cílová skupina takové knihy, naopak si myslí, že jsem člověk, který se snaží přemýšlet, který se za textem snaží vidět něco víc, ale v případě tohoto díla si nemohu pomoct, ale je to tak nějak neustálé se navracení k tomu, co zde bylo, co zásadně vstoupilo do života a nějakým způsobem to zde zůstalo. Jenže pro mladé, pro které je "Pajasan" psaný, je to doba, která je prostě pryč a které nebudou rozumět. Ano, historie se opakuje a není vyloučeno, že dovolíme podobné kácení stromů, že necháme ty, kteří jsou zlí, dělat, co se jim zachce, ale je tahle kniha o tomhle? Anebo je to jen vzpomínka, povzdech stárnoucího muže, který už to hlavní řekl?

Ségry (Sisters)

Vydalo nakladatelství Paseka v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Sisters" v roce 2014. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.

Scénář: Raina Telgemeier

Kresba: Raina Telgemeier

S Rainou mám jeden problém. Nedokáže mě usadit na zadek, abych jen ohromeně zíral, když její komiks čtu, anebo když jej dočtu. Já vůbec netvrdím, že její komiksy jsou špatné, naopak, jsou skvělé a já se nemohu každého dalšího dočkat, ale jednoduše zde chybí ještě jeden element, abych jí dal maximální hodnocení. Nevím, co to přesně je, jestli mi chybí něco epicky velkého, anebo sdělení nějaké zásadní pravdy, ale jednoduše nemám po dočtení pocit, že tohle je komiks, který by si těch 100 % zasloužil. I tak si ale zaslouží hodnocení co možná nejvyšší. Po přečtení Raininých komiksů však nikdy nemám takový pocit naplnění a zároveň odrovnání z příběhu, jako v případě komiksu "Pupíky", který se také zaměřuje na dospívání, i když pravda, primárně smyšlené.

Raina jde cestou autobiografického komiksu, respektive komiksu, který má hodně prvků z jejího života. Co je na takových autobiografiích krásné i zrádné? Především to, že nevíte, jak moc máte autorce věřit, kolik toho, co vypráví, se skutečně stalo. Od toho je ale třeba se oprostit, protože nejde o samotnou pravdu, ale jde především o to, jak je příběh podán, jestli je dobrý, jestli dovede čtenáře zaujmout. A Raina Telgemeier rozhodně zaujmout umí, což dokázala i komiksem "Úsměv", který v loňském roce vydalo také nakladatelství Paseka. Ve stejném stylu pak Raina pokračuje i v případě komiksu "Ségry".

V komiksu "Úsměv" se Raina nezabývala výhradně sebou, ale přece jen šlo o hlavní postavu, která se jmenuje Raina a která měla jeden pořádný problém. Jako malá si vyrazila zuby a dělala všechno pro to, aby zase vypadala normálně a nepřišla si jako zrůdička. Nenásilnou cestou Raina dovedla prezentovat hodnoty, které člověk má, respektive které si musí získat. Vše s humorem, nadhledem, ale s tím, že se zde neřeší jen sranda, někdy prostě musí zasáhnout něco bolestivějšího. Nejinak je tomu v případě komiksu "Ségry", kdy máte pocit, že jste zapadli do stejného světa. Jasně, je to dáno postavami, které se příliš nezměnily, ale je to dáno i tím, že Raina si skvěle drží styl, a to jak kresebný, tak i styl vyprávění. Pořád má co říct, pořád je to zábavné a pořád to v sobě má větší hloubku, než byste na první pohled čekali.

Raina vlastně bilancuje svůj vztah se sestrou. Jestli jste někdy měli sourozence, asi docela chápete, jaké takové vztahy mohou být. Není jednoduché se snést, někdy si opravdu lezete na nervy, ale pokud vaše vztahy nejsou vyloženě špatné, tam někde pod povrchem je sourozenecká láska, která je neskutečně silná a která se musí prodrat na povrch, někdy velmi těžce. Já mám sourozence a vím, že někdy jsem ho nesnášel, ale nikdy ne opravdu. Stejně tak už dnes vím, že bych ho nikdy za jiného sourozence nevyměnil. A přesně tohle popisuje i Raina. Život s lidmi je někdy nesnesitelný, ale tu cestu si k nim najdeme, pokud je opravdu milujeme.

Nelze než vzdát hold jak autorce, tak i českému nakladatelství Paseka, které se zatím s každým nově vydaným komiksem velmi pozitivně zapisuje do dějin vydávání komiksu v České republice. Ať už to jsou komiksy od Rainy nebo třeba "Hilda"či "Zátopek", ani s jednou knihou nešlápnete vedle. Navíc kvalita tisku a grafické práce jsou na parádní úrovni. Raina vás pak přesvědčí o tom, že je jedinečnou autorkou, kterou chcete číst častěji a budete vždy doufat, že od ní brzy vyjde něco, co vás potěší. Ne proto, že je naprosto novátorská, ale proto, že je to skvělá vypravěčka, která dovede příběhy podat krásně lidsky a vždy vypíchnout ty zásadní momenty. Nezbývá než opět dodat: Go, Raina!

Komiks "Ségry" vydalo nakladatelství Paseka, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Úsměv".

Polda a Olda 1: Kreslené příběhy z let 1974-1981

Vydalo nakladatelství Albatros v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu se slevou zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Petr Chvojka

Kresba: Jaroslav Malák

"Polda a Olda" není seriál, který bych znal v minulosti a který bych četl v době, kdy vycházel ve "Čtyřlístku". Právě zde měl své hlavní pole působnosti a zde primárně příběhy s malým chlapcem a jedním ještě menším skřítkem vycházely. Kniha "Polda a Olda 1: Kreslené příběhy z let 1974-1981" se zabývá těmi díly série, které vyšly v letech 1974 až 1981, což název říká celkem jasně. Jednalo se o skutečně dlouhou sérii, která vycházela až do roku 1994. Pokud tedy všechno dobře půjde, fanoušci komiksu by se měli dočkat ještě dalších dvou dílů, které shrnou celou sérii a vy si ji tak budete moct naplno užít.

V první řadě bych chtěl ocenit nakladatelství Albatros, že stále pokračuje ve vydávání starších dětských komiksů, které v současné době již nevycházejí a které si dnešní generace může jen těžko pamatovat. Díky tomu se k nám dostávají skutečně poklady a hlavně ukázka toho, že zde bylo velké množství tvůrců, kteří byli schopni zaujmout, kteří měli dobré nápady, ať už v oblasti kresby, anebo i v oblasti scénáře. Série, které zde vznikaly, byly skutečně určené dětem, byly zábavné, zajímavé a zaslouží si nezapadnout. Netvrdím, že každá série byla skvělá, ale aspoň připomenutí některých by mělo sloužit nejen k tomu, že se ukáže, jak dlouhou tradici komiks v České republice má, ale také že je kvalitní.

Seriál "Polda a Olda" má na dětský komiks na pokračování celkem klasickou formu. Jedná se o šestistránkové epizody, které na sebe nijak zásadně nenavazují a každá je schopná stát samostatně bez toho, aby bylo nutné znát děj předchozí. Není zde žádný vývoj postav, není zde nic, co by směřovalo k nějakému většímu smyslu. Cílem komiksu je tak jednoznačně bavit děti, potěšit je, nabídnout jim eskapády se zajímavými postavami, kdy Olda je na první pohled obyčejný kluk, ale jakmile se setká s Poldou, malým trpaslíkem, který až moc dlouho spal, je jasné, že vždy dojde k nějaké zajímavé události, která ovlivní jejich životy. Ale ono to nikdy nedopadne špatně.

Petr Chvojka a Jaroslav Malák mají na první pohled epizodickou formu vyprávění zvládnutou naprosto skvěle. Díky tomu vlastně čtení v sebraném vydání nepřináší tolik navíc, tedy samozřejmě kromě toho, že všechny příběhy budete mít pohromadě. Kdybyste četli jeden den jeden příběh, bude to na vás mít možná lepší efekt, než když si přečtete všechny najednou. Najednou je prostě zhltnete a nebudete z nich mít až takový požitek. Tudíž moje doporučení pro četbu je rozhodně to, abyste si čtení rozložili na pokračování. Více si knihu "Polda a Olda 1: Kreslené příběhy z let 1974-1981" užijete.

Co bych na knize "Polda a Olda 1: Kreslené příběhy z let 1974-1981", respektive příbězích, které jsou její součástí, vyzdvihl nejvíce, to bude kresba, která je v podání Jaroslava Maláka prostě skvělá. Dokázal vystihnout výrazy tváří, nemluvě o tom, že používal i zajímavé rozložení panelů, které není pro dětský komiks obecně až tak typické - mám na mysli především rozdělení jednoho panelu do dvou, ale případně i eliminace bublin pouze na zvukové efekty, které já moc rád nemám, ale v tomhle komiksu mi seděly. Příběhově mi komiksy nepřijdou až tak nápadité, což je také důvod, proč jsem dal 80 % a ne více. Jsou zde relativně klasická témata, která jsou oživena v rámci série prvky, které tvůrci Poldovi a Oldovi přiřknuli. Na trhu je další důležitý dětský komiks v souborném vydání a já doufám, že dojde i na další dvě sbírky, abychom měli "Poldu a Oldu" kompletní.

Komiks "Polda a Olda 1: Kreslené příběhy z let 1974-1981" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Myší hlídka 1: Podzim 1152 (Mouse Guard: Autumn 1152)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2016. Vyšlo původně jako šestidílná minisérie "Mouse Guard: Fall 1152" u Archaia Studios v letech 2006 a 2007, souborně vyšlo v roce 2007. České vydání má 204 stran a prodává se v plné ceně za 699 Kč.

Scénář: David Petersen

Kresba: David Petersen

O tom, že se Comics Centrum pokusí vydat knihu "Myší hlídka", jsem tak nějak věděl, přece jenom Comics Centrum vypustilo ven nějaké základní informace. Co jsem rozhodně nevěděl, to byl důvod, proč zrovna tenhle komiks má vyjít česky. Pravda, komiks dostal ocenění Eisner Award, ale to ještě neznamená, že to bude něco, co by mělo zaujmout široké publikum. Ale pak ještě padlo srovnání s "Pánem prstenů", které přece jenom zní zajímavě, i když na první pohled přehnaně. Kniha "Myší hlídka 1: Podzim 1152" však může velmi příjemně překvapit, a to jak ve svém originálním zaměření, tak i v příběhu, který od začátku nenudí.

David Petersen volí formu kapitol, kdy kniha jich obsahuje celkem šest. V úvodu každé kapitoly je lehké shrnutí dění, případně uvedení do děje, pokud jde o první kapitolu. Díky tomu - a nejen díky tomu - tak nemáte problém s tím, abyste příběh pochopili, protože i když do něj vstupujete ve chvíli, kdy už se něco stalo, kdy má myší svět určité dějiny, tak se v nich neztrácíte. I když je zaměřeno na něco většího, což je představeno tím, že myší lid má dojít určitých změn ve své struktuře, tak je to - a právě tady bych viděl podobnost s "Pánem prstenů" a případně i s komiksem "Kůstek" - zaměřeno na malé, skoro bezbranné postavy. V tomto případě to nejsou hobiti ani Kůstci, ale myši.

Přece jen tu ale rozdíl je - myši, které sledujeme, a to konkrétně Borise, Justýna a Straš, nejsou úplně bezbranné, ale naopak se jedná o nejlepší členy Myší hlídky, kteří mají zrovna zadaný jeden jednoduchý úkol. Mají zjistit, co se stalo s jedním kupcem, který nedorazil na trh a podle všeho se někde ztratil. Z jednoduchého úkolu se vyvine něco, co se nedá po první scéně prostě čekat, a čtenář jen užasle sleduje, jak se na sebe události dovedou nabalovat. Jako když se na vrcholu kopce spustí malá sněhová koule, ale dolů se přiřítí lavina.

David Petersen směřuje příběh nesmírně zkušeně, přesně ví, co chce vyprávět a jak, jde na jistotu. Navíc se rozhodl, že celý příběh v jedné knize uzavře. Respektive to hlavní, co se zde děje, je v knize "Myší hlídka 1: Podzim 1152" uzavřeno, i když z konce je jasné, že se příběh může vyvíjet dál. Také se dál vyvíjel. Kromě toho, že je David dobrým vypravěčem a má promyšlený scénář, má také velmi zajímavou kresbu. Je zde černá, jsou zde barvy, ale především jsou zde velmi povedené tvary zvířat, která dostávají - nikoli nutně - i nějaké antropomorfní schopnosti. V případě myší je to nezbytné, ale například u krabů to tak potřeba není, tam je zachována zvířecí podstata, nepotřebují mluvit. Stejně tak i hadi.

David Petersen přišel s nenápadným komiksem, u kterého si řeknete, že to bude jen něco dalšího se zvířátky. Ale David Petersen dal komiksu "Myší hlídka 1: Podzim 1152" dobrý příběh, dal mu zajímavou kresbu a vytvořil něco, co je vhodné jak pro dětské čtenáře, protože to není příliš krvavé a drastické, tak i pro čtenáře dospělé, protože příběh je napínavý a až do konce není jasné, jak dopadne a jak se celá zápletka vyvine. Nejvíce potěší, jak David Petersen celý svět promyslel, díky čemuž mu funguje a díky čemuž není nutné tolik na začátku popsat, abyste skutečně vpadli do něčeho, co znáte, protože Petersen tohle zvládá v rámci příběhu prezentovat dostatečně a zajímavě, abyste se neztráceli a příběh si užívali.

Knihu "Myší hlídka 1: Podzim 1152"zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Živí mrtví 17: Důvod se bát (The Walking Dead Vol. 17: Something To Fear)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako čísla 97 až 102 v sérii "The Walking Dead" u Skybound Entertainment (vzniklo pod Image Comics a bylo založeno přímo Robertem Kirkmanem). Souborně v originále komiks vyšel jako "The Walking Dead Vol. 17: Something To Fear" v roce 2012. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Robert Kirkman

Kresba: Charlie Adlard a Cliff Rathburn

Přichází Negan. Tohle je sousloví, které by se dalo použít pro shrnutí toho, o čem vlastně je sedmnáctý díl série "Živí mrtví". Kniha "Živí mrtví 17: Důvod se bát" konečně naplno odhaluje, jaké nebezpečí ještě na skupinu číhá a že sice mohli najít ráj, ale opět je to jen pseudo-ráj, který se může velmi záhy změnit v něco, co se bude více podobat peklu. Pak už jde jen o to, jestli zůstat na místě, anebo se posunout dál a vyčkávat, kdy se i další destinace změní v peklo. Ale ono je to hlavně o lidech. Ono je to vždycky o lidech a o setkání s těmi, kteří také přežili a snaží se přežívat dál. Někteří to dělají hodně svérázným způsobem.

V díle "Živí mrtví 16: Ten velký svět" jsme se více seznámili s novou skupinou přeživších, která je usídlena na místě, které se jmenuje Hilltop. Je to docela dobrá základna, kde jsou skvělé podmínky pro pěstování, mají zde spoustu zásob, o které se mohu podělit, prostě místo, s kterým by Rickova skupina mohla směle obchodovat. Jenže je tu Negan. Negan je chlápek, který má skupinu přívrženců. Skupinu, která je ozbrojená a která po Hilltopu vyžaduje v určitých intervalech polovinu jejich zásob. Prostě klasičtí desperáti, kterým jde především o to, aby nemuseli moc hnout brvou, ale přitom se měli dobře. Negan je jako stín, který padá na Hilltop, stín, který Rick velmi podceňuje, protože o něm pořádně nemá informace.

Rickova skupina a Hilltop uzavřeli dohodu. Rickovi lidé budou Hilltop bránit před Neganem a jeho Zachránci, Hilltop jim bude na oplátku poskytovat zásoby za jejich služby. Jenže ještě nenadešla chvíle, kdy se Rick s Neganem skutečně setkal. Vlastně se s Neganem pořádně nikdo nesetkal, protože ani vůdce Hilltopu netuší, jak Negan vypadá, jak je silný, co dokáže. Čtenář tak dostává plnou nálož toho, co znamená nebezpečí v zombie světě. Robert Kirkman ani na chvíli nezapomíná na to, že jsme v zombie světě, ta skutečnost je pořád patrná, ale zase se ukazuje, že zombie v takovém světě prostě nejsou nejnebezpečnější. Člověk člověku vlkem se zde naplňuje s děsivou obrazotvorností, která je doplněna skvělou Adlardovou kresbou. V sedmnáctém dílu si uvědomíte, že Charlie skutečně dovede skvěle nakreslit velmi vážné poranění způsobené chladnou zbraní. Za to ho musíte obdivovat, stejně jako budete zděšeni z toho, jak realisticky to vypadá.

"Živí mrtví 17: Důvod se bát" je knihou, která konečně přináší onen nezbytný zvrat, na který jsme čekali dvě předchozí knihy. A je to zvrat, který s vámi zase dovede pořádně hnout. Ale možná to není ani to, co se stane v polovině knihy, ale je to to, co se stane na jejím konci. V tu chvíli si říkáte, že musíte vědět, co bude dál, protože jinak se z toho zblázníte. Hoďte se do klidu, protože chvíli si budete muset počkat, ale jsem si jistý, že to, s čím Kirkman a Adlard přijdou, bude opět stát za to. Příběh začíná znovu nabírat na pořádných obrátkách a já mám pocit, že Kirkman pořád nevystřílel všechny svoje náboje. Rick je dále zajímavou postavou a to, co chystá, může být velkolepé anebo zdrcující. Na co byste si spíš vsadili? Já asi na to zdrcující. A přesto se nemohu pokračování dočkat!

Komiks "Živí mrtví 17: Důvod se bát" zakoupíte na stránkách Crew.

Na blogu najdete také recenze na knihy:

"Živí mrtví 1: Staré dobré časy"
"Živí mrtví 2: Míle a míle"
"Živí mrtví 3: Bezpečí za mřížemi"
"Živí mrtví 4: Touha je slepá"
"Živí mrtví 5: Nejlepší obrana"
"Živí mrtví 6: Život plný utrpení"
"Živí mrtví 7: Ticho před bouří"
"Živí mrtví 8: Zrozeni k utrpení"
"Živí mrtví 9: Smutek nás pozůstalých"
"Živí mrtví 10: Čím se stáváme"
"Živí mrtví 11: Střez se lovců"
"Živí mrtví 12: Život mezi nimi"
"Živí mrtví 13: Těžká cesta zpět"
"Živí mrtví 14: Není úniku"
"Živí mrtví 15: Kým chceme být"
"Živí mrtví 16: Ten velký svět"

Holmes 3 a 4 (Holmes)

Vydalo nakladatelství Meander v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako dva sešity série "Holmes" - v roce 2012 sešit "L'ombre du doute" a v roce 2015 sešit "La dame de Scutari". České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 320 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander.

Scénář: Luc Brunschwig

Kresba: Cecil

Luc Brunschwig a Cecil vytvořili komiks, který mě dostal více než první kniha "Holmes 1 a 2", která je v českém vydání vlastně dvojknihou. V rámci tohoto českého vydání začínám mít pocit, že to je možná trochu problém, protože tvůrci se mírně zasekli a vydávání jednotlivých dílů jim jde pomalu. Pokud vzniknou další díly - a já doufám, že ano - a Meander je opět bude chtít vydat jako dvojknihu, budeme si muset na třetí díl počkat několik let, protože ani pátá kniha ještě není vydána a je pravděpodobné, že její vydání, pokud k němu dojde, bude několik let trvat. A je to docela škoda, protože Luc Brunschwig rozehrává v rámci scénáře velmi spletitou hru, u které ještě pořádně netušíte, kam vlastně dojde.

Ono se není moc čemu divit, že vydávání komiksů "Holmes" od Luca Brunschwiga a Cecila trochu trvá, protože když se do komiksu začtete, pochopíte, že za tímhle je skutečně hodně práce. Nejprve je zde scénář, který sám o obě vyžaduje rešerše, aby vše sedělo, jak má, protože Luc Brunschwig se snaží příběh - především pak čtvrtou knihu - velmi dobře zasadit do historických souvislostí, čímž dává legendě Sherlocka Holmese ještě hlubší význam. Jenže pak je zde ještě kresba, na které je vidět, že ji někdo tvořil skutečně s touhou prezentovat co nejvíce a co nejpřesněji. Doba, architektura, kostýmy, ale i historické osobnosti jsou zachyceny perfektně, uvěřitelně a jsem si jistý, že to není pouze povrchní dojem, ale důsledek velmi pilné práce.

Co se týká kresby, tak ten výsledek jednoznačně stojí za to, a to i přesto, že nejsou zásadněji využívány barvy, naopak barvy jsou velmi eliminovány do odstínů, kdy barva se mění především podle toho, jestli jde o současnost anebo o návrat do minulosti. Přesto vás ale neméně silně dovede zaujmout i příběh, který je rozdělen do dvou knih - "Stín pochybnosti" a "Paní ze Scutari". Obě knihy se primárně zaměřují na pátrání po minulosti Sherlocka Holmese ve snaze odhalit, co se stalo u Reichenbašských vodopádů. Přitom není v hlavním dění samotné pátrání, ale v případě knihy "Stín pochybnosti" je to snaha zachránit jednu ženu před nespravedlivou spravedlností.

Druhá kniha v českém vydání, tedy "Paní ze Scutari", se zaměřuje na Sherlockovu matku a na to, kým vlastně byla. A i když by se vše mohlo vyprávět celkem jednoduše, Luc Brunschwig se snaží dávat její osud do historických souvislostí. Dohrává se příběh nespravedlnosti a k tomu ještě získáváte mnohem větší zapojení do celkové představy o tehdejší společnosti, která, nedlouho před první světovou válkou a pádem impéria, byla nemocná a potřebovala ozdravit. Luc Brunschwig jako kdyby neustále odbíhal od tématu Sherlocka Holmese, ale přitom ho celou dobu pořád sleduje a neuhýbá tolik, aby se nám ztratilo ze zřetele. Jenže třetí a čtvrtá kniha toho neřeknou tolik a vy máte potřebu dalších dílů, které prostě nejsou. Je toho moc nevyřčeno, a pokud by to tak mělo zůstat, bude série slabší, než jakou by mohla být. Nezbývá než doufat, že se oběma tvůrcům podaří pokračovat.

Na Comics Blogu si můžete přečíst recenzi na knihu "Holmes 1 a 2".

Záhadné případy detektiva Foxe

Vydalo nakladatelství CPress v sešívané vazbě v roce 2016. Vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.

Scénář: Pavla Šmikmátorová

Kresba: Adolf Dudek

V první řadě je třeba upozornit na to, že v případě knihy "Záhadné případy detektiva Foxe" se nejedná o klasický komiks, ale je to ve skutečnosti pracovní sešit, s kterým děti mohou blbnout, řešit různé hádanky, rébusy a podobně. Jak název napovídá, je celý sešit zaměřen na detektivní případy, které musí hlavní postava detektiva Foxe řešit. Možná by nevadilo, kdyby se detektiv jmenoval Lišák, i když zrovna mě anglická pojmenování příliš nevadí. Když už je to ale pro děti, ani bych se tomu českému názvu moc nebránil.

Sešit obsahuje celkem deset detektivních případů, kdy pro každý je vyhrazeno přesně šest stran i s titulní stránkou. Na první stránce případu je tedy titulka, následuje nějaká křížovka, osmisměrka, či něco podobného, kde se dozvíte zásadní informaci o případu. Pak je zde dvojstránka, kde se samotný případ řeší a kde musíte přijít na to, co se stalo a kdo byl pachatelem. Právě v téhle části je komiks používán nejvíce, i když primárně prostřednictvím panelů a bublin, samotné sekvence zde zase tolik nejsou, přece jen je všechno zjednodušeno pro potřeby možnosti řešit detektivní případy na menším počtu stran.

Na dvojstránce je i nejvíce úkolů a hádanek, které vás pak přivedou na předposlední stránku, kde už jde opravdu jen o zábavu, nějaké vybarvování nebo spojování. Poslední stránka každého případu je finálním testem, kde ještě vyřešíte tajenku, která je kódovým označením případu. Tenhle kód si napíšete do svého detektivního průkazu, jež si můžete vystřihnout na zadních deskách tohoto sešitu. Dítě dostává komplexní zábavu, kdy řeší - sice jednoduché, ale celkem nápadité - případy a nakonec jako odměnu získává i odznak toho, že je detektivem. Líbí se mi celkové provedení a snaha autorů dětské čtenáře pobavit.

Také se mi líbí skutečnost, že se autoři ani tolik neopakují a snaží se hádanky navrhovat vždy trochu jinak, nechtějí, aby malý detektiv musel neustále řešit stejný typ hádanek, může řešit pořád nové, zapojovat různé schopnosti a také svou představivost. Sešit "Záhadné případy detektiva Foxe" tak není příliš tlustý, nějakých 50 stran případů, ale přesto, pokud děti budou pátrat svědomitě, vyjdou "Záhadné případy detektiva Foxe" na několik hodin zábavy. Sešit dovede strhnout právě proto, že je zde určitý cíl, ke kterému je možné směřovat. Navíc pátrání je prostě zábava. Když si sešit otevře rodič s dítětem, budou se moct zabavit oba dva.

Komiks "Záhadné případy detektiva Foxe" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Ultimátní komiksový komplet 119: Avengers - Korvacova sága (The Avengers: The Korvac Saga)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2016 jako devadesátou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Avengers: Korvacova sága" ponese č. 119. Původně vyšlo jako "Thor Annual 6" a jako čísla 167, 168 a 170-177 série "Avengers" v nakladatelství Marvel. Kniha byla ve Velké Británii v rámci projektu vydána v květnu 2015. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Len Wein, Bill Mantlo, David Michelinie, George Pérez, Roger Stern a Jim Shooter
Kresba: George Pérez, Sal Buscema a David Wenzel

Kniha "Ultimátní komiksový komplet 119: Avengers - Korvacova sága" představuje jednu z velkých Avengers ság, a tak se jedná o komiks, do kterého člověk vkládá určité naděje. A ty naděje jsou do jisté míry naplněny. Ale na druhou stranu jsou zde prvky, které komiks ponižují a které vedou k tomu, že ani v případě tohoto staršího komiksu nemohu jít na nějaké extra velké hodnocení. Přesto se však jedná o četbu, která není vyloženě nepříjemná, naopak si myslím, že přežila svou dobu docela dobře a neurazí. I tak je ale znát, že je to starší komiks a třeba postavy mi zde v některých ohledech přišly spíše jen jako karikaturní, nemluvě o některých naivních zápletkách.

Hlavní dějová linie, jak název napovídá, se točí kolem Korvaca. Korvac je napůl člověk a napůl robot, který je nám představen hned v úvodním příběhu s Thorem, kde se Thor dostává do budoucnosti, kde museí spolu s Guardians of the Galaxy porazit právě Korvaca, který zde platí za pořádně velkého padoucha. Thor se vrací do své současnosti a od té chvíle sledujeme příběh Avengers, který se na první pohled točí kolem klasických témat. Prostě se musejí vypořádat s nepřáteli, kteří se rojí a berou na sebe různé podoby. Třeba tentokrát máme možnost se seznámit se Sběratelem, kterého už budete trochu znát z filmového plátna díky snímku "Guardians of Galaxy".

Právě Strážci galaxie, i když v jiném složení, než je známe z filmu, přicházejí po Thorovi do současnosti, protože pronásledujíc Korvaca, který jim zmizel. Oni se zaměřují právě na Korvaca, Avengers musejí řešit ostatní problémy. Klasicky se v příběhu objevuje náhoda a záchrana na poslední chvíli, která sice rozvíjí zápletku, ale mně osobně tohle už moc nebaví, protože je to v každém komiksu a je jasné, že to vždy skončí dobře a nic špatného se nestane. Jim Shooter v tomhle směru chtěl překvapit, což se mu povedlo, neboť konfrontace s "Nepřítelem" je skutečně epochální, ale bohužel následky opět vyznívají do ztracena. Přesto Shooter přišel s něčím, co jsem nečekal.

V závěru příběhu je přesah, který v mainstreamovém komiksu až tak často nevidíte. Je zde podána myšlenka, která je tak silná, že se mi to finále prostě muselo líbit. Nebudu tvrdit, že myšlenka je naprosto originální, to není, ale přiměje vás k tomu, abyste se nad komiksem zastavili a trochu popřemýšleli o tom, co vlastně říká. A tam si uvědomíte, že to, co superhrdinové dělají, jednoduše nemusí být nejlepší, stejně jako nemusí být nejhorší to, co dělají záporáci, anebo ti, které za záporáky označujeme. V některých případech se ale prostě nedozvíme, kde je skutečná pravda, kde je ta lepší varianta, pro kterou bychom se měli přiklonit.

Jsou děti, kterým by se jejich sen neměl splnit. Vychází komiks podle hororové povídky mistra žánru Joe Hilla, který se nám skvěle představil komiksem "Zámek a klíč". Tentokrát ale bylo na jiných, aby se s Hillovou předlohou vypořádali po svém.

Na začátku byla dětská hra a touha být superhrdinou z komiksu. A ono se to podařilo. Sice jen krátce, ale okamžik, kdy se odložená batolecí deka proměnila na kouzelný plášť, poznamenal dva bratry na celý život. A pak se kruh dětství překvapivě uzavře…

Strhující a temný komiks vznikl podle stejnojmenné povídky Joe Hilla. Temný příběh zpracoval do podoby komiksu scénárista Jason Ciaramella za přispění výtvarníka Zacha Howarda. Ciaramella původní látku, po obrovském úspěchu, pod Hillovým dohledem rozšířil na celkem pět komiksových sešitů. A jen o rok později přidal i čtyřsešitový příběh "Plášť 1969", který vypráví o otci hlavního hrdiny. Tuto sérii kreslil chilský výtvarník Nelson Daniel.

"Plášť: Edice Deluxe" obsahuje komiks i původní povídku v novém českém překladu Zuzany Urbánkové. Čtenář si tak užije strhující příběh v několika úrovních. Jeho vizuální zpracování totiž zašlo výrazně dál než textová předloha: "Komiks je mnohem syrovější než původní Hillova povídka. Při jeho čtení mrazí, když si představíme, co může způsobit velká moc v rukách toho nepravého," potvrzuje šéf nakladatelství Comics Centrum Václav Dort.

"Plášť: Edice Deluxe" obsahuje:

"Plášť" - strhující temný příběh o moci, nenávisti, lásce a pomstě vznikl rozvedením povídky Joe Hilla ze sbírky "Bobby Conroy vstává z mrtvých"
"Plášť 1969"– v tomto příběhu vás zavedeme do vietnamské džungle, ve které střet černé magie a válečných hrůz zrodí brutální odplatu
Původní povídku Joe Hilla "Plášť" s poznámkami scenáristy Jasona Ciaramelly

Zjistěte, co se stane, vyplní-li se dětský sen tomu nepravému.

Nakladatelství Trystero vydá v září 2016 nejnovější komiksový román Daniela Clowese na zvaný "Dívka jménem Patience". Komiks, který Daniel Clowes vydal letos, se ještě ve stejném roce dočká českého vydání a bude se jednat o druhý komiks nakladatelství Trystero, který vyjde po velmi dobře přijatém komiksu "autobus".

Patience a Jack čekají, až se zabarví těhotenský test. Dvě čárky – miminko je tedy na cestě. Radost se mísí s úzkostí a strachem, zda jsou na rodičovství vůbec připraveni. Netuší ale, že jejich životy brzy naberou naprosto nečekaný směr a změní se v existenciální horor, v němž se vraždí i cestuje časem. Přežije tuto psychedelickou odyseu alespoň jeden z nich?

"Dívka jménem Patience" je propracovaným komiksovým románem, v němž se stírá hranice mezi realitou, fantazií a šílenstvím. Mnohovrstevnaté vyprávění se odehrává na několika časových rovinách a v polohách, které jsou nejen vizuálně extravagantní, ale také nečekaně emocionální. "Dívka jménem Patience" je se svými 180 stranami autorovým doposud největším a nejambicióznějším dílem, na kterém pracoval celých pět let.

Daniel Clowes (1961) je americký komiksový tvůrce, ilustrátor a grafik. Narodil se v Chicagu a vystudoval na Prattově institutu v newyorském Brooklynu. V letech 1989 až 2004 vydával komiksovou sérii "Eightball", v níž představil některá svá nejdůležitější díla, která později vyšla i samostatně: "Jako sametová rukavice odlitá ze železa" ("Like a Velvet Glove Cast in Iron", 1993, česky v roce 2005), surreálný příběh o muži, který začne hledat svoji exmanželku poté, co ji zahlédne ve fetišistickém filmu; "Pussey!" (1995), satirický náhled do prostředí komiksových nakladatelství; "Ghost World" (1997) a "David Boring" (2000), vyprávění o neprůbojném muži, který se snaží nalézt "dokonalou ženu" a dozvědět se pravdu o otci, kterého nikdy nepotkal.

V románu "Ghost World", kterým Clowes prorazil do širšího kulturního povědomí, sledujeme bezcílné bloumání Enid a Rebecky, dvou cynických adolescentek, které se po svém vyrovnávají s koncem bezstarostného dospívání. Román se stal bestsellerem a byl přeložen do 17 jazyků. V roce 2001 ho zfilmoval režisér Terry Zwigoff s Thorou Birchovou, Scarlett Johanssonovou a Stevem Buscemim v hlavních rolích, Clowes se podílel na tvorbě scénáře.

Po ukončení série "Eightball" vydal Clowes několik plnobarevných komiksových románů, především romány "Wilson" (2010) o neurotickém misantropovi (v roce 2016 bude mít premiéru stejnojmenná filmová adaptace s Woodym Harrelsonem a Laurou Dernovou v hlavních rolích); "Mister Wonderful" (2011) o samotáři, který opovrhuje sám sebou a ocitne se na schůzce naslepo s krásnou dívkou; "The Death-Ray" (2011) o hubeném teenagerovi, který zjistí, že díky kouření získává nadpřirozené schopnosti.

Jeho posledním komiksovým dílem je právě "Dívka jménem Patience" (Patience, 2016). Daniel Clowes získal během své kariéry několikrát Cenu Willa Eisnera, několikrát Cenu Harvey a jednou Cenu PEN Klubu za komiks. Byl také nominován na Oscara za scénář k filmu "Ghost World". Žije v kalifornském Oaklandu s manželkou Erikou a synem Charlesem.

Dechberoucí Zázrak 7: Návrat doktora Fausta

Vydalo nakladatelství Czech News Center v roce 2016. Série "Dechberoucí Zázrak" je měsíčník. Vydání má 28 stran a prodává se na novinových stáncích za 49 Kč.

Scénář: Petr Macek

Kresba: Petr Kopl

Obálka komiksu "Dechberoucí Zázrak 7: Návrat doktora Fausta" mi nějak nezapadá do zatím vydaných sešitů a popravdě, ani ve své první verzi mě nijak nenalákala na čtení dalšího dílu. Ale to vůbec nevadí, protože to, co není na obálce, se povedlo přenést do obsahu, který mě tentokrát opět bavil. Navíc v závěru byla obálka pro osmé číslo, a tam už si zase Petr Kopl více vyhrál s tím, co bude celá kompozice obsahovat, a podařilo se vytvořit zajímavou ilustraci, která dovede nalákat. Zůstaňme však ještě u sedmého dílu, který - jak nám název napovídá - bude hlavně o doktoru Faustovi. I když nejen o něm.

Komplex je zpátky, jak jsme zjistili na konci minulého dílu, a má zálusk na něco hodně velkého. Právě v sedmém díle zjistíme, co jsou ty plán. Chce vrátit na Zemi doktora Fausta, který měl smlouvu s ďáblem a podle všeho se ani po vypršení smlouvy nepřidal na stranu dobra. Aby Fausta vrátil do světa živých, musí Komplex získat speciální artefakty a provést rituál, který temného démona, nebo možná temného boha, přenese. Nesledujeme nějaký komplikovaný rituál, protože mnohem důležitější je v rámci děje to, jak se Komplexovi podaří očůrat Zázraka a jeho tým. Těch se Komplex potřebuje zbavit na tak dlouho, aby magický rituál mohl povést. Je jasné, že kdyby rituál započal jen tak, Magistr anebo Zázrak vycítí přítomnost energie.

Právě z téhle potřeby se zrodil naprosto skvělý nápad, s nímž Petr a Petr přišli. Je to zasazení děje na žižkovský vysílač a využití místních uměleckých dítek k tomu, aby se čtenářům předvedla jedna skutečně skvělá akční scéna, která má hodně hororový nádech, a to i díky Petrově kresbě. Monstra, která jsou zde prezentována, jsou prostě skvělá. Trochu mě mrzí, že to nebylo ještě o něco drsnější, ale rozumím tomu, že je zde přece jen určitá míra, která by se v komiksu, jež mohou číst i děti, neměla překročit. Ale tak skvěle by tam krvavé sežrání sedělo... Oceňuji, že se podařilo zasadit další pražské reálie do děje komiksu a staly se z nich naprosto zásadní prvky, jež mají vliv na postavy a vlastně i na celou zápletku.

V konečném součtu bych pak zase o něco více vyzdvihl scénář, který mi přišel o něco lepší než kresba. Jsou zde panely, které se mi prostě nelíbily, a třeba taková Tereza, když nakupuje, byla jednoduše nehezká, jako kdyby ztratila svou proměnou i hodně ze svého sex appealu. Petr Kopl se to snažil napravit u Zuzany, kterou v jenom panelu udělal skutečně velmi prsatou. Proč ne, to mi zrovna tolik nevadí. Série si udržuje celkem dobrý standard a nějak zásadně kvalitativně nevybočuje. Jako první zástupce superhrdinského komiksu na pokračování je to pak pořád dobré a já jen doufám, že se podaří podobnou kvalitu udržet. Nebo že by šla ještě výš? Třeba série vybičuje i jiné autory a vydavatele a dočkáme se i dalších superhrdinů. Jako mainstreamová zábava to je dobré i v českých podmínkách.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Dechberoucí Zázrak 1: Magický počátek"
"Dechberoucí Zázrak 2: Golem Ničitel"
"Dechberoucí Zázrak 3: Bílá paní"
"Dechberoucí Zázrak 4: Zrození zla"
"Dechberoucí Zázrak 5: Smrt z rukou králů!"
"Dechberoucí Zázrak 6: Zrada v černé"

Serpens Levis: Ve smyčkách hada

Vydalo nakladatelství Edika v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 104 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Text a scénář: Gutwirth
Kresba: Michal Kocián

Oceňuji, že se někdo u nás snaží vydávat něco, co by mohlo být mainstreamové, co se nesnaží jít nějakými speciálními uměleckými trendy, ale prostě jde tvůrcům hlavně o to, aby své čtenáře pobavili. Myslím si, že tohle byl i cíl Gutwirtha a Michala Kociána, když komiks "Serpens Levis" tvořili pro časopis "ABC", kde původně vycházel. Smyslem komiksu bylo zkusit napsat příběh, který bude steampunkový, bude určen pro širší publikum a bude ve vyprávění strhující, aby to čtenáře dostalo. Něco z toho se povedlo, ale bohužel nikoli ten poslední prvek, tedy vytvoření strhujícího příběhu. Důvodů je k tomu hned několik a jsou jak na straně scénáristy, tak i kreslíře.

Příběh se odehrává ve steampunkové Praze, což je rozhodně jeho plus, protože to prostředí je velmi povedené a dodává ději tu správnou atmosféru. Sledujeme hlavní hrdinku, kterou je Viola. Z obyčejné, i když hodně pěkné holky, se má stát akční hrdinkou. Tahle proměna je jen těžko uvěřitelná, ale dobře. Violiným cílem je zjistit, co se to děje s mrtvolami v Praze, protože záhadně mizí nebo jsou zaměňovány. K hlavnímu dění se Viola dostane čirou náhodou, což je také taková berlička, ale dá se kousnout. Následující děj je přímočarý, jednoznačný a nepříliš překvapivý, i když dle mého názoru nenudí. Je zde dostatek akce a Michal Kocián ukazuje, že dokáže nakreslit skutečně parádní město, stroje i postavy.

Osobně vidím hlavní problém u scénáře, ale přece jen nejprve pár poznámek ke kresbě. Kresbu Michala Kociána mám velmi rád. Ať už se hlavní hrdinka podobá Angelině Jolie, nebo ne, pro mě je neskutečně sexy a Michal se místy nebál jít tam, kde už to pro někoho může být přes míru. Ale tohle není erotický komiks, jsou zde jen náznaky, sexy křivky, vystupující bradavky. Mně se tohle prostě líbí a rozhodně mi to nevadí. S čím mám ale problém - a to je u Michala Kociána bohužel trvalejší - to je rozložení panelů. V některých případech se Michal rozhodne využít dvojstránku pro to, aby panely přesahovaly, ale tohle čtenář zjistí až ve chvíli, kdy mu nějak nesedí dialogy. Tyhle dvojstránky se čtou špatně a bylo by lepší zachovat spíše rozdělení panelů v rámci jedné stránky. Kazí to dojem.

Problematičtější je scénář. Nikoli tolik příběh samotný, který zase tak špatný není, ale scénář. Problém je v tom, že je příběh původně psaný na pokračování, a tak bylo potřeba, aby se do jednotlivých epizod vsunulo co nejvíce, ať už dějově, anebo myšlenkově. Přesto se ale nezbavíte dojmu, že některé epizody jsou o ničem, přeskakuje se mezi nimi zvláštními časovými skoky a v některých chvílích ani nevíte, proč na sebe jednotlivé epizody navazují a jaký je jejich význam v rámci celého příběhu. Začátek má docela pomalý rozjezd, ale pak jste najednou vrženi do akce bez toho, aby se postavy nějak vyvinuly. Jejich vývoj je dán v podstatě změnou oblečení.

Michal Kocián

V rámci scénáře mi pak nesedí ještě styl vyprávění, jenž je napěchován především do rámečků, které jsou přítomny na každé stránce. Samotné rámečky mi nevadí, ale spíše forma, která byla pojata. Jako kdyby Gutwirth brzdil tempo, protože prostě nedovede vyprávění ladně. Přeskakuje v kapitolkách, ve scénách, ale nikoli proto, že by měl tolik co vyprávět, ale proto, že natahuje scény, které natahovat nepotřebují. Příběh se tak zbytečně prodlužuje, i když by to mohlo být mnohem jednodušší a kratší. Přesto si myslím, že komiks jako "Serpens Levis: Ve smyčkách hada" je na českém trhu potřebný. I tohle je cesta, jak se snažit dostat komiks do širšího povědomí, protože je to lehčí zábava, která pro mě má kresbu, jež se mi velmi líbí. Doufám, že "ABC" bude dál dávat prostor tvůrcům a třeba se jednou najde scénárista, který přijde s něčím skutečně výjimečným.

Komiks "Serpens Levis: Ve smyčkách hada" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Temná věž 1: Zrození pistolníka (Dark Tower: The Gunslinger Born)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 7 minisérie "Dark Tower: The Gunslinger Born" v roce 2007. České vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 489 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Peter David

Kresba: Jae Lee a Richard Isanove

"Temná věž" je pro mě něco nepřekonatelného, nedostižného. Nedovedu se pak na komiks, který je kreslen podle této série, dívat naprosto objektivně, protože jednoduše nic nedovede překonat Kingovo zpracování. Kdybych měl říct, jaká kniha od Kinga je pro mě nejlepší, bude to "To", ale kdyby se mě někdo zeptal na nejlepší dílo od Kinga, bude to právě série "Temná věž" od začátku až do konce, se všemi svými žánrovými proměnami, se všemi zvraty i se závěrem, kterým mi King předvedl, že i tak rozsáhlou ságu dovede ukočírovat a nabídne vyústění, které vám bude k celému pojetí série dokonale sedět. Alespoň mě sedělo. Návratu do pistolníkova světa v podobě komiksu jsem se tak docela bál, právě i proto, že bych nebyl objektivní. Nakonec se ale ukázalo, že jsem se bát nemusel, a to i přesto, že se King na scénáři nijak zásadně nepodílel.

Název první knihy jasně napovídá, o čem vlastně bude. "Zrození pistolníka" se musí vracet ke kořenům Rolanda Deschaina, k tomu, jak se z něj vlastně stal pistolník, jak se z něj stal zatvrzelý lovec, který pouští pronásleduje Muže v černém. Jestli jste Kingovu knihu nečetli a chystáte se na ni, tak si raději komiks odpusťte, protože zde přijdou zásadní odhalení, která jsou popisována i Kingem v knize, i když on se k nim vrací jako k flashbackům, aniž by se jim věnoval takto naplno. V komiksu "Temná věž 1: Zrození pistolníka" tak nedostanete nic, co by již King nenapsal, jen je to z trochu jiného pohledu a je to vloženo do širšího rámce. Je dobře, že se tvůrci drželi předlohy a nesnažili se ji za každou cenu překročit.

Peter David tak kutal v Kingově předloze a soustředil se na silné momenty, aby dovedl prezentovat pistolníkův zrod. Jsou zde všechny zásadní motivace, které vám dají na srozuměnou, že Roland se nemohl stát nikým jiným, že jeho osud prostě musel být temný, protože tomu tak chtěl svět, protože tak byly rozdány karty, protože se narodil do špatné doby a do špatného světa. I když je Kingova sága multižánrová a každou knihu je možné zařadit jinam, komiksu "Temná věž 1: Zrození pistolníka" pak nejlépe sedí fantasy/temně pohádkový žánr, který je šmrncnutý westernem a malinko také steampunkem, i když tím jen v náznacích. Je to dáno tím, že příběh vychází ze čtvrté knihy série s názvem "Čaroděj a sklo", kde je tento příběh částečně vyprávěn.

Peter David Kingovi rozhodně neudělal ostudu, ale myslím, že je to hlavně proto, že se tak věrně držel předlohy, která je prostě dobrá. Tomu napomohly i konzultace s Kingem a Robin Furth, což je v podstatě kronikářka světa Temné věže. Nic zásadního - rozuměj nového - ale Peter David scénářem nepřinesl a ty nejlepší scény jsou dány samotným Kingem. Co ale musím vyzdvihnout, to je kresba, která je v podání Jae Lee velmi speciální, a to i díky barvám Richarda Isanoveho. Je zde velké množství temných ploch, které z postav dělají místy velmi nepříjemné hrdiny. Právě díky té kresbě je možné zachytit temnější odstín jejich duše, právě díky kresbě pak scény vyznívají děsivě, a to i přesto, že přístupnost komiksu není zásadně omezená, protože i když se zde objevuje násilí, nahota zde chybí a většina drsných scén je zde spíše v náznacích než skutečně zobrazena. O to více si Jae Lee užívá velké panely, jako například ten na následující ukázce.

Stephen King v závěrečném otevřeném dopisu říká, že mnohdy souhlasil s adaptacemi svých děl, o kterých dopředu věděl, že nemusí skončit moc dobře. Proč to udělal? Čistě ze zvědavosti. V případě komiksu "Temná věž 1: Zrození pistolníka" se mu však zvědavost vyplatila a ukázalo se, že návrat do světa pistolníka Rolanda Deschaina a Temné věže je možný i prostřednictvím jiných autorů a že to bude návrat příjemný, protože bude zachováno to, co dělá "Temnou věž""Temnou věží". Jsou to skvělé postavy, silný příběh, který je místy velmi drsný až hororový, a hlavně úžasná fantazie, díky které je možné propojit nespojitelné a vytvářet tak svět, kde funguje i to, co by nikde jinde společně fungovat nemohlo. Nezbývá než s nadšením očekávat další díl, který by měl v komiksové podobě vyjít v prosinci 2016.

Komiks "Temná věž 1: Zrození pistolníka" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí

Vydalo nakladatelství Triton v roce 2016. Vydání má 36 stran a prodává se v plné ceně za 55 Kč.

Scénář a text: Bára Buchalová, Kimea, Petr Kopl, Tomáš Kučerovský, Jiří Walker Procházka, Tomáš Prokůpek, Klára Smolíková a Martin Šinkovský
Kresba: Bára Buchalová, Katka Čupová, Lukáš Fibrich, Karel Jerie, Petr Kopl, Tomáš Kučerovský, Viktor Svoboda, Vojtěch Šeda a Ticho762

Na světě je třetí "Bublifuk", tak se do něj rovnou pustíme, protože je opět napěchovanými komiksy pro děti i dospělé. "Fernando a Stella" nás opět na začátku přivítají svým vynalézavým způsobem, kdy se tentokrát pustili do padáku. Je naprosto nezbytné, aby jej vymysleli, neboť jinak hrozí nebezpečí pádu, možná smrti. Hodně se mi zamlouval závěr příběhu, který ukazuje, že vynalézání je třeba, jinak bychom se nikam neposunuli a mělo by to vliv na délku našich životů. Nechybí ani návod, jak si udělat vlastní padáček. Pro kluky a holky parádní komiks, ale hned za ním následuje něco, co já oceňuji velice. Tím je stránka Tomáše Prokůpka, který nám tentokrát představuje amerického autora, vlastně prvního, který pravidelně publikoval česky. Nejspíš aniž by to sám věděl. Slyšeli jste někdy jméno Frank Morris Howarth? Tak teď už budete vědět, kdo to byl.

"Piráti na suchu" si opět vybrali svoje dvě stránky a musím říct, že kresebně je to paráda. Příběhově to ale jde trochu mimo mě a "Piráti" mě ani v jednom případě nedovedli vyloženě nadchnout. Jsem si ale jistý, že u dětí budou bodovat o něco více. Abychom se ale vrátili k edukativnímu komiksu, Klára Smolíková a Viktor Svoboda pokračují v seriálu "Jak se dělá komiks", který se tentokrát vydá do minulosti a krásně a přitom jednoduše nám dokazuje, že komiks není výdobytek moderní doby, ale jedná se o formu, která je s člověkem spjata v podstatě od jeho počátků. Právě poučení, které se vám z některých komiksů v "Bublifuku" dostává, je jedním z faktorů, proč stojí za to si každé číslo koupit.

Ale je to samozřejmě i o zábavě, kterou opět přinášejí "Píp a Půp". Na prvních dvou stránkách naprosto skvěle rozvrženo, kdy jsem si říkal, že ten nový prvek, je naprosto skvělý, ale bohužel zbylé dvě stránky jsou tak nějak rychlé a celý potenciál armádních robotů jde do ztracena. Ale musím uznat, že Ticho762 má prostě parádní kresbu a jeho armádní roboti jsou dokonalí, hlavně zjevení generála je výborné. "Zelený vlk" je takový zvláštní příběh, který nesedne každému, ale ve třetím pokračování už není jen výtečná kresba Karla Jerieho, ale také povedený scénář, který navíc vyžaduje zapojení i po čtenáři! Následně je to hezky poetické a strhující, až jsem doufal, že další stránky hned následují. Ale budu si muset počkat na čtvrtý díl komiksové revue.

Po mě je vrcholem opět komiks Petra Kopla. Jeho "Tři mušketýři" jsou pořád nesmírně zábavní, navíc se drží předlohy. Když budete velmi pozorní, tak zde odhalíte celkem dost narážek na jiná Petrova díla, ale především i na díla jiných autorů, ať už těch, kteří publikují v "Bublifuku", anebo i dalších. Krásné, vtipné čtení, kde Petr ukazuje svou nejlepší kresbu, v které bych si skoro přál i "Zázraka", jenž právě v kresbě poslední dobou hapruje. Kvalita ale nepolevuje ani v následujícím komiksu, protože nás čeká skvělá kresba Tomáše Kučerovského v třetím příběhu "Hilfréda Hubertuse Babočky". Ten se tentokrát pouští do poštovního spiknutí a Tomáš si jeho prostřednictvím dovede pořádně rýpnout do pošty a navíc je u toho zábavný.

Na závěr pak už jen dva krátké, stránkové komiksy. Nejprve "Trampoty Principála Piškoty", které mě ani napotřetí nedokázaly zaujmout a já jsem se jen přelétnul. Tyhle příběhy mi nesedí. "Knihomol Bubu" je něco jiného. Ten mě baví, hlavně díky tomu, jak si skvěle hraje s literaturou. Navíc je zde i vtipná pointa, která mě dovedla rozesmát. Nelze pak než shrnout, že čtvrtý "Bublifuk" je podle mě zatím nejlepší, a to hlavně díky tomu, že se zlepšil komiks "Zelený vlk", ale samozřejmě i proto, že si ostatní příběhy a jejich tvůrci udrželi svou kvalitu. Doufám, že se dočkáme mnohem většího množství dílů, než jsou čtyři, protože tohle je čtení, které by se mělo dostat k co největšímu množství dětí i dospělých.

Komiks "Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí" zakoupíte na stránkách nakladatelství Triton, kde si také můžete zakoupit předplatné na čtyři čísla.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Bublifuk 1"
"Bublifuk 2: Plnou parou vpřed"

Mýty 9: Synové impéria (Fables: Sons of Empire)

Vydalo nakladatelství Crew ve spolupráci s nakladatelstvím Netopejr v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako čísla 52 až 59 v sérii "Fables" u nakladatelství Vertigo (dospělejší odnož DC Comics). Souborně v originále komiks vyšel jako "Sons of Empire" v roce 2007. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Bill Willingham

Kresba: Mark Buckingham, Steve Leialoha, Andrew Pepoy a další

"Mýty" jsou sérií, která jitří vaši fantazii, která vám představuje staré příběhy v novém a především dává klasické postavy do naprosto nových souvislostí, což člověka pořád překvapuje. Jako kdyby měl Bill Willingham v hlavě nepřebernou studnici nápadů a byl v ní schopen lovit tak, že zachovává podstatu pohádek, ale přitom z nich vytváří naprosto nové příběhy, které jsou ve své odvozenosti originální. V knize "Mýty 9: Synové impéria" se například dozvíte, jak to vlastně bylo s Jeníčkem, protože to je jedna z postav, která byla do té doby opomíjena. I na něj dojde. Ale není hlavní postavou, tou jsou v některých případech sami čtenáři.

O knize "Mýty 9: Synové impéria " je možné mluvit jako o sbírce, která je rozdělena na čtyři části. Ta první část je nejdelší dějová a jedná se o příběh "Synové impéria". Příběh je prokládán krátkými povídkami, jež jsou určené hlavně fanouškům, kteří se tak dozví něco více. Právě fanoušci jsou nezbytní pro čtvrtou část, kde jsou komiksy, které jsou odpověďmi na otázky, jež sami čtenáři pokládali. Velmi specifická část, která byla publikována jako "Fables 59". Ale to jsem přeskočil druhou a třetí část. Druhou část tvoří vánoční speciál, což je opět takový dar fanouškům, ale pěkně ucelený a zaměřený na Vánoce. Třetí část je pak další rozsáhlejší příběh, který se jmenuje "Otec a syn".

Je toho opravdu hodně a jako zásadní se jeví první část, "Synové impéria". Jako kdyby se tady stalo nejvíce, ale přitom si uvědomíte, že toho zase tolik není, že se zde hlavně plánuje. Plánuje se, jak se Domovina, tedy Císař, respektive Geppetto pomstí Mýtovu za zničení kouzelného lesa. I když se plánuje hodně, nakonec si budeme muset počkat na to, jaké plány se budou realizovat. Jsou tady ale výborné scény, které vás primárně drží u čtení a které vám ukazují, že stát se může cokoli a že Bill Willingham promýšlí všechny varianty. A to platí i o vánočním příběhu, který sice na první pohled může vypadat jen jako něco bonusového, ale i v tomto příběhu se řeší epizodky, které mají vliv na hlavní dění a vy se od hlavní linie nikdy neodchýlíte skutečně daleko, vždy na vás vykoukne, vždy je potřeba se bránit, plánovat, vyčkávat, jednat.

Platí to i pro příběh "Otec a syn", protože i když se na první pohled jedná o epizodku, která se věnuje Wolfimu a jeho rodině a primárně pak jeho vztahu s otcem, tak je to ve skutečnosti příběh o tom, že i v Mýtově dochází k přípravě na to nejhorší, tedy na válku, k níž by mohlo dojít. A to všechno v příběhu, který je emotivní, akční, zábavný a také dramatický. Ve dvou sešitech se toho udá tolik a budou zde následky, že z toho skoro zrak přechází. A přitom je to celé jen vzpomínka jednoho dítěte. I to dává příběhu tu správnou atmosféru, kdy se o postavy skutečně bojíte, protože se na dění díváte z toho naivnějšího, vystrašenějšího dětského pohledu.

Na závěr je zde pak ona část jedenácti krátkých komiksů, kdy každý má v názvu otázku, jako například "Jaká je Modrákova nejoblíbenější píseň?". Nejdelší příběh má tři strany a jedná se o vtipné anekdoty, kdy tentokrát je vliv na hlavní příběh skutečně minimální, spíše se jedná o dokreslení a hlavně o pobavení, které v případě většiny povídek skutečně funguje. Bill Willingham tím navíc dává najevo, že mu skutečně jde i o fanoušky a chce jim nabídnout něco navíc, něco, co se jich pozitivně dotkne. Tohle - a samozřejmě nejen to - se mi na sérii nesmírně líbí. Jedna z nejkvalitnějších amerických sérií na pokračování, která u nás vychází. Uhrane vás svou fantazií, ale i svým příběhem, který se neustále vyvíjí. A nepustí vás ani v tomto devátém dílu.

Komiks "Mýty 9: Synové impéria" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Mýty 1: Legendy v exilu"
"Mýty 2: Farma zvířat"
"Mýty 3: Láska jako z pohádky"
"Mýty 4: Pochod dřevěných vojáčků"
"Mýty 5: Trpká období"
"Mýty 6: Domovina"
"Mýty 7: Arabské noci (a dny)"
"Mýty 8: Vlci"

A aby mohla vyjít v té nejlepší kvalitě, obrací se nakladatelství Trystero na vás. Jakákoliv částka přispívající na tisk tohoto výjimečného uměleckého počinu pomůže. Nejnákladnější částí projektu je náročný čtyřbarevný tisk, v odhadované ceně zhruba 150 000 Kč. Trystero vám však vždy přináší nekompromisní kvalitu. Na českou komiksovou scénu se uvedlo undergroundovým komiksem "autobus" a chce jít dál. Půjdete s nimi?

Pokud ano, tak: Podpořte komiks "Dívka jménem Patience"!

Jednak budete mít knihu v rukou jako první, jednak ji získáte za speciální cenu: 500 Kč pro podporovatele projektu na Hithitu. V běžné distribuci bude kniha k mání za maloobchodní cenu 699 Kč. "Dívka jménem Patience" bude distribuována také na Slovensku.

Více o projektu zde: https://www.hithit.com/cs/project/2532/divka-jmenem-patience.

Superman: Země jedna (Superman: Earth One)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Superman: Earth One" u nakladatelství DC Comics v roce 2010. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: J. Michael Straczynski

Kresba: Shane Davis

Jakmile se objevil komiks "Superman: Země jedna", říkal jsem si, jestli to je nějaký nový svět, nová série, či co. A ano, vlastně to tak je. Podobně jako má svůj multiverse Marvel, který je nám přece jen díky "Ultimátnímu komiksovému kompletu" bližší, tak i DC má svůj multiverse, kde se příběhy odehrávají na různých světech. V podstatě mi přijde, že se tohle dělá proto, aby se tvůrci, kteří jsou slavní, mohli podělit o svou vizi pojetí některých superhrdinů. Důvod je celkem jasný - nezasahovat do klasických sérií, ale představit hrdiny z jiného pohledu. Se základním světem se nic nestane, mohou se pak budovat světy další a vesmír superhrdinů se rozrůstá.

Rovnou se přiznám, že tohle je prvek, který nemám v lásce. Znamená to, že ty původní příběhy jsou špatné a je potřeba je redefinovat? Anebo prostě jenom rozšiřovat vesmír proto, aby si čtenáři mohli kupovat pořád dokola to samé, jen s nějakými obměnami? No dobře, můj negativní pohled je celkem jasný, tak se pojďme trochu objektivněji podívat na to, jak si s úkolem znovu vyprávět Supermanův počátek poradil J. Michael Straczynski, což je přece jen komiksový - a nejen komiksový - matador, jež má za sebou velké množství úspěšných titulů, které jsme si mohli přečíst i v češtině. Není to jen "Amazing Spider-Man", ale třeba také "Krajina půlnočních stínů".

Co za příběh nám Straczynski vypráví? Jednoduše ten, kdy se z Clarka Kenta stane Superman. Clark Kent přichází do Metropolis jako člověk, který je nadaný různými schopnostmi. Je silný jako blázen, a tak může být skvělým fotbalistou, ale má také vědomosti, které nikdo jiný nemá, může se tedy nechat zaměstnat jako prvotřídní vědec, protože by mohl pomoct světu. A pak je zde také možnost, že bude reportérem. Jenže Clark řeší dilema. Jsou zde slova, která mu zanechal jeho pozemský otec. Jsou zde určitá přání, která by měl naplnit. Jen tak pro jistotu, Clark Kent má pořád své supermanské schopnosti, na tom se nic nezměnilo. Ale i když má Straczynski dobře rozehranou psychologickou hru, je potřeba přivést na svět akci.

Na scénu se tak dostává naprosto nová záporná postava, která byla vytvořená v podstatě jen pro potřeby komiksu "Superman: Země jedna". Ten záporák má jméno Tyrell a má za sebou docela dobrou mytologii. Ale jeho smyslem je jen to, aby se Clark konečně rozhodl, co je vlastně jeho posláním. Jestli se skrývat, za každou cenu, anebo nějakým způsobem manifestovat svoje schopnosti. Straczynski není z těch, kteří by naprosto redefinovali hrdinu a změnili jeho svět, a tak se musíme spokojit s drobnostmi, které z tohoto příběhu vystupují jako kvalitní. Je to především charakteristika postav, v které je Straczynski skvělý. Prezentuje to pak především na samotném Clarkovi, který je dobře nejistou postavou, jež potřebuje najít svoje místo.

Akce samotná je fajn, ale souboj prostě dopadne tak, jak očekáváte, není v tom žádné překvapení, nic nečekaného. Nejprve strašné kecy o tom, jak Tyrella nikdo nepřekoná, následně má stejně smůlu, protože má Superman trochu štěstí. Pak jen finální rozhodnutí a opona jde dolů. Nutno však říct, že kresba Shana Davise dává komiksu ten správný look, který chcete okolo Supermana vidět. A když se pak konečně objeví Tyrell, musí se uznat, že se na něm Shane docela vyřádil. Vypadá dobře. V konečném důsledku je to ale jen další příběh o zrodu Supermana, který má dobrou kresbu, fajn psychologii hlavní postavy, ale nic víc prostě nepřinese. Očekáváte, že se z Clarka Kenta stane Superman, na což také dojde. Není to v ničem zásadně výjimečné, je to jen další variace.

Komiks "Superman: Země jedna" zakoupíte na stránkách nakladatelství BB/art.

Temnými cestami

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2016. Původně vycházelo jako knihy "Deux mains ďor" v roce 2004 a "Coeur de bronze" v roce 2005 v sérii "La vengeance du comte Skarbek" a jako "Western" v roce 2001. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 589 Kč (brožovaná) a 849 Kč (vázaná).

Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Yves Sente a Jean Van Hamme

Kresba: Grzegorz Rosiński

"Mistrovská díla evropského komiksu" je edice nakladatelství Crew, která naplňuje touhy těch, kteří nechtějí číst pouze americký komiks. A musí se uznat, že tuto potřebu po evropském komiksu Crew naplňuje skutečnými mistrovskými díly. I když si se jménem Grzegorze Rosińského spojíte většinou komiks "Thorgal" - a nejinak tomu nejspíš bude u jmen scenáristů - tak se ukazuje, že jsou zde další komiksy, které Grzegorz Rosiński se scenáristy vytvořil a které rozhodně stojí za přečtení. A i když se v případě Grzegorze Rosińského a Jeana Van Hamma dá mluvit o legendách, ze svých schopností neztratili nic ani ve starším věku. Jejich společný komiks "Western" byl vydán v roce 2001. Dva díly "Pomsty hraběte Skarbeka" se pak na trhu objevily v letech 2004 a 2005. V obou případech tedy celkem mladé komiksy.

Grzegorz Rosiński

Jak jsem tedy již naznačil a jak se na obálce knihy snadno dozvíte, kniha obsahuje celkem dva příběhy. Tím prvním je "Pomsta hraběte Skarbeka", která původně vyšla jako dvoudílný příběh. Kresbu má na svědomí samozřejmě Grzegorz Rosiński a o scénář se postaral Yves Sente, který převzal po Van Hammovi sérii "Thorgal", ale také třeba sérii "XIII". Jedná se tedy o muže, který se zajímá o podobné série jako starší scenárista a má chuť vytvářet příběhy, které stojí za to. Druhou část knihy "Temnými cestami" pak tvoří "Western", který napsal sám Jean Van Hamme jako jeden uzavřený sešit. Asi je celkem jasné, o čem takový komiks bude, minimálně tedy žánrově. Ale podívejme se nejprve na "Pomstu hraběte Skarbeka".

"Pomsta hraběte Skarbeka" je historickým románem, který se odehrává v Paříži, ale také na moři a v Karibiku, je to příběh o pomstě, ale také příběh o pirátství, příběh o lásce a také o výtvarném umění. Všechno dohromady tvoří silný grafický román, který velmi připomíná dumasovské eposy, a to naprosto záměrně, což je také v příběhu nejprve jen lehce naznačováno, ale nakonec předestřeno naplno. Příběh se odehrává v roce 1843, ale také o deset let dříve a v mezidobí. Vyprávění je částečně vedeno u soudu, kde se snaží hrabě Skarbek získat zpět své obrazy, o které podvodem přišel, ale vyprávění se pak přesouvá i do událostí, které jsou pro pochopení celého příběhu důležité. Yves Sente velmi dobře vystavěl celý scénář, který několikrát změní svou verzi, ale nikdy tak, aby to byla jen hloupá hra na čtenáře. Je to hra s postavami. Scénář funguje až do samotného konce a je strhující.

Jean Van Hamme

Komiks "Western" je westernem, ale ne klasickým, a to mimo jiné i proto, kdo jej vypráví. K tomu ale víc prozrazovat nebudu, protože to je přece jen důležité pro celý příběh. Zde máme na začátku jednu lest na bohatého majitele obrovských pozemků a stád, který by rád vrátil ke své rodině ztraceného synovce, jenž by měl být držen indiány. Po úvodních událostech se příběh posouvá o jedenáct let dále, kde zjišťujeme následky tohoto hloupého činu. Jean Van Hamme ukazuje, že je schopen vytvořit skvělé postavy, kdy Nate je prostě parádní ambivalentní postava, ale stejně tak i postavy klasické, westernové, jakou je například šerif nebo krásná dáma. Bohužel v případě tohoto příběhu mi přišlo, že Van Hamme hraje na to finální odhalení, ale to ve skutečnosti nemá takový efekt, jak by chtěl. Celkově mi závěr přišel náhlý, přál bych si více stran anebo jiné zvraty.

Co ale příběhy obou pánů ještě více povyšuje nad klasický komiks a dělá z nich mistrovská díla evropského komiksu, je samozřejmě kresba muže, který je na obálce uveden velkými písmeny. Grzegorz Rosiński hledal cestu z vlastní tvůrčí krize, kdy už měl pocit, že mu kresba komiksů - hlavně "Thorgala" - nedává to, co dříve, a tak si nechal vytvořit nové příběhy, ucelené, uzavřené, kde bude moct trochu experimentovat. Experimentování se mu vydařilo, ale s tím, že experimentoval se způsoby kresby a malby, nikoli v tom, že by vytvářel podivné postavy. Zjistil, že zde možnosti stále jsou a že se může i ve vyšším věku vyvíjet, že se může kresbou dál bavit. Co je důležitější, dovede bavit i čtenáře. Jeho propojení nového stylu s tématem výtvarného umění v "Pomstě hraběte Skarbeka" je plně funkční a ohromující. O to více pak překvapí malby, které jsou součástí komiksu "Western" a jež tvoří jakési pauzy mezi jednotlivými scénami. Nádhera!

Yves Sente

Grzegorz Rosiński ukázal, že je skutečně velkým komiksovým mistrem a že si zaslouží, aby vytvářel ještě dál, aby v sobě stále nacházel sílu pokračovat, bavit se kresbou a bavit svoje čtenáře a obdivovatele. Nadále je co vyprávět a on má k ruce scenáristy, kteří jsou skvělí, jsou schopní, a i když budou mít jejich příběhy nějaké mezery, Grzegorz Rosiński na ně nechá zapomenout a dá vám skvělý komiks, jež vás dovede strhnout, a vy zapomenete na cokoli jiného. Alespoň na těch několik desítek minut, co budete komiksy číst, nebudete muset prožívat nic jiného. Jakmile s vámi tohle kniha dokáže, je to známka toho, že se jedná o něco skutečně velkého a krásného. Trojice Rosiński-Sente-Van Hamme svou velikost dokázala naplno.

Komiks "Temnými cestami" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

#1176: Comics Centrum vydalo Myší hlídku!

#1177: Hellboy 11: Ďáblova nevěsta a další příběhy - 90 %

#1178: Pajasan - 50 %

#1179: Ségry - 90 %

#1180: Polda a Olda 1: Kreslené příběhy z let 1974-1981 - 80 %

#1181: Myší hlídka 1: Podzim 1152 - 85 %

#1182: Živí mrtví 17: Důvod se bát - 85 %

#1183: Holmes 3 a 4 - 75 %

#1184: Záhadné případy detektiva Foxe - 60 %

#1185: Ultimátní komiksový komplet 119: Avengers - Korvacova sága - 60 %

#1186: Comics Centrum vydává Plášť v Deluxe edici!

#1187: Dívka jménem Patience - nejnovější Daniel Clowes vyjde česky

#1188: Dechberoucí Zázrak 7: Návrat doktora Fausta - 65 %

#1189: Serpens Levis: Ve smyčkách hada - 55 %

#1190: Temná věž 1: Zrození pistolníka - 70 %

#1191: Bublifuk 3: Vstup na vlastní nebezpečí - 90 %

#1192: Mýty 9: Synové impéria - 85 %

#1193: Dívka jménem Patience vyjde česky v září 2016 - podpořit ji můžete už dnes!

#1194: Superman: Země jedna - 55 %

#1195: Temnými cestami - 95 %