Comics Blog

Lobo: Bullíkův případ a další příběhy

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 v druhé řadě série "Lobo" u DC Comics. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.

Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alan Grant

Kresba: Val Semeiks

Nikdy bych si nemyslel, že mě Lobo bude bavit, ale musím uznat, že tyhle příběhy Alana Granta v kresbě Vala Semeikse, prostě zábavné jsou. Neměl jsem to štěstí a nečetl jsem komiks poprvé, když u nás vycházel - jednalo se o vydání sešitové v "Comicsových legendách 1 až 4", kde vyšly první čtyři sešity, které jsou součástí i této knihy, kterou nakladatelství Crew vydalo v roce 2014. Původní české sešitové vydání vyšlo v letech 1998 až 1999. Výhodou je skutečnost, že zbylé dva příběhy, "Bladhoundova krev" a "Tirácký sen" jsou na českém trhu novinky, a tak se k vám nedostává pouze kniha něčeho, co už tu bylo, ale nějaké ty nové kousky tu najdete. Pro mě, který je Lobem velmi málo políbený, je to pak celkem příjemné souborné vydání prvních šesti sešitů.

Alan Grant a Val Semeiks tyto příběhy vytvořili v letech 1993 až 1994 a pořádně tak oživili postavu Loba, Velkýho šéfa. Je to vesmírný lovec lidí, který si chce jenom vydělat peníze, aby měl na pivo a na děvky. Není to ale nějaký pupkáč, který by se jinak před televizí škrabal v rozkroku. Ne, Lobo je pořádný misantrop a každého, kdo se na něj jen trochu křivě podívá, zabije, anebo přinejlepším jen trochu přizabije. U toho navíc hláškuje o sto šest, což všechno, co se v komiksu děje, posouvá do humorné roviny, i když ono to násilí, pokud by se na to díval jiný autor, vlastně vůbec vtipné není. Ale i tohle je na humoru série skvělé - ta parádní nekorektnost. Projevuje se například ve čtvrté kapitole "Bullíkova případu".

"Bullíkův případ" tvoří největší část knihy, celkem čtyři původní sešity, zbylé dva příběhy už jsou takové jednohubky. "Bullíkův případ" je pak skutečně tím nejlepším, co v knize je, protože těch hlášek je tady nejvíce, u některých si prostě neodpustíte se nesmát. Ale není to jen tím, jak je to dobře napsáno, ono je to i tím, jak je to dobře přeloženo - jedná se o původní překlad Pavla Dorta. Ten překlad je prostě skvělý, drsný a je to právě české hraní si se slovy, které vám mnohdy primárně vyloudí úsměv, anebo vás rovnou přenese do záchvatu smíchu. V tomhle směru je české vydání skvělé a myslím, že v některých vtipech lepší než originál.

Následující dva příběhy, "Bladhoundova krev" a "Tirácký sen", jsou opravdu jen jednohubky, kde jde hlavně o to, že Lobo je sice námezdný lovec odměn, ale to neznamená, že i přes svoje schopnosti je nějakým lovcem úspěšným. Nakonec to se ukázalo i v "Bullíkově případu". "Bladhoundova krev" je vtipná satira na superhrdinské komiksy, kde jsou dokonce ponechána dvířka k tomu, že by to mohlo ještě pokračovat. "Tirácký sen" je pak spíš jen hříčkou se žánrem sci-fi, který je propojen s přepravou v kamiónech. Pár vtipných scén, ale tenhle příběh mi v hlavě zůstal asi nejméně a nejméně mě zaujal. Ten náklad, který tu ale vezou, je výborný a na poslední stránce se to krásně ukáže. Navíc Lobo jako řidič tiráku vypadá skvěle. A k tomu ještě ta myslící opice!

Obával jsem se Loba a nechtělo se mi do něj, protože z krátkých příběhů, které jsem do té doby četl, jsem si o téhle postavě neudělal moc valné mínění, ale Alan Grant není úplné scenáristické máslo a je vidět, že je schopen psát příběhy, které mají smysl a které jsou tak násilně zábavné, jak chcete, ale zároveň se v nich děje něco, co dává smysl a je to zajímavé na více úrovních. Pravda, "Bullíkův případ" snadno přebije ten zbytek, ale pokud nemáte původní české vydání, anebo jste nečetli ani anglickou verzi, zjistíte, že tohle je skvělá oddechovka, kde se velebí násilí a všechno vypadá skvěle cool přesně tak, jak si přejete. A co si budeme povídat, vizuální podoba samotného Loba je prostě skvělá.

Komiks "Lobo: Bullíkův případ a další příběhy" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Zprávy od Alaina (Les nouvelles d'Alain)

Vydalo nakladatelství Meander v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v roce 2011 jako "Les nouvelles d'Alain". České vydání má 95 stran a prodává se v plné ceně za 330 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander.

Scénář: Emmanuel Guibert podle příběhu Alaina Kelera

Kresba: Emmanuel Guibert a Frédéric Lemercier
Fotografie: Alain Keler

Ty první dojmy z knihy byly trochu nejisté. Nerad se pouštím do něčeho, u čeho bych mohl mít problém s korektností a zrovna komiks o Romech nebo cikánech, jak chcete, mi nepřipadal jako něco, co by tuhle mojí touhu moc se nezaplétat do něčeho kontroverznějšího mohl zaručit. Nebaví mě politická korektnost. Vadí mi, když se lidé kamenují za to, že se řekne cikán a neřekne se Rom, že se řekne černoch a ne Afro-Američan. Je to vlastně jedno. Takže pokud píšu cikán, nemíním tím nic zlého, něco zlého z toho akorát dělá společnost a některé její hloupé normy. Ani já se nebudu zlobit na romské spoluobčany, pokud mi budou říkat gadžo. Vždyť v jejich jazyce jím jsem.

Takže to jen tak obecný úvod, protože jsem se komiksu trochu obával. Bál jsem se toho, že Alain Keler je klasický milec menšin a bude tvrdit, jak je jim chudákům ubližováno. A kdybych mu tohle vytkl, budu za rasistu. Jenže Alain Keler takový není. On vidí problémy, které cikáni mají. Vidí to, že nejsou součástí společnosti, že se k nim společnost chová špatně, ale on vidí i to, že i na straně cikánů jsou problémy, které nemizí, které v komunitě nejsou řešeny, ale prostě jsou jen přecházeny. Ono se to nějak vyřeší, ono se něco stane, hlavně že budeme nějak dál žít. Ano, Alain vidí, že cikáni nemají práci, ale stejně tak vidí, že jim práce není nabízena a oni ji nevyhledávají. Vidí také to, že i v komunitách jsou lidí, kteří žijí z ostatních. Na vše je poukazováno, a to v rámci různých příkladů.

Jednoduché a geniální propojení komiksu a fotografie

Z Alaina je jasně cítit, že upřednostňuje Romům, což je logicky dáno tím, že je navštěvuje velmi dlouho a vrací se na místa, která mu přirostla k srdci. Alain je jen tak mimochodem fotograf, který se zaměřuje na fotografování cikánů v různých místech Evropy. I když je Francouz, jezdí po Evropě ve Felicii combi a čtenářům prezentuje fotky, které jsou skutečně ukázkou toho, že člověk je schopen žít v různých podmínkách a smířit se s tím. Hlavně že dostane možnost žít. Jenže ona i někdy ta možnost je velmi eliminována. V romské otázce je strašně moc problémů, které se neřeší. Jsou na straně vlád, jsou na straně cikánů samotných, jsou na straně společnosti. Jsou to neskutečné třecí plochy, které brání tomu, aby se něco změnilo. A tak se snaha lidí, které Alain popisuje, stává sisyfovskou prací, která má jen malé výsledky. Snaha však je.

Autorem komiksu je v první řadě sám Alain Keler, který poskytl své fotografie a své příběhy, ale klasického komiksového zpracování se opět ujal specialista na spojení komiksu a fotografie Emmanuel Guibert. Bohužel se neubráníte pocitu, že čtete druhého "Fotografa". Formálně je komiks v podstatě stejný, jen je vyprávěn jiný, neméně zajímavý příběh. Jenže opravdu máte pocit, že tady už nic nového není, i když kompozice, kdy na scénu se díváte nejprve pohledem fotografa a následně z trochu jiného úhlu kresbou, jsou pořád silné. K tomuhle dokumentárně biografickému komiksu se ten styl hodí výborně, ale ve srovnání s "Fotografem" už to prostě není tak ohromující. Je to ale pořád formálně výborné.

Alain a Emmanuel se rozhodli prezentovat poměrně kontroverzní problematiku. Dokonce jsou zde i scény z České republiky a Slovenska, a tak je nám problematika poměrně blízká. Jsem si jistý, že mnoho lidí, pokud se k nim komiks dostane, si tohle přečtou, a budou pořád na cikány nadávat, a jejich argumenty budou, že to jsou vyžírkové. Ono je hezké nadávat, ale když se nic neudělá, nic se nezmění. Alain popisuje některé lidi, kteří se o změnu snaží. To, jak jich je málo, jen ukazuje na to, že změny budou pomalé a spíše bude trvat problematický stav. A tak všichni mohou dál nadávat... Kniha však dokáže popisovat problém z více úhlů pohledu a to je dobře. V tomhle je rozhodně její přínos.

Ultimátní komiksový komplet 54: Hulk proti světu (World War Hulk)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2014 jako padesátou první knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Hulk proti světu" ponese č. 54. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 minisérie "World War Hulk" v nakladatelství Marvel. Mezinárodní společnost Hachette poprvé komiks vydala ve Velké Británii v listopadu 2013. České vydání se prodává v plné ceně za 219 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Greg Pak

Kresba: John Romita Jr.

Za sebou již máme knihy "Ultimátní komiksový komplet 49: The Incresible Hulk - Hulkova planeta část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 50: The Incredible Hulk - Hulkova planeta část 2" a v rámci "Ultimátního komiksového kompletu" nám na trhu přistálo i přímé pokračování těchto knih, komiks "Ultimátní komiksový komplet 54: Hulk proti světu". Je to dobře, protože zrovna tenhle příběh si zasloužil nějaké to uzavření, které možná není tak skvělé, jak by bylo možné, ale na druhé straně je dostatečně skvělé na to, jak je to v komiksovém mainstreamu možné. Greg Pak se sám sobě rozhodně nezpronevěřil a svůj příběh dokončil tak, jak nejlépe mohl.

Na pomoc si tentokrát přizval Johna Romitu Jr. Kreslířův příspěvek do "Ultimátního komiksového kompletu" se tak opět rozšířil a jednoznačně je to nejčastější kreslíř v celé šedesátidílné sérii. A pokud jsem si u knihy "Ultimátní komiksový komplet 35: Black Panther - Kdo je Black Panther?" stěžoval, že Johnova kresba je sice dobrá, ale nějak nevyčnívá, že mě žádný panel skutečně nevyrazil dech, tak v případě knihy "Hulk proti světu" už je to zase jinak. Tady jsou panely, které jsem si musel nějakou dobu prohlížet, než jsem otočil na další stránku. Hlavně ty velké, stránkové nebo dvojstránkové, jsou prostě výborné a je vidět, že John chtěl, aby to vypadalo skvěle. A ono to skvěle vypadá. Hned třetí a čtvrtá stránka musí duši komiksového čtenáře pohladit.

Příběh navazuje tam, kde "Hulkova planeta" skončila. Hulk se vrací na zemi a je pořádně nasraný, protože nejen, že byl vyhoštěn, ale navíc ještě přišel o všechno, co na nové planetě získal. Na vině jsou jeho superhrdinští kamarádi. Hulk má jediný cíl. Pomstít se. Vzhledem k tomu, že je jen těžko zastavitelnou silou a navíc je tentokrát nasraný jako ještě nikdy, je jasné, že každý superhrdina bude mít co dělat. Je tomu skutečně tak. Hulk kolem sebe mlátí a ničí a není zde v podstatě nic, co by ho mohlo zastavit. Do téhle chvíle se mi příběh nesmírně líbil. To, že by Hulk opravdu zničil svět a zabil nějakého důležitého supráka, to byla krásná představa, Jenže něco takového by Marvel nemohl dovolit. A také nedovolil.

To, co Greg Pak popisuje, je vlastně příběh o tom, že Hulk je v právu a že se k němu zachovali hnusně. Má právo na pomstu, ale pomsta není součástí legislativy, tedy práva psaného. To, že za Hulkem stojíte, ještě neznamená, že své pomsty dojde. Nemůže, protože takhle to v komiksovém světě nechodí. Tam musí vyhrát ti "správní", i když celou dobu máte pocit, že oni vlastně správní nejsou. Superhrdinové jsou tady popisováni jako manipulativní šmejdi, ale to vůbec nevadí, protože ono to pro ně stejně skončí dobře a v podstatě vyváznou s čistým štítem. Já vím, že to nemohlo být jinak, ale stejně mi to vadí, protože kdyby Greg Pak mohl, nebál se a neměl jasně nastavené mantinely, byl by z toho pořádný zásah do Marvel Universe.

Tahle se jednoduše musíme smířit s tím, že první čtyři sešity této minisérie jsou skvělé, ale ten poslední to jednoduše zabíjí, aby všechny marvelovské série mohly hrdě pokračovat dál. Bohužel Sentry nám moc neříká a jeho úloha je taková prazvláštní. Celkově to finále vzhledem k tomu, co bylo doposud čteno, moc nefunguje. Je nám jasné, že před sebou máme něco velkého, ale to neznamená, že si to užijeme. Já jsem prostě Hulkovi přál, aby všechny smetl z planety. Škoda, že to nevyšlo jako nějaká alternativa. Tam by si mohl dovolit ještě větší běsnění.

Star Wars Omnibus: Vyslanci a zabijáci (Star Wars Omnibus: Menace Revealed)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2014. Obsahuje následující příběhy (v původním vydání):

Star Wars: Republic: Starcrash (Republic 27)
Star Wars: Heart of Fire
Star Wars: Republic: The Hunt for Aurra Sing (Republic 28-31)
Star Wars: Jedi Quest
Star Wars: Jango Fett
Star Wars: Zam Wesell
Star Wars: The Bounty Hunters: Aurra Sing
Star Wars: Poison Moon
Star Wars: Starfighter: Crossbones
Star Wars: Full of Surprises
Star Wars: Most Precious Weapon
Star Wars: Practice Makes Perfect
Star Wars: Machines of War

Souborně jako "Star Wars Omnibus: Menace Revealed" vyšlo u nakladatelství Dark Horse v roce 2009. České vydání má 480 stran a prodává se v plné ceně za 990 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Doug Petrie, John Ostrander, Tim Truman, Ryder Windham, Ron Marz, Michael Carriglitto, Haden Blackman a Jason Hall

Kresba: Randy Green, Jan Duurdema, Davidé Fabbri, Pop Mhan, Tom Fowler, Ted Naifeh, Dave McCaig, Adrian Siber, Ramon Bachs, Manuel Garcia a Francis Portela

Nakladatelství BB/art si to přifařilo na český trh s dalším omnibusem ze světa "Star Wars" a nutno říct, že je to zase pěkný špalek. Jeho velkou výhodou je, že se jedná o komiksy moderní, které nejsou plné slov, ale jde hlavně o akci a příběh, což je někdy až překvapivě důležité a sem tam najdete něco, co je opravdu dobré. Myslíte si, že před sebou máte jen něco, co prostě vychází z vesmíru "Star Wars" a nějak zásadně nerozvíjí mytologii, což je vlastně pravda, ale ty příběhy jsou někdy prostě dobré a baví. V omnibusu je celkem 13 příběhů, některé dlouhé, některé skutečně krátké, tak se na ně půjdeme postupně podívat.

"Vesmírná havárie" je klasický fantasy příběh zakomponovaný do sci-fi světa. Není to nic proti ničemu a nutno říct, že tohle techno-fantasy docela funguje. Je to klasická pohádka o princezně a princovi, který ji má zachránit, díky Jediům je to navíc pořád rytířské. Sci-fi prvky na zámku tomu vůbec nevadí, spíš tomu dávají něco trochu navíc. Následuje pak třístránková jednohubka "Ohnivé srdce", která je o daru vzpomínek. Asi to jen prolétnete a budete chtít něco dalšího (a delšího), protože tohle je přece jen příběh, kde by chtělo říct víc. "Ohnivé srdce" je jen takové intermezzo, protože na scénu už se chystá Aurra Sing. Tohle je jedna z nejpovedenějších postav "Star Wars" světa. Je divná, je krásná, je vražedná a zabíjí Jedie. Prostě výborná kombinace.

Filmová Aurra Sing

"Hon na Aurru Sing" je jedním z těch delších komiksů, kde se Jediové snaží vyrovnat s hrozbou Aurry Sing a tím i se svou minulostí, protože Aurra je tak trochu dítětem Jediů. Výborný akční příběh, kde se cestuje, zabíjí, pátrá, a i když možná trochu tušíte, jak to nakonec dopadne, stejně budete doufat, že to tak bude, anebo třeba budete rádi, že je to trochu jinak, a vy budete mít štěstí na další zajímavý příběh se skvělými hrdiny. S Aurrou se ale na chvíli rozloučíme, abychom se setkali znovu s Anakinem a Obi-Wanem. Oba dva jsou ještě mladí a Anakin je teprve chvíli Padawanem, Líbí se mi, že se daří držet charaktery postav a vy poznáváte ty osoby, které tak dobře znáte z filmů, hlavně pak z dvojky. Jsou tu nějaké ty berličky, jako třeba flashbacky na vymyšlené události, které jsou nutné pouze pro daný příběh. Události se sice mohly stát, ale jsou jen oporou pro daný příběh. Tolik nevychází z již nastavené mytologie, respektive pro vlastní potřeby si vytváří další.

"Jediovský úkol", kde je mimochodem vizuálně skvělý záporák, je za námi a my se dostaneme k postavám, které mám osobně velmi rád - k lovcům lidí. V příbězích "Jango Fett" a "Zam Wesell" se v podstatě odvíjí jeden příběh, kdy první z uvedených je o jedné zakázce, druhý příběh je pak o následcích, které taková zakázka měla. Jango a Zam jsou natolik dobré postavy, že si skoro přejete, aby toho o nich bylo víc. Bude vás zajímat romantická rovina, která mezi nimi vzniká a prohlubuje se, ale přitom stále zůstává u toho, že se ty postavy nijak zásadně nekroutí, jsou pořád stejně nepřístupné a chladné. Tyhle dva příběhy jsou rozhodně mezi tím nejlepším v celé sbírce. Ale ještě nekončíme.

Jango Fett ve filmu

"Nájemní lovci: Aurra Sing" je představení Aurry Sing v klasickém světle, kdy vidíte, jak je tahle děsivá žena schopná. S ní si nebude nikdo zahrávat. I když se mi nelíbí, jak jsou zase trochu nesmyslně využívány elementy, což je hodně velké klišé, tak finále tohoto příběhu se mi prostě zamlouvalo. Není to překvapivé, ale krásně to vykresluje postavu, s kterou se ještě chcete setkat. Krátká variace na téma "kdo je vlastně vrah" má celkem šest stránek a jmenuje se "Otrávený měsíc". Opět jen v rychlosti přelétnete a můžete se vrhnout na poslední delší příběh, tentokrát ze světa "Starfightera". Tady mě osobně zaujala hlavně kresba. "Starfighter: Zkřížené hnáty" obsahuje skvěle nakreslené postavy, kdy právě pro tyhle různé rasy to bylo třeba.

A co na závěr? Celkem čtyři poměrně krátké příběhy z pera Jasona Halla, které na střídačku kreslili Manuel Garcia a Francis Portela. Jedná se o komiksy "Samá překvapení", "Nejvzácnější zbraň", "Opakování, matka moudrosti" a "Válečné stroje". Všechny mají společného jedno. Jsou krátké, stručné, spíše akční než dialogové a rychle uplynou. Vracíte se ke známým postavám a známým scénám, ale ani v jednom případě se nejedná o něco, co by vás ohromilo. Tohle je klasická vata, případně něco, co by se klidně mohlo objevit v časopiseckém vydání i u nás publikovaného magazínu. Není to úplně pomyslná třešinka na dortu, ale ani to neurazí.

Filmová Zam Wesell

"Star Wars Omnibus: Zjevná hrozba" krásně zapadá mezi všechny ty "Star Wars" omnibusy, protože i v tomhle případě se jedná o kvalitní mainstreamové čtení, přesně to, po čem chcete sáhnout, když nechcete nic náročného, ale chcete se bavit a chcete se nechat unášet do předaleké galaxie. Nemyslím si, že je nutné milovat Star Wars vesmír, abyste si knihu užili, funguje celkem obstojně i samostatně, ale samozřejmě, pokud máte k postavám vztah, bude se vám to číst lépe. A pokud k nim vztah nemáte, možná si ho uděláte. Jediové zde nemají hlavní slovo, ale takové postavy jako Aurra Sung, Jango Fett nebo Zam Wesell rozhodně za pozornost stojí. Jestli mají nějaké omnibusy skutečně kvalitu, jsou to právě ty ze světa "Star Wars".

Komiks "Star Wars Omnibus: Zjevná hrozba" si můžete zakoupit na stránkách BB/art.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Star Wars Omnibus: Před dávnými časy... 1"
"Star Wars Omnibus: Před dávnými časy... 2"
"Star Wars Omnibus: Vyslanci a zabijáci"

Batman: Smrt rodiny (Batman: Death of the Family)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 13 až 17 ve druhé řadě série "Batman" u nakladatelství DC Comics. Souborně v originále komiks vyšel jako "Batman: Death of the Family" poprvé v roce 2013 u DC Comics. České vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 449 Kč (brožovaná vazba) a 669 Kč (pevná vazba).

Scénář: Scott Snyder a James Tynion IV

Kresba: Greg Capullo, Jonathan Glapion a Jock

Když Tony S. Daniel sundal Jokerovi obličej v knize "Batman Detective Comics 1: Tváře smrti", myslel jsem si, že to bude právě on, kdo k příběhu něco přidá a zakončí ho. To se nestalo, protože Tony S. Daniel se místo toho rozhodl, že sérii málem zabije. Ale Batmana ve stejné době naštěstí psal Scott Snyder, který už v té době dávno ukázal, že má pořádný smysl pro skvělé příběhy. To se potvrdilo i tentokrát, když se rozhodl, že Jokera do dění vrátí, a to možná v jeho nejšílenější a nejskvělejší podobě, jakou kdy měl. Třetí kniha nové verze série "Batman" tak jen dokazuje, že Scott Snyder je skutečně jedním z nejnadanějších současných scénáristů, kteří dělají na mainstreamovém komiksu.

Scott Snyder udělal z "Batmana" pořádný psychologický komiks, což dokázal především knihou "Batman: Soví tribunál". V ní jsou neskutečné scény, které dokáží uchvátit. Pak následovala trochu, ale opravdu jen trochu slabší kniha "Batman: Soví město", kde se Batman konečně pořádně vypořádal se sovami, které zaútočily na město. Už obálka třetí knihy s podtitulem "Smrt rodiny" naznačuje, že od sov se posouvám zpět k Jokerovi, k Jokerovi, který byl připraven o obličej a celý rok se někde skrýval, nikdo o něm neslyšel, nikdo netuší, co celou dobu dělal, ale je jasné, že pokud se vrátil, bude to ve velkém. Scott Snyder se spolu s Gregem Capullem a dalšími přispěvateli postaral o to, aby se jednalo opravdu o návrat v plné parádě, protože jedině to si Joker i Batman zaslouží.

Pokud jsem napsal, že "Batman" je psychologickou sérií, kniha "Batman: Smrt rodiny" to jen potvrzuje. Scott rozjíždí Jokerovu skvělou hru, kdy nejen, že je nápaditý, ale tuto nápaditost propojuje s Batmanovou a Jokerovou historií, která je velmi dlouhá. Opět jsou zmiňovány klasické události, kdy my poznáme hlavně "Kameňák", který u nás vyšel. Scott Snyder se tak silně opírá o předchozí dění, ale na něm staví originální Jokerův příběh, příběh o jeho znovuzrození a o tom, že možná je z dvojice s Batmanem skutečně tím lepším, schopnějším. Ale jen možná. To už záleží na tom, co vás čeká v závěru.

Scott Snyder vás nenechá vydechnout, a to ani v krátkých příbězích, které jsou za každou z prvních čtyř kapitol. Kniha obsahuje celkem pět původních sešitů. V krátkých příbězích se opět řeší různé epizodky, které mají v každém případě vliv na hlavní dění, ve většině případů se pak jedná o kraťasy, které odhalují trochu více a pomáhají pochopit to, co se bude dít dál nebo co se dělo. Díky tomu vás pak celá kniha strhne a vy ji budete chtít dočíst okamžitě. Nebudete se chtít odrhnout a budete mít nepříjemný pocit smutku, když se budete blížit finále a pochopíte, že tahle jízda musí skončit. Jízda to totiž je! Kromě toho, že se Scott Snyder snaží o to, aby byl příběh napínavý, zajímavý, přece jen celkem komplikovaný, dává prostor i Gregovi a ten předvádí nádherné jednostránkové panely, které vás ohromí a ještě více strhnou. Tohle je prostě nejlepší mainstreamová kniha, která u nás letos vyšla.

Nakladatelství Crew má nos na to, co by mělo vydat, a rozhodně si z "The New 52" vybralo tu nejlepší možnou sérii, kterou DC Comics vydává. Scott Snyder se pomalu stává scenáristickou legendou, která nechce jen jednoduché příběhy, ale chce dát čtenářům něco pořádného, něco, co je chytne za vlasy a nemusí, ani kdyby křičeli. A čtenáři chtějí ještě víc. To je dobře. Ono ještě víc bude. Scott Snyder v sérii pokračuje a za rok (listopad 2015) by měla vyjít další kniha, která sleduje Batmanovy osudy právě prostřednictvím scénářů Scotta Snydera. Jsem zvědavý, jestli je autor schopen takhle kvalitně postupovat dál. Zatím dokázal, že Batman rozhodně není vyčpělá postava.

Komiks "Batman: Smrt rodiny" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Batman: Soví tribunál"
"Batman: Soví město"

Malý princ a Gehomova planeta (Le Petit Prince 16: La Planète de Géhom)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v roce 2014 jako "Le Petit prince 16: La Planète de Géhom", šestnáctý díl série "Le Petit prince". České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Knihu můžete zakoupit na stránkách Minotaur.

Scénář: Clotilde Bruneau

Kresba: Audrey Bussi

Další "Malý princ" (už šestnáctý) a s ním i další planeta, na kterou se vydal. Nakladatelství Mladá fronta dál pokračuje ve vydávání tohoto komiksového seriálu, dál tak činí v pevných deskách, ve skvělé kvalitě papíru a barev, stejně jako i letteringu, který je opět bezchybný. Doufám, že se tahle série dobře prodává, protože ona si místo mezi všemi těmi komiksy, co u nás vycházejí, zaslouží. Možná neosloví tolik dospělé, ale pokud jde o děti, rozhodně je to komiks, který je možné jim doporučit, možná i raději než původní francouzský animovaný seriál. V komiksovém provedení ta představivost krásně vyniká a na omezeném prostoru je zde vše podáno tak, aby bylo snadné pochopit pravidla podivných a unikátních planet.

Tentokrát se Malý princ a Liška ocitnou na Gehomově planetě. Název sám o sobě nic neřekne, ale stačí říct, že planeta je vlastně obrovská krychle. Samo o sobě by tohle postačovalo jako dobrý nápad, na kterém by se dalo stavět, což také tvůrci udělali, ale oni šli přece jen o něco dál. Nevykašlali se na fyzikální zákony, ale přece jen se trochu vykašlali na gravitaci. Na hranaté planetě je totiž jeden velký problém. Můžete přepadnout přes hranu. Tady to opravdu nefunguje tak, že objedete celou planetu i hlavou dolů, ale jakmile přepadnete, tak prostě letíte volným prostorem kamsi do věčné hlubiny. A právě tohle se děje obyvatelům - jejich planeta se najednou začala otáčet, jako kdyby je chtěla shodit.

Tady se právě do popředí dostávají další nápady, které tvůrci měli, nápady spojené s tím, že i pro tuhle planetu je vytvořena vlastní mytologie. Jsou zde vynálezy, které by měly planetě pomoct, ale také lidé, kteří chtějí pomoct hlavně sobě a všechny ostatní ovládat. Samozřejmě, že za to může had, ale to už je prostě tradice a k "Malému princovi" to patří. Stejně jako to, že se Malý princ seznamuje s hodnými lidmi nebo jinými tvory a společně pak dosáhnou toho, že se všechno v dobré obrátí. Já vím, jak to zní, proto také komiks není tolik pro dospělé, a pokud, tak hlavně pro ty, kteří ocení neskutečnou imaginaci každého příběhu.

Díky tomu, jak je Gehomova planeta navržena, dochází k tomu, že příběh je velmi akční a vlastně docela děsivý. Co když někdo - třeba dokonce Malý princ! - přepadne přes okraj? Tímhle se skvěle docílí napětí a myslím, že tohle je prvek, který děti zaujme. Zaujal i mě, a proto ho také řadím k těm nejlepším příběhům, které byly v rámci série vydány. "Malý princ" je taková jistota, protože zde není číslo, které by bylo vyloženě zklamáním. Všechna si udržují svou vysokou úroveň a jako komiks pro děti ho nelze než doporučit.

Komiks "Malý princ a Gehomova planeta" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na knihy:
"Malý princ a Větrná planeta"
"Malý princ a planeta Ohnivého ptáka"
"Malý princ a Planeta hudby"
"Malý princ a Nefritová planeta"
"Malý princ a Astronomova planeta"
"Malý princ a Planeta globů"
"Malý princ a Planeta slov"
"Malý princ a Planeta karapoxů"
"Malý princ a Obrova planeta"
"Malý princ a Vagónová planeta"
"Malý princ a Planeta knihomolů"
"Malý princ a planeta Ludoky"
"Malý princ a Planeta Lakrimavor"
"Malý princ a Planeta Velkého šaška"
"Malý princ a Gargandova planeta"

Macanudo 8 (Macanudo Nº8)

Vydalo nakladatelství Meander v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo v roce 2007 jako "Macanudo Nº8". České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 268 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander nebo na stránkách knihkupectví Minotaur.

Scénář: Liniers

Kresba: Liniers

Nakladatelství Meander se rozhodlo, že "Macanuda" není nikdy dost, a tak sedmý a osmí díl vyšly v poměrně rychlém sledu za sebou. A je to jen dobře, protože svou dávku "Macanuda" prostě potřebujeme. Jen aby se z toho nestala regulérní závislost a čtenáři s vyšším počtem dávek nechtěli pořád víc. Je ale dobře, že už máme na trhu celkem osm knih tohoto jedinečného stripu argentinského autora Linierse. Ricardo Liniers nám přináší tu správnou dávku komiksové poezie, krásy, nostalgie a potěšení, které nás dokážou pohladit, když to opravdu potřebujeme. Záplava postav, které ze sebe autor chrlí, je naprosto neskutečná, stejně jako záplava nápadů, do nichž své postavy vysílá.

To, že je Liniers skvělým autorem, si nevšimli jen čtenáři, ale samozřejmě také ostatní tvůrci. Je to skvěle vidět právě na této osmé knize a hlavně na její poslední části, kde jsou macanudovské stripy, které jsou ale kreslené jinými autory. Sešlo se zde celkem sedmnáct stripů, které jsou vyvedeny v různých stylech, mají různé pointy a využívají různé Liniersovy postavy. Jen se ukazuje, jak je tenhle vesmír poměrně krátkých stripů nesmírně široký a jak je možné do něj snadno vstoupit a nechat se jím pohltit. Autoři prokazují možnou různorodost, ale stejně tak i to, že "Macanudo" je prostě jedinečný svět, který má vlastní poetiku. A ta je všemi autory akceptována.

Liniers zaplnil svůj stripový svět skutečně mnoha postavami. Některé se vracejí (Jindřiška s Fellinim a Madariagou, pan Oliva, jeskynní koule Alfio, záhadný muž, atd.), ale jsou tu i takové, které jsou třeba jen v několika knihách a v málo stripech. Sem tam se vrací i sám autor v podobě králíka, ale s tím, jak se Liniers rozepisuje a rozkresluje, přichází s novými postavami a hlavně s novými nápady. Velmi se mi líbil jeho nápad s nepochopitelným konceptuálem, který zašel ještě o něco dál a Liniers v osmé knize prezentuje stripy "Země náčrtků", kde je asi jasné, že tyhle stripy vypadají opravdu jen jako náčrtky, jsou na první pohled nedotažené. Nemyslím si však, že to je proto, že by Liniers neměl čas, i když možná to i trochu z nouze vzniklo, ale stejně za tím budete cítit záměr.

Liniers se vyznačuje neskutečnou představivostí, a to se může zdát, že některé stripy vlastně nejsou o ničem. Není to pravda, protože ty stripy jsou o životě, jsou o lidech a o pocitech, které lidé mají. Tohle je to základní o čem je umělecká tvorba a očividně to platí také o komiksu, který pod Liniersovýma rukama doslova kvete a s každou knihou se můžete těšit na něco, co znáte, ale stejně tak i na něco nového. Jestli nakladatelství Meander bude pokračovat ve vydávání, velmi rychle dožene počet knih, které byly vydány v původním jazyce. Ale to vůbec nevadí, protože k "Macanudu" je snadné se vracet. A budete se vracet rádi, protože jednotlivé postavy si prostě nejde nezamilovat.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Macanudo 1"
"Macanudo 2"
"Macanudo 3"
"Macanudo 4"
"Macanudo 6"
"Macanudo 7"

Ztracený svět

Vydalo nakladatelství ZonerPress v pevné vazbě v roce 2014. Vydání má 176 stran a prodává se v plné ceně za 328 Kč.

Scénář: Petr Kopl

Kresba: Petr Kopl

Když jsem se dověděl, že má vyjít a následně i vyšlo pokračování komiksu "Procitnutí" od Petra Kopla, byl jsem tomu nesmírně rád, protože tenhle moderní městský fantasy horor s akčními prvky mě okouzlil a ukázal, že horor může v českém komiksu fungovat a že může být poměrně originální. Těšil jsem se jako malý kluk, až se ke mně komiks dostane a já se dozvím, jak příběh pokračuje. Jaké bylo mé velké překvapení, když jsem rozbalil balíček, který došel poštou, a tam na mě vyskočila kniha v pevných deskách, v nádherných barvách a celkově parádním provedení. Na tváři se mi usídlil úsměv, protože Petr Kopl se dočkal a jeho kniha má konečně pevné desky a formát, který jí sluší. Tímto bych chtěl poděkovat nakladatelství ZonerPress, které do toho šlo. Musím říct, že pevná vazba a skvělé provedení jsou důvod, pro které se kniha četla ještě o něco lépe.

Hororového komiksu obecně na českém trochu moc není, a tak je příjemné, když nějaký vyjde. Asi by se dalo polemizovat o tom, jak se Petrova kresba hodí pro hororový komiks, ale jakmile si "Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí" přečtete, uvědomíte si, že se pro horor hodí dokonale. Petr má skvělou představivost a dokáže nakreslit takové příšery, které jsou skutečně děsivé a jejichž vizuál vám může nahnat husí kůži. Navíc není hororová jen kresba, ale celý příběh místy dostává až překvapivě drsné kontury, i když Petrův humor se rozhodně neztratí ani zde.

S Martinem Lafetkou jsme se rozloučili, když zemřel - šikana je někdy krutá - a zase se vrátil mezi živé, a navíc získal schopnosti, které rozhodně nemá každý. Ten, kdo má tyhle schopnosti, se nazývá vzkříšenec. Je to osoba, která je jmenována jinou osobou, aby zastávala tuto prapodivnou službu, o jejíž podstatě jsme se toho moc nedozvěděli. A v tu chvíli přichází kniha "Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí", která toho hodně objasňuje. Spolu s Martinem se dovídáme, jaké jsou základní principy tohoto světa, proč má Martin takové schopnosti, jaké má, ale primárně se dovídáme to, co s těmito schopnostmi má dělat. Sám se to dovídá poměrně drsnou cestou. V tomhle je Petr Kopl dobrý, on prostě ví, jak vyprávět, aby od začátku upoutal vaši pozornost a nepustil.

Knihy "Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí" je trochu ukecaná, protože je potřeba hodně říct, aby čtenář pochopil základní principy. Bez toho to prostě nejde. Jenže stejně tak je komiks nesmírně dynamický a tam, kde je to nezbytné, je velmi akční a utíká doslova o závod. Hlavně čtvrtá kapitola je pravé běsnění, které vás strhne a nepustí, dokud nedočtete. Petr tak potvrzuje, že je skutečně dobrým vypravěčem a je jedno, jestli čistě fabuluje, anebo si upravuje příběhy jiných autorů, jak to dělá ve své sérii "Victoria Regina". V případě komiksu "Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí" je možné tušit inspiraci mangou, sem tam to možná bude připomínat "Bleach", ale na druhou stranu zůstává originální mytologie, originální postavy a hlavně české prostředí, kde snadno tento horor funguje.

I když se toho hodně namluví o světě vzkříšenců, příběh se nám přesto pořádně posouvá a čtenář se doví hodně o postavách z minulého dílu, hodně se doví o tom, co se kolem Jihlavy děje, ale hlavně sleduje to, k jakým kotrmelcům v Martinově životě dojde, a že to jsou kotrmelce pořádné - na konci jen budete doufat, že další díl, a doufám, že ne poslední, vyjde co nejdříve. Nebyl by to však Petr Kopl, aby nepřidal ještě něco navíc. Kromě toho, že má kniha epilog, který povzbudí v tom, jak se může příběh dál vyvíjet, je tu ještě klasický apendix s bonusovým materiálem. Pokud máte rádi Vysočinu, poznáte zde zajímavá místa, které se v ní nacházejí, a to navíc pořád v rámci příběhu, který díky tomu dostává ještě realističtější a temnější ráz. Nechybí pak něco málo o Petrově tvorbě, která se vyznačuje tím, že je sama o sobě značkou. Petr není jen skvělý autor, ale snaží se dostat co nejblíže svým čtenářům a spojit se s nimi. Tohle je nesmírně důležité a je to nesmírně dobře.

Jsem nadšen, nemůžu jinak. Dostal jsem skvěle vytištěnou a svázanou knihu, který navíc obsahuje strhující, napínavý a hororový obsah, který dokáže vtáhnout a nutí vás myslet na pokračování. Petr Kopl mi dokazuje, že je nejlepším českým autorem, a to nejen v tom komerčním smyslu. Je to tvůrce, který chce vyprávět příběhy, a jsou to příběhy zajímavé. Hraje si s formou vyprávění, hraje si i se svou kresbou, na které je také vidět, že se vyvíjí. "Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí" je pro mě skvělou třešinkou na tom českém komiksovém roku 2014 a rozhodně nebude chybět v přehledu toho nejlepšího, co se na našem komiksovém trochu za rok 2014 událo.

Komiks "Ztracený svět" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství ZonerPress.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Procitnutí".

Predátor Omnibus 3 (Predator Omnibus, vol. 3)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2010. Obsahuje následující příběhy (v původním vydání):

Predator: Bad Blood (1993-1994)
Predator: Kindred (1996-1997)
Predator: Hell and Hot Water (1997)
Predator: Strange Roux (1996)
Predator: No Beast So Fierce (1997)
Predator: Bump in the Night (1997)

Souborně jako "Predator Omnibus, vol. 3" vyšlo u nakladatelství Dark Horse v roce 2008. České vydání má 344 stran a prodává se v plné ceně za 899 Kč.

Scénář: Evan Dorkin, Jason R. Lamb, Scott Tolson, Mark Schultz, Brian McDonald, Mike W. Barr, Steve Seagle

Kresba: Derek Thompson, Brian O'Connell, Roger Peterson, Gene Colan, Mitch Byrd, Scott Kolins, Duncan Rouleau

Tak jsme se s třetím dílem naplno ocitli v něčem, co by se dalo klidně nazvat mainstreamovým průměrem i s přihlédnutím k tomu, pro jaké hodnocení jsem se nakonec rozhodl. Tohle je jednoduše vata, která se do sérií přidává, aby se natáhly a aby si čtenáři mysleli, že dostávají pořád to, co chtějí. Ano, dostanete Predátory, o tom žádná, ale nějaká návaznost už v podstatě neexistuje a vy před sebou máte jenom několik ukončených příběhů, které se navzájem neovlivňují a které většinou mají jen pár bodů, které vás alespoň trochu zaujmou. Většinou se ale nejedná o komiksy, které byste si později nějak moc pamatovali.

První je příběh "Odpadlík", a pokud ten něčím vyniká, tak je to jednoznačně krvavost některých scén. Na začátku je to trochu vtipné, když právník přijde na paintball s rotačákem, samozřejmě na barevné kuličky, sem tam to vypadá, že se dostaví nějaká dobrá hláška, ale zase tak ostré, jak byste si přáli, to není. Jen to gore, kterému se Derek Thompson nevyhýbal, je skutečně povedené. Celkem úctyhodný v krvavosti je také příběh "Příbuzný", který následuje za "Odpadlíkem". Jedná se v obou případech o komiksy delší, zhruba stostránkové. Druhý se snaží vytvářet alespoň nějaký ten příběh, u kterého chcete vědět, jak to dopadne. Jsou zde postavy, které se vám mohou zamlouvat, což nakonec vede k tomu, že vás to třeba i začne bavit. Pak je konec a vy můžete jet dál k dalšímu příběhu a čekat, co zase přijde, kde bude pořádné horko.

"Peklo a horká voda" znamená, že horko opravdu bude, a to rovnou pod vodou. Právě to, že se příběh odehrává většinu času ve vodě, pod vodou anebo na vodě, je asi nejzajímavější skutečnost. Nesmím však zapomenout na kresbu, která je skutečně jedinečná. Je zde hodně výrazná tužka, která má bohatou šrafuru a tato černá je rovnou kolorována. Díky tomu, že jsou zde ponechány všechny tahy tužkou, vypadá to výrazně jinak než ostatní komiksy v knize, a co si budeme povídat, je to kresba, která se obecně v mainstreamu moc nevidí. Gene Colan tak nakreslil dobrý komiks a sám jeho kvalitu pozvedává výš. Některé scény jsou díky jeho kresbě prostě krásné. Po tomto také delším komiksu už následují jen jednohubky, krátké komiksy, které rychle přelétnete a možná se i sem tam zasmějete.

"Zvláštní recept" má tenhle zábavný potenciál hlavně díky pointě, kvůli které to vlastně čtete a která je pak prozrazena v názvu, jak si zpětně uvědomíte. Louisianské bažiny jsou skvělé prostředí, a to se potvrzuje. Ta pointa je dobrá. Komiks "Nejlítější dravec" je první černobílý kraťas v knize, který je v sérii v podstatě klasický. Banda jde lovit lva, ale kromě něho se setká s dalším predátorem. Kdo asi zůstane naživu? Nejméně zajímavý komiks v celé knize? To se nedá říct o příběhu "Stanování", který je poslední, krátký a také černobílý. Ta pointa je tady hodně krutá a drsná, což se mi líbí. V konečném důsledku kniha obsahuje celkem standard, který se dá od "Predátora"čekat. Na první omnibus se ani trochu nepodařilo navázat, což je škoda. Když už má Dark Horse pod sebou takové série, možná by stálo za to sem jim alespoň trochu více věnovat a řídit jejich směřování. No, nedá se nic dělat.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Predátor Omnibus 1"
"Predátor Omnibus 2"

Otčina (Fatherland)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "Fatherland" v roce 2013. České vydání má 152 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Nina Bunjevac

Kresba: Nina Bunjevac

O tom, že je tohle dobrý komiks, se prostě nedá pochybovat. O tom, jestli se dostane k širšímu publiku, to už je otázka, kterou může zodpovědět jedině nakladatelství BB/art se svými prodejními čísly. Ale myslím, že spousta potenciálních čtenářů si na první pohled řekne, že ta kresba je taková divná, a tak je komiks nebude zajímat. A musí se uznat, že Nina Bunjevac rozhodně nešla cestou nejsnazšího přístupu ke čtenáři. Zvolila si specifický styl, který je velmi realistický, ale zároveň je natolik unikátní, že je snadné kresbu považovat za překreslení fotografií stejně jako za svébytnou a jedinečnou formu.

Kniha je kompletně černobílá, což vůbec nevadí, protože obsah rozhodně černobílý není, stejně jako nejsou černobílé dějiny, o kterých pojednává. "Otčina" je totiž komiksem, který se věnuje jugoslávskému problému, tedy problému zemí bývalé Jugoslávie v době, kdy byla země ještě jednotná. Ve skutečnosti to ale není primárně historický komiks, ale je to komiks životopisný, který se nevěnuje přímo životu autorky, i když ona zde samozřejmě vystupuje - a ve skutečnosti je hezčí, než její komiksová verze - ale zaměřuje se na život autorčina otce.

Peter Bunjevac byl srbský nacionalista, což znamenalo, že vystupoval proti Titovi a snažil se ze své pozice všemožně dokázat, že právě srbská strana má pravdu. Dokazoval to tak, že v Kanadě, kde žil, a v nedalekých Spojených státech s dalšími stejně smýšlejícími lidmi pokládal bomby do míst, kde se zdržovali Titovi sympatizanti. Nakonec to vedlo k tomu, že mu menší neznalost a špatný materiál přivodily konec života. Tohle je základní životopis Petera, o kterém "Otčina" pojednává, ale jak název napovídá, není to jen o tom, jak žil Ninin otec, ale je to také komiks o tom, jak žila Jugoslávie, a o tom, jak se dostala tam, kam se dostala. Najdete zde dostatek historických pasáží, které se snaží osvětlit, proč vůbec nějaký konflikt existuje. Asi moc nepřekvapí, že jeho existence je naprosto nesmyslná. Ale takových konfliktů je více. Možná všechny.

Nina Bubjevac není doslovná, i když by k tomu rozhodně měla prostor. Mohla by vykreslit neskutečně krvavé scény, ale to ona většinou nedělá. Volí takové záběry, kde krve moc není, ale přesto je její příběh nesmírně drsný. Tady je to dáno právě spojením slova a obrazu, protože to, co obraz jen naznačí, to ona slovem řekne věcně a naplno. Pokud se týká textové stránky, musím jí uznat nesmírnou přímost a upřímnost, navíc určitou chladnost, s kterou jednotlivá fakta sděluje. Pro dopad na čtenáře je to jen dobře, protože díky téhle chladnosti je efekt z psaných slov ještě silnější. "Otčina" je silně emotivní komiks, což ale dějiny, především ty válečné, vždy jsou. No, když se nad tím člověk zamyslí, co jiného je světová historie než přehlídka konfliktů?

Nina Bunjevac

Abych se ještě vrátil ke kresebnému stylu Niny Bunjevac, tak první dojem, který jsem z jejích kreseb měl, to byl pocit, že se dívám na staré fotografie, takové ty z počátku 20. století případně z první republiky. Ne proto, že vypadají stejně, ale proto, že ti lidé se na nich podobně tváří. Jsou to strnulé obličeje, které se většinou moc neusmívají. Když si knihu pročtete celou, zjistíte, že Nina snadno kresbou vyjadřuje emoce, ale stejně se celou dobu nezbavíte nepříjemného depresivního dojmu, který je však dán i příběhem. Celkovým pojetím je tak "Otčina" silný, emotivní zážitek, který vás přiměje se podívat na dějiny jako celek, ale i z pohledu několika lidí. Jejich životy jsou děním ovlivněny. "Otčina" rozhodně patří k těm komiksům, které je lépe si přečíst několikrát, protože napoprvé můžete knihu dočíst a odložit s tím, že jste nedostali tolik. Ale po druhém čtení se k vám dostane více. Já sám budu muset komiks číst vícekrát.

Komiks "Otčina" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Kreslený strach

Vydáno jako elektronická publikace (samostatná příloha hororového magazínu Howard) v roce 2014. Magazín má 66 stran a volně ke stažení je na stránkách Howarda.

Magazín obsahuje následující komiksy:

Tanečnice (scénář Josef Blažek, kresba Dávid Marcin)
Čas krmení (scénář a kresba Adam Kubík)
Liborek (předloha a text Martin Skuřok, scénář a kresba Filip Bandurčin)
Vůně strachu (scénář Viktor Šauer, kresba Michael Petrus)
Živé mrtvoly (scénář a kresba Andrej Wsól)
Mrzout (scénář a kresba Adam Kubík)
Černý kocour (námět Edgar Allan Poe, scénář a kresba Lenka Šimečková)
Rodinné foto (scénář Martin Štefko, kresba Petr Hlavizňa)
Isabel (scénář Attila Vladislav, kresba Michael Petrus)
Dušičky (scénář a kresba Adam Kubík)
Snolem (scénář Roman Bílek, kresba Pavel Talaš)
Podzemie (předloha a text Ivan Kučera, scénář a kresba Filip Bandurčin)
Odmaskovat! (scénář Honza Vojtíšek, kresba Dávid Marcin)

Nezávislého komiksu je v České republice relativně hodně, protože na internetu může publikovat každý. Jestli ho někdo najde, to je otázka druhá. Tvůrci elektronického magazínu "Howard" se rozhodli, že dají prostor mladým, nadějným autorům, a to samozřejmě způsobem sobě vlastním - "Howard" je hororový magazín, a tak komiksy, které se v elektronickém "Kresleném strachu" měly objevit, jsou také hororové. Ne nadarmo má ebook podtitul "Antologie českých a slovenských horrorových komiksů". Jsem rád, že jsem do tohoto ebooku mohl přispět, i když se v konečné důsledku bohužel ukázalo, že s kvalitou se to má na české i slovenské komiksové scéně hodně různorodě.

Na úvod si můžete přečíst přehled o českém hororovém komiksu z pera Josefa Blažka, což je rozhodně úvod parádní, protože se v něm dovíte, jaké jsou české hororové komiksy a kde je případně najdete, ale také zjistíte, že toho českého hororového komiksu je strašně málo. Stejně jako je málo toho českého hororu obecně. Ale pojďme na jednotlivé komiksy. První je "Tanečnice", kterou má také na svědomí Josef Blažek, přičemž kresbu obstaral Dávid Marcin, který komiksu dal tu správnou dávku emotivní temnoty. Příběh beze slov dobře funguje a patří k tomu lepšímu, i když ta depresivně poetická pointa mi úplně nesedla.

Za prvním komiksovým příspěvkem následuje první kraťas od Adama Kubíka alias Butche, který má v celém ebooku celkem tři věci - "Čas krmení", "Mrzout" a "Dušičky". První dva příběhy mají po jedné stránce, třetí je trochu delší. Všechny mají společnou nepříliš zdařilou pointu. V prvních dvou případech se jedná o vtípky, ve třetím případě pak useknutý závěr, kde primárně šlo o exhibici s démonem. U Butche mám ale velký problém s kresbou, protože jeho lidské postavy jsou prostě nepříjemné na pohled. Ani v jednom případě mi pak jeho komiks nesedl. Co následuje už je zajímavější - "Liborek". Hned mě zaujala kresba podobná "Rodinnému fotu", které je v ebooku také a jehož jsem scénáristou. "Liborek" se původně objevil jako povídka v knize "66+6 horrorů ve sto slovech" a už tam patří k nejlepším. Tady se ukazuje, že tenhle příběh, s dobrou kresbou a vhodným rozvržením, celkem dobře funguje i v komiksu. Lettering by to ale určitě chtělo vylepšit.

"Vůně strachu" je první komiks, který v "Kresleném strachu" kreslil Michael Petrus. Jeho kresbu mám docela rád a jeho schopnosti se ukazují na skvělé stránce s raketou. Stránky tohoto komiksu jsou správně dimenzované, jsou zde výborně rozvržené panely, nepravidelně, aby to ladilo s pojetí a s vyprávěným příběhem. A ono to ladí. No, a pak je zde pointa, která to možná celé až zbytečně převrací. Abych u Michaela zůstal, tak spolu a Attilou Vladislavem a skvělým lettererem Mankinem má na svědomí také kraťas "Isabel", kde se na dvou stránkách krásně ukazuje, že není potřeba mnoho prostoru, aby člověk vytvořil něco děsivého. Michaelova kresba je zde skutečně výborná a děsivě sexy.

"Živé mrtvoly" od Andreje Wsóla jsou pro mě takové trochu "mnoho povyku pro nic". Dovedu si představit, že by tenhle příběh skvěle fungoval jako povídka, ale na těch čtyřech stránkách se kresba využívá spíše pro zobrazení postav a jejich dialogů, než aby skutečně vytvořila atmosféru. Pointa není nijak originální, což by ani nevadilo, ale dojde se k ní tak nezajímavou cestou, že ve vás stejně pořádně nedokáže nic vzbudit, i když ten příběh by sám o sobě potenciál měl. Něco jiného je "Černý kocour" Lenky Šimečkové, která dokazuje, že hororová atmosféra jí je neskutečně blízká a na čtenáře čiší z každého panelu. Lenka navíc dokonale zvládá formu, protože tady by se barvy nehodily, což ona dobře věděla a nepoužila jich. Poslední panel je prostě krásný. Jen škoda toho rozlišení, které je i při stoprocentním zobrazení mázlé, což je vidět hlavně na písmu.

O komiksu "Rodinné foto" nemůžu moc psát, když jsem k němu stvořil scénář, ale ještě jednou bych chtěl poděkovat Petru Hlavizňovi, který tenhle jednoduchý nápad obdařil tak skvělou kresbou. Tentokrát mě ani moc nepotěšili pánové Bílek a Talaš, jejichž "O sněhu" mám hodně rád. U "Snolema" jsem měl pocit, že jim tak nějak chyběl lepší nápad, jak to celé uzavřít, a tak to prostě usekli, kdy se jim zdálo, že to bude fungovat. Nemyslím, že to správné místo našli. Vzhledem k úvodu je konec opravdu zbrklý. Nemluvě o tom, že hororu je v tomhle opravdu minimum, což vychází i z pojetí celé série "O sněhu". Filip Bandurčin stejným stylem jako "Liborka" kreslil také komiks "Podzemie", jehož povídková verze se také objevila v knize "66+6 horrorů ve sto slovech". Povídka ale přece jen nemá tak silnou pointu, i když se kresba snaží o atmosféru. Bohužel ji opět kazí lettering. K takové kresbě se prostě téměř nutně musí použít ruční písmo, což je samozřejmě výrazně náročnější.

A nakonec Honza Vojtíšek a Dávid Marcin a jejich komiks "Odmaskovat!", kde se především ukazuje, jak moc dobrou kresbu Dávid má a jak je to pro hororový komiks dobře. Líbí se mi, že si v jinak poměrně vážném komiksu neodpustil pár vtípků - tak jsme na maškarním, ty masky doslova vybízejí k různým variacím - ale přitom udržel výbornou atmosféru. Komiks má dobré nápady co se podoby a rozvržení panelů týká, ale bohužel z jeho finále jsem byl celkově zklamán. Jedná se o nejdelší komiks v celém ebooku, a tak trochu potvrzuje to, že vytvořit skutečně kvalitní hororový komiks není jednoduché a ne vždy se dokonale podaří vyladit všechny prvky.

Jsem rád, že jsou zde podobné projekty, protože je třeba český komiks podporovat. Bohužel se také ukazuje, že v některých případech je nutné naplnit takový ebook vším možným, co se dá, protože toho prostě více není. Takhle se editorům podařilo sebrat od všeho trochu a ukazuje se, že ten hororový potenciál zde v české a slovenském komiksu je. Kresebně jednoznačně nejvíce zaujme Lenka Šimečková a Dávid Marcin, příběhově je to pak slabší - Martin Skuřok má skvělou pointu, Honza Vojtíšek výbornou atmosféru, než dojde na poslední panel. Celkově je ebook velmi nevyvážený a osobně se nakonec kloním pro průměr. Doufám, že to ale mladé tvůrce neodradí, protože rozhodně je dobře, že zde takový ebook vznikl a snad jich bude více.

Peanuts: Snoopy v oblacích - Sebrané stripy 3

Vydalo nakladatelství Plus v brožované vazbě v roce 2014. České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč.
Sešit můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Charles M. Schulz

Kresba: Charles M. Schulz

Tak už to vypadá, že nás nakladatelství Plus skutečně bude pravidelně zásobovat stripy ze série "Peanuts", kterou tvořil Charles M. Schulz až do své smrti a stripy vycházely ještě po ní, protože jich opravdu hodně bylo na skladě. Autor vytvořil neskutečnou sérii, která je přesně tou, jíž můžete číst každý den a budete se na ni těšit proto, že je to takové malé světélko dne, i kdyby ten den měl být sebeblbější. U Plus už vyšla výběrová vydání (viz odkaz pod recenzí), ale vydávání rok po roce je prostě krásnou ukázkou toho, jak se vyvíjely postavy, jak se vyvíjela témata anebo jak obojího přibývalo.

Právě v tomhle sebraném vydání je možné vidět, jak se Schulz vracel k jednotlivým tématům, jak je neustále rozvíjel a upravoval. To, jakému se hodně věnuje v tomhle sešitě, je jasně uvedeno na obálce - ano, v mnoha stripech se se Snoopym setkáme jako se stíhacím esem z první světové války, v jeho nikdy nekončící snaze alespoň jednou sestřelit Rudého barona. I v tomhle se ukazuje to, co Schulz ve svých stripech rozvíjel celou dobu trvání série - neustálá snaha postav něco získat, a to i bez naděje na to, že by skutečně mohl být cíl dosažen. Vlastně říká, že v životě nejde o vavříny, ale o to, abychom se alespoň snažili něco dělat. Baví nás to a třeba v tom nejsme tak dobří, ale nepřestaneme. Tohle je krásná ukázka lidské vytrvalosti.

Dalším tématem, kterým se Schulz bavil a bavil jím i nás, je baseball. V Americe má neskutečný význam, pro nás je to jen okrajový sport, který případně provozujeme na dovolených nebo studijních soustředěních a táborech, když máme trochu pokrokové vedoucí. Je to krásná hra a Schulz se zabývá tím, že ji rozhodně nemůže dělat každý. Ale přesto se každý snaží - chlapci v Americe si hází s otcem míčkem, dostávají svoje první rukavice a někdy třeba i pálku. Je to jako u nás s fotbalovým míčem. Charlie Brown je pak krásnou ukázkou neschopného člověka, který se chce stavět do čela týmu, ale přitom je sám jeho největší slabinou. Takové lidi snadno najdete, ale asi se jim ani nebudete smát, což v případě Charlieho jde snadno, protože se svou nikdy nekončící depresí je prostě roztomilý.

Tohle je krása celých "Peanuts". Když se nad nimi budete moc zamýšlet, uvědomíte si, jak jsou stripy vlastně melancholické a jak je možné nad nimi dostat pořádnou depku. Jenže Schulz to podává tak, že vám prostě nezbude nic jiného, než se pousmát, protože tak je to jednodušší a správně. Některé naše snažení je skutečně depresivní, ale to, že v něm přestaneme, ještě neznamená, že uděláme dobře. Jednou je to naše část, jednou náš to utváří. A podle toho také jednáme a chováme se. Charlie je, jaký je, ale přesto je to postava k zamilování. I tohle o lidech něco říká, nemyslíte?

Komiks "Peanuts: Snoopy v oblacích - Sebrané stripy 3" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Svět podle Snoopyho"
"Láska podle Snoopyho"
"Můj ty smutku!"
"Snoopy po škole"
"V hlavní roli Snoopy"
"Peanuts: Šťastný Snoopy - Sebrané stripy 1"
"Peanuts: Snoopy nad věcí - Sebrané stripy 2"

Superman: Nespoutaný 1 (Superman Unchained vol. 1)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné a brožované vazbě a v limitované edici (52 kusů) v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 minisérie "Superman Unchained" u DC Comics v roce 2013. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2014. České vydání má 152 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč (brožovaná), 599 Kč (vázaná) a 999 Kč (limitovaná).
Knihou koupíte v knihkupectví Minotaur se slevou.

Scénář: Scott Snyder

Kresba: Jim Lee, Dustin Nguyen a Scott Williams

Superman nikdy nepatřil k mým oblíbeným hrdinům a nestalo se tak ani poté, co BB/art začal tuto postavu více vydávat a já jsem zjistil, že její svět je skutečně velmi rozsáhlý a že je zde tolik postav, až z toho oči přechází. Hlavně proto, že k těm postavám nemám žádný vztah, si nejsem schopný vytvořit vztah ani k Supermanovi. Ale tak na druhou stranu mě velmi zaujalo to, že se scénáře komiksu "Superman? Nespoutaný" chopil Scott Snyder, což je zase autor, kterého mám hodně rád a v podstatě jsem od něj nic špatného nečetl, tedy nic vyloženě podprůměrného. A do toho ještě kresba Jima Leeho, která mě sice už nechává celkem chladným, ale nemůže se mu vzít, že jeho komiksy prostě vypadají dobře. Co z tohoto spojení tedy nakonec vzešlo?

Tak v první řadě si myslím, že je trochu škoda, že tohle ani v Americe nejprve nevyšlo jako jedna kniha, protože je to tak nějak useknuté v polovině, před koncem, a čtenář si jen těžko dokáže představit, co v těch dalších čtyřech sešitech asi ještě bude. Popravdě mám pocit, že by klidně bylo možné komiks zakončit jedinou další kapitolou, ale Scott s Jimem se rozhodli, že k nám budou velkorysejší. V celkem devíti kapitolách je popsán příběh, s kterým mám klasicky problém - vytváří se zde nová mytologie, takže celý příběh může stát naprosto samostatně a bez toho, aby skutečně ovlivnil Supermanův svět. Ale jak říkám, druhá, menší polovina u nás ještě nevyšla, a tak se mohu mýlit.

Hned na prvních stránkách na nás vyskočí překvapivé zjištění. Skoro to vypadá, že Superman není jediným tvorem svého druhu, ale že od konce třicátých let se na planetě Zemi nachází jiný mimozemšťan. Co se s ním stalo? Jakou měl vlastně úlohu ve druhé světové válce? A jakou úlohu bude mít v příběhu, který sledujeme? Začíná to vypadat, že Scott Snyder přece jen trochu zahýbe s osudy postav, ale na druhou stranu toho rozehrává tolik, že vlastně ani nevíte, jestli tohle všechno dokáže vhodně dokončit. Aby se v tom chlapec neutopil a nakonec nedoplatil na to, že si ukousl trochu více, než mohl zvládnout.

Ale jak říkám, je to otevřené a rozhodně se nedá Scottovi vzít, že by se snažil. Pokud jsem u "Batmana" vyzdvihl, jak se mu podařilo změnit sérii na pořádné psychologické drama, až téměř v psychologický horor, tak v případě "Supermana" se k něčemu takovému neuchýlil. Vzal Supermana jako mimozemšťana, tedy stvoření, kteří všichni nemohou přijmout a ani nechtějí, a podíval se na něj jako na hrozbu. Dal ho do souvislosti s existencí dalšího mimozemšťana, a to vše zastřešil tím, co je a co není spravedlnost, co může a co nesmí člověk se schopnostmi udělat. Když se přes to Leeho pozlátko dostanete k tomuto hlubšímu tématu, které je ale podáno celkem polopaticky, máte pocit, že je tu něco víc. Zároveň jste však svědky toho, jak Snyder využívá různá klišé, jako nečekanou záchranu na poslední chvíli, situaci "máme ji, ale nezabijeme ji, i když jsme chtěli", nebo používá záporáka, kterého nejde porazit. Líbí se mi silné pojetí Lois, která vlastně Supermana nepotřebuje, protože krize zvládne sama. Většinou.

Obálka limitované edice

Komiksu "Superman: Nespoutaný 1" nelze vzít, že má docela dobré nápady (psychologická hra s Jimmym je výborná). Děj je takový, že se pořád snaží držet vaši pozornost a ujistit se, že se nebudete nudit. Tohle je celkem sympatické, protože některé linie by se daly roztáhnout do klasického příběhu v rámci standardní série. Scott s Jimem chtějí nabídnout hodně, ale je toho až moc. Je to přeplácané. Vytváří se další tajné společenství, přidávají se nové postavy. V tomhle směru je to pro mě jen další příběh se Supermanem, kterých je strašné množství. Ten příběh ale má, kam se vyvinout, stejně jako má kam spadnout. Takže snad ten druhý díl přinese rozhřešení, které bude stát za to. Scottovi to přeji, stejně jako čtenářům, kteří ještě komiks nečetli v angličtině.

Komiks "Superman: Nespoutaný 1" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou v brožované verzi a ve vázané verzi.

Crew2 č. 44

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 74 barevných stran a prodává se v plné ceně za 99 Kč přes internet (Seqoy)/předplatné nebo 149 Kč (na stáncích).
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah čísla:
Tváře reklamy: Jako obvykle - redakční slibotechna (Jiří Pavlovský)
Drůbky (žebříček, zprávy, aktuality a tak podobně)
Mezi řádky 3 (Scénář: Mike Carey, kresba: Peter Gross)
Sam a Twitch 5 (Scénář: Brian Michael Bendis, kresba: Angel Medina)
Hellblazer: Horizont události (Scénář: Mike Carey, kresba: Leonardo Manco)

I když nehodnotím moc vysoko, vlastně se mi tenhle formát "Crew2" stále hodně zamlouvá. To nižší hodnocení je prostě jen dáno tím, že některé části těch delších příběhů nejsou tak dech beroucí, nejsou tak silné, tak zajímavé. Tohle se mi tentokrát stalo v případě obou příběhů na pokračování, kterými ještě stále jsou "Mezi řádky" (ten se tu prezentuje třetím dílem) a "Sam a Twitch" (tahle série se rozrůstá o díl pátý). Tahle roztříštěnost příběhů je ale vlastně dobrá, protože stejným způsobem vycházely komiksy i v Americe. Trochu si tedy osvojujeme ten tradiční sešitový model, i když vydávání je přece jen v trochu delších intervalech.

"Mezi řádky" je série, která osloví ty, co mají rádi fantazii, ty, co mají rádi příběhy, a co se chtějí trochu více zabývat vyprávěním. Mike Carey ví, jak zaujmout, ví, jak napsat chytlavou scénu, ale v tomhle případě se také ukazuje to, že ví, jak děj trochu natáhnout a vlastně moc neříct. Spoléhá na to, že čtenář bude zaujatý posledním panelem a že bude chtít vědět, jak to dopadne. Proto si bude chtít přečíst čtvrtý díl, který nás samozřejmě bude čekat v následujícím čísle "Crew2". Třetím dílem se "Mezi řádky" moc nezamotává, i když zde jsou nějaké další náznaky toho, co všechno ještě musí být řečeno. Je to jedna z trochu nudnějších kapitol, ale pokud se vám líbily první dva díly, nejspíš vás úplně neodradí.

Podobné je to i s pátým dílem "Sama a Twitche". Je to hodně ukecané, což je pro sérii celkem normální, ale tentokrát se opravdu nedostaneme k tomu, že by se dělo něco zajímavějšího. Brian Michael Bendis se rozhodl, že trochu něco v příběhu urovná, aby měl pevné základy pro to, co se bude dít dál. V tomhle směru se mu celkem dobře podařilo vyřešit jeden problém, ale s tím, že ten hlavní problém - muž v bílém - je tu pořád a není vůbec o nic jasnější, co je zač. Díky tomu, že Bendis tak dobře píše dialogy, vezmete kapitolu jako můstek k tomu, co bude následovat. I v tomhle případě tedy nezbývá než počkat na 45. číslo "Crew2" v naději, že se konečně dovíte něco trochu zásadnějšího a dojdete alespoň nějakého rozuzlení nebo pokroku.

Aby toho Mika Careyho nebylo málo, tak "Crew2" nám ještě naservírovala další příběh ze série "Hellblazer". Scénář napsal právě Carey a je to tedy hodně jeho číslo. Johna Constantina ukazuje přesně v tom příběhu, které já mám moc rád. John je jen osobou, která dějem prochází, jen se jím vlastně mihne, a přitom se soustředíme na temnotu, která padá na jiné. Tohle je prostě něco, co k sérii patří a co jsem si hodně oblíbil. I s kresbou Leonarda Mancoa je tenhle komiks tak správně špinavý a temný, že vám i může běhat mráz po zádech, A to je zase všechno, tedy kromě nějakých těch klasických textů a nakousnutí toho, co nakladatelství Crew ještě chystá. Nutno říct, že je na co se těšit. A já se osobně těším na další "Crew2", protože tenhle formát mě pořád zajímá.

"Crew2 č. 44" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Před Strážci 4: Ozymandias/Karmínový korzár (Before Wathmen: Ozymandias/Crimson Corsair)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné a brožované vazbě a v limitované edici (100 kusů) v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 minisérie "Ozymandias", "Before Watchmen: Crimson Corsair" a "Before Watchmen: Dollar Bill" u DC Comics v letech 2012 až 2013. Souborné vydání vyšlo u DC Comics poprvé v roce 2014. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč (brožovaná), 699 Kč (vázaná) a 999 Kč (limitovaná).
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Len Wein a John Higgins

Kresba: Jae Lee, John Higgins a Steve Rude

BB/art sice ohlašoval, že to s vydáváním komiksů v roce 2014 nebude tak kvantitativně slavné jako v roce předchozím, což se nakonec potvrdilo, ale rozhodně nelze říct, že by se nakladatelství nesnažilo čtenářům přinést něco zajímavého, něco, co mohou číst, zkoumat, co má pro komiks skutečně velký význam. A když už jme u toho, v konečném součtu toho rozhodně málo nebylo. Ať je smysl série "Před Strážci" pochybný, jak chce - každý si na tohle udělal jistě svůj názor - rozhodně za sebe mohu říct, že návrat ke známým postavám Alana Moora a Dava Gibbonse je prostě příjemný, a to i přesto, že komiksy psal a kreslil někdo jiný. V knihkupectvích už máme i knihu "Před Strážci 4: Ozymandias/Karmínový korzár", a tak se můžeme s tímto projektem zdárně rozloučit.

BB/art v roce 2014 zakončil hned několik sérií a "Před Strážci" k nim také patří. V poslední knize se znovu setkáváme s Ozymandiasem a prožíváme příběh Karmínového korzára, no a nakonec se ještě dostane na kraťas s Dolarovým Billem, anebo prostě Dollar Billem - v angličtině ten dvojsmysl vyznívá lépe. Všechny příběhy má scenáristicky na svědomí nebo alespoň částečně na svědomí legendární komiksový autor Len Wein, kterého my u nás sice moc neznáme, ale byl to právě on, kdo stvořil Bažináče, i když královskou podobu mu dal opět Alan Moore. Oba pánové si tak zajímavě propůjčili navzájem svoje postavy.

Ozymandias je jednou z nejzajímavějších postav původních "Watchmenů", nebo minimálně jednou z nejzásadnějších. Pokud někdo "Watchmeny" nečetl, nebudu prozrazovat, ale je pravdou, že pokud neznáte původní komiks, bude vám hodně unikat. V případě příběhu "Ozymandias" pak v podstatě všechno, protože Len Wein tenhle komiks pojal jako životopis titulního hrdiny, navíc životopis, který je zaznamenáván přímo samotným Adrianem Veidtem. Sledujeme jeho kroky od dítěte až po události z komiksu "Watchmen", sledujeme jeho motivace, to, co ho utvářelo. Je strašně moc vidět, jak je Wein zkušeným scénáristou a úkol zvládnul se ctí. Je zajímavé sledovat Adrianův život, ale na druhou stranu, ani v tomhle směru to není přírůstek k "Watchmenům", který by byl naprosto zásadní a něco měnil. Ale tak s tím už se ani moc nepočítalo. Wein ale dobře do příběhu zavádí všechny zásadní prvky.

Co mi na komiksu "Ozymandias" trochu vadilo, to byla kresba. Jae Lee rozhodně není špatný kreslíř, ale některé jeho obličeje jsou prostě divné. Hlavně na samotném Ozymandiasovi je to strašně vidět. Stejně tak na Komediantovi, který je v jeho provedení extra divný. Když ale zaznamenává prostředí, zvládne atmosféru dobře. V případě "Karmínového korzára" je naopak kresba to, co mi sedělo hodně. Možná více než samotná legenda, která je před námi rozvíjena. "Karmínový korzár" je příběh, který se po dvoustránkách objevoval v každém sešitu ostatními minisérií "Před Strážců". V souborném vydání si můžete užít celý příběh najednou. Je to docela dobrá, pirátská legenda, která má skvělou atmosféru díky kresbě, ale ani samotný příběh není špatný. Podílel se na něm Len Wein, ale především komiks tvořil John Higgins, který byl koloristou původních "Watchmenů". Očividně se z něj stal všestranný tvůrce.

Obálka limitované edice

Dějově nemá "Karmínový korzár" s "Před Strážci" nic společného, takže si příběh snadno užijete samostatně. Tak trochu to platí i o posledním komiksu v knize. "Dolarový Bill" je postavou z původních Minutemanů a komiks, který je zde prezentován, je takovou pěknou tečkou za celou sérií. Je to opět příběh jednoho superhrdiny, který napsal Wein a nakreslil Steve Rude, který příběhu dodal tu správnou nadsázku a vtip, které zrovna zde skvěle zapadají. Osud nebyl k "Dolarovému Billovi" právě laskavý, ale když se to vezme ze správného úhlu, může to být alespoň trochu sranda. V tomhle případě se to povedlo.

Len Wein se svým slavným výtvorem

"Před Strážci 4: Ozymandias/Karmínový korzár" je další standardní ukázkou toho, co vlastně projekt "Před Strážci" znamenal. Je to marketingový projekt, který se alespoň snažil o to, aby prezentoval celkem zajímavé příběhy, které se dají číst a většinou se čtou dobře. To, že se podařilo získat skutečně velká komiksová jména, je jen dobře pro fanoušky. V konečném důsledku je pro mě osobně pozitivní i to, že se příliš nerozvíjela mytologie "Watchmenů" a zůstalo u toho, že to, co napsal Moore a nakreslil Gibbons, je prostě tak jedinečné, že ani tenhle projekt na tom nic nezměnil. A nakonec ani nedošlo k tomu, že by byly příběhy výrazně podprůměrné, což je rozhodně důkazem toho, že i ten marketingový projekt má smysl.

Komiks "Před Strážci 4: Ozymandias/Karmínový korzár" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou v brožované verzi a ve vázané verzi.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Před Strážci 1: Minutemani/Hedvábný přízrak"
"Před Strážci 2: Komediant/Rorschach"
"Před Strážci 3: Sůva/Dr. Manhattam"

Predátor Omnibus 4 (Predator Omnibus, vol. 4)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2011. Obsahuje následující příběhy (v původním vydání):

Predator: Primal (1997)
Predator: Nemesis (1997-1998)
Predator: Homeworld (1999)
Predator: Xenogenesis (1999)
Predator: Hell Come a Walkin' (1998)
Predator: Captive (1998)
Predator: Demon's Gold (1998)

Souborně jako "Predator Omnibus, vol. 4" vyšlo u nakladatelství Dark Horse v roce 2008. České vydání má 352 stran a prodává se v plné ceně za 890 Kč.

Scénář: Kevin J. Anderson, Gordon Rennie, James Vance, Kate Worley, Ian Edginton, Nancy Collins, Ron Marz

Kresba: Scott Kolins, Colin McNeil, Toby Cypress, Mel Rubi, Dean Ormston, Claudion Castellini

Tak jsem se dostal až ke čtvrté knize s Predátorem a musím říct, že tenhle omnibus není až tak špatný jako ten předcházející. Není to žádné terno a pořád se jedná jenom o samostatné příběhy, ale některé jsou dost dobré na to, aby vás strhly. Hned první příběh "Divočina" je z těch lepších. Dobře se čte, je akční, zajímavý, rychlý a má skvělou anabázi s medvědy. Tady se krásně ukazuje, že komiks dovolí i to, co by ve filmu stálo skutečně hodně peněz. Vypadá to dobře a destrukce, jak je tady popsána, k příběhu skvěle sedí. Druhý komiks, "Nemesis", je naprosto jiný, ale i on je zajímavý a kvalitativně dobrý. Dostává se do Anglie v době po řádění Jacka Rozparovače a se speciálně zvoleným člověkem se musíme dostat na stopu Skákajícího Jacka, který ve městě vraždí. Ne, není to Jack Rozparovač, ale samozřejmě Predátor, kterému historické londýnské kulisy svědčí.

Nejlepším příběhem v celém čtvrtém omnibusu je komiks "Domovský svět", který má zajímavou kresbu, jež vás dostane jako první, ale pak budete docela koukat, že i scénárista byl nápaditý a popisuje nám události zajímavou formou. Jsou zde dva mluvčí, svědci, kteří se ve výpovědích doplňují, až se jejich výpovědi setkají. Mnoho je řečeno retrospektivou, dost jen v bublinách a má to přesně ten správný efekt, jaký by to mělo mít. Silný příběh, krutý a takový, kde ty nápady doslova vidíte. "Xenogeneze" je pak zase jiný soudek a hodně razantní změna kresby na velmi mainstreamovou a trochu moc dětinskou, a to i barvami. Nesedne to každému, ale příběh se zde promítá do sci-fi budoucnosti, kde je vytvářena speciální jednotka. Příběh by si možná zasloužil rozpracování v pokračováních, ale na ta nedošlo, stejně jako zůstaly otevřené další příběhy v rámci celé série "Predátor".

"Xenogeneze" je nejdelším příspěvkem v knize. Za ní následuje kratší příběh "Ďábel přichází", který se odehrává v době americké občanské války. Jsou zde celkem dobře podány problémy, které Amerika v té době měla, ať už se jednalo o problémy rasové, nenávist vůči Severu a Jihu, anebo prostě jen problémy spojené s tím, že stát nebyl jednotný. Tohle funguje jako koření příběhu, který je zajímavý, lidský, je vám přístupný a navíc má kresbu Deana Ormstona, která je natolik specifická, hlavně krátkými čárami šrafování, které ale není nijak husté, že když si na ten styl zvyknete, komiksy vás doslova pohltí. Anebo se vám nebudou líbit, i to je možné. Stejný kreslíř totiž dělal i komiks "Polapen", další z těch kratších. Tady už neměl ale k dispozici tak zajímavého scénáristu, respektive zajímavý scénář. Je to strašně klišovitá věc, která sem tam nefunguje ani logicky. Strašně to šustí papírem. Kresba je ale na některých panelech příjemné oživení.

Poslední, komiks, který se ve čtvrtém a také posledním omnibusu objevil, je "Démonovo zlato". Jedná se pouze o osmistránkový komiks, který je černobílý. Scénář se snaží sdělit něco víc, ale primárně je tenhle komiks skvělý tím, že tam vystupují nacisti. No, co si budeme povídat, to je to jediné, proč je tenhle komiks skvělý. Je to jen taková rychlovka, která neurazí, ale hlavou se vám bude honit, jak by to asi vypadalo, kdyby se Predátor s nacisty setkal v něčem větším. Nacisti většinou příběhy vylepší. V tomhle případě jsou třešinkou na závěr tohoto omnibusu, který je polepšením v rámci série, a já jsem za to rád, když už se s touhle postavou na nějakou dobu loučím. Ještě mě ale čeká "Vetřelci vs. Predátor", tak uvidíme. Tohle je jeden z těch omnibusů, které stojí za to přečíst, pokud se chcete na chvíli zabavit. Ani nepotřebujete znát příběhy z těch předchozích.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Predátor Omnibus 1"
"Predátor Omnibus 2"
"Predátor Omnibus 3"

Ještě před tím, než se dostanu na to, co považuji za pozitivní na českém komiksovém trhu v roce 2014, tak se musím podívat i na nějaká ta negativa, která se v českém komiksu objevila. Nebylo toho mnoho, ale ono nemůže být všechno jen dobré, a to jak v případě knih, tak i v případě toho, co se obecně v komiksu děje. Takže zde je shrnutí toho, co mě zaujalo v tom negativnějším smyslu slova.

Zlobivé sny

Mám nakladatelství RandO celkem rád, ti lidé jsou mi sympatičtí, ale tahle kniha je prostě neskutečný přehmat. Nelíbila se mi, nevzrušovala mě, což by měla, a navíc mi přišla strašně špatně vytištěná, respektive spíše nasázená. Zvětšované kresby, které zvětšené rozhodně nevypadají tak dobře. Ta erotika zde není nijaká dech beroucí, a to přesto, že Marco Turini rozhodně kreslit umí. Stačí se podívat na obálku, která je na tom celém nejlepší. Tohle pro mě bylo jedno z větších zklamání.

Některé superhrdinské komiksy

Tady už se nedá mluvit ani moc o zklamání, protože prostě čekám, že ne všechno superdinské, co u nás vyjde, bude naprosto úchvatné. Prostě není. Podepsalo se to jak na některých komiksech od BB/artu, tak na některých komiksech v rámci "Ultimátního komiksového kompletu". Abych byl trochu konkrétní, tak mě nijak nedostaly tyto komiksy: "Ultimátní komiksový komplet 06: Tajné války superhrdinů Marvelu část 2", "Ultimátní komiksový komplet 26: Fantastic Four - Rozhodná akce", "Liga spravedlnosti 2: Zrození zla" nebo "Superman 2: Tajnosti a lži". Já mám superhrdinské komiksy rád, i když to tak možná nevypadá, ale když jsou hloupé, tak si kritiku prostě zaslouží.

Galaxia v románovém provedení

Komiks "Galaxia" mám nesmírně rád a myslím si, že je to jeden z nejlepších komiksů, které "ABC" kdy vydalo, ale to, co s ním sám Václav Šorel provedl v prozaické formě, to mě velmi mrzelo. Vytratilo se z něj napětí, vytratil se z něj ten lehký horor, který v něm celou dobu byl, což je strašná škoda. Román se nečte dobře. Komiks to nijak nedegraduje, ale není zde nic, co by ospravedlňovalo umělecké snahy spojené s vydáním.

Degradování odkazu Káji Saudka

Osobně jsem velmi rád, že vyšel komiks "Muriel a andělé", protože jsem předtím neměl to štěstí ho číst, ale to, co kolem komiksu vzniklo a co vzniklo obecně okolo díla Káji Saudka, to je prostě smutné. Kniha "Muriel a andělé" vyšla jako luxusní, přemrštěně drahá publikace, což jednoznačně znamená, že se k ní nemohl dostat každý. A nedostal. Pak vyjde aukční katalog pro aukci, která se nakonec pro policejní zabavení nekoná. Máme tu národní poklad a skutečně se k němu chováme neskutečně ochranitelsky. Místo, aby jeho dílo bylo pro všechny, je pouze pro vyvolené, což je škoda. Právě dílo Káji Saudka v takovém provedení, které je dostupné větší skupině čtenářů, by mohlo vést k oživení zájmu o komiks. On ten zájem není malý, ale proč ho nepodpořit? No proč, ono by se na tom asi tratilo...

Zoner Press přestává vydávat mangu

Je to smutné, ale co naděláte. Když se prodeje výrazně snižují, znamená to, že nejprve omezíte vydávané množství. No, a když ani to moc nepomůže, tak nezbývá nic jiného, než neúspěšný produkt stáhnout nebo v tomhle případě přestat vydávat. Když nic jiného, tak to alespoň vedlo k tomu, že si čtenáři mohli koupit již vydané komiksy za skutečně skvělé ceny. Za to bych sám chtěl velmi poděkovat.

Crew přestává vydávat "Ultimate Spider-Man a spol."

Podobný případ jako předchozí. Je vidět, že ten náš trh na pravidelné, časopisecké vydávání na pokračování, prostě není stavěný. Nevím, jestli někdy bude, pokud tedy pomineme komiks určený pro děti, který zde v pravidelnosti docela tradici má. Nakladatelství Crew se ale nemůže vzít, že se snažilo do poslední chvíle, stejně jako se mu podařilo ukončit vydávání tak, aby alespoň příběhy, které byly otevřeny, došly svého konce.

Čekal jsem více projektů na crowdfundingu, ale ne od nakladatelství...

Ne, že by těch projektů bylo úplně málo, ale osobně jsem měl pocit, že zde není tolik těch, co by mě tak moc zaujaly. Osobně jsem nejraději za to, že vyšla kniha "Nejdůležitější věc na světě", která určitě stojí za přečtení. Mimo jiné se podařilo zainvestovat i první český komiks na Kickstarteru - "On the Coast of Dreams". Jinak jsem ale nějak moc sám neměl pocit, že by toho bylo moc. Snad ještě crowdfundingové formy limitovaných edic u Comics Centra. Ono to je hezké, ale doufám, že to nedojde tak daleko, že podobnou formou budou pod hlavičkou klasického nakladatelství vydávány i nelimitované komiksy. V takovou chvíli by se limitovaným stávalo v podstatě cokoli, což nevidím jako nejlepší způsob, jak se dostat k co největšímu množství čtenářů.

Co se stalo se serverem komiks.cz?

Komiks.cz jsem chápal jako server, který se zabývá komiksem primárně. Od dob, kdy ale přestalo poprvé fungovat a jeho pozici zaujalo komiksarium.cz, mu však přece jen došel dech. Ale to nevadilo, protože se sešel nový tým, který stránky znovu nastartoval. Dali se tam najít dobré recenze, Fanda Mejstřík je v tomhle skvělý a naštěstí dál publikuje na Vlčí boudě, ale v posledních měsících se se serverem stalo něco čemu nerozumím. Objevují se tam v podstatě nenávistné články, šéfredaktor a očividně jediný přispívatel si ze stránek udělal takové své bojiště, což je tragické.

Nic z toho, co jsem popsal, však rozhodně neznamená úpadek komiksu na českém trhu, a rozhodně mohu říct, že je toho hodně, co vychází. Mile mě překvapilo i několik českých projektů, především pak "Gudrun a chrám z mramoru". Různé fondy a sponzorské dary jsou pak cestou k tomu, jak vydat i věci, které nakladatelství nechtějí. Snad se bude dařit i dalším mladým autorům a objeví se více nových děl, nejen těch zahraničních. Ten potenciál tvůrčí tady je. Jen to vydat. Snad se bude dařit.

Rok 2014 nám pomalu končí, a tak je na čase, abych se za ním, jako mnoho ostatních bloggerů, ohlédnul a zaměřil se na to zajímavé, co v minulém roce vyšlo, anebo co se v českém komiksovém světě událo. Když už jsem tu měl negativa, chce to i nějaká pozitiva. Jsou to pouze vybraná pozitiva a rozhodně to není topka (nehledejte v tom nějaké pořadí), jsou tu ale komiksy, které mě osobně hodně zaujaly, projekty, které rozhodně stojí za zmínění, a lidé, o kterých ještě budeme slyšet - alespoň v to moc doufám.

Batman: Smrt rodiny

Scott Snyder jednoduše dokázal, že je současným Batmanovým pánem a napsal dech beroucí návrat Jokera v takovém stylu, který vás prostě uchvátí. Je to psychologické, je to temné, je to šílené a je to prostě nesmírně dobré. Navíc si vybral skvělého kreslíře Grega Capulla, který dal příběhu tu správnou temnotu. Jeden z nejlepších komiksů, které letos vyšly. Scott si to pak sice trochu zkazil komiksem "Superman: Nespoutaný 1", ale i na něm ukázal, že zvládne celkem dobrý příběh s tímhle hrdinou, což rozhodně není snadné.

Ekonomix

Neskutečný komiks, kterému jsem ani trochu nevěřil, ale když jsem ho otevřel, tak jsem jen s pusou dokořán hltal jedno slovo za druhý, stránku za stránkou. Takový pohled na ekonomii se jen tak nevidí. Je to pohled, který vám rozhodně rozšíří rozhledy, protože i když je zde spousta informací, jsou podány způsobem, který je snadno pochopitelný. Některé informace vás donutí přemýšlet, a to je moc dobře. Navíc zvládnete pochopit mechanismy, které jsou jinak vykládány neskutečně složitě. A v neposlední řadě je to i sranda. Skvělý komiks, který rozhodně není jen pro ty, co ekonomii studují.

Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí

Myslel jsem, že letos mě Petr Kopl už ničím neohromí, ale jeho pokračování knihy "Procitnutí" mě prostě dostalo. Ukázal zde, že český horor v komiksu existuje a existovat může, navíc může být skutečně český, akční a propracovaný. V tomhle případě je také strašně důležité, že se nakladatelství Zoner Press postaralo o to, aby kniha vyšla v luxusním, vázaném provedení, což prostě hned vypadá lépe. Snad se bude Petrovi dál dařit a bude mít podobně skvělá vydání dále. Mimochodem Petrovi také musím pogratulovat k přeložení jeho knih do angličtiny! V současnosti jsou přeložené a vydané knihy "Skandál v Čechách" a "Pes baskervillský"

BB/art dovydal několik sérií

I když BB/art avizoval, že toho komiksu bude v roce 2014 méně, podařilo se nakladatelství přesto vydat velké množství knih. Jsou mezi nimi rozhodně komiksy, které stojí za přečtení, což jsem se snažil i v recenzích prezentovat, ale nejvíce bych vyzdvihl to, že se podařilo vydat poslední díly hned několika sérií. Kromě toho, že vyšla kompletní novější série "Před Strážci" (v roce 2014 byly publikovány rovnou 3 díly), tak hlavně byly dokončeny dvě série, které vycházely delší dobu - "Transmetropolitan" a "Y: Poslední z mužů". Za tohle jsem moc vděčný a dokončení obou sérií pro mě byla událost.

Nakladatelství Plus se pustilo do souborného vydávání "Peanuts"

V roce 2014 vyšly rovnou 3 sešity sebraných stripů "Peanuts" - "Peanuts: Šťastný Snoopy - Sebrané stripy 1", "Peanuts: Snoopy nad věcí - Sebrané stripy 2" a "Peanuts: Snoopy v oblacích - Sebrané stripy 3". Nezačalo se sice úplně od začátku, ale postupuje se rok po roce, což je paráda. Seznamujeme se s postavami, pořádně probíráme jednotlivá témata, prostě "Peanuts" není nikdy dost. Snad bude vydávání úspěšně pokračovat dál.

Rovnou 4 knihy "Macanuda"!

A stejně jako není dost "Peanuts", není nikdy dost ani "Macanuda". Nakladatelství Meander sice bylo také na vážkách, jak to s komiksy bude, ale díky bohu pokračuje ve vydávání, a to nejen "Macanuda", které je mým oblíbeným pohlazením po duši. V podstatě cokoli, po čem od Meanderu sáhnete, stojí za přečtení. Jen nesmíte chtít superhrdiny, ti tam chybí, i když sem tam se možná nějaký mihne právě v "Macanudu".

Ultimátní komiksový komplet

Tohle je prostě pozitivum pro český komiks stejně jako v minulém roce. Toho superhrdinského komiksu je zde najednou strašně moc a pro komiks je to moc dobře, protože právě přes superhrdiny je možné se dostat i k dalším komiksům, které rozhodně stojí za to. A třeba to nakonec přece jen pomůže i ostatním nakladatelstvím, kteří po skončení "Ultimátního komiksového kompletu" budou mít zase lepší pozici. I když je otázka, jestli "Ultimátní komiksový komplet" skončí, protože v Británii vychází další, navazující série. Třeba se pojede ještě dál, uvidíme.

Klára Smolíková a Honza Smolík (případně někdo další)

V roce 2014 jsem objevil Kláru Smolíkovou a její tvorbu. Mou první knihou byli "Husité", kteří jsou sice staršího data, ale v roce 2014 Klára spolu s Honzou vydala ještě knihy "Jak se staví město" a "Viktorka a vesmírná dobrodružství". Abych doplnil ještě další, tak skvělou knihou jsou "Řemesla", bohužel v případě knihy "Vynálezce Alva" jsem kvality ještě zhodnotit nemohl, ale ono se dostane i na něj. Ani v jednom případě ale nesáhnete vedle. Klára je skvělá autorka a ví, jak psát pro děti, a to nejen proto, aby se bavily, ale aby se také učily. No, nakonec musím přiznat, že jsem se místy učil já sám. "Řemesla" jsou v tomhle směru naprosto geniální.

Kasta metabaronů

Neměl jsem ještě to štěstí knihu číst v době, kdy píši tento článek, ale jsem si stoprocentně jistý, že se na ni dostane, nejspíš až v novém roce. Tuhle knihu ale v pozitivech musím zmínit, protože to je tak velký projekt na české podmínky a český komiksový trh, že ho nejde zamlčet. Vypadá to, že se nakladatelství Crew krok vyplatil, já v to moc doufám, protože tohle nakladatelství přináší mnoho z toho, co milujeme. Sice ukončilo "Kůstka" posledním dílem (také se na něj dostanu), ale je tu další spousta komiksů a osobně se třeba nesmírně těším na každý díl "Gantz" nebo nový "Útok titánů".

Toho dobrého ale vyšlo samozřejmě mnohem více. V poslední době jsem se konečně dostal ke komiksu "Sex není zadarmo", který je skvělý, za přečtení stojí "Zero 1: Krize", všechny znovu vydané díly "Sin City" nebo "300", pokud máte rádi, tak "Star Wars Omnibusy" rozhodně neurazí, užijete si také "Otčinu", "Mýty", "Lucifera" nebo adaptaci románu "Dívka, která si hrála s ohněm". Jak vidno, toho komiksu je u nás hodně, stačí se jen podívat do knihkupectví anebo sledovat Comics Blog, kde se s recenzemi budete nadále setkávat i příští rok, do kterého vám přeji všechno nejlepší. A dnes si užijte Štědrý den!

Ultimátní komiksový komplet 46: Fantastic Four - Konec (Fantastic Four: The End)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2014 jako padesátou druhou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Fantastic Four: Konec" ponese č. 46. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 minisérie "Fantastic Four: The End" v nakladatelství Marvel. Mezinárodní společnost Hachette poprvé komiks vydala ve Velké Británii v prosinci 2013. České vydání se prodává v plné ceně za 219 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Alan Davis

Kresba: Alan Davis

Ono je sice hezké, když je v úvodníku autor Alan Davis vychválen jako britský národní poklad - mimochodem se kresebně podílel i na knize "Ultimátní komiksový komplet 28: Avengers - Na ostří nože", která u nás vyšla - ale k čemu to je, když stejně celou dobu máte pocit, že to, co se na vás chystá, je skutečně konec. Konec všem nadějí, že v rámci "Ultimátního komiksového kompletu" vyjde nějaký příběh s Fantastic Four, který bude stát za to. No, stačí jen pár stránek na to, abyste si uvědomili, že naděje skutečně umírá, protože tohle není dobrý mainstream, to není ani dobré béčko, tohle je prostě ukázka toho, jak se na sebe vrší klišé na klišé, aby dostal pouze skalní fanoušek, co chtěl, a to si myslím, že ani on nebude naprosto spokojený.

Hned na začátku prvního sešitu - v knize jich je celkem šest a je to celý jeden kompletní příběh, který vycházel mimo hlavní řadu - jsme svědky události, která by měla mít na čtenáře silný emotivní dopad, protože tady jsou postavy, které umírají, jsou to postavy důležité. Jenže už tady je kámen úrazu. Je to pro fanoušky. Umírají milované postavy, nebo alespoň oblíbené, ale na čtenáře, který k nim nemá vztah, to nemá efekt. Ale tohle už je chyba autora, který si prostě řekl: "Fandy to dostane, to mi stačí." No, podle mě to tedy rozhodně nestačí. Fajn, ale jdeme dál, třeba se stane něco, co by mohlo zaujmout.

A něco takové se skutečně stane. Přesouváme se do budoucnosti, kde superhrdinové žijí v podstatě věčně, protože Reed Richards něco vymyslel a zastavil války, navíc ještě daroval dlouhověkost. Ten svět je navržen, je to jen kulisa, nic není pořádně vysvětleno, ale oukej, to by se kousnout dalo. Jsou zde nějaké vtípky, které stojí hlavně na tom, jak se superhrdinům změnily uniformy, jak jinak vypadají, apod. Nic skvělého, ale "Hmyzí úderka" mě dostala. Nejlepší vtip celé knihy. A nejspíš jediný. Takže fajn, tahle čekací pasáž se mi zdála snesitelná, navíc se popisoval svět toho, jak by to mohlo být, kdyby... Tohle se dá, když je autor zručný. Opět ale nemám pocit, že by Alan Davis takovým byl. Zase je strašně vidět, jak se snaží jen o to, aby apeloval na srdíčka skalních fandů, nechal je trochu se potrápit, ale s nadějí, že to nakonec všechno dobře dopadne. Ano, asi začínáte správně tušit, že tady s tím příběhem něco není v pořádku.

Není! Davis vrší klišé na klišé, vycucává si další postavy z prstu, protože prostě byly součástí světa Fantastic Four, tak by se tam měly objevit. Napíná nás celou dobu tím, jak je všechno v háji, jak se všechno jednou událostí podělalo, ale jak to vlastně zůstalo otevřené, všichni se milují, a jen čekají na ten správný moment, který by to napravil. Ten moment přichází ve chvíli, kdy na Reeda a ostatní, někdo útočí. Ze začátku to vypadalo celkem zajímavě, napínavě, ale jakmile jsem se víc blížil konci, už mi to bylo naprosto jedno, protože na finálním odhalení stejně nezáleželo. Davisův příběh je jednoduše konstrukt, který blábolí jen proto, aby to mohlo skončit přesně tak, jak očekáváte.

Ten komiks se jmenuje "Fantastic Four: Konec", ale kdyby se jmenoval "Fantastic Four: Válka", "Fantastic Four: Co bylo..." nebo "Fantastic Four: Míček" je to naprosto jedno, protože ten efekt by byl stejný. Tenhle příběh není o konci Fantastic Four, jen se o něčem takovém mluví, jen se něco naznačuje, a pak to končí tak pitomě, jako že bychom mohli čekat něco jako "Fantastic Four: Konec 2", nebo "Fantastic Four: Míček 2". "Fantastic Four: Konec" není nic jiného, než prachsprostá snaha vytáhnout ze čtenářů peníze, ale ke všemu jim nabídnout opravdu prázdnou hloupost, která nemá žádnou uměleckou hodnotu, nemá význam pro daný superhrdinský svět a navíc ani nebaví.

Ultimate Spider-Man a spol. 17

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 98 barevných stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah čísla:
Spider-Man: Veřejný nepřítel (3. a 4. díl) - původně jako čísla 30 a 31 série "Ultimate Spider-Man"

Scénář: Brian Michael Bendis
Kresba: Mark Bagley

X-Men: Rozhodující boj (1. a 2. díl) - původně jako čísla 1 a 2 minisérie "Ultimate War"

Scénář: Mark Millar
Kresba: Chris Bachalo

Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, už je jasné, že 17. díl komiksového magazínu "Ultimate Spider-Man a spol." je předposledním, protože nakladatelství Crew se rozhodlo, že vydávání zastaví. Nedalo se nic dělat, i když to zní možná trochu překvapivě, lidé prostě nechtějí pravidelně vycházející sérii kupovat. Asi na to nejsou peníze, navíc je tu hodně "Ultimátního komiksového kompletu", no, a když už jsme u toho, tak ona pořád ještě trochu chybí ta komiksová tradice, která se sice buduje, ale je to pomalé a pozvolné. Naštěstí komiksy - jiné - vycházejí dále a to je moc dobře. Nakladatelství Crew na vydávání komiksů samozřejmě nezanevřelo a máme se stále na co těšit. Tak se ale pojďme podívat na to, jak se nám vyvinuly a pomalu končí příběhy ultimátního Spider-Mana a neméně ultimátních X-Menů.

Spider-Man se ocitl v pořádných problémech, protože musí bojovat sám se sebou. A to ještě ani na skutečnou konfrontaci nedošlo. Proti Spideymu stojí někdo, kdo se v jeho kostýmu rozhodl, že bude páchat zlo. Policie samozřejmě nerozlišuje pošuka v kostýmu za jiného pošuka v kostýmu, když oba vypadají hodně podobně, a tak dochází k tomu, že ten námi oblíbený pošuk dostává jednu ránu za druhou. A najednou už to není sranda, najednou je to pořádně vážné, protože tady lítají kulky. Kdo se skrývá ve druhém kostýmu? Proč Spideymu nikdo nevěří? A jak to bude mít s těmi holkami? Musíme si počkat na poslední díl, který už je ale naštěstí venku a můžete si ho také přečíst.

Brian Michael Bendis se se Spideym moc nemazlí a staví ho před různé výzvy. Ta postava má vývoj a to se mi nelíbí. Co se mi nelíbí, to je prostě tahle příběhová linie, která mi nesedí. Za to nemůže Bendis, ale moje nechutenství k tomu, že se někdo vydává za někoho jiného, i když v těch kostýmech je to celkem jednoduché. Možná právě proto. Kdo si na nic nehraje, to je Magneto. Ten jasně říká, co chce a jak toho chce dosáhnout. S X-Meny se podíváme na jednu eventovou minisérii, kdy se proti sobě postaví X-Meni a Ultimates. Hezky se nám tu ty skupiny Ultimate vesmíru začínají prolínat a není to až tak zlé. Jen mám prostě s Millarem pocit, že by se mělo dít něco velkého, ale to, jak je to podáno, jako kdyby skoro nic neznamenalo. Ten příběh na mě nepůsobí tak epicky, jak by asi měl.

Sečteno a podtrženo, "Ultimate Spider-Man a spol. 17" je zase sešit, který je tak nějak klasicky dobrý. Není to nic skvělého, že by u toho člověk musel sedět, dokud to nedočte, ale není to ani tak špatné, aby mu to za to dočtení nestálo. Spider-Man má vývoj, a to se mi hodně líbí, bohužel jak je to opakování některých témat, je to sem tam trochu unavující. X-Meni jdou malinko mimo mě, ale tak nemůže mi sednout všechno. S těmi mutanty mám vůbec poslední dobou problém a nijak moc mě nebaví. Alespoň v tom komiksovém provedení. Před námi je už poslední číslo magazínu, tak se těšte na jeho poslední recenzi.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Ultimate Spider-Man a spol. 1"
"Ultimate Spider-Man a spol. 2"
"Ultimate Spider-Man a spol. 3"
"Ultimate Spider-Man a spol. 4"
"Ultimate Spider-Man a spol. 5"
"Ultimate Spider-Man a spol. 6"
"Ultimate Spider-Man a spol. 7"
"Ultimate Spider-Man a spol. 8"
"Ultimate Spider-Man a spol. 9"
"Ultimate Spider-Man a spol. 10"
"Ultimate Spider-Man a spol. 11"
"Ultimate Spider-Man a spol. 12"
"Ultimate Spider-Man a spol. 13"
"Ultimate Spider-Man a spol. 14"
"Ultimate Spider-Man a spol. 15"
"Ultimate Spider-Man a spol. 16"

#796: Lobo: Bullíkův případ a další příběhy - 70 %

#797: Zprávy od Alaina - 70 %

#798: Ultimátní komiksový komplet 54: Hulk proti světu - 75 %

#799: Star Wars Omnibus: Zjevná hrozba - 75 %

#800: Batman: Smrt rodiny - 100 %

#801: Malý princ a Gehomova planeta - 80 %

#802: Macanudo 8 - 95 %

#803: Kronika vzkříšence: Druhé procitnutí - 100 %

#804: Predátor Omnibus 3 - 50 %

#805: Otčina - 80 %

#806: Kreslený strach - 50 %

#807: Peanuts: Snoopy v oblacích - Sebrané stripy 3 - 95 %

#808: Superman: Nespoutaný 1 - 60 %

#809: Crew2 č. 44 - 65 %

#810: Před Strážci 4: Ozymandias/Karmínový korzár - 60 %

#811: Predátor Omnibus 4 - 65 %

#812: Komiksový rok 2014 v negativech

#813: Komiksový rok 2014 v pozitivech

#814: Ultimátní komiksový komplet 46: Fantastic Four - Konec - 25 %

#815: Ultimate Spider-Man a spol. 17 - 60 %