Comics Blog

Crew2 č. 41

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 74 barevných stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč přes internet (Seqoy)/předplatné nebo 149 Kč (na stáncích).
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah čísla:
2-2-2: starý časopis, nový obsah (Jiří Pavlovský)
Sam a Twitch 1 a 2 (Scénář: Brian Michael Bendis, kresba: Angel Medina)
Všechno, co jste chtěli vědět o snech... ale báli jste se zeptat 1 až 5 (Scénář: Bill Willingham, kresba: Duncan Fegredo, Kevin Nowlan, Jason Little, Mark Buckingham, Albert Monteys)

Co asi přinesla nová "Crew2", respektive její další sezóna? Nakladatelství pokračuje v tom, že se do "Crew2" snaží narvat komiksy, které by normálně nevydalo, případně se na to dlouho chystá, ale zatím to nevyšlo. Stále tu vycházejí příběhy po sešitech, případně ve větší dávce po dvou sešitech, jak je tomu v případě úvodního příběhu k sérii "Sam a Twitch". "Rex Mundi" a "Skalpy" prozatím skončily a nahradily je další série. S "Rex Mundi" se asi nějakou dobu neuvidíme, ale "Skalpy" vyjdou souborně. Jak se asi budou držet dvě nové série "Sam a Twitch" a "Mezi řádky"? Těžko říct, hlavně v případě série "Mezi řádky", protože ta měla premiéru až ve 42. čísle. U "Sama a Twitche" už můžeme alespoň trochu tušit.

Brian Michael Bendis je velmi často oslavován pro své dialogy, které dokáže napsat naprosto skvěle, a to hlavně v tom smyslu, že mají spád, mají rytmus a hlavně máte pocit, že by tak opravdu mohly postavy mluvit, že nepíše, ale rovnou zachycuje něčí rozhovor. Právě tohle je případ komiksu "Sam a Twitch", kde místy máte pocit, že je to komiks jen o dialogu a Angelova kresba ho pouze dokresluje, ještě více oživuje, spojuje jednotlivé postavy. Angelova tenoučká linka s bohatou šrafurou pak vykresluje především obličeje a jejich výrazy, což i přes přemíru čar dokáže naprosto výborně. Stránky 14 až 15 v časopise jsou toho krásným příkladem.

A co příběh? Tak je tady samozřejmě i příběh, Máme tu dva policajty, neskutečně čisté (myslím nepodplacené), snad jediné ve městě, ale na druhou stranu se jedná o charaktery, k nimž je celkem těžké si najít cestu. Jeden je podivný hubený pán, který jako kdyby dostal pořádnou dávku elektrického proudu, druhý je nenažraný tlusťoch s nevymáchanou hubou. Jsou zde tedy prvky komedie, což je ještě podtrženo Twitchovým rachitickým, neurotickým vzezřením. Přesto je to poměrně drsná, akční detektivka, kde je ale pořád primárně zaměřeno na dialogy. Temná atmosféra je podtržena i zvolenými barvami. Co mi vadilo, to byl lettering, který ale není dán českým překladem, ale už originálem. Nějaké kreslířovo vlastní písmo by tam vypadalo lépe. Nutno ale říct, že první dva sešity nebyly něco, co by mě nedočkavě navnadilo na další díl. Ale uvidíme. "Crew2" je předplacená, tak mě to stejně nemine.

Druhý komiks, který se ve 41. čísle "Crew2" objevil, původně vyšel jako "Sandman Presents: Everything You Always Wanted to Know About Dreams... But Were Afraid to Ask". Tohle speciální číslo se objevilo na stáncích v roce 2001 a jednalo se o soubor krátkých povídek ze sandmanovského světa, které napsal autor "Mýtů". Čekal jsem něco hodně zajímavého, ale popravdě jsem dostal jen pár celkem hezkých báchorek, které mi ale absolutně neuvízly v paměti. Sem tam je to vtipné, ale většinou je to jen takové hezké tajtrlíkování, které moc nevytrhne. Kdyby se tohle objevovalo po jedné v původním formátu "Crew2", alespoň to zabije pár stran. Takhle jich to plní až trochu moc. Jednotlivé povídky - je jich celkem 5 a zbylé se objeví ve 42. čísle "Crew2" - jsou kresleny různými autory, což je příjemné. Hlavně vynikne parádní kresba Marka Buckinghama.

Ono je těžké hodnotit "Crew2", když obsahuje jen začátek jedné série a pak pár kraťasů, které vám moc neřeknou. Ono se pak to hodnocení dostane třeba na 50 %, protože vás tohle číslo neosloví, ale já si nemyslím, že ten formát je špatný. Jen je potřeba si na něj zvyknout a případně skutečně přidat třeba i články, anebo prostě zkusit ještě jiné komiksy. "Sam a Twitch" se můžou vyvinout skvěle, minimálně ta jejich řečnění se dobře čtou. Takže asi takhle: Jen tak dál, doufám, že tenhle formát lidi moc neodradí, protože k nám alespoň dostane série, které by jinak česky asi opravdu nevyšly.

Jak se staví město

Vydalo nakladatelství Albatros v pevné vazbě v roce 2014. Vydání má 68 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář a text: Klára Smolíková

Kresba: Jan Smolík

Už jsme tu měli knihu "Husité", kterou mají také ve svém portfoliu Smolíkové. Klára napsala scénář a hlavně tedy příběh, no a Honza se postaral o to, aby se bylo i na co dívat a mohlo se to celé číst i trochu jinak než pouze textem. To vedlo k tomu, že jsem u "Husitů" musel konstatovat, že se primárně rozhodně nejedná o komiks, ale nelze tomu upřít, že ty komiksové prvky tam jsou, některé stránky byly doslova komiksovými. Nejenom v tom, že obsahovaly bubliny, ale i v tom, že zde byly určité sekvence, kdy obraz sám vyprávěl příběh. Bohužel tohle šlo u knihy "Jak se staví město" trochu do pozadí a těch komiksových pasáží je zde minimum. Bubliny naštěstí neubyly, spíše naopak, a tak i obrázky stále vypráví.

I když je v knize minimum komiksových pasáží a jedná se tak převážně o knihu ilustrovanou, rozhodně to nic nemění na tom, že to je příjemné a navíc poučné čtení. Klára Smolíková zase použila artefakt, díky kterému mohou děti cestovat v čase. Teď se ale do současnosti podíváme jen v závěru, většina děje se odehrává v době, kdy města teprve vznikala. Jak se v knize dovíte, je to v období 13. století. Právě zde se setkáváme s chlapcem Čeňkem, který poznává Zdeňku, jež přišla do okolí jeho vesnice s pány. Ti chtějí založit město. A právě díky tomu a díky káče, která přetáčí čas, můžeme sledovat, jak město roste. Klára Smolíková jen nefabuluje, ale všechny informace, které zde jsou, vycházejí ze skutečnosti a z historických reálií. Tím městem, které se zde staví, je tak Třebíč.

Kromě toho, že se i Honzovi Smolíkovi celkem daří zachytit to, jak se Třebíč vyvíjel, i když se jedná o kresbu místy zjednodušenou, je síla této knihy právě v tom, že obsahuje mnohé informace, které jsou skutečně zajímavé a které i dospělým mohou snadno poskytnout naprosto nové vědomosti. Když jsem v minulosti psal fantasy příběhy, tak jsem měl místy problémy právě s popisy měst, různých částí architektury, apod. Když jsem teď četl knihu "Jak se staví město", říkal jsem si, že to je přesně to, co takový fantasy autor potřebuje. Samozřejmě, není to encyklopedie, je to kniha pro děti, kniha populárně naučná a zábavná, ale našel jsem zde velmi zajímavé pojmy a skutečně se dověděl něco nového, za což autorům děkuji. Jestli se k fantasy ještě někdy vrátím, jsem si jistý, že tahle knihy mi pro jistotu bude ležet na stole.

Nesmírně se mi líbí, jak berou autoři knihu vážně - a zároveň hravě - a jak jsou zde informace, které jsou ověřené. Navíc díky Honzově kresbě je to něco, co baví i na pohled. Tohle je strašně dobře a je to nesmírně důležité, a to jak z pohledu dětského čtenáře, tak i z pohledu hravějšího dospělého, který nepotřebuje jen nudné, nebarevné historické texty. Pro děti - a vlastně nejen pro ně - jsou zde ještě opakující otázky, které se vážou k tomu, co se v jednotlivých kapitolách dovíte. Nesmírně přívětivá a poučná kniha, která si rozhodně zaslouží místo v knihovně každého rodiče, který tak může předčítat dětem. Tohle je skvělý způsob, jak spojit pobavení s výukou. Škoda, že podobné nebyly i školní učebnice.

Knihu "Jak se staví město" zakoupíte na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Husité".

Myšák Mickey a jeho veselé příběhy

Vydalo nakladatelství Právo lidu v roce 1947. České vydání má 16 stran a prodávalo se v původní ceně za 5 Kčs.

Scénář: Walt Disney

Kresba: Walt Disney

Na Comics Blogu byste měli v následujících měsících postupně nacházet různé RETRO recenze na věci, které u nás vycházely v době, kdy většina z nás ještě netahala ani kačera. Jedná se o sérii článků, která se zrodila v hlavě Honzy Vachudy (provozovatel eshopu KupKomiks), který si řekl, že by stálo za to se zaměřit i na tyhle starší kousky, které moc jiní lidé nerecenzují. Jsem rád, že si vybral zrovna mě a já jsem docela rád, že jsem souhlasil, protože rozhodně je po čem se pídit a co objevovat. Jen asi dodám, že se bude v konečném součtu jednat spíše o přehled, protože tyhle komiksy už jsou opravdu velmi těžko k dostání, pokud se dají vůbec sehnat.

Prvním příspěvkem do RETRO recenzí je komiks, který u nás vyšel v roce 1947, tedy již po druhé světové válce, ale přinesl nám zajímavého autora, kterého budete možná znát spíše z televizních obrazovek a kin. Tím autorem je Walt Disney, legendární zakladatel stejnojmenné společnosti, ale také tvůrce známých a milovaných i nenáviděných postaviček. A mezi ty postavičky patří i legendární Mickey Mouse. Walt Disney nebyl sám, kdo vytvořil postavu Mickeyho Mouse, spolu s ním se na její tvorbě podílel i Ub Iwerks, jehož jméno většině lidí, kteří i sem tam něco od Disneyho vidí, nejspíš nic neřekne.

Poměrně útlý sešitek "Myšák Mickey a jeho veselé příběhy" je jedním z mála děl, pod kterými je sám Walt Disney podepsán a které vyšly v České republice. Je možné v české historii najít ještě další kousky, spíše v souborných vydáních s jinými autory nebo v časopisech, ale právě tohle je hezká ukázka toho, jak vypadaly stripy s Mickeym a jak se utvářel svět tohoto myšáka, svět, kde žijí i další postavy. Jak je na obálce patrné, setkáte se s Mickeym, ale také třeba s Goofym nebo Plutem. Goofy je zde mimochodem krásně překládán jako Gůfy, což není jediná ukázka krásy češtiny v tomto překladu. Ten bude místy vypadat trochu zastarale, ale alespoň máte skutečně pocit, že tohle je dílko z trochu jiné doby, než jak jste zvyklí.

Mickey na obálce vypadá trochu zvláštně, nesouměrně, ale nemusíte mít strach. Jedná se spíše o něco jako o kreslený filmový plakát, kde herci také nemusejí vypadat jako jejich skutečné předobrazy. Když totiž knížečku otevřete, dostáváte již Mickeyho v takové podobě, v které ho znáte. Uši má akorát velké, čumák správně protáhlý, chodidla dostatečně objemná a všechno ostatní je také na svém místě. Jen je asi trochu nutné upozornit na to, že dostáváte černobílé stripy, kdy každý je na jedné stránce. Jsou to vlastně poměrně klasické vtipy, které jsou rozpracovány do několika panelů, vždy ve třech řadách a v jedné jsou tři až pět okének. Většinou jsou panely pravidelné, ale nikoli nutně. Přesto je vidět, že zde nebyla potřeba jakéhokoli experimentování.

Jednotlivé stripy nejsou nijak moc uváděny, nadpisy zde chybí, ale některé, celkem 11, jich je doplněno krátkou básničkou, která se váže k příběhu a bohužel sem tam prozradí i pointu vtipu, což je docela škoda. Básničky v češtině vyznívají celkem příjemně, hezky naivně a roztomile, takže by to pořád bylo celkem přijatelné čtení pro děti. Příběhy jsou vtipné, každý má nějakou svou pointu, i když, jak říkám, většinou ji odhalíte předem, pokud máte trochu načteno anebo sem tam nějaký ten vtip zaslechnete. Sešitek "Myšák Mickey a jeho veselé příběhy" tak rozhodně není komiksem, který by byl v něčem přelomový, ale spíše je velmi příjemné vidět, že zde vydávání komiksů má už tak dlouhou tradici a že už před téměř sedmdesáti lety jste mohli sehnat komiks o Mickeym Mousovi.

Ultimátní komiksový komplet 10: Wolverine - Projekt X (Wolverine: Weapon X)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2014 jako čtyřicátou pátou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Wolverine: Projekt X" ponese č. 10. Původně vyšlo jako čísla 72 až 84 série "Marvel Comics Presents" v nakladatelství Marvel. Mezinárodní společnost Hachette poprvé komiks vydala ve Velké Británii v září 2013. České vydání se prodává v plné ceně za 219 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Barry Windsor-Smith

Kresba: Barry Windsor-Smith

Hned ta kresba na obálce může trochu zarazit. Tohle není úplně ta nablýskaná kresba, na kterou jsme zvyklí, ale stejně tak to není kresba, která by se úplně spojovala se staršími mainstreamovými komiksy. "Wolverine: Projekt X" je něco na pomezí, něco, co už je moderním komiksem, ale ještě má něco z minulosti. Především se pak jedná o omezenou barevnost, která byla dána technologií tisku. Stojí docela za zamyšlení, jak by asi vypadaly starší komiksy, kdyby je byly kolorovány pomocí dnešních technologií a hlavně i v těchto nových barvách tištěny. Barry Windsro-Smith se ale postaral o to, aby i v tiskárně byly barvy takové, jak je on do díla vložil, a tak vzniklo autorské dílo, a to po všech stránkách, což není v superhrdinském komiksu až tak obvyklé.

Ono není úplně klasické ani vydávání, protože "Projekt X" nevycházel ve standardních dvacetistránkových sešitech, ale na pokračování v magazínu "Marvel Comics Presents", kde měla téměř každá ze třinácti kapitol osm stran s tím, že poslední se nám rozrostla na více méně trojnásobek. Komiks se tak nese celý v trochu jiném duchu, než je standardní, protože to, co zde stane, se odehrává na jednom místě, jsou velmi často používány podobné záběry, i když ani jeden panel se přímo neopakuje. Windsor-Smith si hraje s tím, jak jsou panely rozvrženy, hraje si se sekvencemi, kdy na jedné stránce v podstatě můžeme sledovat jen to, jak Wolverine natočí hlavu. Nic to nemění na tom, že efekt je přesný, takový, který autor vyžadoval.

"Projekt X" je psychologickým komiksem, což je jeho základní rys. Je to skutečnost, která ho utváří, skutečnost, která ho od ostatních odlišuje. Nejvhodnější se pak nabízí srovnání s jiným psychologickým komiksem, kterým je "Kravenův poslední lov". Jsou zde také využívány poměrně malá textová pole (klasické bubliny jsou používány méně), která obsahují minimum textu, za to je jich poměrně hodně. Některá jsou zachycením dialogu, který se odehrává mimo zabíraný obraz, některá jsou myšlenkami, které se odehrávají v něčí hlavě, většinou ve Wolverinově. Návaznost v letteringu, kdy se přesto čtenář většinou neztrácí, ale také specifický prvek, který je zde použit, jen utvářejí o to silnější dojem z celého příběhu, který je vlastně jen o tom, jak se dostalo adamantium do Wolverinova těla.

Tím speciálním prvkem, který je v rámci letteringu použit, je překrývání bublin. Kdybych na to nenarazil v diskusích, asi by mě to ani nenapadlo, ale pochybuji, že se jedná o chybu letteringu - v anglické verzi je to stejné. Je to záměr, kdy Windsor-Smith skvěle naznačuje, že jedna postava skáče té druhé do řeči. Neotřelý prvek, který se moc často nevidí a který ukazuje na dominanci jedné postavy ve skupině. Nevnímejte to jako chybu, protože to chyba není, je to autorský záměr, který jen zdůrazňuje to, jak skvěle Windsor-Smith svůj komiks pojal a jak moc ho ovládal. "Projekt X" je psychologický komiks a je tomu přizpůsoben styl kresby, to, jak jsou jednotlivé scény zabírány a jak jsou rozvrženy panely, jsou tomu přizpůsobeny i bubliny a text v nich. Tenhle komiks skvěle funguje jako celek, a to i přesto, že byl původně rozdělen do třinácti částí. V tomhle souborném vydání je vidět, jak je zde výborná návaznost a jak nebylo nutné do jednotlivých dílů vkládat nějaké opakovací scény.

Barry Windsor-Smith (aktuálnější fotku se mi najít nepodařilo)

"Projekt X" vyniká mezi ostatními komiksy "Ultimátního komiksového kompletu", a to jak v dobrém, tak i zlém. Ti, co mají rádi klasický mainstream, budou asi hodně překvapeni z toho, co zde vidí, a nemusí se jim to líbit. Jak jsem mohl číst reakce na internetu, nelíbí se jim. Jenže na druhou stranu je to jen proto, že je to tak málo mainstreamové. Dějově je kniha minimalistická. Jsme v jedné laboratoři a sledujeme Wolverina a to, jak se má stát otrokem. Jenže ona to není nuda, je to krásná ukázka toho, jak je možné komiksem zachytit psychologickou proměnu, jak je možné vlézt lidem do hlavy a skrz jejich činy sledovat to, čeho všeho jsou schopní. Ty postavy se zde tváří průzračné, ale ony takové nakonec vůbec nejsou. To je jejich krása. Barry Windsor-Smith představuje dílo, které je radikální ve smyslu dopadu na Marvel Universe, ale je zásadní i ve smyslu využití komiksu jako specifického média, které dokáže zachycovat příběhy naprosto odlišným způsobem než jiná média. Nezatracujte komiks, a pokud se vám teď nezamlouvá, dejte mu šanci třeba za pár let. Možná se na něj budete dívat úplně jinak.

MY3 (WE3)

Vydalo nakladatelství BB/art v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 3 minisérie "WE3". Souborné vydání vyšlo u Vertiga poprvé v roce 2004. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Grant Morrison

Kresba: Frank Quitely

Vzhledem k tomu, že už jsem před nějakou dobou vzdal to, abych se snažil mít kompletní přehled o tom, co vyšlo nebo vyjde za komiksy v zahraničí, není ani tak moc divu, že jsem ani netušil, že něco jako "MY3" existuje. Překvapilo mě, že se BB/art rozhodl do svého portfolia zařadit tento komiks, ale došlo mi, že spojení Granta Morrisona a Franka Quitelyho může být dostatečně silné na to, aby se to vyplatilo. Nevím, jestli se to vyplatilo BB/artu, zda prodeje budou alespoň uspokojivé, ale je dobře, že se k nám dostal i tenhle komiks, který je mimo jakékoli superhrdinské série DC Comics. Z tohoto důvodu také třídílná minisérie vycházela u Vertiga.

Každá obálka třídílné minisérie byla stylizovaná jako hledání ztraceného mazlíčka (viz poslední obrázek). Takové ty klasické plakáty, že se ztratil rodinný miláček, jestli jste ho náhodou neviděli. Jedná se o krásně klamavé obálky, protože to, co v příběhu najdete, to už nejsou roztomilá zvířátka, to jsou pořádně masakrální bestie. "MY3" je velmi násilný komiks, kde to jsou právě tři upravená zvířátka, která jsou speciální jednotkou. Kosí kolem sebe všechno, co se před ně dostane, což je dáno nikoli jejich podstatou, ale tím, jak byla přetvořena. Všechna tři zvířata - pes, kočka, králík - jsou kyborgové. Jedná se o zvířata v robotickém skeletu, který jim přidává na velikosti, síle, bojovém arzenálu a na drsnosti.

Jenže tohle není komiks o tom, jak zvířátka vraždí. Tedy on je to komiks o tom, jak zvířátka vraždí, ale zároveň je to komiks o tom, proč to dělají. Lidé si je přetvořili k obrazu svému - hodně znetvořenému obrazu - aby za ně mazlíčci dělali špinavou práci. A zvířata tak činí, dokud nedojde k jejich útěku. To je potom teprve něco, co by se dalo nazvat opravdovým masakrem. Mezi lidskými zrůdami se sem tam najde jeden jediný člověk, který se na zvířata nedívá jako na nástroje, ale jako na stvoření, která vnímají, chápou, rozumí, žijí. A tenhle jeden člověk pak dokáže způsobit něco, co vojenští velitelé nečekají.

Ano, Grant Morrison napsal ultra akční komiks s důrazem na naše chování k jiným tvorům, kde ale není příběh až tak rozhodující, protože ani není zásadně převratný. Je poměrně přímočarý a v podstatě by se dal shrnout do toho, že lidé, co mají moc, jsou lidé zlí, a jsou schopni ubližovat každému, kdo je slabší. Oni se ale najdou ti hodní, kteří jsou vládu zlých alespoň naruší. Co je ale mnohem zásadnější, to je kresba, kterou má na svědomí Frank Quitely a s kterou mu Grant pomáhal především z hlediska inovace a rozvržení. To, co zde Frank Quitely představuje, je neskutečné a vy jen budete zírat, jaké jsou vlastně možnosti akčního komiksu, jak je možné jednotlivé panely zachytit.

V první řadě jsou to i skvěle vybrané úhly, které vás chytnou hned na prvních stránkách, ale pak přijde dvojstránka 12-13 a vy jen zíráte na to, jaký to je masakr. Tohle je 3D ve 2D prostoru a je to neskutečně efektní. Jenže to je jen rozjezd. Následují stránky 30-35, kde Morrison ukazuje, jak umí mlčet a jak je to ku prospěchu věci. Pořád ale jen začátek. Druhý sešit je teprve pastvou pro oči, sešit, kde se zvířata brání útokem. Dvojstránka 50-51 obsahuje vložené malé panely, které neskutečně urychlují akci a činí z ní něco abnormálně dynamického a zároveň krutého. Výborné použití úhlů pro sekvenci na straně 54-55 pak ukazuje Quitelyho parádní hru s prostorem, kterou dovedl k dokonalosti na straně 99. Tohle všechno jsou jen příklady toho, jak různorodé a inovativní rozvržení a zachycení jednotlivých panelů můžete v knize najít.

Grant Morrison a Frank Quiely vytvořili něco, co je naprosto jedinečné svou formou a v tomhle směru je nutné se na komiks primárně dívat. Příběh je dobře zvolený, protože je zde ukázáno, jaké jsou možnosti kresby a vlastně možnosti komiksu jako takového. Přesto se jedná o příběh spíše jednoduchý, který vás dokáže vtáhnout hlavně emocemi, jež vzbuzuje. Zvířata jsou zde zachycena tak, aby vzbuzovala soucit, což je naprosto přirozené vzhledem k tomu, jak je s nimi zacházeno. Komiks je tak rozhodně něčím, co stojí za přečtení, ale hlavně za prohlížení, a to dlouhé a detailní. Ty malé panely jsou prostě skvělé a jejich velikost porozumění vůbec nebrání.

Komiks "MY3" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Manga Shakespeare: Richard III. (Manga Shakespeare: Richard III)

Vydalo nakladatelství Albatros v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako "Manga Shakespeare: Richard III" v roce 2007. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Richard Appignanesi podle Williama Shakespearea

Kresba: Patrick Warren

"Manga Shakespeare" je série, která u nás příliš neuspěla a já se ani moc nedivím. Komiks zde není stále příliš masovou záležitostí a něco tak specifického nevzbuzuje důvěru. A to i přesto, že zahraniční vydavatelství docela jede a těch knih, které jsou adaptacemi Shakespearových děl v manga provedení, je skutečně hodně. Co čekat od adaptace hry "Richard III."? Přiznám se, že jsem moc očekávání neměl, protože hru neznám, ale nepochyboval jsem, že Shakespeare odvedl skvělou práci. Pochyboval jsem, že ji odvedl tým, který se pustil do manga adaptace. Co si budeme povídat, ty obavy se nakonec potvrdily a výsledek není úplně nejlepší.

Proč? Tak v první řadě by se mohla nabídnout odpověď taková, že je to dáno skutečností, že je to Shakespeare převedený do mangy. A ona je ta odpověď skutečně i pravdivá, ale pouze relativně. Samotné manga provedení by tomu tak nevadilo, naopak, postava Richarda III. je zde kreslena výborně a má správný, démonický nádech, ale problém je v tom, že těch postav je hodně, a pokud nejsou dostatečně odlišeny, a to v tomhle případě prostě nejsou, znamená to, že se v nich budete ztrácet. A budete se v nich ztrácet docela hodně a chvíli nebudete tušit, co to vlastně je za postavy a jaké mají v příběhu místo. Mnohdy je to místo poměrně malé a prostor omezený, takže by možná stálo i za to nějakou tu postavu vypustit, protože to, co funguje na divadle, nebude nutně fungovat i v komiksu.

Tak mě napadá, že to je jediná možnost, jak tomu pomoct z hlediska lepší orientace. Jenže vynechání některých postav by vyžadovalo zásadní zásahy do děje, což by mohlo vést k tomu, že by to autor adaptace neukočíroval, ale zároveň k tomu, že by se příběh natolik změnil, až by se jednalo o příliš originální adaptaci, což možná ani nakladatelství v rámci svého záměru nechce. Máme před sebou tedy velmi zajímavý příběh, kdy hlavní linie se přece jen neztrácí, ale není to dáno kvalitami adaptace, je to dáno kvalitami předlohy, kdy Shakespeare nejen, že dokázal vytvářet prototypy, které jsou platné dodnes, ale dokázal také vyprávět příběhy, které stojí za čtení/zhlédnutí. Manga provedení má pak v podstatě nulovou přidanou hodnotu.

"Manga Shakespeare: Richard III." je fajn počtení, pokud Shakespeara neznáte, ale pokud si komiks přečtete, je vám na první pohled jasné, že tohle je tak skvělá postava, myslím Richarda, že na divadle to bude vypadat mnohem lépe a budete se méně ztrácet, protože teprve tam dialogy skutečně vyniknou a všechny myšlenky, které jsou pro toto dílo určující, si užijete v plné síle. Tady je potřeba přehrávat a přetvařovat se, tady je potřeba prožít ty emoce spolu s postavami, a to se prostě do tohohle provedení promítnout nepodařilo.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Manga Shakespeare: Sen noci svatojánské"
"Manga Shakespeare: Hamlet"

Macanudo 6 (Macanudo Nº6)

Vydalo nakladatelství Meander v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v roce 2009 jako "Macanudo Nº6". České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 268 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander nebo na stránkách knihkupectví Minotaur.

Scénář: Liniers

Kresba: Liniers

Liniers je na českém trhu s další várkou "Macanuda" a rozhodně je pořád o co stát. Jestli jste si k tomuhle tvůrci někdy našli cestu, tak dobře víte, co od něj máte čekat. Přesně to od něj totiž dostanete. A ještě možná něco navíc. Liniers je člověk s neskutečnou fantazií, a to jak po stránce příběhové, tak po stránce kresebné. Jenže on jde ještě dál a to, co jej tvoří tolik jedinečným, je skutečnost, že dokáže imaginativně pracovat s jednotlivými panely a s jednotlivými stripy. Najdete zde jen málo stripů, které vám budou připadat stejné, a to i v případě, že se bude jednat o stripy, které jsou spojené tematicky.

Forma tedy u Linierse patří k velmi významným prvkům, vlastně k jedněm ze základních, protože bez formy by některé stripy vůbec nefungovaly. Forma je například zásadní pro stripy se žirafami, velmi často i se skřítky, s Picassem nebo Olgou, ale promítá se i do dalších. To, jak se panely různě kroutí, jak se drobí, jak se formují samy pro sebe, ale tím cosi vyjadřují, cosi, co je ke stripu ještě navíc a co jen prohlubuje dojem z toho, co nám chce Liniers sdělit, ať už je to vtip, myšlenka, anebo pěkně depresivní, či naopak roztomilý nápad. Díky rozložení panelů, absenci okrajů anebo podivným tvarům zjistíte, že komiks je přece jen něco víc, než jen obrázky a text. Je krása vidět, když tohle autor pochopí, ale ještě větší je krása, když si s tímhle dokáže pohrát.

Co dělá "Macanudo""Macanudem", to jsou i postavy. Vrací se jich zde opravdu hodně a místy už máte pocit, že zde nejsou úplně nové, že už se Liniers obrací jen k těm, které dříve použil. Rozhodně to není negativum a není to ani úplně pravda, protože sem tam se najde strip, který nezapadá do žádné z jeho sérií, snad jen série o lidech. Prosté zachycení něčeho, co se někomu děje a je jedno, jak se ten někdo jmenuje. Návraty postav jsou však krásnými setkáními, u šestého dílu možná ještě krásnějšími. Už se s těmi postavami znáte, už tak trochu víte, co od nich máte čekat, a tak jen mile zapadnete do jejich roztodivného světa a necháváte se unášet jejich strastmi, starostmi, přáními a krásnými momenty.

"Macanudo 6" nepřekvapí. Není to kniha, která oproti ostatní v něčem vyniká. Její krása je v tom, že vyšla po nějaké době, i když nijak dlouho od vydání pátého dílu. Ta pauza ale stačila, abyste se na všechny ty postavy a postavičky začala znovu těšit a byly rádi za každé setkání s nimi. "Macanudo" je tak jedním z těch komiksů, na které se vyplatí počkat, až vyjde, a pak možná ještě počkat, než si ho přečtete, protože právě i odstup, mezera mezi jednotlivými čteními, vám může ten zážitek zpříjemnit. Liniers dál zůstává skvělým, inovativním, hravým, imaginativním a krásně depresivně laskavým.

Komiks "Macanudo 3" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Meander.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Macanudo 1"
"Macanudo 2"
"Macanudo 3"
"Macanudo 4"

Ultimate Spider-Man a spol. 16

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 98 barevných stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah čísla:
Spider-Man: Veřejný nepřítel (2. díl) - původně jako číslo 29 série "Ultimate Spider-Man"

Scénář: Brian Michael Bendis
Kresba: Mark Bagley

X-Men: Pekelný oheň (4. a 5. díl) - původně jako čísla 24 a 25 série "Ultimate X-Men"

Scénář: Mark Millar
Kresba: Kaare Andrews a Adam Kubert

Šestnácka není úplně jubilejní číslo, ale přece jen se v tomto čísle něco jubilejního nachází. Konkrétně je to dvacátý pátý díl série "Ultimate X-Men", což je také důvod, proč se v magazínu tentokrát nachází pouze jedno číslo "Spider-Mana". Mark Millar totiž s Adamem Kubertem vytvořili dvacáté páté číslo jako pořádný špalek, který zabral zhruba dva klasické sešity. Když už má dojít k velkým událostem ve světě X-Menů, tak ať už je to v pořádném podání, že? A je to opravdu snad poprvé, kdy mám pocit, že jsou X-Meni pod Millarovým vedením skutečně výjimeční a zajímaví. Stejně si ale následně neodpustím nějaké ty výtky, protože Millar si je za tuhle sérii prostě zaslouží.

Ale nejprve Spider-Man, který na nás dýchne sice málo, ale za to pořádnou osobní krizí, a to hned ve dvou rovinách. K oběma se teprve schyluje, ale je docela jasné, že průsery jsou na cestě. V první řadě je to skutečnost, že Spider-Mane loupí v bance. Pravda, Parkerovi nikdy neměli peníze nazbyt, ale že by se Peter snížil až k tomuhle? Ne, samozřejmě, každému čtenáři je hned od začátku jasné, že pod maskou se bude skrývat někdo jiný. Jenže kdo to je? A jak to ublíží Spider-Manovi? Nedozvíme se odpověď ani na jednu otázku, ale můžeme vedle toho ještě řešit menší krizi vztahu s MJ, která je očividně pořádně žárlivá. No jo, šprt je dneska borec, a tak se o Petera holky doslova perou. Ale divte se zrzce, když se k Parkerovým nakvartýruje ta sexy Gwen Stacy.

Druhý díl příběhu "Veřejný nepřítel" končí sakra otevřeně a je jasné, že tohle nám Brian Michael Bendis udělal schválně. Ale dobře, však my to do dalšího čísla magazínu "Ultimate Spider-Man a spol." vydržíme. Zatím se můžeme pořádně začíst do příběhu s X-Meny, kde pořádně eskalují události. A to hned dvě. Z minula už víme, že bratrstvo mutantů se dovědělo o tom, že Magneto možná není až tak mrtvý, jak by se na první pohled zdálo. Beast si pustil hubu na špacír, protože chat na internetu tohle dovede, když máte v hlavě vidinu prsaté holky, kterou zajímáte. Millar zde neupře svůj smysl pro humor, ale stejně tak tu ukazuje, že docela rád používá vypravěčskou zkratku, což mi zrovna tady nesedlo. Navíc je docela síla, že i když měl ve dvacátém pátém číle série tolik místa, spousta událostí se zde neodehraje, i když by mohly být čtenářsky zajímavými.

Ono ale nejde jen o Magneta a jeho návrat, je také potřeba řešit existenci Hellfire klubu a toho, co se děje s Jean Grey, protože její podivné chování a stavy prostě musejí mít nějakou příčinu, kterou je nezbytné odhalit. Tady si Millar skvěle hraje s celou x-menovskou mytologií, ale díky tomu, že není doslovný, nemůžeme říct, že konečně přišel s něčím geniálním, anebo zda jen tahá čtenáře za nos. Kresba Kaare Andrewse tady hodně vynikne, ale nemyslím si, že je to na škodu. To vede k tomu, že si tohle číslo zaslouží vyšší hodnocení, než poslední dobou dávám, ale zase ne tolik, protože až tak výjimečné to není. Spider-Manův příběh se teprve rozehřívá a X-Meni zase neoslnili tolik, aby si z toho měl každý sednout na zadek. Takže dobré, tímhle směrem určitě pokračovat.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Ultimate Spider-Man a spol. 1"
"Ultimate Spider-Man a spol. 2"
"Ultimate Spider-Man a spol. 3"
"Ultimate Spider-Man a spol. 4"
"Ultimate Spider-Man a spol. 5"
"Ultimate Spider-Man a spol. 6"
"Ultimate Spider-Man a spol. 7"
"Ultimate Spider-Man a spol. 8"
"Ultimate Spider-Man a spol. 9"
"Ultimate Spider-Man a spol. 10"
"Ultimate Spider-Man a spol. 11"
"Ultimate Spider-Man a spol. 12"
"Ultimate Spider-Man a spol. 13"
"Ultimate Spider-Man a spol. 14"
"Ultimate Spider-Man a spol. 15"

Peanuts: Snoopy nad věcí - Sebrané stripy 2

Vydalo nakladatelství Plus v brožované vazbě v roce 2014. České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Charles M. Schulz

Kresba: Charles M. Schulz

Nakladatelství Plus nezklamalo a po nějaké době tu je další díl souborného vydání stripů "Peanuts". Jedná se o přímé pokračování sešitu "Peanuts: Šťastný Snoopy - Sebrané stripy 1", a tak jsou ve druhém dílu obsaženy stripy, které původně vycházely v obdobích 17. října 1965 až 31. července 1966. Nejedná se tak ani o období jednoho roku, a proto je snadné si domyslet, že pokud se bude dařit, těch sešitů, co u nás vyjde, bude ještě hodně. Jen tak dál, protože "Peanuts" jsou prostě stripy, které si zaslouží vydávání i v češtině, a to i přesto, že je možná znáte z novin anebo z internetu.

Charles M. Schulz vytvořil ikonické postavy a udělal z jejich životů něco veřejného, něco neskutečně zajímavého, kdy se často vrací ke stejným tématům, a vy jste rádi, protože chcete vidět, co dál vymyslel, i když je vám jasné, že jsou zde určitá pravidla, která prostě nepřekročí. Třeba v tomto díle se hodně řeší vztah Charlieho Browna k baseballu. Jako kdyby ho miloval a nesnášel v jednu chvíli. Tohle je krásné zpodobnění toho, jak si nevěříme, ale jak chceme něco dosáhnout. A děláme to i ve chvíli, kdy se nám pořád nedaří a kdy není vidět zlepšení. Proč si nejít za svým snem, i když v něm nijak nevynikáme, i když je jasné, že nikdy nebudeme dost dobří? Nabízí se druhá rovina, zda Charlie Brown nehraje jen proto, že se to od něj očekává. To už by pak chtělo jinou interpretaci.

Tyhle různé pohledy souvisí s tím, jak se díváte na život, jak sami vnímáte svět, jestli spíše pozitivně, nebo spíše negativně. Pokud jste spíše depresivněji založen lidé, všechno si moc berete, je možné, že "Peanuts" u vás depresi ještě prohloubí. Ony totiž depresivní jsou. Každá postava jako kdyby měla něco, co chce dosáhnout, ale nedokáže to. Charlie Brown má třeba baseball, ale také zrzečku, Snoopy v jedné své inkarnaci chce sestřelit Rudého barona, ale je to on, kdo je vždy sestřelen, Lucy chce Schroedera, Linus chce klid od Lucy, a tak dále. Každý má něco, co mu v životě překáží, ale bez čeho by zároveň nebyl tím pravým. Krásně se zde ukazuje, jak jsme utvářeni svým okolím a tím, s kým se setkáváme.

Stripy "Peanuts" patří k tomu nejlepšímu, co v americkém stripu kdy vzniklo. Charles M. Schulz držel kvalitu celou dobu na vysoké úrovni, a i když se v některých chvílích opakuje, je to spojeno pouze s tématem, nikoli tolik s vyústěním samotných vtipů a myšlenek, které nám zde prezentuje. Druhý sešit souborného vydání je další krásnou ukázkou toho, jak byl autor tvůrčí, jaké skvělé nápady měl a jaké postavy dokázal zařadit. Objevují se zde i postavy, které neznáte, které nejsou ani pojmenovány. Je to dáno šíří světa a tím, že se zde skutečně mohlo objevit mnoho dětí. Záleželo jen na tom, jak daleko chtěl Schulz zajít. Ale on si byl dobře vědom toho, že některé postavy jsou prostě natolik zajímavé, že musí vyniknout. A to je jen dobře.

Komiks "Peanuts: Snoopy nad věcí - Sebrané stripy 2" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Svět podle Snoopyho"
"Láska podle Snoopyho"
"Můj ty smutku!"
"Snoopy po škole"
"V hlavní roli Snoopy"
"Peanuts: Šťastný Snoopy - Sebrané stripy 1"

Zlobivé sny

Vydalo nakladatelství RandO v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v časopisem "Selen" a "Blue". České vydání má 72 stran a prodává se v plné ceně za 130 Kč.

Scénář: Marco Turini

Kresba: Marco Turini

První zklamání, které se v případě této knihy, anebo spíše sešitku, dostavilo, bylo z toho, že je to rozměrově poměrně malá knížka, a to jak do počtu stran, tak i co se rozměrů jako takových týká. Ale tak když se zase podíváte na obálku, tak máte pocit, že je před vás postaveno něco, co bude stát za to. A ta obálka rozhodně za to stojí. Bohužel popisované zklamání není označované jako první náhodou, ale proto, že další zklamání následovala ve chvíli, kdy jsem se pustil do čtení a zjistil jsem, že tohle je prostě jen knížečka, která sází na to, že o Marca Turiniho je zájem. On má skvělou kresbu, ale v tomhle případě se sešlo několik faktorů, které určují to, že knížečka prostě nemůže fungovat. A to ani v případě, že jako bonus dostanete sedm sexy barevných krasavic, které ještě nebyly publikovány. Tohle Marcovi jde, ale pořád je to jen bonus k tomu hlavnímu.

A co je tedy ten hlavní obsah? Tím je celkem šest krátkých, černobílých komiksů, které mají jedno společné téma - erotiku. Jedná se o krátké povídky, které jsou podle všeho uměleckým zpracováním snů, které někteří muži - a možná nejen muži - prostě mají. Když se na to člověk podívá - a hlavně díky tomu, že je to kresleno Marcem Turinim - člověk celkem snadno uvěří, že tohle opravdu mohou být sny. Většinou i příjemné. Marcovy ženy jsou pořád neskutečně sexy, i když jsem se celkem dost často setkával s jedním problémem - musel jsem si dost domýšlet, jak moc sexy vlastně jsou. Proč? Tak na vině je hned několik faktorů.

Tím prvním faktorem je skutečnost, že se jedná o kresbu, která je prováděna jen černou a v některých panelech prostě krása zaniká. Druhým problémem, a výrazně větším, je skutečnost, že komiksy byly původně vydávány stripově a podle všeho v menším formátu. Nakladatelství chtělo čtenáři dopřát trochu lepší zážitek z větších obrázků a nejspíš i trochu zaplácnout prostor zvoleného formátu, ale to se nakonec projevilo jen v tom, že hodně tahů je rozostřených. Je to velká škoda, protože nevyšel ani smysl zvětšení - dopřát čtenáři více. Detaily se zde nadále naprosto ztrácejí, což je velká škoda, neboť to při takové velikosti kresby vypadá téměř až nedodělané.

Mrzí mě, že musím na knihu nakladatelství RandO psát negativní kritiku, protože nakladatelství fandím, ale "Zlobivé sny" jsou sem tam sice sexy, ale ani jeden sen není nijak zásadně nápaditý a v některých případech dokonce chybí i nějaká údernější pointa, která by to celé podtrhla. Nemluvě o tom, že taková "Gianna" je jen souborem různých - ne až tak jiných - pohledů na jednu ženu, která se jen různě natáčí. Ano, Marco Turini pořád kreslí, respektive kreslil ženy (komiksy jsou z 90. let), které jsou velmi krásné, ale nějak tomu chybí něco více. "Zlobivé sny" se pak stávají jen takovou jednohubkou, která ale ani nijak moc nezpříjemní váš den, anebo spíše noc, vzhledem k tématu celé sbírky. Osobně jsem se na tuto sbírku docela těšil, ale to, co jsme nakonec dostali, je neuspokojivé.

Komiks "Zlobivé sny" si můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství RandO.

Gravitation: Přitažlivost 1 (Gravitation 1)

Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako "Gravitation 1" v roce 1996. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 169 Kč.

Scénář: Maki Murakami

Kresba: Maki Murakami

Já vím, že jsem tenhle komiks už v minulosti četl, ale nějak jsem si nedokázal vzpomenout, o čem vlastně je, tedy kromě toho, že se jedná o shonen-ai, tedy velmi specifický styl mangy, který nemusí být pro každého úplně snesitelný. Shonen-ai (shounen-ai nebo také šónen-ai, apod.) je označení pro takové příběhy, kde se popisuje láska mezi dvěma chlapci. Tohle rozhodně není něco, co by mělo zaujmout každého. Snažím se nemít předsudky, navíc mě manga zajímá a tohle je rozhodně něco, co jinak moc neuvidíte, alespoň ne v této romantické formě. Většinou se bude jedna o dramata o životě, ale Japonci tohle berou jinak a vytvořili skutečně soběstačný subžánr. "Gravitation" je dostatečným příkladem toho, jak tento subžánr vypadá, a to se všemi svými klady i zápory.

"Gravitation" je celkem dvanáctidílná série, která u nás vyšla v celé své šíři, tedy všech dvanáct svazků. Vzhledem ke slevám, které ZonerPress měl, jsem neodolal a koupil jsem si celou sérii, abych si připomněl, jaké to vlastně bylo, o čem to bylo, a jestli to vlastně stojí za čtení i někomu jinému, než pouze těm, kteří mají tento specifický typ mangy rádi. Docela jsem se bál toho, jaké to bude, ale není se moc čeho obávat. Pokud očekáváte červenou knihovnu, skutečně to takové je a nic moc jiného zde nenajdete. Je to zajímavé - alespoň prozatím - pouze tím, že je zde láska mezi dvěma chlapci, nikoli láska heterosexuální, jak jsme obvykle zvyklí.

Co se ale na první pohled musí komiksu nechat, autorka přistupuje ke komiksu a k celému příběhu naprosto přirozeně, což může být pro toho, kdo se se žánrem setkává poprvé, trochu nečekané. Tohle je ale potřeba brát přesně tak jako autorka, alespoň pokud se týká nějakého zrovnoprávnění. Když budeme takový příběh přijímat přirozeně, možná se některým lidem bude žít trochu snáz. Bohužel tohle je asi jediný aspekt, který mě na prvním dílu skutečně zaujal. Příběh je jinak celkem banální a jde zde o osudové setkání dvou mladých mužů. Šuiči je takový mladý zmatkař, který se do všeho hrne po hlavě a většinou nabourá. Je docela nejistý, ale ví, co chce - kariéru muzikanta. Jenže pak se mu do cesty dostane Eiri a Šuičiho život se změní.

V prvním dílu se tak setkáváme s postavami a poznáváme, jaké jsou a jaké asi budou mít postavení v celém příběhu. Není to však úplně něco, co by vás dokázalo navnadit na další díly, ale nelze upřít, že je zde humor, který může někoho bavit. Mě zrovna docela baví a je to něco, co mě přimělo, abych knihu dočetl a následně se někdy pustil do další. Když už mám doma celou sérii, asi by bylo záhodno, abych se jí někdy celou prokousal a něco sem o jednotlivých dílech napsal. "Gravitation" pro čtenáře může být někdy zajímavý experiment, který trochu přiblíží další možnosti toho, o čem je možné psát. Bavit vás to bude ale hlavně v případě, že máte rádi sladkobolnou romantiku s ujetým humorem.

Vampirella (Vampirella: Nowheresville)

Vydalo nakladatelství Comics Centrum v pevné vazbě v roce 2003. Původně vyšlo jako čísla 1 až 3 v minisérii "Vampirella: Nowheresville" u Harris Publications v roce 2001. Souborně v originále komiks vyšel jako "Vampirella: Nowheresville" v roce 2002. České vydání má 144 stran a prodává v plné ceně za 599 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Mike Millar a John Smith

Kresba: Mike Mayhew

Vampirella je postava, která už má ve světě jistou reputaci. Krásná upírka, která se ve svých příbězích pohybuje jen v něčem, co by se dalo nazvat dobře upravenou dvojitou šerpou. Takové ty mankini, které nosil Borat, až na to, že v případě Vampirelly to vypadá neskutečně sexy. Odhalují se její dokonalé křivky, které nechají mnohé muže slintat nad krásou této démonické hrdinky.

Ano, na první pohled to zní jako erotický komiks a na druhý pohled to erotický komiks je. Staví na tom, že Vampirella zůstává stále alespoň trochu oblečená a pochybuji, že v komiksu se jí kdykoli dočkáme nahé, i když fan arty tohohle typu samozřejmě existují. Vampirella si však drží své kouzlo tím, že stále ještě něco skrývá. Tohle je i jeden ze základních důvodů, proč je tak oblíbená. Dává lidem, no především mužům - co si budeme nalhávat? - možnost jitřit představivost a nechávat něco na snech.

"Vampirella", která vyšla u nás, je komiksem, který není začátkem, ale setkáváme se s krásnou hrdinkou v režii Marka Millara, jednoho z nejuznávanějších scénáristů současnosti. Je pochopitelné, že si Comics Centrum vybralo právě Millarovu Vampirellu. Je celkem moderní, má skvělou kresbu Mika Mayhewa, navíc Millar je známý a oblíbený i u nás. Dalo se tedy předpokládat, že se bude Vampirella celkem dobře prodávat. Vzhledem ke slevám na knihu předpokládám, že tomu tak nebylo.

Proč se tak stalo? Proč hrdinka, která v Americe vychází od roku 1969, nenašla pořádně cestu k českému čtenáři? Zaprvé si myslím, že je to možná až příliš nenáročná četba, která se hlavně zaměřuje na to, aby nám ukázala ženské postavy v erotických pózách. Když jsem se dostal na šestnáctou stránku prvního komiksu, skutečně jsem si říkal, že to sice vypadá hezky, ale takhle vyvalená prsa, to už je trochu moc. Je to prostě samoúčelné. Nevím, jestli je český čtenář až tak náročný, ale příběh rozhodně nemá takové kvality, aby zaujal širší publikum. Problém je pak v tom, že komiks je u nás stále žánrem, který není chápán tak, jak by měl a navíc, chtivý otec od rodiny si místo komiksu za 599 Kč, kde ani není skutečná nahota, raději koupí Playboy nebo lépe něco drsnějšího, i když na něj trafikantka bude koukat jako na úchyla. Za nižší cenu má víc muziky. Na druhou stranu, ani v Americe to komiks "Vampirella" nemá úplně jednoduché – v současné době už ho vydává celkem třetí vydavatelství. První byli Warren Publishing, poté Harris Publications, kteří vydali i Millarovu a Smithovu "Vampirellu" a nakonec Dynamite Entertainment.

Alternativní obálka českého vydání

Mark Millar se přece jen vyznamenal. Neříkám, že ty komiksy nemají nápad, přece jen, i na béčkovou produkci je to celkem promyšlené. Millar se Smithem dokázali zachovat béčkovost a jednoduchost komiksu, který nevyžaduje příliš zapínat mozkové buňky. To přesně od tohoto komiksu čekáte a to dostanete. Na knize je pozitivní, že obsahuje úvod i dovětek z pera Milana Krumla, který se ve "Vampirelle" očividně vyzná a trochu nás do světa zasvětí, což čtenář potřebuje. Je škoda, že u nás není větší tradice této produkce, protože myslím, že "Vampirella" by si pozornost zasloužila. Není to komiks, do kterého bych se zamiloval na první pohled, ale myslím, že více fanoušků by si k němu postupně našlo cestu. Bohužel na postupně se v českém komiksu hrát nemůže.

Ultimátní komiksový komplet 27: 1602 (1602)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2014 jako čtyřicátou šestou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "1602" ponese č. 27. Původně vyšlo jako čísla 1 až 8 minisérie "19602" v nakladatelství Marvel. Mezinárodní společnost Hachette poprvé komiks vydala ve Velké Británii v září 2013. České vydání se prodává v plné ceně za 219 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Neil Gaiman

Kresba: Andy Kubert

Komiks "1602" byl asi tím nejočekávanějším, co mělo v rámci "Ultimátního komiksového kompletu" vyjít. Důvodů je hned několik. Tak zaprvé se s Marvelem dohodl Neil Gaiman, u kterého se spojení se superhrdiny zase tak moc nenosí, i když pravda, přece jen dělal i na "Marvelmanovi" a rozhodně to nebylo neúspěšné tažení. Ale že by Gaiman psal "Spider-Mana"? Nebo "X-Meny"? To asi tolik úplně nesedělo, a tak byla očekávání poměrně velká. Když se dostalo na veřejnost, o čem vlastně komiks je, našel se hned další důvod, proč se na celou osmidílnou sérii těšit. Číslovka v názvu knihy je totiž rok, kdy se děj odehrává.

A teď se nabízí celkem logická úvaha, co sakra budou superhrdinové dělat na počátku 17. století, navíc v alžbětinské Anglii?! Ten vykřičník je asi docela na místě. Pak je ale potřeba se vrátit k tomu, že tohle psal Neil Gaiman a obavy najednou částečně mizí, protože rok 1602 je něco, co by mu třeba, vzhledem k "Sandmanovi", mohlo sedět. Historický komiks rozhodně není něco, co by bylo těžké si s ním spojit. A najednou dostávají obrysy i ty jednotlivé postavy a jejich zasazení do děje. Co že to tedy Neil Gaiman udělal? Jednoduše vzal známé postavy z počátků Marvelu, tedy z 60. let a přesunul je do období o téměř 400 let zpět.

Tady ale nejde o to, že by postavy cestovaly v čase, ale jde hlavně o to, že ony jsou do té doby zahrnuty jako lidé, kteří zde žili. Narodili se v této době, ale pořád mají něco z postav, které tak dobře známe z jejich kostýmů. Takže nečekejte žádné superhrdiny v elasťácích, tohle je kostýmní historické drama, které je krásně akční a kterému nechybí dobrý příběh. Hned na začátku poznáváme několik postav, které nám mohou být povědomé. U některých nám až později dojde, o koho se ve skutečnosti jedná a v jakém superhrdinovi je jeho předobraz. Co se ale Neilovi nemůže vzít, to je skutečnost, že ty známé charaktery převzal skutečně po svém, originálně, ale zároveň jim zachoval dostatek znaků, díky kterým jsou rozpoznatelné. Co je ještě lepší, to je skutečnost, že se díky svým vlastnostem a specifikům skvěle hodí do historického období.

Takže místo Nicka Furyho se těšte na Sira Nicholase Furyho, místo Petera Parkera na Petera Parquagha, na Matthewa Murdocha, který není právníkem, ale slepým potulným minstrelem, a na Carlose Javiera, který má školu pro ďábelské sémě, takže nemůže chybět ani inkvizitor Enrique, který se snaží o to, aby bylo ďábelské sémě vyhlazeno. Prvky Marvel univerza jsou do "1602" skvěle přeneseny a vy se budete hlavně bavit tím, jak to celé drží pohromadě a jak je to ještě skvěle dotvořeno Andy Kubertem, který zase použil techniku stejnou jako v případě komiksu "Ultimátní komiksový komplet 23: Wolverine - Zrození". Jeho kresba a také barvy tomu dodávají ten správný dobový nádech a vy se skutečně ocitnete o těch 400 let zpátky v historii a budete Gaimanovi věřit, že už tenkrát existovali superhrdinové, jen trochu více zapadali do společnosti.

Příběh "1602" se točí kolem anglického královského trůnu a kolem různých konspirací, které ho ohrožují. Jsou zde i nové postavy, které marvelovských komiksů neznáte, primárně je to Virginia Dare, kterou Neil převzal z historie - jedná se o první bílé dítě, které se narodilo anglickým rodičům na americké pevnině. Gaiman tak spojuje historii s legendami a superhrdinským vesmírem a nutno říct, že se mu to daří skutečně umně. Právě v příběhu jsou ale některé prvky, které mi nesedly a které mi trochu kazí dojem, který jsem z knihy měl. Vzhledem ke spoilerům je ale raději nebudu uvádět. Rozhodně to ale není taková vada na kráse, která by "1602" nějak výrazně deklasovala. Tohle je pořád nadprůměrné dílo, na kterém je místy trochu moc vidět, že si Marvel svoje děti - celkem logicky - hlídá. "1602" je i tak nadále jedinečný zážitek.

Zmrzlina a Smutek: Kyanid a Štěstí 2 (Ice Cream & Sadness: Cyanide & Hapiness 2)

Vydalo nakladatelství Computer Press v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "Ice Cream & Sadness: Cyanide & Hapiness 2" v roce 2010. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu se slevou zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Matt Melvin, Dave McElfatrick, Rob DenBleyker a Kris Wilson

Kresba: Matt Melvin, Dave McElfatrick, Rob DenBleyker a Kris Wilson

Když se mi do rukou dostala kniha "Kyanid a Štěstí", vlastně jsem vůbec ani netušil, že něco takového jako tenhle kreslený strip existuje, respektive jsem se nijak nepídil po tom, že je to činnost čtyř mužů, kteří stojí za celkem jednoduchými postavičkami, jež vypadají, jako kdyby je někdo nakreslil ve windowsovském Malování. Možná i to mě odrazovalo od toho, abych se na ně nějak zaměřil. To jsou holt takové ty klasické předsudky, co člověk má. Snažím se dát šanci všemu a jsem rád, že jsem ji dal právě i stripu "Kyanid a Štěstí". Zjistil jsem, že tohle je ten styl humoru, který mi vyhovuje.

V současné době je všechno strašně moc politicky korektní, každý si dává pozor na to, aby neurazil druhé pohlaví, aby neurazil homosexuály, mrzáky, apod. Jenže tohle čtveřice Matt Melvin, Dave McElfatrick, Rob DenBleyker a Kris Wilson neřeší. Kašlou na to a jedou si svůj smysl pro humor. Ten je velmi černý a někdy je opravdu velmi nevybíravý. Právě v tom je jeho krása. V tom, že se prostě nebojí, že jdou s vtipem dál než jiní. Tohle je strašně dobře, protože pokud si i v humoru budeme vymezovat příliš striktní hranice, nakonec se dostaneme k tomu, že už vtipné bude jen to, co je povolené. A to je špatně.

U vtipu záleží jen na tom, jaký je váš vkus. Pokud se vám vtip nelíbí, tak se vám prostě nelíbí a další vtipy od stejného autora - nebo autorů - vás nebudou zajímat. Anebo nakonec zjistíte, že vám nesedl jen ten jeden a vy půjdete dál a to ostatní vás bude bavit. Já si myslím, že jsem otevřený všem druhům humoru, ať už je suchý, černý, obrazový, textový, vyprávěný, situační, atd. Právě i z toho důvodu se mi líbí "Kaynid a Štěstí". Ale ono je to i proto, že ti kluci prostě vtipní jsou, mají cit pro pointu a dokáží svůj humor skvěle prezentovat i touhle jednoduchou kresbou, která překvapivě dokáže vyjádřit různé nuance a celkem i jemné odstíny některých scén a situací. To, že tu není pozadí, vůbec nevadí, protože vždy jde primárně o vtip.

Kniha "Zmrzlina a Smutek: Kyanid a Štěstí 2" dokazuje, že první díl nebyl jen náhoda, že toho mají chlapci v rukávu ještě víc. Některé vtipy mě naprosto dostaly, třeba ten s Bugsem Bunnym. Ten mě odrovnal asi nejvíc, ale nebyl sám. Pravda, očekával jsem, že toho bude trochu víc, co mě dostane, ale i tak jsem velmi spokojený, protože tohle je humor, kterého zase tolik není, alespoň ne v tom tištěném komiksu, který u nás vychází. "Kyanid a Štěstí" se tak díky své tištěné verzi dostává i mezi to publikum, které má internet, ale podobné věci na něm nevyhledává, anebo internet nemá, ale podobný styl humoru mu sedí. Computer Press tímhle dělá docela záslužnou věc, samozřejmě záslužnou ve smyslu toho, abychom se měli čemu smát.

Druhá kniha obsahuje celkem 150 stripů, kdy 30 z nich jsou naprosté novinky. To není rozhodně všechno, a jak naznačuje obálka knihy, uvnitř jsou také "Interaktivity pro děti a pomalejší dospělé". Jako bonus jsou tedy různé hádanky a rébusy, které jsou dělány opět ve stylu humoru autorské čtveřice, a tak dostáváte něco navíc, co ještě dělá druhou knihu trochu lepší ve srovnání s tou první. V originále je venku i třetí kniha, tak doufám, že se dostane i na ni, protože tohle jsou stripy, které mě prostě dokáží pobavit. Díky těmhle čtyřem cvokům se dostanete na chvíli do jiné dimenze a užijete si nekorektní humor, který sem tam prostě potřebujete.

Komiks "Zmrzlina a Smutek: Kyanid a Štěstí 2" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics blogu najdete recenzi na knihu "Kyanid a Štěstí".

Muž bez vlastností (Der Mann ohne Eigenschaften)

Vydalo nakladatelství Archa v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "Der Mann ohne Eigenschaften" v roce 2013. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 369 Kč.

Scénář: Mahler podle Roberta Musila

Kresba: Mahler

Román "Muž bez vlastností" je velkolepé a vlastně i životní dílo Roberta Musila, které tvořil od roku 1921 až do roku 1942, tedy do roku své smrti. To se nakonec i na románu podepsalo, protože zůstal nedokončený. Příběh je rozdělen do celkem tří svazků, kdy první dva vyšly v roce 1930 a ten poslední posmrtně v roce 1943. Člověk si říká, že s příchodem techniky přišla i možnost rychleji psát, nestarat se o nějaké strojové kopie nebo ruční přepisování. Tohle je neskutečná výhoda. Na druhou stranu je otázkou, zda se i v takovém případě dají dokončit tak rozsáhlá díla včas. Už se to nikdy nedovíme, ale to vůbec nevadí, protože i když je román nedokončený, "Muž bez vlastností" je nejen v Rakousku označován jako román století.

Nutno říct, že to je celkem zásadní označení, ale tak asi bude založeno na relativně objektivních poznáních. Osobně nemohu s podobným poznáním sloužit. Musilovu knihu jsem nečetl a z tohoto titulu také přistupuji ke komiksovému zpracování. To si vzal na starost Mahler, který už má u nás českou verzi svého komiksu "Staří mistři", což je také adaptace původní knihy. V tom případě se Mahler rozhodně osvědčil a ukázal, že jeho minimalistický styl není na škodu naopak, díky němu dokáže vyjádřit přesně to, co potřebuje. Sílu myšlenky, sílu vtipu, sílu filosofie, sílu přesvědčení, A nejinak je tomu i v případě komiksu "Muž bez vlastností".

Mluvit o "Muži bez vlastností" jako o komiksu je samo o sobě nádhernou ukázkou toho, že pokud jste schopným tvůrcem, může se komiksem stát skutečně cokoli. Ale nejen to, ono se to stává i komiksem dobrým, novátorským a úspěšným. Komiks "Muž bez vlastností" není přímo novátorským dílem, ale přece jen ukazuje zajímavou skutečnost - jak se dá více jak 700 stran knihy převést do stošedesátistránkového komiksu. Pokud si to položíme jako otázku, odpověď je jednoduchá. Nedá. Tolik slov do tak krátkého komiksu prostě nepřevedete. A tak Mahler udělal to, co je mu blízké, a co bylo poznat i na "Starých mistrech". Zůstal u svého minimalismu.

Hned první kapitola dává najevo, že toho textu, který napsal Robert Musil, se v komiksu mnoho neobjeví. Hned téměř celá první kapitola je beze slov. Pouze první stránka obsahuje název kapitoly a pak poslední stránka první části zase krátkou popisnou větu. A to je vše. Jinak se dění odehrává jen pomocí obrazů, a to v mnohdy poměrně bohatě rozpracovaných sekvencích, kdy vidíte, jak se postava pochybuje, aniž by se prostředí kolem měnilo. Jako kdyby ani tvůrce nechtěl o hlavním hrdinovi nic prozradit, ale i díky absenci slov toho víme dost. Postava se představuje, aniž by cokoli řekla. Nevíme toho o ní dost, vlastně víme docela málo, ale něco se začíná úspěšně rýsovat.

Dějově kniha pokračuje dál a skládá se z celkem šestnácti poměrně krátkých kapitol. Jako kdyby mezi nimi někdy chyběla návaznost, ale ona zde jednoznačně je. Pouze je potřeba si zde dotvořit souvislosti, domyslet si, že jde o něco, ale místy vlastně o nic, což se nám snaží říct i poslední věta celého komiksu. Trochu zjednodušuji, ale právě ta věta ve vás nechá poměrně hluboký dojem a vy budete přemýšlet o tom, co chtěl autor vlastně říct. Anebo co říct nechtěl. Nejlépe je to pak shrnuto textem na zadní obálce knihy: "V žádném případě nemá v úmyslu (komiksová adaptace) nahrazovat předlohu, umožňuje ale čtenářům, aby si ji pro sebe nově objevili."

"Muž bez vlastností" v komiksové podobě rozhodně není komiksem, který je pro masy, ale myslím si, že to je skutečnost, kterou si nakladatelství Archa uvědomuje. Tohle je komiks pro milovníky umění, pro milovníky klasiky, ale i pro ty, kteří chtějí zůstat moderní a chtějí objevovat různé formy a uvědomit si, že hloubka není jen v textu, ale je i v obraze a je i v jejich specifickém propojení, v tom jedinečném médiu, kterému říkáme komiks. Mahler projevuje hloubku, ale stejně tak i cit pro vtip, což se možná ani od takové adaptace čekat nedalo. Jedná se o minimalistické, ale přesto poměrně komplexní dílo, které si nezíská každého, ale pokud už ano, donutí vás přemýšlet. A to je jedině dobře. Ale nebudu vám lhát, možná ani nic nevymyslíte.

Komiks "Muž bez vlastností" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

Vydavatelství Comics Centrum přichází s další unikátní knihou, jejíž vydání mají ve svých rukou sami čtenáři. Jedinečnou podobu může získat kultovní komiks Mikea Mignoly "Hellboy". Ale pouze v případě, pokud se čtenáři rozhodnou, že jim stojí za to přispět na knihu a najde se jich minimálně 300, kteří pošlou svoje peníze na vydání této knihy. Comics Centru se crowdfunding napoprvé očividně osvědčil, a tak je zde další možnost, jak rozhodnout o tom, co bude vydáno.

"Ke kroku začít připravovat "Hellboye" v krásné unikátní verzi jsme se rozhodli po obrovském úspěchu "Kurva velkýho Sin City". Ukázalo se, že naši čtenáři dokážou netradiční vydání velmi ocenit a důvěřují nám natolik, že si takovou knihu dokonce předplatí. Toho všeho si nesmírně vážíme. Dalo nám to motivaci v této cestě pokračovat a pokusit se opět vydat něco jedinečného, co naše čtenáře potěší. A zrovna Hellboy si takovou péči rozhodně zaslouží,“ vysvětluje Václav Dort, ředitel nakladatelství Comics Centrum.

Plánovaný velkoformátový svazek "Hellboy: Pekelná knižnice kniha první" obsahuje první čtyři díly komiksu ("Sémě zkázy", "Probuzení ďábla", "Spoutaná rakev" a "Pravá ruka zkázy") doplněné o nikdy nepublikované skici a komentáře Mika Mignoly. Další specialitou vydání je chronologické řazení povídek ze třetí a čtvrté knihy. Unikátní je i samotná podoba vydání – šitá knižní vazba v kvalitním černém plátně, se zlatoražbou na titulu a na hřbetě, s vlisovaným obrázkem a červenou stužkou. Cena knihy "Hellboy: Pekelná knižnice kniha první" je 2 200 Kč.

Vzhledem k vysokým výrobním nákladům je k realizaci unikátního "Hellboye" nezbytná spolupráce čtenářů. Aby mohl být svazek "Pekelná knižnice kniha první" realizován, mělo by si jej předplatit minimálně tři sta zájemců, a to do 31. října 2014. Pokud se tak stane, kniha vyjde v první polovině prosince 2014. V případě, že Comics Centrum nenashromáždí dostatečný počet objednávek, peníze předplatitelům v technicky nejkratším možném termínu vrátí. Odměnou za spolupráci bude pro kupující uvedení jejich jména v knize na speciální stránce. Jednotlivé výtisky budou číslovány.

Takže ať už si o podobných souborných vydáních knih myslíte cokoli, máte možnost opět jedné pomoct na svět. Vzhledem k tomu, že tenhle svazek bude mít něco málo přes 600 stran, bude o něco čitelnější než "Kurva velký Sin City", které pro čtení dělané není. Ale tak nekupujete přece komiks, ale kupujete hlavně sbírkový předmět, který se vám bude doma hezky vyjímat. O to především u podobných speciálních vydání jde, navíc je jen na vás, jestli k vydání skutečně dojde. Kampaň můžete podpořit na stránkách Comics Centra.

Viktorka a vesmírná dobrodružství

Vydalo nakladatelství Portál v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 240 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.

Scénář a text: Klára Smolíková

Kresba: Jan Smolík

O Kláře Smolíkové a Honzovi Smolíkovi je teď docela slyšet, protože nejen, že jim vyšel komiks "Viktorka a vesmírná dobrodružství", ale mají venku také knihu "Jak se staví město" a Kláře navíc ještě vyjde kniha "Vynálezce Alva", kterou s ní spolutvořil také Luděk Bárta, jenž má na starosti ilustrace. Ze všeho jmenovaného je ale sbírka "Viktorka a vesmírná dobrodružství" přece jen nejvýjimečnější, a to v tom smyslu, že obsahuje jen a pouze komiks, tedy nikoli prozaické texty, což je pro ostatní knihy typické. Kniha "Viktorka a vesmírná dobrodružství" je totiž sebraným vydáním příběhů titulní Viktorky a jejích kamarádů, které vycházely v letech 2004-2010 ve "Čtyřlístku". A musím říct, že jsem nesmírně rád, že došlo na toto souborné vydání, protože jinak bych se k tomuhle skvělému komiksu nejen pro děti nejspíš nedostal. Navíc díky tomu, že se jedná o sebrané příběh, je také velmi zajímavé vidět, jak se během těch sedmi let vyvíjela Honzova kresba a jeho pojetí postav, hlavně Viktorky. Jen sledujte, jak vypadají její oči.

Základní rámec je vždy jasně daný. V hlavní roli máme studentku galaktické školy Viktorku, která cestuje na vesmírné lodi Lítavice, kde s ní jsou ještě mechanik a navigátor Fláj a samozřejmě také žvejkalovský pilot Žabža. Tahle nesourodá, ale nerozlučná trojice má za úkol jediné. V rámci Viktorčina studia objevovat různé planety a plnit na nich domácí úkoly. A pokud zrovna nedělají úkoly, tak pořád cestují a hledají zajímavá místa, kde by si mohli třeba alespoň odpočinout. V každém příběhu se dostáváme na jinou planetu, setkáváme se se zajímavými postavami, řešíme spolu s hrdiny různé problémy a fandíme jim, aby se vše podařilo, jak by mělo.

Na první pohled se může zdát, že nápad s cestováním na různé planety, je trochu otřepaný. Vlastně je to pravda, ale ono je jedno, když vezmete do ruky neoriginální nápad, pokud se vám podaří jej pojmout originálně a trochu jinak, než jak to udělali ti před vámi. Takže určitě nečekejte něco, jako je "Hvězdná brána", spíš se připravte na to, že jako školou povinní zavítáte na zajímavá místa, ale vždy proto, abyste se něco dověděli. Nebojte se však, protože tvůrcům nejde o to, aby nutně někoho vzdělávali. Vždy jde primárně o to, aby se čtenář pobavil a až pak, aby se poučil.

Líbí se mi, že příběh je vždy na prvním místě, protože kdyby ten nebyl dobrý, tak ono ani to poučení, ať už morální nebo faktické, by nemělo tu správnou váhu. Díky tomu, že se neustále setkáváte se stejnými postavami, které jsou dobře napsané, a tím, že prožívají dobrodružství, která jsou různorodá, imaginativní, někdy i překvapivě napínavá a vždy uzavřená, čte se komiks nesmírně dobře. Je to dáno i tím, že ta moralita, která je v nich obsažena, je podávána většinou celkem nenásilnou formou. A když si tohle myslí dospělý, tak pro dítě by to pak měly být skutečně příjemné příběhy, které si na nic nehrají.

Proto, že vyšla kniha "Viktorka a vesmírná dobrodružství", konečně jsem si mohl více užít kresbu Honzy Smolíka, protože právě tady ukazuje, jaké jsou jeho schopnosti. Postavy cestují na různé planety, které se vyznačují různými vlastnostmi, což vede i k tomu, že je potřeba každou kreslit trochu jinak, každou udělat specifickou, novou. Tohle se Honzovi podařilo a vy skutečně máte pokaždé pocit, že jsou postavy jinde, že opravdu cestují vesmírem a poznávají všechna možná zákoutí. Nesmírně se mi pak zamlouvá, že sem tam máte pocit, že čtete sci-fi, kde se využívají různé technologie nebo fyzikální zákony ve prospěch příběhu. Neznal jsem "Viktorku" před tím, než se mi kniha dostala do rukou, ale jsem rád, že jsem ji poznal. Nejen, že tohle je skvělé pro děti, ale bavit se budou i dospělí. Docela by mě zajímalo, jak by vypadal rozsáhlejší příběh s Viktorkou.

Knihu "Viktorka a vesmírná dobrodružství" zakoupíte na stránkách nakladatelství Portál.

Před Strážci 3: Sůva/Dr. Manhattam (Before Wathmen: Nite Owl/Dr. Manhattan)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné a brožované vazbě a v limitované edici (100 kusů) v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 4 minisérie "Nite Owl", čísla 1 až 4 minisérie "Dr. Manhattan" a čísla 1 až 2 minisérie "Moloch" u DC Comics v roce 2012. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2013. České vydání má 288 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč (brožovaná), 699 Kč (vázaná) a 999 Kč (limitovaná).
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: J. Michael Straczynski

Kresba: Andy Kubert, Adam Hughes, Eduardo Risso, Joe Kubert a Bill Sienkiewicz

J. Michael Straczynski si pro sebe uzurpoval celou třetí knihu, která je souborným vydáním toho, co vyšlo v několika minisériích jako "Před Strážci" ("Before Watchmen"), tedy příběhy a události, které se staly před dějem Moorova a Gibbonsova geniálního díla "Watchmen". I když tomu název úplně nenapovídá, Straczynski dostal na hraní celkem tři minisérie. Nejprve jednu, čtyřdílnou, která se věnuje postavě Sůvy, druhou, která má také čtyři sešity a věnuje se Dr. Manhattanovi, no a navíc ještě dvoudílnou minisérii, která nese název po záporákovi Molochovi. Celkem najdete v knize deset kapitol, které původně vyšly jako sešity. To je pořádný špalík, navíc se zaměříme na tři různé příběhy.

Co se dá ještě říct k postavám, které Moore s Gibbonsem tak skvěle definovali a které popsali způsobem, který se jevil dostatečný? Ač se to na první pohled možná nezdá, opravdu je pořád co říct, což je na jednu stranu docela dobře, pokud se přijde s celkem zajímavým příběhem, na druhou stranu to může vést k tomu, že tvůrci jen vzdají tribut Moorovi a tomu, jak skvěle postavy napsal, protože k nim vlastně nemají co dodat. Straczynskému se podařilo obojí. Přišel s celkem dobrými příběhy, ale zároveň se veze na tom, co již bylo napsáno a jen se na to dívá trochu jinak. V žádném případě se mu ale nedá vzít jedna pozitivní vlastnost, se kterou to dělá. A tou je zručnost.

Sůvy jsou vlastně dvě, a tak můžeme v jejich příběhu sledovat to, jak se kápě vzdal původní představitel, aby se na scénu mohl dostat nový hrdina v kostýmu sovy. Ale nejde jen o ten přechod mezi generacemi. V tomhle směru Straczynski rozjíždí docela zajímavý příběh, který se týká minulosti nové Sůvy, ale stejně tak i minulosti Rorshacha, který do příběhu také zásadně zasahuje. Straczynski utváří obě postavy a definuje nějaké nové události, které mají spojitost s tím, jak postavy známe z Moorova a Gibbonsova díla. Zároveň je tu celkem dobrý detektivní thriller, vyšetřování, které odhaluje nějaké další skutečnosti o postavách. Tady se Straczynskému povedlo navázat, vytvořit příběh, který baví, příběh, který má teoreticky dopad na chování postav "Watchmenů". Navíc s kresbou Adama Kuberta a obtahy jeho otce Joa a Billa Sienkiewicze je tohle přece jen dílo, které nebylo podceněno. Podíleli se na něm skutečně legendy. Joe Kubert se nedožil vydání celé minisérie, zemřel 12. srpna 2012.

S jiným výtvarníkem spolupracoval J. Michael Straczynski na minisérii "Dr. Manhattan". Adam Hughes je celkem vhodnou volbou, schopný výtvarník, který se vyznačuje tím, že má rád silnou linku, kterou jsou vytahovány jeho postavy, což je paráda, jedná-li se o detaily na postavy, ale v případě většího záběru, kde jsou postavy menší, dochází k určitému zkreslení a ony nevypadají úplně dobře. Někomu pak může vadit i to, že Hughes sem tam použije texturu, než aby se páral s vykreslováním pozadí. Osobně je pro mě tohle nejslabší část knihy i kvůli Straczynského scénáři, který není inovativní, protože vlastně opakuje to, co řekl Moore, jen k tomu používá celkem zajímavou formu a styl vyprávění. Straczynski rozumí Moorovým postavám, ale tentokrát opravdu jen opakuje Moorovy postupy a díky Hughesově kresbě i poměrně vizuálně doslovně vysvětluje podstatu Schrödingerovy kočky. Obecně je to úvaha o fyzice a kvantové mechanice, která je ale poměrně pochopitelná, což svědčí o tom, jak je to dobře napsané. A nakonec už šlo jenom o to děj napasovat na setkání s Ozymandiasem a s jeho plány.

Ozymandias je důležitý i pro poslední příběh, pro "Molocha", kde Straczynski ve spolupráci s Eduardem Rissem ukazuje, co umí nejlépe. Citlivé příběhy plné emocí. Soustředíme se na Molocha a na jeho život, vzestupy a pády a na to, jakou roli v tom všem hrál právě Ozymandias. Jsou zde momenty, které jsou skutečně výborné a které ve vás vyvolají silné emoce. Tohle se po příběhové stránce prostě povedlo a skvěle to zapadá do světa Watchmenů. Co mi k tomu ale nesedělo, to je Rissova kresba. On je pořád stejný, o tom žádná, ale prostě mi to nepasovalo zrovna k tomuhle příběhu. Asi ho mám až moc spojeného se "100 náboji". Několikrát jsem si říkal, že Rissova kresba v tomhle podání vyznívá až příliš pateticky, což mi bylo nepříjemné.

Obálka limitované edice

Nic to nemění na tom, že před sebou máme nejlepší díl série, tedy alespoň prozatím z toho, co vyšlo česky. Ještě si počkáme na čtvrtou knihu, která vyjde v prosinci 2014, pokud se něco nezmění. Třetí knihou do rukou dostáváte kvalitní čtení, které nenudí a které je dobře napsané. "Watchmen" však budou nadále skvěle fungovat samostatně i bez těchto minisérií. Ten komiks je natolik dobrý, že se mu kvalitou zatím ani jedna minisérie nedokázala přiblížit. Na druhou stranu se ani jedné nepodařilo úplně sáhnout do odpadních vod. Je vidět, že si dalo DC docela záležet, když tohle dávalo dohromady, ale je to pořád jen komerční kousek, který "Watchmeny" jako takové nikam neposouvá. Ono stejně asi není kam.

Komiks "Před Strážci 3: Sůva/Dr. Manhattam" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou v brožované verzi a ve vázané verzi.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Před Strážci 1: Minutemani/Hedvábný přízrak"
"Před Strážci 2: Komediant/Rorschach"

Sandman 6: Báje a odlesky 1 (Sandman: Fables and Reflections)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2008. Komiks původně vyšel jako sešity 29 až 31, 38 a 39 a jako "Vertigo Preview: Sandman" v letech 1991 až 1993. Komiks souborně vyšel jako "Sandman: Fables and Reflections" v roce 1994, české vydání je rozděleno do dvou dílů. České vydání má 148 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman
Kresba: Bryan Talbot, Stan Woch, Dick Giordano, Shawn McManus, John Watkiss, Vince Locke, Duncan Eagleson a Kent Williams

"Báje a odlesky" se dají přirovnat ke "Krajině snů". Jedná se o sbírku povídek, nikoli o rozsáhlejší příběh. Nehledejte tedy žádný jednolitý koncept, ale opět na vás čeká několik příběhů, které v podstatě nemají nic společného. Samozřejmě je zde ale spojovací článek - Sen z rodu Věčných. První úvodní povídka, která na člověka hned vybafne, je kratší než ostatní. "Strach z pádu" je sandmanovskou alegorií o tom, jak je někdy těžké se do něčeho pustit, ať už je to třeba nová divadelní hra nebo cokoli jiného. Musím říct, že více než myšlenkou, mě tenhle kraťas zaujal hlavně kresbou. Je naprosto jiná, než jsme u Sandmana zvyklí, a musím říct, že je hodně zajímavá.

A pak už přichází na řadu normálně dlouhá povídka ("Strach z pádu" vyšlo v rámci "Vertigo Preview: Sandman" jen jako ochutnávka), "Poslední císař Ameriky". Krásně smutný příběh o tom, jak se Sen vsadí se Zoufalstvím. A uprostřed tohoto sporu stojí První americký císař Norton I. Skutečně se jedná o historickou postavu, která sama sebe prohlásila císařem Spojených států. Za jediného a posledního. Na této trochu komické postavičce Gaiman ukazuje sílu citů, hlavně v závěru, který nevyhnutelně končí smrtí.

"Báje a odlesky" se věnují historickým událostem nebo historickým postavám, a tak se s druhou povídkou dostáváme do revoluční Francie, kde hlavy padají jako jablka ze stromu a kde jedna mladá žena dostává od Morfea podivný úkol. Má totiž najít jeho syna. Ano, je to tak, Sen má syna, jmenuje se Orfeus. Orfeus – Morfeus, myslím, že výběr je záměrný. Samozřejmě, nejedná se o žádné normální dítko, ale o pouhou hlavu, která nemůže zemřít a která jediná zbyla z celého těla. Spojení fantastiky s krutostí tehdejší Francie je skutečně jedinečné. Ukazuje se zde šílenství revoluce, jeho vůdčí osobnosti Maximiliena Robespierra i touhy lidí po krvi a smrti. Některé horory dokážou lidé sami stvořit lépe než mysl spisovatele.

Třetí příběh je tentokrát historickou smyšlenkou, kterou vypráví děda vlkodlak své vnučce ze stejného rodu. Jedná se o příběh lásky a soupeření. O příběh pravdy, který má skutečně krásnou, romantickou pointu. Co k němu říct více? Je stále prodchnut Sandmanovskou atmosférou, ale abych pravdu řekl, pro mě nepředstavuje žádný významný mezník v sandmanovské sáze. Mnohem zajímavější mi přišla další povídka o císaři Augustovi, který se jednou za každý rok má stát žebrákem, aby tak mohl přemýšlet o svých dalších krocích. Rozjímání o vládě a o minulosti nakonec vedou k tomu, že se dozvídáme bizarní pravdu o Gaiu Juliovi, která nemusí být na první pohled příjemná, ale stejně tak nemusí být smyšlenkou.

A na závěr snový příběh o Marcu Polovi, který se ztrácí v poušti, a právě Sen se má stát tím, který ho vrátí mezi živé a nenechá ho zemřít v pustině. V tomto příběhu se setkáváme se Zeleným rájem. Pamatujete si na něj? Ten tlouštík z "Domečku pro panenky", který pomáhal Rose. Je to prostě "Sandman" a stále si drží svou kvalitu, ale zároveň musím říct, že celistvé příběhy se mi zamlouvaly mnohem více a že bych si dal zase jednou něco komplexnějšího. Ale i tak jsem zvědavý na "Báje a odlesky 2".

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Sandman 1: Preludia a nokturna"
"Sandman 2: Domeček pro panenky"
"Sandman 3: Krajina snů"
"Sandman 4: Údobí mlh"
"Sandman 5: Hra o tebe"

Dobrodružství opičáka Čika

Vydalo nakladatelství Šolc a Šimáček v roce 1931. České vydání má 32 stran.

Scénář: Karel Tomy Neumann

Kresba: Karel Tomy Neumann a Nina Neumannová

Když jsem se nechal naverbovat do projektu RETRO recenzí, ani jsem netušil, k čemu všemu se dostanu. A také jak náročné bude o tom psát. Ani ne proto, že by nebylo o čem psát, pokud se týká komiksu samotného, ale spíše vzhledem k tomu, že je celkem těžké zjistit něco o vydání. V první řadě například proto, že sama kniha - nebo spíše sešitek - "Dobrodružství opičáka Čika" neobsahuje konkrétní informaci o tom, kolik stála, anebo v kterém roce byla vytištěna. Musíme se tedy spokojit s tím, že ji vydalo nakladatelství Šolc a Šimáček, a to pravděpodobně v roce 1931, i když některé zdroje uvádí poměrně obecnou informaci, že kniha vyšla mezi léty 1901 a 1925.

Kromě toho, že se liší roky, kdy kniha vyšla, někdy se liší i údaje o tom, kolik stran vlastně vydání obsahovalo. Vzhledem k tomu, co jsem měl k dispozici, se však můžeme celkem jasně shodnout na tom, že vydání má celkem 32 stran, přičemž na těchto 32 stranách je celkem sedm třístránkových příběhů opičáka Čika. Každý je uveden stránkou, kde je pouze název příběhu. Jedná se o tyto názvy: "Koupel", "Koloběžka", "Mlíčko", "Alkohol", "Banány", "Zrcadlo" a "Pomsta!". Rozložení jednotlivých stran s komiksem je jednoduché. Každá strana obsahuje čtyři stejně velké panely s ilustrací, pod každou je pak jeden verš. Ano, jedná se o klasický veršovaný komiks, který byl pro danou dobu poměrně typický. Vyvedený je v černobílé s tím, že jsou v každém panelu ještě nějaké šedivé plochy.

Opičák Čik je klasický šibal, který rád provádí nějakou tu neplechu. Je tedy srovnatelný s takovými postavami jako původní komiksový Ferda Mravenec anebo zejména Tonda Čutal. Krásné na tom je, že se nejedná o příběhy, které mají nějaké ponaučení, ale prostě o neplechy, které mají být primárně zábavné. Tohle se mi zamlouvá, protože zde nikdo netlačí na pilu a není třeba cokoli omlouvat. Čik je takový opičí hajzlík, který klidně provede nějakou zlomyslnost. A když je za ní potrestán, tak je to ještě on, kdo se mstí. Tohle mi na komiksu, který přečtete skutečně za chvilku, velmi imponovalo. Mám rád, když se něco nedrží nějakých pravidel, ale prostě si hraje.

Autorem kreseb komiksu "Dobrodružství opičáka Čika" je Karel Tomy Neumann, verše pak má na svědomí Nina Neumannová, která byla Karlovou manželkou. Společně tvořili tým, který spolupracoval i na dalších knihách určených pro děti. Karel byl ilustrátor dětských knih, ale původním povoláním učitel. Kantořiny zanechal okolo třicátého roku věku, kdy se u něj projevovaly problémy se sluchem. Byl aktivní ve skautu a mezi válkami vydával. Uchytil se i po válce, ale musel si změnit umělecké jméno na Neklan, protože Neumann bylo až příliš německé. Po sobě zanechal dílo, které není příliš známé, a pokud byste se s ním měli někdy setkat, nejspíš se bude jednat o knihy "Pohádky pro vlčata" a "Údolí myšího řevu".

Vzhledem k tomu, že kniha "Honička" měla vyjít v roce 1930, můžeme předpokládat, že "Dobrodružství opičáka Čika" vyšla skutečně až v roce 1931.

"Dobrodružství opičáka Čika" není komiksem, který by znamenal zásadní vývojový stupeň v historii českého komiksu, ale jedná se o komiks, který je primárně zábavný a který má čtenáře rozesmát, anebo alespoň k pousmání přimět. Tohle se podařilo a výsledek je více než uspokojující. Je to obrázek toho, co bylo ve své době zajímavé, co lidé rádi četli a co je dokázalo pobavit. Nemyslím si, že dneska to čtenáře nadchne, ale na druhou stranu je vidět, že tvůrci rozhodně věděli, co tvoří, ať už je to skutečnost, že jsou zde funkční komiksové sekvence, anebo fakt, že verše, které jsou zde použity, jsou i po letech pořád zábavné, mají dobrý rytmus a pěkně se čtou. Jen to máte celé za chvilku za sebou a možná byste chtěli víc. Bohužel víc není.

#736: Crew2 č. 41 - 50 %

#737: Jak se staví město - 90 %

#738: RETRO: Myšák Mickey a jeho veselé příběhy - 60 %

#739: Ultimátní komiksový komplet 10: Wolverine - Projekt X - 90 %

#740: MY3 - 80 %

#741: Manga Shakespeare: Richard III. - 40 %

#742: Macanudo 6 - 90 %

#743: Ultimate Spider-Man a spol. 16 - 70 %

#744: Peanuts: Snoopy nad věcí - Sebrané stripy 2 - 90 %

#745: Zlobivé sny - 35 %

#746: Gravitation: Přitažlivost 1 - 50 %

#747: Vampirella - 65 %

#748: Ultimátní komiksový komplet 27: 1602 - 85 %

#749: Zmrzlina a Smutek: Kyanid a Štěstí 2 - 80 %

#750: Muž bez vlastností - 80 %

#751: Dočká se Hellboy svého kurva velkého vydání?

#752: Viktorka a vesmírná dobrodružství - 90 %

#753: Před Strážci 3: Sůva/Dr. Manhattam - 70 %

#754: Sandman 6: Báje a odlesky 1 - 75 %

#755: RETRO: Dobrodružství opičáka Čika - 75 %