Comics Blog

Češi 1977: Jak z Jak z rock'n'rollu vznikla Charta 77

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v brožované vazbě v roce 2016. Kniha má 80 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.

Knihu můžete zakoupit na stránkách Minotaur.

Scénář: Pavel Kosatík

Kresba: Jiří Husák

Při čtení komiksu "Češi 1977: Jak z Jak z rock'n'rollu vznikla Charta 77" jsem si uvědomil jednu věc. To, že o něčem slyšíte, ještě neznamená, že to skutečně znáte. Charta 77 je v naší historii pojem a já jsem si myslel, že tak nějak vím, jak vlastně vznikla, ale to bylo skutečně jen tím, že se o ní pořád ještě dost mluví a vzpomíná se na ni. Takže komiksu "Češi 1977: Jak z Jak z rock'n'rollu vznikla Charta 77" děkuji minimálně za to, že mi konečně trochu více ukázal, jak to s Chartou 77 bylo, jak vznikala a jak se dostala do světa. I když mi nesedí vizuální pojetí, i když komiks není pro nikoho, kdo neví ani zbla o historii, tak informační hodnota zde je.

Jiří Husák se chopil svého úkolu stvořit komiks po svém. Rozhodl se, že vizuální stránku pojme jako mozaiku, kdy postavy zde budou zobrazeny pomocí fotografií, které jsou různě umně spojovány do celků. Tahle lepená tvorba mi prostě nějak nesedí a automaticky ve mně vyvolává negativní pocity, které se přenášejí i do četby komiksu. Ty se trochu násobily i tím, že je zde až moc epizod, až moc postav, které sice můžete poznat podle fotek, ale nemusíte... Naštěstí je zde materiál v závěru, který vám v tomhle ohledu hodně pomůže. Proto bych si před čtením nejprve přečetl závěrečné medailonky osobností a pak se pustil do četby samotného komiksu.

Co se ale vizuální formě musí nechat, to je skutečnost, že souzní z dobou i s tím, o co se osobnosti snažily. Charta 77 je částečně spojena se skupinou Plastic People of the Universe, i když následně se přeměnila v něco mnohem většího - lidé kolem Charty 77 nechtěli jenom to, aby Plastici mohli hrát, ale chtěli, aby se kultura obecně vytvářela a nebyla omezována. Je jedno, jestli ji bude provozovat Marta Kubišová anebo undergroundová kapela, jejíž písničky se ani mnohým představitelům Charty 77 nelíbily. Šlo o princip, šlo o snahu najít slabinu systému a kopnout do ní tak, aby to cítil. Vizuální forma primárně souzní s oním undergroundem a onou potřebou bojovat za nejistoty, a to jakoukoli formou, jen proto, aby byl člověk svobodný, anebo měl alespoň pocit, že za svobodu skutečně bojuje.

Musím uznat, že i když se mi vizuální stránka tolik nezamlouvá, Jiřímu Husákovi se díky ní podařilo vystihnout podstatu a atmosféru celého historického období a jedné zásadní události, která bude ještě dlouho vzpomínána. Díky Kosatíkovým rešerším je pak zajištěno, že je zde skutečně i historická hodnota komiksu. Docela rád bych šel s hodnocením ještě výš, ale když ve mně komiks nevyvolává na první pohled dobré pocity, když se mi díky vizuální stránce až tak dobře nečte, je to prostě důvod k tomu, abych hodnocení snížil. Přesto se musí sérii nechat, že se nesnaží jen o to, aby zajímavě prezentovala dějiny, ale snaží se i o to, aby vizuální stránka byla pokaždé jiná. Prozatím se to daří.

Komiks "Češi 1977: Jak z Jak z rock'n'rollu vznikla Charta 77" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo"
"Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského"
"Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha"
"Češi 1968: Jak Dubček v Moskvě kapituloval"
"Češi 1989: Jak se Havel stal prezidentem"
"Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát"

Kuře Kung-Prásk: Šílený plán! (Kung Pow Chiken: Bok! Bok! Boom!)

Vydalo nakladatelství Fragment v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Kung Pow Chiken: Bok! Bok! Boom!" v roce 2014. Vydání má 80 stran a prodává se v plné ceně za 149 Kč.

Scénář: Cyndi Marko

Kresba: Cyndi Marko

Nebudu tvrdit, že by se kniha "Kuře Kung-Prásk: Šílený plán!" oproti první s názvem "Kuře Kung-Prásk: Vlítneme na to!" nějak výrazně zlepšila, ale celkově jsem měl prostě pocit, že mě to víc baví, že jsem si to čtení víc užíval. Ne zase nějak moc, sedl mi však styl toho, jak autorka tvoří, a také skutečnost, že tohle je opravdu primárně pro děti, a tak se jede na jednoduchost, která je jen velmi málo narušena nějakým tím vtípkem, který by mohl zaujmout i dospělého čtenáře. Přesto zde už takové vtípky a narážky jsou, což zpříjemňuje čtení, i když dětskému čtenáři to bude asi celkem jedno. Příběh si ale udržuje svou absurdní rovinu, navíc je pořád krátký, a tak jím prolítnete na jedno posezení.

Bábinka Husíkůže je za katrem, ale Kuře Kung-Prásk je jedním z těch hrdinů, kteří si nikdy neodpočinou. Bylo jen na autorce, co se jí podaří vymyslet a jaký nápad pozvedne tenhle příběh. Jsou zde vlastně dvě linie, jedna hlavní, jedna vedlejší. Ta hlavní se točí okolo dalšího superzločince, který se v Drůběžákově objevuje a s kterým je potřeba se vypořádat. Druhá linie je pak zaměřena na reportéra, který jde po Kuřeti Kung-Prásk a který věří, že není takovým superhrdinou, jakým se zdá. Prostě klasické superhrdinské klišé, ale je to podáno relativně zábavně, takže to autorce odpustíte. Cyndi se navíc celou dobu snaží o určitou satiru na superhrdinský žánr, tudíž podobné prvky opravdu tolik nevadí.

Příběh je celkem mile ulítlý, což sedí k celkovému grafickému pojetí knihy. Humor je takový laskavý, není zde nic, co by mělo být nebezpečné pro děti, možná je to místy až trochu moc plytké a bohužel také trochu klišovité. Tak nějak je jasné, jak to dopadne, nejsou zde žádná překvapení, jede se na klasickou dějovou linku, kdy je potřeba zjistit, kdo je záporákem, co je jeho cíl, a pak se ho zbavit. V tomhle směru se ani moc nejedná o satiru, ale prostě o převzetí klasických superhrdinských postupů, které jsou převedeny do komiksu pro děti. A tohle mi na tom vadí asi nejvíce. Satira není dána tolik příběhem jako formou a kresbou. Příběh v tomhle směru nedovede příliš okouzlit, i když pobavit dokáže pořád.

Asi bych měl ještě upozornit na to, že ani "Kuře Kung-Prásk: Šílený plán!" není klasickým komiksem, ale je to knížka, která využívá text, ilustrace a komiksové prvky v jednom celkem funkčním guláši. Nějak si pořád nedovedu představit, že by se Kuře Kung-Prásk stalo nějak masově rozšířenou postavou, ale přesto má nějaký svůj potenciál, který je hlavně v hezkých a vtipných nápadech, a to jak vizuálních, tak především pak slovních, kdy v tomto ohledu bych docela vyzdvihl překlad, který humoru dává hodně. "Kuře Kung-Prásk: Šílený plán!" patří k těm knihám, které na chvilku dovedou pobavit, ale jakmile ji dočtete, nejspíš ji prostě jenom odložíte. A nemyslím, že u dětí to bude jinak.

Komiks "Kuře Kung-Prásk: Šílený plán!" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Kuře Kung-Prásk: Vlítneme na to!".

Macanudo 10 (Macanudo Nº10)

Vydalo nakladatelství Meander v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo v roce 2013 jako "Macanudo Nº10". České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 338 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander nebo na stránkách knihkupectví Minotaur.

Scénář: Liniers

Kresba: Liniers

Když se mi do rukou dostalo desáté číslo stripové série "Macanudo", říkal jsem si, jestli není něco špatně. Do rukou vám totiž přistane kniha, která je na počet stran výrazně silnější než jakýkoli z předchozích devíti dílů. Rozsah je v podstatě dvojnásobný, a tak vás ohromí dvojnásobná nálož Liniersových stripů, což je skoro jako dar z nebe. Já jsem nejspíš zrovna tohle potřeboval, protože mi kniha "Macanudo 10" zase dovedla zvednout náladu, a tak mi nezbývá než jenom poděkovat nakladatelství Meander, že to dotáhlo až k desátému dílu. Doufám, že se komiks dobře prodává, protože tohle je strip, který na našem trochu prostě nemá obdoby.

Asi už jste si zvykli, že díky Liniersovi dostáváte něco, co je na první pohled kouzelné, i když trochu absurdní, dojemné, ale zároveň veselé, silné, ač někdy máte pocit, že se jedná spíše jen o koncept nebo o strip, který vznikl jako z nouze ctnost, kdy autor pořádně nevěděl, co nakreslit, a tak se spokojil skutečně s málem. Jenže u Linierse máte pocit, že to tak má být, že to, co by jinému autorovi neprošlo, je v jeho případě součástí světa, který si ve svých stripech vytvořil. A to ani nemluvím o tom, že nápady má pořád a že má pořád co kreslit a co psát, že přichází s novými postavami a ještě více tak zaplňuje svět, kde tučňáci filosofují o Antarktidě, příšery chrání děti, kocouři mluví, skřítci létají a záhadní muži jsou záhadní.

Co bych nejvíce ocenil na desátém dílu, tedy kromě toho, že je rozsahem dvojnásobný, je skutečnost, že se do komiksů stále více a více začíná promítat Liniersova postava a komiksy jsou osobnější, autor vystupuje ve více stripech a samotná kniha je jeho výpovědí, například i o tom, jaké komiksy tvořil ještě před "Macanudem". Na dvou stránkách vám zde Liniers předvede trochu jinou kresbu, starší, na které už je ale vidět, že měl nápady před tím, než začal vydávat svou nejoceňovanější sérii, která se naštěstí dostala až k nám. Ale to není jediné, co zde najdete jako bonus. Čekají vás na závěr macanudovské stripy, které jsou kreslené jinými autory. Zachycují ducha série, ale přitom ukazují, že do tohoto zvláštního světa může vstoupit i někdo jiný.

"Macanudo 10" nezklame. Nezklame vás ve chvíli, kdy jste již dávno přijali za svou poezii, se kterou je každý strip tvořen. Nezklame vás ve chvíli, kdy zde máte již nějakou dobu postavy, jež jste si zamilovali, ať už je to třeba kocour Fellini, Olga, pan Oliva, Picasso, sám Liniers anebo třeba postavy z filmů, které jsou součástí pop kulturních odkazů, kterých "Macanudo" také není prosté. Najdete zde všechno. Možná se vám nebude líbit každý strip, ale jsem si jistý, že si zde každý najde alespoň jeden strip, který ho zaujme nebo zasáhne. Tohle Liniers dokáže a my máme štěstí, že se k nám série dostala, zůstala u nás a dočkala se už jubilejního desátého čísla. Pokud chcete více "Macanuda", tak z desátým dílem ho dostanete hromadu. Vydrží pak o něco déle. Ale stejně moc krátce. Můžete se k němu však vždy vrátit a zvednout si náladu.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Macanudo 1"
"Macanudo 2"
"Macanudo 3"
"Macanudo 4"
"Macanudo 5"
"Macanudo 6"
"Macanudo 7"
"Macanudo 8"
"Macanudo 9"

Plášť: Edice deluxe (The Cape)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2016. Vyšlo původně jako pětidílná minisérie "The Cape" v roce 2012 a čtyřdílná minisérie "The Cape: 1969" u IDW Publishing v roce 2013. České vydání má 288 stran a prodává se v plné ceně za 699 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jason Ciaramella podle povídky Joea Hilla

Kresba: Zach Howard a Nelson Daniel

Joe Hill má na českém trhu další komiks. Až na to, že to není komiks Joe Hilla, ale je to adaptace jeho díla, podobně jako "Temná věž 1: Zrození pistolníka" je adaptací díla jeho otce, abych s přirovnáním zůstal v rodině. Navíc oba komiksy vyšly česky ve stejné době. Takže pokud budu komiks velebit anebo jej hanět - z hodnocení je asi celkem jasné, na jakou stranu se přikloním - nebude to proto, že Joe Hill napsal celkem dobrou povídku, ale proto, že ji ostatní autoři dobře zadaptovali. Joe Hill měl sice dozor, ale tak je něco jiného skutečně stvořit komiks nebo nad ním dozírat, což Joe Hill sám dobře ví díky své jedinečné sérii "Zámek a klíč". O Joe Hilla ale nepřijdete, protože součást knihy je i jeho původní povídka "Plášť", podle níž byl komiks vytvořen. Navíc je povídka obohacena o poznámky scenáristy Jasona Ciaramella.

Povídka původně česky vyšla v rámci sbírky "Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy", ale pro publikaci v knize "Plášť: Edice deluxe" se dočkala nového, modernějšího překladu, kdy nespisovný jazyk mi k hrdinovi sedí více. Díky publikování povídky pak můžete ocenit, jak se scenáristovi a kreslířům podařilo převést příběh do komiksové podoby. A já si myslím, že z povídky udělali něco mnohem víc, a to nejen proto, že přidali děj. Na poznámkách scenáristy v povídce je vidět, že přemýšlel o tom, jaké médium komiks vlastně je, co bude v komiksu fungovat, a to nakonec vedlo k tomu, že se adaptace skutečně povedla. Kniha "Plášť: Edice deluxe" je ale mnohem bohatší a neobsahuje pouze adaptaci původní povídky.

V knize "Plášť: Edice deluxe" najdete pětidílný komiks "Plášť" a navíc ještě čtyřdílný komiks "Plášť: 1969", který je rozšířením celé mytologie a vysvětlením toho, jak se plášť, který hlavní postava Erik vlastní a využívá k tomu, aby mohl létat, dostal do jeho držení a stal předmětem se speciálními schopnostmi. Je strašná škoda, že se komiks "Plášť: 1969" v knize objevuje jako první, protože takhle rovnou přicházíte o nějaké to tajemství, které se kolem pláště motá. Je opravdu tak nutné hned vykecat, kde se plášť vzal a co s ním je? Ne, mně se na původním příběhu líbilo právě to, že do děje vstupuje kouzelný předmět bez toho, aby bylo jakkoli vysvětleno, kde se vzal, proč dokáže to, co dokáže. Nešlo totiž vůbec o ten plášť, ten byl jen prostředek, šlo hlavně o postavy.

Je tedy škoda, že se komiks "Plášť: 1969" objeví v knize jako první, i když se mu nemůže nechat, že je dobrý. Ne skvělý, ale dobrý ano. Navíc hodně pochopíte motivace postav dalšího příběhu, anebo spíše určitou dědičnost, která je zakódovaná v jejich genech. Takže jsme ve vietnamské džungli a užíváme si odhalení toho, co se stalo otci Erika a Nickyho. Je to akční, je to drsné, je to dobré a v první řadě jde o to, aby se to napasovalo na příběh následující a oba na sebe navázaly. Líbí se mi styl kapitol, kdy se vždy začíná doma v Americe dopisem, který čte matka Erikovi a Nickymu. Pak už je to jen gradace krutého osudu, řežby a pomsta, která nemá daleko k tomu, co se bude dít v příběhu následujícím.

"Plášť" je tím stěžejním, kolem kterého se celý příběh točí a je to komiks, který díky původním pěti sešitům zabírá více prostoru. Je dobrý a skvěle funguje samostatně. "Plášť: 1969" se vedle něj pak jeví jen jako fajn prequel. O co v "Plášti" jde? Erik je celkem neschopný mladý muž, který ale dovede svalit vinu na zranění, jež si způsobil jako malý. Spadnul ze stromu a málem umřel. A ano, zranění na něj skutečně mělo vliv. Jenže on se v tom svém stavu utápí a nevadí mu, že přichází o rodinu nebo o skvělou přítelkyni, hlavně když ho nikdo moc neotravuje. Sám sebe považuje za budižkničemu a nic se sebou nedělá. Pak ale objeví plášť, který míval v dětství, plášť, který měl, když padal ze stromu, plášť, díky kterému se cítí jako superhrdina. Jenže... Ono není všechno zlaté, co se třpytí.

Jason Ciaramella si skutečně s adaptací vyhrál, skvěle rozprostřel postavy, rozšířil příběh, dal charakterům ještě lepší motivace a nechal děj uzavřít tak, jak to v povídce chybělo. Tam, kde nechal Joe Hill prostor pro následky, které si bude čtenář domýšlet, tam se komiks uzavřel. A myslím, že se uzavřel lépe, epičtěji a v duchu příběhu efektněji. Co vám bude v povídce chybět, komiks přidá navíc. A to všechno v kresbě, která je místy skutečně znepokojivá. Když se Erik někdy podívá, přeběhne vám mráz po zádech. Kresba je sexy, je milá, je dramatická, je krutá. Prostě tam, kde je potřeba vyjádřit určitou emoci, určitý stav, zvládá Nelson Daniel svůj úkol naprosto přesně. Erik není milou postavou a vy to víte, ale stejně se jím necháte strhnout. Vytvořit dobrý příběh s takovou postavou není jednoduché, ale tady se to podařilo.

Joe Hill a Jason Ciaramella

Až na skutečnost, že je příběh "Plášť: 1969" zařazen jako první, nemám českému vydání v podstatě co vytknout. Předpokládám však, že v tomhle ohledu se Comics Centrum drželo originálu. Časová chronologie je nejjednodušší cestou, ale ne vždy nejlepší. Kniha kromě komiksů a povídky obsahuje ještě celkem rozsáhlou galerii, kde se dostalo třeba i na jednu ilustraci Gabriela Rodrigueze. Do rukou se vám tak dostává příjemné komiksové překvapení, které v sobě má jeden dobrý komiks, jeden skvělý komiks a jednu dobrou povídku, navíc v tiskové kvalitě, která je tradičně vysoká. Uzavřený příběh, žádná další rostoucí série, která potěší fanoušky hororového a temnějšího fantastického žánru, ale nejen je. Dobré příběhy potěší každého.

Knihu "Plášť: Edice deluxe" zakoupíte na stránkách nakladatelství Comics Centrum se slevou.

Nakladatelství Crew vydalo další dva zajímavé komiksy, tak si je představme slovy samotných vydavatelů:

Joe Kubert: Fax ze Sarajeva

Legendární komiks ze zatím poslední evropské války. Píše se rok 1992 a z okupovaného Sarajeva posílá vydavatel Ervin Rustemagić faxové zprávy svým komiksovým přátelům a kolegům po celém světě... včetně svého klienta Joea Kuberta. Posílá zprávy z bojiště a žádá o pomoc při záchraně své rodiny. Tyto faxy se později staly základem intenzivního příběhu přežívání obyčejného člověka ve válečné zóně – v podání neoddiskutovatelné komiksové legendy!

Málokdy se stane, že bychom se znali přímo s komiksovou postavou. V případě "Faxu ze Sarajeva" se nám to povedlo. S hrdinou tohohle slavného komiksu, Ervinem Rustemagićem, jsme spolupracovali při zahraničních vydáních "Nitra" i "Děsivých radostí". Tenhle komiksový vydavatel, majitel nakladatelství SAF, uvízl během válečného konfliktu i s rodinou uprostřed Sarajeva a zoufale se odtamtud snažil dostat. Během té tragické doby a ustavičných bojů o život posílal odtamtud svým přátelům zprávy s informacemi a prosbami o pomoc. A legendární Joe Kubert, jeden z adresátů, se později rozhodl na základě těchto faxů z okupovaného města stvořit komiks.

"Fax ze Sarajeva" jsme vydali hned z několika důvodů. Jedním z nich je sám kreslíř Joe Kubert, který skutečně patří mezi největší ikony komiksu vůbec a u nás zatím nedostal zasloužený prostor. Je to tvůrce, který má za sebou jak práci na ikonických hrdinech ("Tarzan", "Punisher"), válečných příbězích ("Sgt. Rock", "America at War", "Dong Xoai – Vietnam 1965"), tak na příbězích s vážným tématem, obvykle čerpajících z jeho židovského původu ("Jew Gangster", "Yossel"). Joe Kubert ohromil svým dynamickým a emocemi nabitým stylem – a dokonce se stal zakladatelem jedné z prvních škol učících komiksovou kresbu! Takže vydáním tohohle komiksu mu i my vzdáváme svůj hold.

Druhým důvodem, proč jsme po komiksu sáhli, je stále aktuální téma. Když si člověk uvědomí, že zatímco my řešili, jak hrozný je Schumacherův "Batman navždy", někde o kus dál docházelo k šíleným masakrům, běhá z toho mráz po zádech. Zároveň se v knize objevují dnes aktuální témata přistěhovalectví i muslimů... ovšem brány z dost jiného úhlu.

A samozřejmě, především je tu intenzivní příběh. Nedělá si nárok na objektivitu, je to válka z pohledu člověka, kterého postupně připravuje o všechno. Pomalý přesun z toho "ono se to nějak přežene", do situace, kdy si člověk už ani nedokáže představit, že by mohl někdy ještě normálně existovat. Příběh plný děsivých a tragikomických detailů.

Noviny "The Washington Times" označili "Fax ze Sarajeva" za nejlepší komiks roku. Kromě toho toto dílo získalo cenu Dona Thompsona, cenu Harvey za nejlepší původní komiks a také Eisnera za nejlepší nový komiks – prostě všechny nejdůležitější komiksové ceny. Ale stejně je ze všeho nejdůležitější, že je to skvělý a strhující komiks.

Knihu "Fax ze Sarajeva" zakoupíte na stránkách Crew.

Parker: Lovec (Richard Stark, Darwyn Cooke)

Legendární kniha Richarda Starka (alias Donalda Westlakea) v komiksovém zpracování cenami ověnčeného Darwyna Cooka. Klasika moderní kriminálky (několikrát zfilmovaná, naposledy s Melem Gibsonem v hlavní roli), příběh pomsty s nelítostným zločineckým profesionálem známým pouze jako Parker v hlavní roli, v nádherném stylovém provedení.

Donalda Westlakea u nás známe především díky komediálním kriminálkám "Jak neuloupit smaragd"či "Jak nevyloupit banku". Kromě toho ale pod pseudonymem Richard Stark stvořil i drsnou sérii s profesionálním zločincem jménem Parker, který je pravým opakem smolařského Dortmundera. Parker je zločinec tělem i duší, chladnokrevný, nelítostný, brutální a nezastavitelný. Má své zásady, je svým způsobem čestný, ale pokud ho někdo podrazí, jde nelítostně po něm, aby dostal zpět svůj podíl. Ať to stojí, co to stojí.

Je to fascinující postava a Westlake u ní zůstal celý svůj život. Napsal s Parkerem čtyřiadvacet knih a na rozdíl od románů s Dortmunderem zde nešla kvalita nijak dolů. Možná i proto, že si Parkera šetřil. První knihu s ním vyšla roku 1962 a poslední až v roce 2008, v roce, kdy Westlake zemřel. Parkerovské knihy psal obvykle po trojicích, ale často zjistil, že nedokáže chytnout správnou "parkerovskou slinu", že knihy nemají tu správnou údernost, jednoduchost a říz, a tak uložil postavu na pár let k ledu, dokud nedostal zase tu pořádnou nelítostnou náladu. Jazyk a styl knih je stejně účelný a přímočarý jako jejich hrdina – i proto nestárnou, jsou stále oblíbené a vrací se k nim nejen čtenáři, ale i filmaři a jiní tvůrci.

A mezi ty tvůrce se zařadil i slavný komiksový kreslíř Darwyn Cooke, sběratel všech možných ocenění. Z jeho dílny ovlivněné retro stylem patří mezi nejslavnější díla nová verze Eisnerova "Spirita", pohled na začátky legendárních DCčkovských hrdinů "DC: The New Frontier" (později i zfilmovaný), či jeho "Catwoman". Za všechny tyhle tituly získával uznání čtenářů a ceny kritiky, ale stejně ho to táhlo do světa drsné školy. Spirit či Catwoman už tam měli nakročeno, ovšem teprve na začátku nového tisíciletí spojil své síly s literární legendou a adaptoval Starkův román "Hunter" do úžasné komiksové podoby. A doslova s tím převálcoval komiksový trh – a dostal i nás.

V podstatě všichni v redakci Crwe jsme si zařadili tuhle knihu do kategorie "sakra, tohle bychom hrozně chtěli vydat... ale netroufáme si". Veškeré pokusy vydavatelů rozjet u nás Starkovu knižní sérii skončily nezdarem a nepomohl tomu ani úspěšný film. Takže jsme se jen tiše kochali nádherným stylovým zpracováním a dalšími nádhernými díly (Cooke adaptoval ještě další čtyři knihy: "Man with Gateway Face", "Outfit", "Score" a "Slayground"– každou knihu navíc laděnou do jiné barvy) a litovali, že u nás noir a drsná škola moc nefrčí. Ale pak jsme si řekli, že k čemu bychom byli komiksoví vydavatelé, kdybychom občas neriskovali a neudělali si radost?

Samozřejmě, překlad nemohl dělat nikdo jiný než obrovský Starkův fanda Štěpán Kopřiva. Překladatel a spisovatel, který se sám pokusil přinést do Čech moderní kriminálku – a zabodoval se svou "Rychlopalbou". V jeho knize "Holomráz" se dokonce nachází povídka "Den, kdy zemřel Richard Stark". (Mimochodem, mezi velké fanoušky Richarda Starka patří i Stephen King, který mu věnoval svou "Temnou polovinu", kde po něm pojmenoval i hlavního padoucha – George Stark.)

Ale i přes kvalitní scénář je tato kniha hodně výtvarnou záležitostí. I proto vychází "Lovec" v důstojném provedení: vázaný, s potahem ze dvou druhů plátna, se dvěma typy ražby a s přebalem. Jeho výroba ovšem nebyla snadná. Zdánlivá zažloutlost papíru, která má evokovat staré pulpové romány, je ve skutečnosti výsledkem použití přímé podkladové barvy – která v této knize není jediná. Ve skutečnosti je celý titul tištěn pouze třemi barvami, a všechny jsou přímé (tzv. pantone barvy – což jsou speciální barvy, které nevznikají mícháním jiných barev). Je to poprvé, co u Crwe (a možná i v celé republice) vychází kniha vytištěná pouze v pantonových barvách.

Všechno proto, aby měli i čeští čtenáři z knihy stejné úžasný dojem, jako měli čtenáři v zahraničí. Takže tady to máte – a upřímně doufáme, že se čtenářům bude "Lovec" líbit stejně jako nám.

Knihu "Parker: Lovec" zakoupíte na stránkách Crew.

Karel IV.: Pán světa

Vydalo nakladatelství Edika v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Text a scénář: Zdeněk Ležák
Kresba: Jonáš Ledecký, Matyáš Namai a Martin Pospíšil

Rok 2016 je důležitým rokem. Kromě toho, že se právě v tomto roce stanu manželem a vstoupím tak do svazku, o kterém jsem si myslel, že pro mě není, tak je to také rok, kdy od narození jednoho z největších českých vladařů - a podle mnohých i toho největšího - uběhlo již 700 let. Ano, je tomu 700 let, co se narodil Karel IV., tehdy ještě jako Václav. V roce 2016 ho připomíná celkem velké množství publikací, mezi nimi mimo jiné také kniha "Karel IV.: Pán světa". Vzhledem k tomu, že knihu recenzuji na komiksovém blogu, asi je celkem logické, že se bude jednat o komiks, ale není to tak jednoduché. Dvě třetiny knihy tvoří prozaické shrnutí historických událostí a Karlova života, které jsou ilustrovány, i když jen lehce, až poslední třetina je pak komiksem v tom pravém slova smyslu.

Komiks tvoří tedy spíše minoritní část kniha, ale přesto část významnou. Bohužel se nakonec ukáže, že komiks je částí tak trochu zbytečnou, alespoň v případě, pokud si přečtete text, jenž mu předchází. Zdeněk Ležák se ujal historického exkurzu a životopisu osobnosti Karla IV. s pečlivostí, ale přitom stylem, díky kterému je kniha vhodná jak pro děti, tak i pro dospělé. Jasně, pořád je to čtení, které by mohlo přijít někomu nudné, ale to spíš jen proto, že je to čtení o historii. Zdeněk Ležák má ale dar předávat informace přehledně a do jisté míry i akčním, nikoli unylým způsobem.

Zazdálo se mi však, jako kdyby na sebe kapitoly tak dobře nenavazovaly. To se mi stalo u začátku druhé kapitoly, kdy mi přišlo, že ten úvod kapitoly je trochu mimo a není ladným plynutím vyprávění. Nestávalo se to ale nijak často, a tak je možné si čtení užít. Díky tomu, že je doprovázeno i občasnou ilustrací, lze si alespoň trochu představit, jak mohli vypadat někteří z protagonistů historických událostí. Tím děj trochu ožívá, i když myslím, že tohle se projeví především až v části komiksové, která je pojata ještě o něco akčněji, i když ani v tomto případě se nejedná o vyloženě akční příběh, ale spíše ilustrované shrnutí toho, co bylo vyprávěno v textové části. Právě to je asi největší problém komiksu - je to opravdu hlavně předělání napsaného textu do podoby vyprávění prostřednictvím obrázků.

Co bych ještě rád vyzdvihl na textu, to je skutečnost, že se nezabývá jen Karlem IV., ale celkovým historickým rámcem, kdy jsou vám mnohé historické události dány do souvislostí, které jste se ve škole nejspíš neučili anebo jste je zapomněli. I z tohoto důvodu má kniha svůj význam a je důležitá proto, že dokáže mladým prezentovat dějiny tak, jak pravděpodobně skutečně byly, nikoli jen jako řadu let a různých bitev, ale jako souslednost příčin a následků, které byly způsobené hlavně politickou hrou, možná by se dalo říct hrou o trůny. Intriky jsou zde krásně vidět, jsou hezky vyzdviženy a dokonce i osobnost Karla IV. nebyla jen tou, která chtěla to nejlepší pro zemi.

Kniha "Karel IV.: Pán světa" je dobrým podáním životopisu Karla IV. a přináší dostatek informací, aby se čtenáři v životech osobnostní snadno orientovali. Text se dobře čte, je dobře členěn a většinou je zachována i návaznost. Proč je ale v závěru obsažen komiks, to je mi záhadou. Čekal jsem, že bude doplněním, anebo naopak komiksovým, superhrdinským zveličením Karlova života, což je také před samotným komiksem lehce naznačeno. V konečném důsledku je komiks jen stručnějším shrnutím vybraných událostí Karlova života do období, kdy se stal císařem. Nic víc v tom není. Až ve chvíli, kdy dochází na akční scény, je komiks parádní a v téhle kresbě si dovedu představit nějakou komiksovou pecku. Třeba se Jonáš k něčemu trochu akčnějšímu a samostatnějšímu odhodlá. Tady předvedl, že na kresbu moderního komiksu má. Teď ještě zajímavější scénář, který nebude jen doplňkem k přínosnějšímu textu.

Komiks "Karel IV.: Pán světa" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Gantz 12 (ガンツ)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako kapitoly 131 až 142 v sérii "Gantz" (japonsky ガンツ, v anglické transkripci Gantsu) souborně v roce 2004 u Shueisha, Inc. České vydání má 228 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hiroja Oku

Kresba: Hiroja Oku

Konečně jsme se zase někam posunuli, i když hovořit v případě série "Gantz" o nějakém velkém posunu, je přece jen trochu zbytečné, protože ono se nikdy nebude jednat o posun velký, ale spíše takový, abychom neměli pocit, že úplně stojíme na místě. A tentokrát na místě nestojíme. Rozloučili jsme se s postavami, hlavně s Keiem ve chvíli, kdy se snažil zachránit svou přítelkyni před šíleným atentátníkem. Černochem, který si usmyslel, že rozstřílí co nejvíce lidí v městské částí Šindžuku. Prostě si jde ulicí a střílí všechno a všechny, kteří se mu postaví do cesty. Masakr byl největší součástí předchozí knihy, a tak sledujeme jeho následky a jeho vrchol, kterým je konfrontace mezi Keiem a útočníkem, jenž vůbec není černochem, což ale dobře víme.

Smyslem celého masakru bylo setkání Keie s vrahem, který je Keiovým dobrým známým. Je to Izuma, jenž se snaží o jedno jediné - chce se vrátit do Gantzu, chce být zpátky a vzpomenout si na všechno, co bylo součástí jeho minulosti a na co podle všeho zapomněl. A tak dochází na souboj mezi Keiem a Izumou, souboj, který je téměř westernový a rozhodně nevyrovnaný. Vede to ale ke kýženému výsledku, protože Izuma se skutečně vrazí ke Gantzovi, do pokoje, kde čeká černá koule a nejspíš jedno další dobrodružství, respektive snaha někoho sejmout a nezemřít u toho krvavou smrtí. Kei má akorát menší problém s tím, že také on má být další součástí Gantz souboje, což nechtěl, a rozhodně ne ve chvíli, kdy shodou okolností bude bez kombinézy a k ruce tak bude mít jen zbraně a štěstí.

Příběh se nám rozvíjí a je obohacen o velké množství postav, jejichž hlavním smyslem je, že budou muset umřít. Sice to vypadá, že další mimozemský protivník nebude nic extra, ale takové podobné už jsme tu měli. Tentokrát je to vidlák, který mluví s moravským přízvukem, alespoň v tom českém vydání. Ještě k tomu, že je to postavička pěkně otravná, má kolem sebe celkem velké množství oživlých dinosaurů. Ano, ani tentokrát nebudou protivníci nijak slabí a je na jednotlivých postavách, jak se k problému postaví. Některé čeká rychlý konec, některé si užijeme více, a to i ve třinácté knize, protože ve dvanácté máte pocit, že to teprve začalo. A také máte pocit, že nic pořádně neskončilo. Tohle je škoda, protože jsme se ocitli už v trochu jiném příběhu, a přitom nebudete mít dojem, že se ten předchozí pořádně uzavřel. Spojovacím prvkem tak zůstává jenom Kei.

Kei už není dostatečně silným spojovacím prvkem, protože děj se až moc tříští, skáče se příliš kupředu bez toho, aby zde bylo vysvětlení toho, co se stalo i děje. Začínám mít pocit, že se pořádně celá mytologie nevysvětlí a s třicátým sedmým dílem prostě příběh skočí a bude hotovo. Doufám, že se mýlím, protože mě tahle série pořád baví, i když už mi přijde, že to je jen natahování toho, aniž by bylo čtenáři cokoli naznačeno nebo vysvětleno. Tohle je něco, co se mi moc nelíbí a já bych raději něco vysvětlujícího, nějaké náznaky toho, jestli to celé má smysl, nebo ne. I tak se dál budu těšit na další díl, ale nemyslím si, že by mě "Gantz" ještě dovedl nadchnout tolik jako jeho první díly. Uvidíme. A doufám, že se vysvětlí, co je sakra s tou pandou!

Komiks "Gantz 12" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Gantz 1"
"Gantz 2"
"Gantz 3"
"Gantz 4"
"Gantz 5"
"Gantz 6"
"Gantz 7"
"Gantz 8"
"Gantz 9"
"Gantz 10"
"Gantz 11"

Sandman 9: Blahovolné (Sandman: The Kindly Ones)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2011. Komiks původně vyšel jako sešity 57 až 69 série "Sandman" a jako "Vertigo Jam 1" v letech 1993 až 1995. Komiks souborně vyšel jako "Sandman: The Kindly Ones" v roce 1996. České vydání má 352 stran a prodává se v plné ceně za 789 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman
Kresba: Marc Hempel, Richard Case, D'Israeli, Teddy Christiansen, Glynn Dillon, Charles Vess, Dean Ormston a Kevin Nowlan

Konečně jsem se dostal do finále téhle skvělé série. Nebo finále... ona to ještě není poslední kniha, protože je zde ještě desátá, která nese název "Tryzna", ale právě devátá kniha, která obsahuje jeden hodně dlouhý příběh, je tím správným finále, kde dojde ke skutečně apokalyptickým událostem. A to to na první pohled vypadá, že půjde jen o nějaké malicherné příběhy. Jenže právě v tomhle je Gaiman skvělý a právě v tomhle ukazuje, jak je dobrým vypravěčem, který má všechno promyšlené. Jsou zde jednotlivé příběhy, které se začaly odehrávat již dříve, jsou propojené, jednotlivé postavy se setkávají, a dohromady to začíná dávat ještě větší smysl. Tohle je na příběhu "Blahovolné" to nejhezčí.

Čím se kniha "Sandman 9: Blahovolné" také vyznačuje, to je skutečnost, že Gaiman naplno dokazuje svou zálibu v reálném světě, snech a legendách. Tohle všechno tak umně spojuje do příběhu, který odkazuje jak na historii a mýty, tak na Shakespeara, nemluvě o tom, že propojuje nejen realitu a mytologii, ale ještě mytologie z různých oblastí. V podstatě něco, jak to dělají i Marvel nebo DC universe, ale Gaiman tak činí s lehkostí, která je mu vlastní. V jeho případě to všechno funguje dohromady a nevypadá to ani trochu divně.

Právě v mytologii pak Gaiman našel prvky, které bylo možné rozpracovat do Sandmanova příběhu a naprosto tak přetvořit svět, který nám doposud prezentoval. Ono to v Gaimanově případě ani na chvíli nevypadá, že si něco domýšlí dodatečně, ale jako kdyby celou dobu věděl, kam směřuje a co se stane. A půdu si připravoval v podstatě od začátku. Tohle je na sérii krásné a také to ukazuje na to, jak moc dobrým vypravěčem Gaiman je. Ale to už se opravdu hodně opakuji. Tak to prostě je a nic na tom nezmění i třeba nějaký slabší komiks nebo příběh, který by Gaiman napsal. Je fakt, že na něco takového jsem ale zatím nenarazil.

Co mi trochu na knize "Sandman 9: Blahovolné ", která je skutečně pořádně nabušená (má 352 stran), vadilo, to je kresba. Kresba Marca Hempela mi prostě nesedla. Netvrdím, že by nedovedla zobrazit to, co bylo potřeba, nebo že by nějak kazila snový dojem, který ze Sandmana normálně máte, ale prostě mi na první pohled nesedla, nekoukalo se mi na ni hezky. I přes tyhle prvotní antipatie mě ale kniha "Sandman 9: Blahovolné" dokázala opět strhnout a poslední kapitoly jsem musel dočíst na jedno posezení, protože jsem chtěl vědět, jak to dopadne. A to i přesto, že úvod od Franka McConnella toho prozradil až příliš. Tomu finálnímu dojmu ale ani McConnell nakonec neubral.

Marc Hempel

Přiznám se, čekal jsem od tohoto zásadního příběhu možná ještě trochu víc. Jenže mám pocit, že už nejsem poslední dobou tak gaimanovsky naladěný. Jasně, Gaiman mě pořád baví, ale už to není takové to, kdy si z něj sednu na prdel. Mám ho rád jako vypravěče a líbí se mi, kam ten příběh zavedl. Proto si myslím, že dávám pořád docela velké hodnocení. Ale kresba podle mě komiks trochu ponižuje a ten dojem není tak silný. "Sandman" ale pořád patří k tomu nejlepšímu, co nám komiks dal, protože je tak jiný, je tak odlišný, je svůj a navíc nám představuje zajímavé kreslíře, které jinak s americkým komiksem moc spjaté nemáte. Ale on taky Sandman ani zdaleka není klasický superhrdina. Teď už jen "Tryzna", abych to měl kompletní.

Komiks "Sandman 9: Blahovolné" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Sandman 1: Preludia a nokturna"
"Sandman 2: Domeček pro panenky"
"Sandman 3: Krajina snů"
"Sandman 4: Údobí mlh"
"Sandman 5: Hra o tebe"
"Sandman 6: Báje a odlesky 1"
"Sandman 6: Báje a odlesky 2"
"Sandman 7: Krátké životy"
"Sandman 8: Konec světů"
"Sandman: Lovci snů"

Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný (The Thanos Imperative)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2016 jako devadesátou první knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Thanos Nezbytný" ponese č. 68. Původně vyšlo jako "Guardians of the Galaxy 25", "The Thanos Imperative: Ignition" a jako čísla 1 až 6 minisérie "The Thanos Imperative" v nakladatelství Marvel. Kniha byla ve Velké Británii v rámci projektu vydána v květnu 2015. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Dan Abnett a Andy Lanning
Kresba: Miguel Sepulveda a Brad Walker

S knihou "Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný" dostáváte celkem nevšední zážitek. Anebo vlastně ne, v rámci "Ultimátního komiksového kompletu" dostáváte zážitek celkem tradiční, protože jste postaveni před knihu, na začátku nevíte, o co jde, a po několika stránkách to ani nezjistíte. Ano, v případě knihy "Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný" je třeba mít hodně velké povědomí o tom, jak je Marvel svět rozsáhlý, kdo všechno se v něm vyskytuje a jaké jsou návaznosti. Jste vhozeni rovnou do akce, netušíte pořádně, co se dělo doposud, a tak hodně tápete. A tápat budete i na konci, což je asi největší problém.

Základem knihy "Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný" je znalost série "Guardians of the Galaxy", která je přece jen u nás trochu mimo zájem, více se k nám dostala jen prostřednictvím filmu. Strážci galaxie jsou vcelku zajímavým týmem, bohužel se s ním setkáváme ve chvíli, kdy řeší další problém, který vznikl z předchozího děje, který je jen lehce shrnut v úvodu knihy a následně o nic více rozpracován v závěrečném rozhovoru s tvůrci. Středobodem celého příběhu je - celkem logicky - Thanos, což je postava, kterou už trochu známe z filmu, i když jen okrajově, a v rámci komiksu hlavně díky dvoudílnému příběhu "Ultimátní komiksový komplet 108: Captain Marvel - Život a smrt Captaina Marvela, první část" a "Ultimátní komiksový komplet 109: Captain Marvel - Život a smrt Captaina Marvela, druhá část". Právě v těchto dvou knihách je možné hledat i určitou návaznost.

Strážci galaxie řeší velký problém a nejsou v tom sami. Tím problémem je skutečnost, že Thanos očividně není mrtvý, někdo se ho snaží vrátit mezi živé, pokud se tak vůbec dá hovořit o stvořeních, která mají téměř božskou podstatu. Ale není to tak jednoduché. Dochází ke galaktickým událostem, jež vnímají v podstatě všechny rasy. Otevírá se tajemná vesmírná puklina, a jako kdyby jí chtělo něco přijít na naši stranu. Na začátku nás čeká neskutečně zmatečný úvod, který se snaží i něco trochu vysvětlit, ale spíše si myslím, že vás první kapitola hodně zmate a vy budete doufat, že se to v následujících částech trochu vysvětlí. Jasně, něco se vysvětlí a vy nebudete až tak moc tápat, ale celou dobu si stejně budete říkat, že tenhle příběh je tu akorát proto, aby se Thanos, pořádně představil, a aby se nezapomnělo ani na Strážce galaxie.

"Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný" je klasickou knihou, která je vytržena z kontextu a prostě nemůže fungovat samostatně nikdy tak dobře jako ve chvíli, kdy máte načtený zbytek série a víte, proč k událostem dochází, kdo jsou jednotlivé postavy, jaké jsou jejich vztahy a proč byste zrovna teď měli projevovat nějakou emoci. Třeba na konci to mělo být pro čtenáře přesně takové - měl se pozastavit nad tím, jak postavy skončily. Jenže já jsem se pozastavil jen nad tím, že je najednou konec a že se vlastně nic nevyřešilo, jen ta velká trhlina se uzavřela, ale nás nečekalo nic epického, spíše jen takové komorní drama, které by tomu i sedělo, kdyby čtenář neměl pocit, že tohle vlastně není konec a že mu spousta děje uniká. "Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný" tak v podstatě není ničím jiným než nahlédnutím do rozsáhlejšího příběhu, který bez dalšího kontextu ztrácí na síle.

All Star Western 2: Válka vládců noci (All-Star Western Vol. 2: War of Lords and Owls)

Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě a v pevné vazbě a v limitované edici (52 kusů) v roce 2016. Původně vyšlo jako čísla 7 až 17 série "All-Star Western" v rámci restartu "The New 52" u DC Comics. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2012. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč (brožovaná vazba), 599 Kč (pevná vazba) a 999 Kč (limitovaná edice).
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Justin Gray a Jimmy Palmiotti

Kresba: Moritat

Tady asi někdo ví, že mám rád westernové prostředí a že mu prostě nedokážu odolat. Jakmile něco smrdí westernem, jsem na to zvědavý. Navíc kniha "All Star Western 1: Pistolníci z Gothamu" se mi velmi zamlouvala, a tak jsem byl zvědavý na další díl, který k nám přišel po dvou letech, což je docela dlouhá doba a bohužel ukazuje na to, že od BB/artu prozatím nemůžeme čekat další záplavu komiksů, ale musíme být rádi za to, co přijde. Jsem rád, že to byl právě "All Star Western 2: Válka vládců noci". Sice pravda, nemá to takové kvality jako "Sága", ale přesto je to dobrá zábava, trochu něco jiného než klasický mainstream. Ano, superhrdiny zde nedostanete, ale Jonah Hex je natolik zajímavou postavou, že vám to ani vadit nebude.

Jasně, pořád jsme ve světě DC, a tak zde musejí být nějaké odkazy na DC Universe, což se také děje. Jsme ve světě, kde existuje Gotham, kde existuje Metropolis, jen se všechno dění odehrává ještě před rokem 1900. Takže žádný Batman, žádný Superman, i když co vám bude známé, to je Soví tribunál, který má přece jen dlouhou tradici a právě zde se ukazuje, kam až zasahuje. Zde tedy napojení na jeden z eventů. Primárně si ale Jonah Hex jede svou, což znamená, že si žije vlastní příběhy, kde jde především o to, aby někoho našel a sejmul, přičemž společnost mu dělá Amadeus Arkham, zakladatel velmi známého sanatoria a také vypravěč Hexových příběhů.

V první části knihy se Jonah Hex a Arkham setkávají se starými známými, Nighthawkem a Cinnamon, aby jim, pravda trochu nedobrovolně, pomohli v potlačení hnutí, které si říká Sedmý srpen. Právě v tomto příběhu se poprvé dostanou na scénu také sovy, protože Hex jde po chlápkovi, který se velmi zblízka setká s Pařátem. Ale ještě před tím si Hex musí užít pořádnou bitku s ženou, s níž samozřejmě skončí v posteli, musí se vypořádat s tím, že má vyhodit do vzduchu loď s nevinnými lidmi, a pak také kousnout to, že Nighthawk je teď silnější, než by do něj řekl. Ve druhém příběhu už se ale přesouváme do Gothamu, kde možná nepoznáme místa - přece jen mrakodrapy chybí - ale některá jména nám budou hodně povědomá.

V Gothamu se setkáváme se Sovím tribunálem a také s Následovníky Kaina, dvěma organizacemi, samozřejmě tajnými, které se snaží působit na omezeném prostoru rostoucího města, kde má velké slovo muž, jehož příjmení také budete znát. Tím mužem je Wayne. Když už jsme u těch známých jmen, tak starostou města je mimochodem jistý Cobblepot. Organizace se perou o to, kdo ve městě zůstane - s trochou znalosti o DC Universe je to celkem jasné - a Wayne se snaží o to, aby Gotham rostl. A pak je zde ještě Jonah Hex, který se prostě připlete k hlavnímu dění, i když ani nechce. Tentokrát to není přímo jeho vinou, ale skutečností, že se na scéně objevuje jeho stará známá Tallulah Black, která se chce pomstít. Ve filmu ji ztvárnila Megan Fox. Až tady si uvědomíte, jak se herečka pro roli nehodila. Ale on se celý film moc nehodil pro divákovo oko a jako adaptace komiksu selhal.

Obálka limitované edice

Vracím se ale k aktuálnímu komiksu "All Star Western 2: Válka vládců noci", pro který Justin Gray a Jimmy Palmiotti opět napsali scénář, kde jsou vyvážené všechny části, které očekáváte - je zde akce, je zde pořádný cynismus, který se mísí s odbornou naivitou doktora Arkhama, a samozřejmě je zde humor, který se nesnaží zbytečně vynikat, ale stejně prostupuje celou knihou, nejvíce se to pak projevuje na krátkých příbězích v závěru, které se vztahují k dalším postavám, jež v komiksu vystupují, anebo by více vystupovat mohly. Nighthawk a Cinnamon si rozhodně více prostoru zaslouží, ale i Terrence Thirteen a Bat Lash stojí za zmínku. Právě Bat Lash má rozhodně nejzábavnější příběh v tom smyslu, že se jedná o komiks s čistě komediální zápletkou. Ani napodruhé mě autoři nezklamali a "All Star Western 2: Válka vládců noci" je pro mě opět příjemně zábavné čtení se skvělým drsným antihrdinou.

Komiks "All Star Western 2: Válka vládců noci" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou v pevné vazbě i v brožované vazbě.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "All Star Western 1: Pistolníci z Gothamu".

Parker: Lovec (Dark Tower: The Gunslinger Born)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "Richard Stark's Parker: The Hunter" v roce 2009. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 479 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Darwyn Cooke podle románu Richarda Starka

Kresba: Darwyn Cooke

Kniha "Parker: Lovec" je vlastně takové memento. Chtělo by se říct, že to je připomínka tvorby Richarda Starka alias Donalda E. Westlaka, který napsal knižní předlohu. Ale bohužel komiks "Parker: Lovec" je také vzpomínkou na komiksového autora Darwyna Cooka, který nás opustil v tomto roce, konkrétně 14. května 2016. Celkem nedávno, že? Je to smutná zpráva, ale i tak můžeme být rádi, že se k nám jeho dílo dostává, protože "Parker: Lovec" je rozhodně ukázkou toho, jak schopným autorem Darwyn Cooke byl. Adaptace mu rozhodně sedly, a to i přesto, že se vyznačoval stylizovanou cartoon kresbou, u které si rozhodně na první pohled neřeknete, že je vhodná pro noir thriller. Jenže právě v takovém případě funguje skvěle.

Richard Stark je tedy pseudonym muže, který se jmenoval Donald Edwin Westlake. Pseudonym Richard Stark pak používal především pro svou sérii s Parkerem, i když nikoli výlučně. Parker není na první pohled kladná figurka. Pokud bych ho měl přirovnat ke komiksovým postavám, myslím, že je mu docela blízký "Torpedo", i když Parker není tak vtipný. Spíše by dobře zapadl do příběhů série "Criminal". Prostě správný noirový hrdina, který je drsný, může se mu stát, že dostane na hubu, nejspíš kvůli ženské, ale pak nakonec se ze srabu dostane, případně se ještě pomstí. A právě pomsta je také podstatou příběhu "Parker: Lovec".

Parker je námezdný zloděj, který má hodně dobrou reputaci a specifický systém. Sem tam jde do nějaké akce, v kterou musí věřit, protože jinak se na to vykašle. Když to vyjde - a ono to vždycky vyjde - tak si pak užívá peníze a do další akce jde jen ve chvíli, kdy mu peníze docházejí. A tak je to pořád dokola. Jenže jednou se prostě může stát, že to nevyjde, jednou se i mistr tesař utne. Anebo ho utnou. Shledáváme se s Parkerem ve chvíli, kdy už se utnul a kdy je na cestě - doslova, protože jde pěšky - za svou pomstou. Spřádání může začít, i když chvílemi si nejste jistí, jestli je Parker fakt tak dobrý, anebo má prostě jen štěstí a některé události mu hrají do noty.

Děj je rozdělen na celkem čtyři části, čtyři knihy, kdy nejde přímo o chronologický popis, ale skáče se v ději tak, aby se vysvětlila minulost, ať už starší, anebo nedávná, třeba to, co se dělo před několika hodinami a vedlo k tomu, do jaké situace se postavy dostaly. Darwyn Cooke se prezentuje jako velmi zkušený autor a nemá problém s tím, že by diváka zmátl. Vypráví jasně a jednotlivé skoky vedou jen k tomu, že si příběh ještě o něco více užíváte, když spřádáte dohromady jednotlivé nitě. Není jich zase tolik, aby byl příběh příliš komplikovaný. Ale i když je třeba ocenit Darwyna za adaptaci, tak nejvíce je potřeba ocenit jeho kresbu, která je prostě jedinečná. Není to jen tím, že volil pantonové barvy, tedy jen tři barvy, které nevznikají mícháním jiných barev, což je samo o sobě celkem unikátní, ale je to také tím, že dokázal dát celému příběhu tu správnou, noirovou atmosféru.

Darwyn Cooke (1962 - 2016)

Darwyn volí místy panely beze slov, jindy hodně vysvětluje, což je jednoduše dáno naprostou nezbytností uvést čtenáře do všech souvislostí. Pak jede jen na dialogy. Všechno dohromady skvěle funguje. Pro tohle se musí Darwyn Cooke ocenit, stejně jako se musí ocenit předloha, která je ale mírnou slabinou. Na konci zjišťujete, že příběh ztratil tempo a že rozhodně není tak nadupaný, jak jste si mysleli. V podstatě vyznívá do ztracena a vám je jasné, že tu je náběh na pokračování, kterých v podání Richarda Starka bylo napsáno dalších dvacet tři. Darwyn Cooke se postaral o tři další adaptace, tak se třeba ještě nějakého dalšího komiksu od tohoto zajímavého autora dočkáme. Crew rozhodně neudělala chybu, když knihu vydala s přebalem, v krásných tvrdých deskách. Ten příběh, hlavně to, jak je nakreslen, do takové formy pasuje skvěle.

Komiks "Parker: Lovec" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Ultimátní komiksový komplet 118: Spider-Man - Marvel Team-Up (Spider-Man: Marvel Team-Up)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2016 jako devadesátou druhou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Spider-Man: Marvel Team-Up" ponese č. 118. Původně vyšlo jako čísla 59 až 70 série "Marvel Team-Up" v nakladatelství Marvel. Kniha byla ve Velké Británii v rámci projektu vydána v červnu 2015. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Chris Claremont
Kresba: John Byrne

Trochu jsem si lámal hlavu s tím, jak nakonec komiks "Ultimátní komiksový komplet 118: Spider-Man - Marvel Team-Up" hodnotit, protože jsem měl prostě rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbilo, že zde Spider-Man prožívá dobrodružství s různými postavami, s nimiž by se normálně nejspíš nesetkal. Líbí se mi i to, že se dává důraz na týmovou práci, která ke Spider-Manovi až tolik nepasuje, ale v které je také dobrý, když chce. Je fajn, že právě týmová práce je místy naprosto nezbytná k tomu, aby došlo k záchraně, světa, města nebo prostě někoho či něčeho, co záchranu zrovna potřebuje. Tohle jsou pozitivní prvky, které se mi na komiksu zamlouvaly, ale pak jsou zde negativní, a ty bohužel nakonec převážily, tudíž jsem volil hodnocení mírně podprůměrné.

K hodnotou pod 50 % jsem se nakonec rozhodl proto, že komiks "Ultimátní komiksový komplet 118: Spider-Man - Marvel Team-Up" je z hlediska překladu a korektur tím asi nejvíce odfláknutým, jaký doposud v rámci "Ultimátního komiksového kompletu" vyšel. Nejen, že tu je překlad, který trpí takovou tou klasickou anglickou větnou skladbou, která byla použita i pro české věty, to se dá sem tam kousnout, ale spíše mi dělá problém, že jsou zde typografické chyby, kdy chybí jedno písmeno, je zde špatné slovo, apod. Tohle už je něco, co tolik bije do očí, že mi to zkazilo celkový zážitek, který by bez toho byl alespoň průměrný. Takže tady důvod toho, proč jsem se přiklonil spíše k podprůměru.

Další důvod, proč bych nehodnotil jednotlivé příběhy výše, je skutečnost, že jsou to prostě klasické kostry, na které je nabaleno jen trochu jiné maso. Kniha obsahuje celkem 12 původních sešitů série "Marvel Team-Up", kdy většina příběhů byla rozdělena na dva sešity. Zde se uzavřely a bylo hotovo. A většina jich má stejný průběh. Spider-Man se náhodou připlete k nějakému záporákovi, kdy při prvním kontaktu málem umírá, ale naštěstí se objeví nějaký nečekaný parťák, který mu pomůže, což ale stejně vede k tomu, že na konci první části padouch zůstává v pozici, kdy je skoro jasné, že nemůže prohrát. Také to dává neustálým vychloubáním dost jasně najevo. Pak ale přijde druhá část, kde se všechno v dobré obrátí a nějak se podaří zloducha porazit.

Jasně, je to nápadité v tom, jací padouši se zde objevují, jaké partnery Spider-Man má, ale jinak je to prostě nuda, která není originální a která má i strašné dialogy. To neustálé žvanění je vtipné opravdu jen velmi málo, což je velká škoda, některé hlášky mi přišly zabité, a to nejen díky překladu. Takže to, co ještě stojí za zmínku, je kresba Johna Byrna, která skvěle evokuje 70. léta. Má to výbornou linku, neustále se to snaží o akci, o zajímavé pózy, navíc máte místy pocit, že je to něco, co by se skvěle vyjímalo na plakátě. Třeba scény s Kravenem jsou výborné, ale ještě více se mi líbil Man-Thing, což je ale v podání Marvelu této doby strašná postava a raději bych se s ní moc nechlubil.

Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonalý ostrov (Angry Birds - Stella: Une Île presque parfaite)

Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Angry Birds - Stella: Une Île presque parfaite" v roce 2015. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 169 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Když se mi kniha dostala do rukou, tak jsem si hned říkal: "No jo, další marketingový produkt, který chce co nejrychleji vydělat na tom, že jsou ptáci oblíbení." Co nejrychleji proto, aby šílenství zatím neopadlo. Asi se ptákům daří, protože těch komiksů pořád vychází víc a víc, nemluvě o tom, že potenciální úspěšnost komiksu je ještě více umocněna tím, že se do světa dostal i "Angry Birds" film, který zaručeně zvedne prodeje. Ale tak o tomhle je také vydávání, pořád je to bohužel především byznys, a pokud se bude prodávat, bude se kráva dojit. Přece jen se dá v případě komiksu "Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonalý ostrov" najít nějaké to pozitivum, o kterém bych se zde trochu rozepsal. Překvapivě to ale není pozitivum komiksové.

Dobře, abych nebyl úplně nefér, tak v oblasti komiksové se zde najde - především v závěru - několik příběhů, které mají velmi zajímavou kresbu. Jedná se o komiksy "Má mě ráda... nebo ne?" a "Ať žije vítr". Jako kdyby se jednalo o kresbu pastelkami, případně voskovkami, která dává trochu něco víc než ostatní komiksy, jež jsou kresbou tak trochu klasické. Tyto komiksy a také komiks "Hradománie" má na svědomí Audrey Bussi, která také kreslí "Malého prince". Překvapivě kresbě "Malého prince" jsou podobné jiné komiksy. Z tohojste si mohli všimnout, že komiks "Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonalý ostrov" je spíše evropského ražení. Kresba v tomto směru nezklame.

Co je ale problém, to jsou scénáře jednotlivých příběhů. Ty jsou... no prostě nijaké. Celé je to bez nápadu a stojí to na tom, že jsou zde dvě znesvářené sestry - Stella (ta hodná) a Gale (za zlá). Ty žijí na jednom ostrově. Stella má své kamarády ptáky, Gale vládne prasatům. Díky převážně dívčím postavám je jasné, na jaké čtenáře chce komiks "Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonalý ostrov" cílit. Je to takový dívčí protipól ke knihám hlavní série "Angry Birds Komiks", která je přece jen více určená klukům. Anebo alespoň získáváte ten pocit. Cílení na dívky pak v podstatě znamená jen to, že jsou komiksy více umělecké, je zde více dívčích postav a více se dá na vztahy a emoce. Ale zase ne o tolik. Tohle je primárně zábava v krátkých povídkách, které nemají za cíl vás odrovnat, ale prostě na chvíli zabavit. Těch komiksových povídek je celkem osm, od jednostránkových po desetistránkové.

Kromě komiksů je zde ještě pět krátkých článků, které "napsali" kladné postavy komiksu, tedy velitelka Stella, muzikantka Poppy, malířka Willow, badatelka Dahlie a Luca, což je jediný chlapecký element v partě. Je malý, takže je zde klasická role žen-matek. Články oceňuji, protože každý je zaměřený jiným směrem podle toho, jaké jsou postavy - Stella je akční, a tak popisuje parkur, Dahlie nám něco řekne o Marii Curie-Skłodowské a tak podobně. Díky tomu, že se články zaměřují na různá témata a jsou podány celkem zajímavě, čtenáři se mohou i něco naučit. Je to dobře, protože komiksové příběhy se dovedou velmi snadno vykouřit z paměti, protože tam prostě není ani jeden, který by stál za zapamatování. Tady už scenáristé dobré nápady neměli.

Komiks "Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonalý ostrov" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Angry Birds Komiks 1: Návnada"
"Angry Birds Komiks 2: Bez praku ani ránu"

Královna kurev

Vydalo vlastním nákladem v roce 2016. Vydání má 16 stran a prodává se v plné ceně za 220 Kč.

Scénář: Andrea Tanaki Fejtková

Kresba: Andrea Tanaki Fejtková

Andrea Tanaki Fejtková není zatím příliš známá komiksová autorka, ale očividně je to celkem zdatná ilustrátorka, která navíc má co sdělit a tohle je schopna sdělit cestou, která je zajímavá, ale navíc přenese ty správné emoce i na čtenáře. Andrea komiks "Královna kurev" vytvořila jako školní práci, ale nakonec se rozhodla, že by bylo fajn tuhle práci přenést dál, mimo hranice školy, aby se i další lidé mohli pokochat tím, co vytvořila. Důvodem k tomu, aby se komiks vydal v tištěné podobě a ve větším nákladu byla i skutečnost, že o něj projevilo zájem větší množství osob. Když jsem pak zjistil, že je komiks k dostání, řekl jsem si, že by bylo fajn zase poznat novou tvář a její myšlenky.

Komiks si přímo od autorky můžete zakoupit na serveru fler.cz, kde naleznete i nějaké další její ilustrace a další práce. Andrea má pak i vlastní internetové stránky http://www.tanaki.cz/, kde se toho o ní dovíte ještě víc. Rozhodně je to tvůrčí žena, která se snaží přicházet s něčím novým, zajímavým, což se na komiksu "Královna kurev" také projevuje. Nenechte se rozhodně odradit názvem, to by bylo moc jednoduché, protože obsah, i když je krátký a komiks je na dvanácti stránkách, má co sdělit, navíc to dělá formou, která je velmi specifická, a to nejen svou kresbou, ale i samotným stylem vyprávění.

Nacházíme se v roce 2074, který se vyznačuje tím, že lidé věří v jediného boha - v peníze. Takhle začíná - jednou textovou stránkou - komiks "Královna kurev", který je Andreou popisovaný jako cyberpunk, což mu sedí. Je to sci-fi, kde je naše společnost přetvořena v něco, co není tak daleko od současného stavu. Rozdílem tkví hlavně v tom, že mezi lidmi chodí tzv. vylepšené děti, které byly určitou dobu módou, ale nakonec se jako všechno stali přežitkem a v podstatě nenáviděnou menšinou. Zajímavé je, že k přetvoření se nejlépe hodila DNA koček, psů, prasat a zajíců. A tak se na scénu dostávají hlavní postavy.

Hned na začátku jsme svědky toho, jak je vylovena mrtvola přeměněné ženy. Je to Fifi. O jejím úmrtí se postupně dovídají i její dávní známí a milenci. Nejprve je to Bob, který vzpomíná na poslední setkání, následně Myšpulín, který byl tím, kdo ji přeměnil ještě více a vložil do Fifi speciální implantáty. Tím posledním je Pinďa, muž ze zaječími geny, který má své vlastní problémy. A nakonec se i čtenář dovídá, co bylo příčinou Fifina úmrtí. Ano, chápete správně, tohle je komiks, který se inspiroval známými postavami a přeměnil je v něco dokonale jiného. Dětské postavičky se stávají spodinou společnosti, tvory, kteří mají stejné potřeby jako my ostatní, žijí si ve svých podivných světech a snaží se přežít další den.

Andrea ale vůbec nedělá to, že by postavičky ničila, vytváří si svoje vlastní, vytváří si svůj vlastní depresivní svět s depresivním příběhem, který na vás padá s velkou tíží, a to ne proto, že jsou vám postavičky známé z všeho dětství, i když i to je důvod, ale protože jsou předvedeny v příběhu, který je sice sci-fi, ale přesto má až příliš silné ozvuky naší současné reality. Andrea je velmi sociálně-kritická a její sociální kritika je funkční. Nestřílí pouze do nižších vrstev, ale naopak střílí i do těch vyšších a do toho, co se světem dělají. Na třinácti stránkách (i s úvodním textem) tak dokázala vytvořit komplexní svět a v něm silný příběh, který vám s poslední stránkou dá to správně depresivní K.O.

Samostatnou kapitolou je pak kresba/malba. Andrea je neskutečně sebejistá v tom, jak používá barvy, případně je nepoužívá. Máte panel, kde je barvy minimum, následně panel, kde je použita v podstatě jen jedna barva spolu s černou a náhle se objevuje panel až překvapivě barevný. Všechny tyhle způsoby nejen dokreslují, ale rovnou vytvářejí emoce toho, co se děje na daném panelu, co postavy provádějí. Například panel Fifi s Myšpulínem je doslova geniální, krásná ukázka toho, jak může vypadat skvěle zachycená erotická scéna, která je vulgární, ale přesto uhrančivá. A takových panelů je více. Andrea používá pozadí, detaily, jindy je naprosto záměrně vynechá - díky tomu skvěle rezonuje poslední stránka. Panely nejsou pravidelné, místy je od nich úplně upuštěno. Tohle je dílo někoho, od koho chcete vidět víc. Doufám, že se Andree bude dařit a vydá něco nového, protože toho od ní chci číst více.

Za pokladem a jiné kreslené příběhy

Vydalo nakladatelství Albatros v pevné vazbě v roce 2016. Vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.

Scénář: František Roleček

Kresba: František Roleček

"Za pokladem" je skutečně velmi povedený název, protože komiks "Za pokladem a jiné kreslené příběhy" je takovým menším pokladem, který se objevil na českém trhu a za který je nutné poděkovat nakladatelství Albatros a také Tomáši Prokůpkovi, který se postaral nejen o to, aby byl v závěru doslov o autorovi, ale také o to, aby byla kniha vůbec edičně připravena. Ono to zní skoro jednoduše, protože František Roleček po sobě zanechal velmi přehledný a přesný archiv svých vlastních prací, do něhož bylo možné sáhnout, ale právě skutečnost, že se do toho někdo pustil, dal vzniknout knize, která je velmi povedenou katalogizací Rolečkových prací, i když nikoli kompletní, a že se našlo nakladatelství, které to zaštítilo, je pro současné české čtenáře velmi důležité. Pochybuji, že by jinak měli možnost se s Rolečkovými pracemi setkat.

Kniha obsahuje celkem třináct sérií, které František Roleček vytvářel. Jeho komiksová torba se datuje především do období od 60. let až po konec 80. let. Jeho tvorba, která byla pro edici vybrána, se vyznačuje tím, že se jedná o jednostránkové stripy, mnohdy ve čtvercovém provedení 2x2. Jednalo se většinou o novinové stripy. Rozdělení je pro noviny přece jen nejpřijatelnější a může docházet k tomu, že budou příběhy vycházet na pokračování. Rolečkovy stripy mají ale ještě další specifikum - jsou většinou beze slov. V knize "Za pokladem a jiné kreslené příběhy" pak najdete konkrétně následující příběhy (pořadí je takové, v jakém jsou otištěny v knize):

Gogo (1974)
Opičí skopičiny (1981)
Slůně Šišík (1975)
Strejda Číman (1980)
Krtek Martínek (1979)
Nemocnice uprostřed lesa (1982)
Drak Bourák (1978)
Nezbedníci (1977)
Já a můj sob (1976)
Vodník Šplouchal (1975)
Bugr Bill (1976)
Za pokladem (1979)
Po stopách jetiho (1978)

V konečném součtu se tak nesleduje celá tvorba, ale pouze tvorba v letech 1974 až 1982. Tomáš Prokůpek na závěr ale přináší kompletní přehled toho, co František Roleček vydal. Nutno podotknout, že je jeho práce poměrně rozsáhlá a také rozmanitá. A právě tohle na sborníku "Za pokladem a jiné kreslené příběhy" poznáte především. Nejde jen o rozmanitost příběhů, ale také o rozmanitost kresby. Je vidět, že se Roleček inspiroval Ladou, a to jak kresbou, tak někdy i zaměřením - například "Nemocnice uprostřed lesa" nebo tematicky "Nezbedníci". Ta nezbednost se pak projevuje i v komiksu "Bugr Bill", který byl mimochodem zakázán, a v roce 1976 vyšly pouze dva díly. Zbylých osm pokračování mohlo vyjít až po Sametové revoluci.

František Roleček se nevyhýbal exotickým námětům, což je patrné třeba na komiksech "Strejda Číman", kdy je hlavní postavou ptakopysk, anebo "Já a můj sob", kdy sledujeme Eskymáka - Eskymačku? - na severním pólu. Kromě ale klasických zvířecích příběhů a příběhů s nezbedníky, najdete v knize "Za pokladem a jiné kreslené příběhy" i další zajímavé kousky, jako jsou v tomhle případě komiksy "Drak Bourák", "Bugr Bill" a "Po stopách jetiho". Všechny série se vyznačují tím, že mají stripový charakter, ale stejně tak je zde rozsáhlejší děj a stripy na sebe více či méně navazují, až se dojde k závěru. "Po stopách jetiho" se pak vyznačuje i linkou, která velmi připomíná ligne claire a hlavní postava pak trochu vypadá jako Tintin. Větší dějovou linku je pak možné vidět i v příběhu "Za pokladem", který má hezkou, ale v konečném důsledku trochu krutou pointu.

V knize nechybí ani Rolečkovy skici

I v rámci celkem klasických sérií pro děti pak najdete takové zajímavosti, jako je série "Nemocnice uprostřed lesa", kdy každý strip je o jiné bylině a příběhem je pak řečeno, na co se uvedená bylina dá použít. Takže nejen zábava, ale i poučení, což velmi uznávám. Je vidět, že někdy se tvůrci dané doby trochu odvážili zabrousit do zajímavějších vod a nechtěli prezentovat jen komiks sám o sobě, ale přinést ještě trochu něco navíc. František Roleček ale v první řadě velmi příjemně zapůsobí svou kresbou, kdy jeho linka je vždy velmi jistá, a pokud se pouští do tenčí, je skutečně skvělý. My jsme prostě měli autory, kteří se rovnali evropský a v dětském komiksu je mnohdy i předčili. Kniha "Za pokladem a jiné kreslené příběhy" to naplno dokazuje a já jsem rád, že se dostala mezi lidi. Seznámení se s Františkem Rolečkem si zasloužíme.

Komiks "Za pokladem a jiné kreslené příběhy" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Albatros.

Sandman 10: Tryzna (Sandman: The Wake)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2012. Komiks původně vyšel jako sešity 70 až 75 série "Sandman" v letech 1995 až 1996. Komiks souborně vyšel jako "Sandman: The Wake" v roce 1996. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 489 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman
Kresba: Michael Zulli, Jon J. Muth a Charles Vess

Příběh se nám uzavřel, i když ještě jsou knihy, které ze série vycházejí, například nedávno vydaná kniha "Sandman: Předehra", která bude na Comics Blogu v dohledné době také recenzována. Já jsem se k finále série dostal až po nějaké době, tak moje zpoždění omluvte, ale říkal jsem si, že by bylo fajn uzavřít sérii ještě před tím, než se pustím do recenze "Předehry". Když se v knize "Sandman 9: Blahovolné" Sandmanův příběh v podstatě uzavřel, dalo se jen těžko odhadovat, co vlastně v poslední knize bude. Ale odpověď je jednoduchá. Je jí samotný název, tedy "Tryzna". Jak říká Wikipedie: "Tryzna je pietní slavnost konaná na počest a památku zemřelých." Je asi jasné, za koho se tahle slavnost bude konat.

Samotný příběh "Tryzna" je tvořen celkem čtyřmi prvními sešity, které vyprávějí o tom, jak se jednotlivé postavy vyrovnávají s tím, že jeden z Věčných odešel. Gaiman jako kdyby si dával pozor na to, aby do příběhu vměstnal všechny postavy, s nimiž jsme se za celou dobu seznámili. A daří se mu to velmi dobře. Setkáváme se zde s postavami, které byly důležité, ale i méně důležité, všechny vzpomínají na Morfea, mluví o něm, zatímco nový Pán snů již pomalu začíná úřadovat. Ten příběh není nějak komplikovaný, není ani moc zamotaný, ale přesto vás dovede příjemně zmást, nadělá vám v hlavě trochu nepořádek, protože ve světě Věčných není nic tak jasné, jak byste si přáli.

Osobně si nemyslím, že Gaiman zakončil sérii ve velkém stylu, ale spíše ji zakončil tak, aby se opravdu jednalo o pietu, aby se konalo vhodné uzavření jednoho příběhu, který sám začal vyprávět. A to se nakonec podařilo. Asi bych byl raději, kdyby se skončilo již sešitem 73, ale Neil se ještě chtěl trochu vykecávat a prezentoval další dva příběhy, kdy ten předposlední mi nebyl schopen říct skoro nic a líbil se mi velmi málo, možná nejméně v celém sandmanovské sérii. Poslední příběh však má rozhodně svoje kouzlo a končí tam, kde Gaiman nejvíce září. Končí Shakespearem, vytvářením mytologie kolem této osobnosti, mytologie, která je fantastická, částečně reálná, částečně.... vysněná. Tohle prostě Gaiman umí a dovede tak vyprávět silné příběhy.

"Sandman 10: Tryzna" funguje jako samostatný příběh, hlavně poslední dva jsou naprosto samostatné, ale pokud jste si zamilovali sérii, v tom případě si poslední knihu prostě musíte užít. Neil Gaiman prezentuje rozloučení, které je správné, příjemně nostalgické, důležité a navíc rozhodně není konečné. Stále si můžete domýšlet příběhy, které by mohly následovat, které se odehrávají ve vaší hlavě, ve vašich snech. Těch příběhů je mnohem více a Neil Gaiman vás nechá, abyste si je užili sami, ve svém soukromí, protože se dá očekávat, že sny nesdílíte. Anebo ano? Nejen Neil Gaiman se rozloučil se sérií se ctí, podařilo se to i ilustrátorům, především pak Michaelovi Zullimu, jehož kresba s tryznou dokonale souzní. Zajímavě se pak předvedl Jon J. Muth. Komiks "Vyhnanci" se mi sice nelíbil, ale jeho kresba vás dovede zaujmout, ať už v dobrém, nebo špatném. Série "Sandman" se uzavřela, tak nezbývá než se těšit na další příběhy, které z tohoto světa vycházejí.

Komiks "Sandman 10: Tryzna" zakoupíte na stránkách Crew.

Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá (Angry Birds Movie Comics 1: Birds of a Feather)

Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Angry Birds Movie Comics 1: Birds of a Feather" v roce 2016. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 169 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Když jsem si přečetl komiks "Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonal ostrov", nemyslel jsem si, že by mě sešit "Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá" mohl nějak zásadně překvapit, spíše jsem měl pocit, že to bude něco, co nebude nijak zajímavé, co se bude spíše jen dál snažit o to, aby se kráva, která dává mléko, dojila. Přece jen je jasné, že tohle je více než cokoli jiného marketingový produkt, ale jak se nakonec ukázalo, sešit "Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá" vůbec není tak zlý a jsou zde příběhy, které dovedou zaujmout a u kterých se budete docela bavit. Těch příběhů je celkem pět a jsou plus mínus desetistránkové.

V hlavních rolích jednotlivých komiksů máte většinou postavy, které už dobře znáte, ať už ze hry anebo z filmu, na který tenhle komiks cílí trochu víc a je v podstatě něčím, co má tak trochu propagovat právě film, což je patrné především z anglického názvu, kde je uvedeno "Angry Birds Movie Comics". Takže se zde setkáte s Ruďákem, Žluťasem, Bombasem, ale i dalšími postavami, které vám nebo vašim dětem nějakým způsobem učarovaly. Já se přiznám, že mi více sedí samotná hra, než čtení příběhů o postavách, ale na druhou stranu mám tentokrát pocit, že to není úplně zbytečné čtení a že jsem se sem tam bavil.

Co mě na příbězích trochu překvapilo, to je skutečnost, že jsou opravdu dobře vedeny a ani jednomu nechybí děj. Není to jen o tom, že se postavy někde setkají, řeknou pár vtipných hlášek, anebo se stane něco, co by mělo být vtipné. Tohle je komiksová groteska, která má strukturu, má začátek, má konec a dohromady každý příběh funguje. Scénáře k některým příběhům psal Paul Tobin, který se vyzná v tom, jak pobavit, ale je fakt, že tady to není tak uhrančivé jako například u série "Plants vs. Zombies". "Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá" má svůj vlastní humor, kde se hodně hraje na jednotlivé postavy a na to, jak jsou tyto postavy charakterizovány. A z nich se pak odvíjí příběhy. To je dobře, protože tohle čtenáři tak nějak očekávají.

Když máte v komiksu Ruďáka, tak chcete, aby byl naštvaný. Tohle je případ komiksu "Ruďák má nákupní horečku", který staví na jeho charakteru a následně kolem něj buduje příběh. Není to ale jen případě tohoto prvního komiksu, ale je to případ i komiksů dalších. Je vidět, že si s tím tvůrci dávají skutečně práci a nechtějí komiksy odfláknout. Proto se mi také sešit "Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá" líbí víc než "Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonal ostrov". Na tomhle je vidět, že tvůrci chtěli svoje čtenáře zabavit. To je dobře. Celkem se to podařilo. Jasně, je to čtení jen na chvíli, ale moc víc od takového komiksu stejně čekat nemůžete.

Komiks "Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Angry Birds Komiks 1: Návnada"
"Angry Birds Komiks 2: Bez praku ani ránu"
"Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonal ostrov"

Usagi Yojimbo 12: Ostří trav (Usagi Yojimbo: Grasscutter)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako čísla 13 až 22 série "Usagi Yojimbo" u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 1999 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Stan Sakai

Kresba: Stan Sakai

"Usagi Yojimbo 12: Ostří trav" je kniha, která v sérii trochu vyniká. Není to jen proto, že je trochu silnější než některé díly, ale primárně je to proto, že je to jeden delší příběh, v podstatě grafický román, který byl původně vydán na pokračování. Téhle románové poloze je pak přizpůsobeno i vyprávění a jeho styl, čímž Stan Sakai jen dokazuje, že se vůbec ničeho nebojí a že je schopen vyprávět jak krátké příběhy, tak i delší příběhy, protože vždy zvolí takovou formu, aby to komiksu co nejvíce prospělo. V případě knihy "Usagi Yojimbo 12: Ostří trav" se to podařilo a vy již od začátku tušíte, že tohle nebude jen tak nějaký obyčejný příběh, ale že to bude něco většího, co zásadně promluví nejen do života ušatého samuraje, ale i do života ostatních postav.

Úvod je zajímavý v tom, že je zde zkráceně prezentována historie, ať už částečně skutečná, anebo čistě mytologická. Tento úvod je zde proto, aby čtenář pochopil, že před ním stojí mytologický příběh, který je dán předmětem z názvu knihy, zbraní, která by měla být schopna sjednotit císařství. Již z tohoto úvodu na vás padá pocit, že budete sledovat dobrý příběh, legendu, ale ve chvíli, kdy se rozjede na plno, kdy už jsme zase u Usagiho a sledujeme jeho příběh, chápeme, že to tak skutečně je a že ten úvod sloužil jen k tomu, aby si Stan Sakai připravil půdu pro výborný příběh, jež by sám mohl být samurajskou legendou.

Když se v příběhu budete trochu hrabat, tak budete mít pocit, že tam důležitou roli hraje náhoda - některé postavy jsou na správném místě ve správný čas, anebo naopak na nesprávném mstě v nesprávný čas - ale tohle není prvek, proč by měl být děj zásadně kritizován. Usagiho svět má svoje postavy, a tak se očekává, že jednotlivé příběhy budou s těmito postavami. I v rámci tak velké legendy se tak daří propojit jednotlivé osudy uvěřitelně, aniž byste měli pocit, že je to konstruované. Tohle je prostě vypravěčský dar, který Stan umí využít naplno. Prezentuje ho v příběhu legendárního meče, který se má stát politickou zbraní ke znovusjednocení, respektive nastolení vlády určité skupiny intrikánů. Právě tenhle meč se čirou náhodou - anebo jednáním bohů - dostane do rukou Usagiho Yojimba.

I když se jedná o román, který vypráví příběh meče Ostří trav, Stan Sakai ani na chvíli nepoleví z toho, co vyprávěl doposud. Uvědomuje si, že je zde mnoho nevyřčeného, že je zde mnoho, co ještě postavy musejí vykonat, co se musí uzavřít, a tak i v rámci tohoto příběhu dochází k tomu, že se vrací Jei, že se dále vyvíjí jeho příběh. Není opomenuta Tomoe, dojde na setkání s lordem Noriyukim, jednoduše se neodehrává jeden příběh, ale děj má skutečně strukturu románu, kdy se jednotlivé epizody prolínají právě nití okolo meče Ostří trav. Je to heroické, je to emotivní, je to silné a ano, je to místy i patetické, ale jen v takové dávce, která je pořád snesitelná. Tedy v dávce velmi malé, která navíc v tomhle podání prostě sedí.

Hodnotit knihu "Usagi Yojimbo 12: Ostří trav" nebo vlastně jakoukoli knihu ze série "Usagi Yojimbo" je celkem těžké. Člověk chce zůstat objektivní, ale přitom má pocit, jako kdyby s každou knihou jen četl jeden velký příběh, který je celkově vyprávěn tak skvěle, že jsou zde jen velmi malé výkyvy kvality, kdy to, že vás příběh nebaví, nebo vás tolik nedostane, je dáno spíše tím, že máte nějaké zvláštní osobní rozpoložení. Stan Sakai má pořád co vyprávět a je pořád dobrý, navíc velkou výhodou této knihy je skutečnost, že se dá číst relativně samostatně, i když znalost celé série vám dovede si užít příběh naplno.

Komiks "Usagi Yojimbo 12: Ostří trav" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:

"Usagi Yojimbo 1: Ronin"

"Usagi Yojimbo 2: Samuraj"

"Usagi Yojimbo 3: Cesta poutníka"

"Usagi Yojimbo 4: Spiknutí draka"

"Usagi Yojimbo 5: Kozel samotář a dítě"

"Usagi Yojimbo 6: Kruhy"

"Usagi Yojimbo 7: Genův příběh"

"Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti"
"Usagi Yojimbo 9: Daisho"
"Usagi Yojimbo 10: Mezi životem a smrtí"
"Usagi Yojimbo 11: Roční období"
"Usagi Yojimbo 23: Most slz"
"Usagi Yojimbo 24: Návrat Černé duše"
"Usagi Yojimbo 25: Hon na lišku"

"Usagi Yojimbo: Yokai"

"Vesmírný Usagi"

Šíbr (The Fixer)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2009. Původně v této podobě vyšlo jako "The Fixer" v roce 2003. České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu koupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Joe Sacco

Kresba: Joe Sacco

Joe Sacco je v podstatě hodně stálá značka, u které máte jistotu, že nešlápnete vedle a že to, co vám dá, bude dobré, bude to zajímavé, bude to prostě o něčem, bude to mát smysl, minimálně z hlediska dokumentárního. A i když jsem byl z předchozích jeho knih, které jsem četl - viz odkazy dole, na konci článku - nadšený, tak nemohu v případě knihy "Šíbr" jít s hodnocením až tak vysoko. Důvod je celkem jednoduchý. Tam, kde podává ve svých knihách komplexní obrázek o konfliktu, o událostech, o zvěrstvech, o lidech, tady předvádí spíše bonusový komiks, který dokresluje události ve válečné Bosně z pohledu jednoho člověka a těch, s kterými se setkal, nebo o kterých Saccovi vyprávěl. Tím jedním člověkem je Neven.

I když je pojmem šíbr označováno také logaritmické pravítko, tady v tomhle případě by se spíše hodilo označení jako dohazovač, překupník, ten, co vás dostane tam, kam vás nikdo jiný nedostane, a nebude za to chtít moc - jen vaše peníze. Neven je člověk, který je protřelý válkou, který si hodně zažil a má určité konexe. A také spoustu dluhů. Jelikož mu válka už nemohla dávat tolik - ze zdravotních důvodů se na ni musel vykašlat - začal pracovat jako námezdník pro novináře, které dostal tam, kam potřebovali. Chtěli rovnou do válečné zóny? Jasně, Neven je tam dostal. Ale co teď, když je klid? I v době klidu se do oblasti vypravují novináři, třeba jako Joe Sacco.

Joe Sacco nám prezentuje, jak se s Nevenem několikrát setkal a na jeho osobě nám představuje významné lidi, kteří nějak zasáhli do války. Ukazuje nám, jak válka dopadala na obyčejné lidi, jak se z některých stali magnáti, aby následně zase padli, anebo se dostali na ještě vyšší pozice. Pokud už by vás "Šíbr" nedostal ničím jiným, tak mě dostal tím, jak je zde ukázáno to, že vlastně ani válčící strany nevěděly, proti komu válčí, a že bylo strašně jednoduché se postavit sobě navzájem. Srb může být sprosté slovo. Někdy je lepší se národností neohánět. Když si uvědomíte, kvůli jak velkým malichernostem se války vedou, máte chuť zalézt někam do divočiny a nenechat na sebe svět sáhnout.

Joe Sacco však přidává ještě něco. Tím něčím je právě Neven. Nejde o to, že je to v podstatě hlavní postava, ale jde o to, jaká je to postava. Přečtete si ten komiks a budete mít pocit, že to je dekonstrukce jednoho "hrdiny". Dočtete knihu a vlastně nebudete vědět, kdo Neven je. Takhle se vytvářejí legendy, a i když se Neven žádnou velkou legendou nestane, právě z tohoto pohledu se mi vyprávění líbí. Nejde o to, co o sobě sami řeknete, ale jde o to, jak o vás bude smýšlet společnost, jak si vás bude pamatovat. Tohle je důležité a Neven je takovou zajímavě rozporuplnou postavou, že čím víc budete o knize přemýšlet, tím víc vám bude docházet, proč Sacco měl potřebu napsat a nakreslit i tento příběh. Není to tak velké jako "Bezpečná zóna Goražde" nebo "Palestina", ale přesto dovede "Šíbr" to, co by každá kniha měla způsobit - nechat vás přemýšlet.

Komiks "Šíbr" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na komiksy:
"Bezpečná zóna Goražde"
"Palestina"

Gunsmith Cats 3 (ガンスミスキャッツ)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo jako kapitoly 35 až 53 v sérii "Gunsmith Cats" (japonsky ガンスミスキャッツ) souborně v tomto vydání v roce 2006. České vydání má 458 stran a prodává se v plné ceně za 469 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Keniči Sonoda

Kresba: Keniči Sonoda

Třetí kniha už mě prostě nedostala tolik jako knihy předchozí. "Gunsmith Cats 1" byl takový fajn svěží manga vítr. Sexy, akční, zaměřené na zbraně, auta a kočičky, což je součástí komiksu pořád, ale nemohu si pomoct, už to nemá takový efekt, alespoň na mě, jako to mělo při čtení prvního dílu. Je to pořád dobré, je to fajn akční jízda, ale už je to pro mě prostě jen dobré. Na druhou stranu pořád oceňuji, že se Keniči Sonoda snaží o to, aby nepřinášel jenom nějaké epizodní příběhy, ale rozvíjí rozsáhlý příběh, který je tentokrát rozdělen do dvou částí. V první se Rally snaží vypořádat s Beanem, ve druhém pak společně s dalšími kumpány řeší problém jednoho kouzelníka, který údajně týral svou dceru.

První příběh, který navazuje na předchozí dění v knize "Gunsmith Cats 2" zastihne Rally v nepříliš příjemné situaci - její licence lovce lidí je pozastavena, nemluvě o tom, že nesmí mít v držení žádnou zbraň. Tohle rozhodně není stav, který by se jí zamlouval, a tak se nakonec, vlastně z dlouhé chvíle, rozhodne, že najde muže, kterého z tohoto svého stavu viní. Tím není nikdo jiný než nejlepší profesionální řidič - Bean. I když jde původně jen o sázku mezi nimi dvěma, příběh se rozkošatí do něčeho, co ani jeden z nich nečeká. Ač nepřátelé, musejí nakonec spojit síly, aby se dostali až na konec cesty živí a alespoň jeden z nich mohl vyhrát závod, který si na sebe sami ušili. Sonoda tady ukazuje sílu hlavně v akčních scénách a jeho nejsilnější stránkou v tomto příběhu je skutečnost, že dovede rozfázovat dokonale efektní automobilovou honičku.

Druhá část příběhu třetí knihy se soustředí na další případ, který Rally vzala po ztrátě licence. Na první pohled je všechno jasné. Otec tyranizuje svojí dceru, a tak se matka postará o to, aby se otec nemohl s dcerou stýkat. Jenže je tu jeden problém. Otec byl propuštěn na kauci a podle všeho chce jediné - setkat se s dcerou. Že by nebezpečný magor? Nechci říkat, že tenhle příběh není akční, ale zde jsem měl přece jen silnější pocit, že Keniči Sonoda měl zaměřeno více na emoce a na to, aby z příběhu, jak ho rozehrál, dostal co nejvíce. Nakonec se mu to podařilo, ač si myslím, že pro své účely zvolil přece jen trochu moc stránek a příběh, který vyprávěl, mohl být shrnut rychleji, což by mimo jiné pomohlo i tomu, aby byl méně předvídatelný. Keniči se snaží o to, aby čtenáře zmátl, ale výsledek není takový, jaký by si přál.

Jak jsem uvedl v úvodu, "Gunsmith Cats 3" není slabá kniha, je to kniha dobrá a dostanete od ní to, co očekáváte. Nedovedla mě však nadchnout a nic na tom nezmění ani pár kreseb, které jsou skutečně sexy a dávají komiksu šťávu. Je dobře, že následovat už bude jen jedna kniha, i když je pořád skvělé, že to má takový správný nádech amerických seriálů předchozích dekád. Asi je u mě problém i v tom, že z nadupaných aut nejsem odvázaný. Navíc je škoda, že těch zbraní se tady moc nevystřídalo. A také mi přišlo, že komiks trochu vyměkl. Nebo já očekávám až moc drsného? Jednoduše dobré, ale už ne tak výjimečné.

Komiks "Gunsmith Cats 3" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na Comics Blogu naleznete recenze na knihy:
"Gunsmith Cats 1"
"Gunsmith Cats 2"

#1196: Češi 1977: Jak z Jak z rock'n'rollu vznikla Charta 77 - 65 %

#1197: Kuře Kung-Prásk: Šílený plán! - 55 %

#1198: Macanudo 10 - 90 %

#1199: Plášť: Edice deluxe - 80 %

#1200: Na Crweconu vyšly dva zajímavé komiksy - Fax ze Sarajeva a Lovec

#1201: Karel IV.: Pán světa - 60 %

#1202: Gantz 12 - 70 %

#1203: Sandman 9: Blahovolné - 85 %

#1204: Ultimátní komiksový komplet 68: Thanos Nezbytný - 40 %

#1205: All Star Western 2: Válka vládců noci - 75 %

#1206: Parker: Lovec - 80 %

#1207: Ultimátní komiksový komplet 118: Spider-Man - Marvel Team-Up - 45 %

#1208: Angry Birds - Stella 1: Téměř dokonalý ostrov - 50 %

#1209: Královna kurev - 85 %

#1210: Za pokladem a jiné kreslené příběhy - 90 %

#1211: Sandman 10: Tryzna - 80 %

#1212: Nová dobrodružství Angry Birds: Vrána k vráně sedá - 60 %

#1213: Usagi Yojimbo 12: Ostří trav - 100 %

#1214: Šíbr - 65 %

#2115: Gunsmith Cats 3 - 70 %