Comics Blog

Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v brožované vazbě v roce 2014. Kniha má 80 stran a prodává se v plné ceně za 269 Kč.

Knihu můžete zakoupit na stránkách Minotaur.

Scénář: Pavel Kosatík

Kresba: Marek Rubec

Projekt "Češi", alespoň v tom komiksovém provedení, rozhodně není něco, co sedne každému. Nejsem si jistý, jak je to s historickou přesností, proto nebudu hodnotit komiks jako historik, ale zaměřím se skutečně na to, jaké jsem měl pocity, které na mě doléhaly, když jsem knihu četl. V rukou totiž budete třímat něco, co je beletrizací dokumentu, který se věnuje historické události, jež nakonec vedla k atentátu na Heydricha a následně k vyhlazení Lidic a Ležáků. A i když si možná myslíte, že v komiksu najdete odpověď na to, jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha, budete asi tím, co si přečtete, zklamáni.

Pavel Kosatík se nevydal cestou popisu důležitých událostí, ty jsou v podstatě jenom pozadím, ale zaměřuje se na osobnosti a na jejich úděl, primárně pak na jejich psychologii, což je trochu problém, protože se z komiksu stává poměrně rozvláčné čtení, které může nudit. Ale pokud znáte nějaké předchozí díly, tak asi nečekáte, že budete mít v ruce akční komiks. Skoro si ale říkám, že to je škoda, protože události, které by zde mohly být popsány, jsou skutečně zajímavé, jedná se o velké události českých dějin. Pavel Kosatík ale primárně popisuje to, jak jsou dané události dvojsečné a jak je možné se na ně dívat odlišně.

Toto se týká především osobností, které ve scénářích podle Kosatíka vystupují, protože na nich je strašně moc vidět, že nejsou popisovány pouze jako čestní lidé, nebo naopak jako lidé, kteří mají jen jeden rozměr. Postavy, i takové, jako jsou třeba Edvard Beneš, jsou zde nazírány s trochu jiné stránky, než jak se o nich mluví v dějepise. Tohle samo o sobě je docela zajímavé. Udělat z hrdinů osoby, které jsou mnohem lidštější, i když se nám to nemusí líbit. Bohužel je zde ale jeden problém. Nosný příběh v podstatě chybí. Je to jen sled událostí, které mají sice význam, ale jsou podány celkem suše a jednoduše nebaví - a myslím, že zabavit, zaujmout byl smysl komiksu. Pobavit čtenáře, kteří se mají seznámit s osobnostmi našich dějin z trochu jiného pohledu.

Projekt je specifický také tím, že každý díl série (celkem jich bude devět) je kreslený jiným kreslířem. Pro spolupráci na roce 1942 se ke Kosatíkovi přidal Marek Rubec, kterého, přiznám se, nějak moc neznám a nesleduji ho. Jeho kresba se mi líbila hlavně z hlediska barev, protože to ostatní už tak skvělé není. Celkem mě překvapilo, že tímhle stylem bylo možné dostatečně rozlišit jednotlivé osobnosti a není vůbec těžké poznat, že se jedná o Edvarda Beneše a ostatní. Použité textury, které jsou téměř všude, podle mého už tak temné vyznění stránek ještě více ztmavují, což je něco, díky čemuž jednotlivé panely zanikají. Musím říct, že celkově se mi kresba moc nezamlouvala, což jsem měl podobně i s knihou "Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo".

Projekt "Češi" se mi myšlenkou líbí, hlavně proto, že je to doplnění k seriálu České televize, ale tato třetí kniha, která zatím vyšla, je pro mě rozpačitá. Z hlediska psychologického a popisu postav, je to dobré, to mi sedí, ale z hlediska zábavního, je to moc unylé a zdlouhavé, kdy rozhodně ne všechny rozhovory, které jsou zde prezentovány, vedou k nějakému smysluplnému vyústění. Zrovna z téhle látky se dalo vytěžit o hodně více, přece jen je to jeden z nejstatečnějších činů s nejděsivějšími následky v našich dějinách.

Komiks "Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo"
"Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského"

Je to hodně na poslední chvíli, ale kdyby se vám podařilo do Prahy dostat anebo v našem hlavním městě přímo bydlíte, tak tenhle víkend je tam program, který by mohl zaujmout i komiksové fandy!

Návštěvníci čtyřdenního festivalu si mohou zahrát pestrý výběr her - od videoher přes hudební, taneční, deskové, karetní, miniature až po hry na hrdiny. Je plánován bohatý přednáškový a diskusní program o videohrách, nejen o "League of Legends". Chybět nebudou besedy a autogramiády s osobnostmi videoherní a YouTube scény. Připravujeme prestižní turnaje o ceny, včetně úvodního turnaje Mistrovství ČR v počítačových hrách o 10 tisíc Kč. V programu je i přednáškový program pro hráče válečných her miniatur "WarGameCon" a pořady pro hráče RPG.

Fanoušci sci-fi nepřijdou o pořady o "Star Wars", "Star Trek" a "Stargate", ale ani o "Doctora Who", "Červeného trpaslíka" a mnohé další seriály, filmy a knihy. Potěší je předváděcí stánky Matematicko-fyzikální fakulty UK i program FutureConu, věnovaný vědě a technice.

Fanoušci Japonska a japonských kreslených fenoménů manga a anime ani letos nepřijdou zkrátka díky programu Advík Zima. Pro příznivce jiných kreslených fenoménů jsou připraveny pořady v ComicsConu a PoníConu (o seriálu "My Little Pony").

Program Knihovna je připraven ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze a věnuje se literární fantastice. Hosty bude řada českých spisovatelů a spisovatelek i redaktorů časopisů.

Další programová linie a její přednášky, besedy, projekce, soutěže a workshopy jsou připraveny pro fanoušky "Harryho Pottera", "Pána prstenů", "Hobita" a obecně fantasy a historie.

MoveCon je pro ty, kdo se chtějí naučit základy tanců, bojových umění a šermu.

Ve speciálním programu lze najít novou kostýmovou soutěž PragoCosplay, pojízdnou knihovnu, výstavu obrazů a mnoho dalšího.

Další informace o programu naleznete na stránkách www.pragoffest.cz.

O PragoFFestu:

PragoFFest vznikl v roce 2010 rozšířením tradičního Pragoconu (od 1997) o bohatý videoherní program a zajištěním lepší organizace a služeb (včetně občerstvení a ubytování). Festival pořádá neziskové občanské sdružení SFK Avalon, pořadatel série FFestivalů, ve spolupráci s fanouškovskými komunitami a kluby, ale i s profesionálními partnery.

První PragoFFest v roce 2010 navštívilo přibližně 800 účastníků, druhý 1400, třetí přes 2000 a čtvrtý přes 2400, s rostoucí spokojeností. Pátý PragoFFest 2014 byl dosud největší, navštívilo ho přes 3000 fanoušků a hráčů.

Hlavní programy PragoFFestu:

PragoCon = bohatý přednáškový a další program o sci-fi a fantasy (500 pořadů)
GameExpo = velká herna konzolových, počítačových, hudebních, deskových a karetních her, her miniatur, na hrdiny…
Český Craftcon = o zábavě na YouTube a o hře Minecraft
Advík Zima = manga & anime, hudební & taneční hry, Japonsko a Orient
LegendCon = o hře League of Legends, včetně turnaje o 10 tisíc Kč

Obsah:

turnaje a hraní her (videoher na konzolích a počítačích, RPG, deskových a karetních her, hudebních a tanečních her, …)
filmy, seriály, anime a další projekce
besedy s hráči, youtubery, herci, spisovateli, výtvarníky, vědci…
odborné a humorné přednášky od odborníků a fanů…
ceremoniály, divadelní a šermířská představení…
literární workshopy, soutěže, výstava
autogramiády a fotografování s hosty
taneční workshopy a bojové umění
prodej tematického zboží

Vstupné:

Vstupenku a služby lze koupit předem do 27.1. nebo na místě.

Čtvrtek: 29.1. (18-1h.) 100 Kč

Pátek: 30.1. (9-2 h.) 200 Kč* / 250 Kč

Sobota: 31. 1. (9-2h.) 240 Kč* / 300 Kč

Neděle: 1.2. (9-17 h.) 150 Kč

Víkend (2x půl a 1x celý den) 580 Kč

Celý (2x půl a 2x celý den) 700 Kč

* cena půldenního klouzavého vstupného na místě

Důležité odkazy:

Facebook: https://www.facebook.com/pages/Festival-fantazie/88945597842
Rozmístění programu: http://www.pragoffest.cz/archiv/2015/rozmisteni_pgf15.png
Aktuální program: http://www.pragoffest.cz/archiv/2015/program_pgf15.pdf
Anotace pořadů: http://amber.festivalfantazie.cz/porady.php?change_action=pgf

Barma (Chroniques birmanes)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2011. Původně vyšlo jako "Chroniques birmanes" v roce 2007. České vydání má 272 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihou koupíte v knihkupectví Minotaur se slevou.

Scénář: Guy Delisle

Kresba: Guy Delisle

Guy Delisle je autor, který má o čem psát, protože se podívá různě po světě. Jeho manželka je členkou organizace "Lékaři bez hranic", což je také v podtitulu knihy - "Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru". Oblíbený autor se tedy tentokrát se svou ženou vydal do Barmy nebo Myanmaru, jak chcete, a opět můžeme být vděční za to, že se rozhodl svoje cesty zmapovat prostřednictvím komiksu, což mu rozhodně jde skvěle. Byl tentokrát velmi velkorysý a svoje cesty a příhody nám popisuje na 272 stránkách. Je to pořádná knížka, která vám chvíli vydrží. Docela doporučuji si ji dávkovat postupně, protože nejen, že vám hned neuteče, ale také si jednotlivé dojmy více užijete.

A že je rozhodně co prožívat. Myanmar - já mám pořád radši to jméno Barma - je natolik zajímavou zemí, o které je rozhodně co psát. Docela by mě zajímalo, jak by se s Guyem naložilo, kdyby se do země pokusil vrátit někdy po vydání knihy. Kniha byla vydána v roce 2007, kdy byla země ještě diktaturou, ale je pravda, že oficiálně již byla diktatura zrušena, takže možná už není tolik důvodů se návštěvy země bát. On Delisle není ani ve skutečnosti moc kritický, proto by se na první pohled mohlo zdát, že vlastně není, proč by měl být minulým režimem nenáviděn, ale ono stačí, když věci popíšete tak, jak jsou. A ona pravda někdy stačí, nemusí být ani kritická a nemusí se ani nijak moc zdůrazňovat, jaké průsery kde jsou.

Popis Barmy Guyovýma očima - a jeho komiksem - je opět výborný, jako tomu bylo u knih, které jsem četl již v minulosti (viz níže). Opět se zaměřuje na jednotlivé epizodky, kdy některé jsou jen stránkové nebo dvoustránkové. Jsou zde i delší, ale všechny primárně tvoří obraz toho, jak Guy v Barmě pobýval se synem a manželkou, kterou za tu dobu tolik neviděl, protože ta se musela věnovat své práci u Lékařů bez hranic (MSF). Guy je vlastně muž v domácnosti, který se stará o synka, zatímco jeho žena Nadège je tou, kdo je hlavně mimo domácnost. Z toho také plynou celkem vtipné příhody. Nejen to. Dochází zde k zajímavému kontrastu toho, jak Guy popisuje svůj denní život, když tu najednou následuje epizoda o tom, jak krutý a bizarní může život v Barmě být.

Guy Delisle Barmu nešetří a skutečně ji popisuje tak, jak ji vidí. Samozřejmě, je to subjektivní pohled, ale informace jsou opět podávány na první pohled přesně. Navíc jsou prezentovány velmi lidsky a příjemně, jako kdyby jen tak, ledabyle, ale když knihu čtete, uvědomíte si, jak je život v jiných zemí divný a jak tam může být ještě divnější. Ale kromě toho, že je Guy upřímný ve věcech politických místních, je upřímný i v tom, jak se sám chová, co prožívá a jak jedná. Právě proto, že je schopen si ze sebe udělat srandu a je k sobě kritický, mu pak věříte i to ostatní, co se netýká jeho, ale jeho cest a světa, v kterém se v danou chvíli pohybuje.

Anglická obálka moc odlišná není

"Barma" je dalším skvělý životopisným/cestopisným komiksem, který Guy Delisle stvořil. Představuje nám zemi, kde to není vůbec jednoduché, ukazuje nám, že se dá žít skutečně různě a že si na to lidé zvyknou. Ono, když vám nic nezbývá, je to prostě tak nějak dáno. Baví mě poznávat svět právě prostřednictvím Delislových komiksů, protože má nadhled a nebojí se popisovat věci tak, jak jsou. Zatím nic dalšího v této oblasti nevydal, ale zaměřuje se na knihy o svém otcovství. Vzhledem k jeho humoru si myslím, že by i to mohla být zábava, ale uvidíme, jestli se na tyhle komiksy dostane i u nás.

Komiks "Barma" vydalo nakladatelství BB/art, u kterého můžete komiks zakoupit se slevou.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Jeruzalém: Rok v rozděleném městě"
"Šen-čen: Cestovní deník z Číny"

Útok titánů 2 (Shingeki no Kyojin 2)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako kapitoly 5 až 9 v sérii "Shingeki no Kyojin" (japonsky 進撃の巨人), souborně v roce 2010 u Kodansha. Kniha v originále nese název "Shingeki no Kyojin 2". České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.

Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hadžime Isajama

Kresba: Hadžime Isajama

První díl série "Útok titánů" mě úplně neohromil, ale docela mě navnadil na to, co by ještě mohlo přijít. No, a mám pocit, že právě tohle začíná přicházet. Druhý díl je plný akce, ale s tou akcí se neděje jen to, že zběsile obracíte stránky, uvědomujete si také, že se posouvá děj. Všechna akce je tu proto, aby se čtenář bavil, ale také se něco dověděl o světě, v kterém se příběh odehrává. Čtenář se pak do děje dostane i proto, že informace o světě titánů poznává spolu s postavami, které vědí v podstatě jen to, co již bylo řečeno v první knize. Od této chvíle tedy čtenář putuje s postavami a zjišťuje to samé, co hrdinové. Objevují se před ním nové otazníky, ale na některé předchozí je zodpovězeno.

Město lidí, jedno z posledních útočišť před obry, je napadeno titány a lidé se jim musí bránit. Není to jednoduché, protože lidé proti titánům vlastně nemají pořádnou zbraň. Pouze speciálně vycvičenou jednotku v podstatě ještě dětí, které se dostaly do situace, kdy záchrana města stojí pouze na nich. Druhá kniha je tedy o tom, zda se těmhle dětem podaří město zachránit, někdy dokonce i proti jeho vůli, což je krásně zobrazeno v jedné scéně, kde je hezky vidět lidská hloupost. Někdy je možné přežít jen proti vůli některých. Takové scény by komiksu rozhodně slušely více, protože se jedná o hodně dobrou kritiku společnosti. Jsem zvědavý, jestli podobné budou i v dalším dění, protože by byly skvělým kořením a možná i smyslem "Útoku titánů".

Jak jsem ale řekl, druhý díl je hodně akční, díky čemuž se začínají profilovat i některé postavy. Jsou zde zbabělci, je zde jeden dobrý stratég, který to o sobě ani neví, neskutečná dívka, která je v boji nepřekonatelná, no a pak samozřejmě ještě hlavní hrdina, který je celkově velkým tajemstvím. Postavy jsou ozdobou série, protože již ve druhé knize je vám jasné, že to jsou charaktery, které chcete poznat víc. Jsou to postavy, s kterými se chcete do poznávání nového světa pustit, chcete se s nimi vydat na cestu a budete doufat, že to bude cesta dlouhá. A jak to vypadá, bude. Navíc cesta, která je plná nápadů, což Isajama ukazuje i v tomto díle, kde v krátkých bonusech na konci kapitol je vidět, jak moc všechno promýšlí a jak tohle chce čtenářům prezentovat. Celková promyšlenost se mi líbí a imponuje mi.

Doufám, že v dalším dění bude více popsána společnost, která je uvězněna v městě lidí, protože to je skvělé prostředí pro zajímavý vývoj postav, pro silné a dobré scény. Isajama asi bude dál pokračovat ve své kresbě, která je někdy neskutečně precizní, až skoro didaktická, a někdy naopak působí rychle odfláknutě. Tohle bude asi i dál autorova poznávací známka, stejně jako zajímavý vývoj a dění plné nápadů, které dohromady tvoří nový a naprosto soběstačný svět, o kterém jsme se dověděli více, dokonce i náznak toho, že to není jiná planeta, ale že je to pořád planeta Země, jen se na ní něco stalo. Crew s touhle sérií nesáhla vedle a doufám, že se bude prodávat dobře.

Komiks "Útok titánů 2" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Útok titánů 1".

Vynálezce Alva

Vydala Česká televize v pevné vazbě v roce 2014. Vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář a námět: Klára Smolíková a Jan Smolík

Kresba: Luděk Bárta

Musím říct, že na každou knihu, kterou napsala Klára Smolíková, se velmi těším. Knihy jako "Jak se staví město" nebo "Viktorka a vesmírná dobrodružství" mi ukázaly, jak moc schopná a nadá autorka to je. Dokáže děti - a nejen děti - zabavit, ale také poučit (i tohle platí pro dospělé). Byl jsem tedy v očekávání toho, co na mě vyskočí ze stránek knihy "Vynálezce Alva", což je další kniha, kterou Klára vydala v roce 2014. Ten rok byl pro ni skutečně úspěšný. Jen bych měl na začátek upozornit, že se nejedná o klasický komiks, ale beletrii, která je doplněna celkem sedmi dvoustránkovými komiksovými příběhy.

"Vynálezce Alva" je hlavní postava stejnojmenného Večerníčku, jehož bylo natočeno celkem sedm dílů, a to v roce 2010. Kniha je pak vlastně adaptací tohoto seriálu pro děti s tím, že díly se minimálně jmenují stejně. Večerníček jsem neviděl, ale musím se přiznat, že mi to až tolik nevadí. Snad jen kvůli tomu porovnání animace a prozaického textu by stálo za to ho zhlédnout. Při čtení knihy jsem měl totiž celou dobu problém s ilustracemi. Je pravda, že jsem si hodně zvykl na kresbu Honzy Smolíka, ale s kresbou Luďka Bárty jsem neměl problém jen proto, že je jiný. Ten problém je hlavně v tom, že jeho kresba mi celkově vůbec nesedla. Částečně je to pro její jednoduchost, ale především proto, že výrazně zkresluje jednotlivé tvary. Bártovi dinosauři byli skutečně příšerní.

Nemám úplně rád, když se dětem lže, což v případě takto kreslených dinosaurů platí. Je popisován stegosaurus, ale ten na obrázku jednoduše není. Je tam pouze nějaký drak, který by mohl stegosaura připomínat. Kniha je bohatě ilustrovaná a v tomhle směru je to příjemné na čtení i pro dospělého, ale jak říkám, mně kresba nesedla. To se ale nedá říct o příbězích, které byly místy docela zábavné a hlavně imaginativní, protože Alva má skutečně hlavu plnou vynálezů. A v tom je možná také menší problém. V jednotlivých příbězích totiž nejde o to, kam se příběh vyvine, ale jen o to, co Alva prostřednictvím svých vynálezů provede. Na druhou stranu, je tak dodržen klasický formát Večerníčků, kdy nešlo o vývoj, ale pouze o nápady.

Každý příběh má tak celkem jednoduchou zápletku: Sejdou se tři kamarádi: vynálezce Alva a sourozenci Denisa a Filip. Ti pak díky Alvovi prožijí různá dobrodružství, která jsou způsobena jeho vynálezy a liší se především tím, že se konají v jiném prostředí - ve městě, na horách nebo u přehrady, atp. Klára Smolíková dokazuje, že jí rozhodně fantazie nechybí, stejně jako je dobrá spisovatelka, protože některé věty jsou parádní komentáře k tomu, co se děje. Skutečně se mi líbily a je vidět, že píše pro děti, ale stejně tak si v tom něco najde i dospělý.

V konečném důsledku si tak myslím, že je "Vynálezce Alva" dobrý počin, který však nevyniká tolik jako jiná tvorba Kláry Smolíkové. Částečně je to proto, že se mi nezamlouvala kresba, což se projevilo třeba i na komiksových dvoustránkách, jež bohužel nejsou ani moc nápadité. Co se mi naopak líbilo, to byly stránky s popisem vynálezů, které k pojetí příběhu dokonale sedí. Vynálezce Alva je zajímavou postavou, jen bych byl asi raději, kdyby se nejednalo o formát krátkých příběhů, ale o nějaký příběh delší, případně epizody s návazností. Děti by ale kniha rozhodně měla zaujmout a zabavit. S těmi hrdiny se dá celkem dobře ztotožnit, i když Denisa a Filip jsou přece jen spíš takoví přicmrndávači.

Knihu "Vynálezce Alva" zakoupíte na stránkách České televize.

Ultimátní komiksový komplet 57: Tajná invaze (Secret Invasion)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2015 jako padesátou pátou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Tajná invaze" ponese č. 57. Původně vyšlo jako čísla 1 až 8 minisérie "Secret Invasion" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v únoru 2014. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Brian Michael Bendis

Kresba: Leinil Francis Yu

To, že jsem se rozhodl pro mírně nadprůměrné hodnocení, je vlastně jenom v tom, že Marvel se na tuhle událost připravoval hodně dlouho a je vidět, že to má základy, že je to provázané celým universem a má to hlavu a patu. Tuhle hlavu a patu má ovšem začátek příběhu, jeho návaznost s dalšími událostmi, ale nikoli pak to, co sledujeme, a to, co se stane na konci. Měl jsem se tam pocit - a nebyl to jen pocit - že se Brian Michael Bendis opírá o konstrukty, které jsou standardní součástí Marvel Universe a nefungují jako prvek dobrého příběhu. I tak zůstává "Tajná invaze" velkou událostí, kterou stojí za to si přečíst, abyste měli tušení, co se v celém marvelovském světě děje.

Ale teď od začátku. Hlavním problémem, se kterým se musí nejen superhrdinové, i když ti hlavně, ale vlastně celý svět vypořádat, jsou Skrullové. Je to rasa mimozemšťanů, kteří normálně vypadají jako Hulkovi podvyživení potomci, ale ve skutečnosti jsou to měňavci, kteří na sebe mohou vzít podobu kohokoli. Mohou vypadat jako Tony Stark, Sue Storm, Howard the Duck, atd. A právě na tomhle je celý obrovský event "Tajná invaze" rozehrán. Skrullové infiltrovali superhrdiny a vydávají se za ně. To je samo o sobě problematické, ale co je ještě horší, to je skutečnost, že není možné odhalit, kdo je skutečný superhrdina nebo obyčejný člověk a kdo je Skrull. Superhrdinové si začínají uvědomovat, že jsou v pořádných potížích a paranoia začíná narůstat.

Ta paranoia toho, že nikdo si nemůže být ničím jistý, dokonce ani tím, zda sám není Skrull, je skvělá. Je to výborný nápad, který z psychologického hlediska skvěle funguje. A Bendis vám genialitu toho nápadu bude připomínat zhruba šest sešitů, takže si postupně uvědomíte, že ono je to sice skvělé, ale pořád se to jen opakuje dokola a Bendis z té myšlenky těží možná až moc. Anebo ještě jinak - on nám musí celou dobu doslovně do tváře vmetat, že je tohle strašná situace a že jsou všichni paranoidní. Tohle se několikrát polopaticky opakuje, což mi přišlo opravdu jak pro blbé.

Následovalo několik nemilých překvapení. To první byla skutečnost, že i když je tohle epicky akční event, tak jsem vlastně neměl pocit, že by tam té akce až tolik bylo. Tohle je doména amerického mainstreamového komiksu. On se tváří nesmírně akční, ale je více upovídaný. Pak dá jednu dvě dvoustránky, kde je spousta superhrdinů proti padouchům, vypadá to skvěle a akce je tím vlastně hotova. Manga tohle řeší naprosto odlišně. Volí malé panely, kde nejsou slova, volí detaily a ta akce se skutečně stává intenzívní, živočišnější. Takový styl mi sedí víc. Ale Američané chtějí dát čtenářům více textu, a tak akci omezují na jeden obří statický panel, který se tváří dynamicky. Jinak proti Yuově kresbě nic nemám, na mainstream je výborná, místy překvapivě detailní, což je o to zajímavější, že o sobě sám hovoří jako o jednom z nejrychlejších kreslířů.

Aby těch problémů v komiksu "Tajná invaze" nebylo málo, tak mě docela nakrklo, jak je celá zápletka vyřešena. Představte si tu situaci: Superhrdinové stojí proti obrovské hrozbě, ale i proti sobě navzájem. Neví, kdo z nich je člověk, kdo z nich je Skrull. Neví, co mají dělat. Ale ono přijde jednoduché řešení, bum, prásk, je hotovo, už je můžeme všechny snadno rozeznat, a je vymalováno. Jen se ještě nechá někdo zabít - na jak dlouho asi? - aby v tom bylo trochu emocí. V tomhle směru pro mě Brian Michael Bendis nepředvedl nic skvělého a jen to v závěru zachraňuje tím, že všechno rychle míří k tomu, že se z ďábla dělá světec a naopak. Jako změna je to parádní, ale hlavně Starkovo postavení je takové moc vykonstruované. Říkal jsem si, že takhle to teď prostě muselo být, že to tak scénář moc chtěl.

Leinil Francis Yu

Vetřelci Omnibus 2 (Aliens Omnibus, vol. 2)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v pevné vazbě v roce 2010. Obsahuje následující příběhy (v původním vydání):

Aliens: Genocide (1991-1992)
Aliens: Harvest (1992)
Aliens: Colonial Marines (1993-1994)

Souborně jako "Aliens Omnibus, vol. 2" vyšlo u nakladatelství Dark Horse v roce 2007. České vydání má 456 stran a prodává se v plné ceně za 990 Kč.

Scénář: John Arcudi, Jerry Prosser, Chris Warner, Kelly Puckett a Dan Jolley

Kresba: Damon Willis, Kelley Jones, Tony Akins, Allen Nunis a John Nadeau

Když se podíváte na obsah a zjistíte, že kniha obsahuje celkem 3 komiksy a má 456 stran, dojde vám, že tentokrát dostáváte opravdu skutečně dlouhé příběhy. Platí to hlavně o třetím s názvem "Koloniální pěchota", který vydá na bezmála 250 stran. Zbylé dva si drží stostránkový rozsah. Musím říct, že to mě na první pohled zaujalo a v konečném zúčtování to byla asi nejzajímavější skutečnost na celém komiksu, který je docela tuctovou záležitostí, kde už vlastně o ty vetřelce moc nejde, jde jen o to, co se s nimi udělá nového a jak se využije mateří kašička, kterou si tady neustále předávají a neustále se ji snaží dostat. Horor už v tom opravdu nehledejte. Ale v klidu, až ve třetí knize začne být krev černá.

První příběh v omnibusu se jmenuje "Genocida". Kresba je taková správně retro a to i díky pastelovým barvám, kterými je vyvedena. Příběh se točí kolem toho, že skupina vědců a především vojáků se vydává na mateřskou planetu vetřelců, aby zde objevili zdroj oné látky, kterou je možné získávat jen z matek. Samozřejmě je to všechno jen pro lékařské účely, respektive proto, aby si někdo pořádně vydělal. V tomhle směru má komiks i nějakou rovinu vývoje postav, i když to rozhodně nic slavného není. Hned na začátku ale zjišťujeme, že i vetřelci mohou mít frakce. Mytologie se alespoň trochu rozrůstá. Ne, že by byla v dalších dvou příbězích zásadněji použita. Nějaká slabší návaznost zde ale přece jen je.

Následuje "Sklizeň", která je mnohem více psychologickým komiksem, čemuž je přizpůsobena i kresba. Ono je to samozřejmě akční, o tom žádná, pořád jsou zde vetřelci, které je třeba sejmout, ale je zde také snaha mít zajímavé postavy a jejich smysl pro příběh a smysl jejich života v daném světě. Musím říct, že tohle se mi docela líbilo. Myslím prvek oné psychologie, který je zde v souladu s kresbou, kdy některé panely jsou na mainstream až překvapivě inovativní a je vidět, že se někdo opravdu snažil, aby to dávalo smysl a budilo ten správný dojem.

A pak už následuje jen "Koloniální pěchota". To je mainstream se vším všudy, kdy i kresba je pěkně barevná, dokonale vytažená a taková prostě zábavná a nijak zásadně originální. Stejně tak i příběh, který se snaží svět vetřelců pojmout ve velkém, představit rozsáhlejší děj, u kterého si ale začínáte říkat, proč to vlastně čtete? Ten příběh vám nic nedává a čtení se sem tam stane prostě jen mechanickým otáčením stránek. Už po několika málo otočeních přesně víte, že tohle je něco, co si už nebudete pamatovat a je vám to jedno, protože to s sebou nic skvělého nepřineslo. První dva komiksy tedy celkem dobré, ale nic výjimečného, poslední příběh však naprosto o ničem, a to i přesto, že zabírá více jak polovinu prostoru. Není to úplné komiksové zlo, ale ani velká zábava to není.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "Vetřelci Omnibus 1".

Gantz 6 (ガンツ)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako kapitoly 59 až 70 v sérii "Gantz" (japonsky ガンツ, v japonské transkripci Gantsu) souborně v roce 2002 u Shueisha, Inc. České vydání má 228 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hiroja Oku

Kresba: Hiroja Oku

Hodně rychle jsem dohnal svůj skluz v téhle sérii a mám za sebou skvělý šestý díl, který hned na začátku ukazuje, že Hiroja Oku dovede být hodně sexy a vlastně už kreslí pornografii. Ale copak vám to vadí, když ještě pořád tuhle sérii čtete? Ne, myslím, že to je přesně to, na co čekáte, protože ona většina obálek jednotlivých kapitol jasně naznačuje, že tohle je prostě dílko člověka, který si sérií léčí nějaké svoje zastydlé komplexy, případně si plní sny. Ano, ty dívky mají obrovská prsa a já doufám, že taková budou mít pořád. Je to prostě pěkné, dobře se na to kouká a ona i taková pitomá obálka dokáže srdce potěšit.

Hiroja Oku ale navíc ještě ví, jak udělat kapitolu zajímavou bez toho, aby to bylo pouze porno. První kapitola se sice jmenuje "Sex", ale není to jen o sexu. Erotické scény se zde skvěle prostřídávají s ostatním děním a čtenář tak zůstává jak v mírně erotickém napětí, tak i v napětí z toho, co bude dál, jak se do děje zapojí nové postavy, které se v pokoji s Gantzem objevily. To už ale víme z minulého dílu. Teď jde hlavně o to, s kým se vlastně postavy budou muset utkat. Je jasné, že zase jde o to, co Hiroja vymyslí, jaká budou monstra, příšerky, prostě nepřátelé, které je potřeba zlikvidovat. A že už ten poslední namakaný pták byl docela velký, tak ve velkých nepřátelích pokračujeme a nová skupinka neinformovaných zabijáků dostává nepřátele skutečně obrovské. A na konci knihy rovnou toho největšího. No, nebo jednoho z největších.

I když je to hodně o bitkách, které jsou v tomhle případě celkem přehledné, tak se mi líbí, že Hiroja Oku zvládá vytvářet příběh, zvládá vytvářet postavy a vztahy mezi nimi. Tohle je vidět především na hlavní postavě, Keiovi. Kei prochází emočním vývojem puberťáka, který se poprvé pořádně zamiloval a pak si to rozdal s jinou, protože jeho vyvolená ho nechtěla. Pro puberťáky je tohle parádní čtení, ale ony ty postavy mají opravdu vývoj, chovají se podle nějaký vzorců a jednotlivé charaktery mají smysl a mají směry, kterým se posouvají a podle kterých jednají. Tohle je na nich dobré. Víte, že Kei může snadno udělat pitomost, stejně jako Kato je ten rozumný, který chce všechny zachránit, v podstatě hrdina bez bázně a hany, ten správně čestný, který ale má také svoje mouchy.

"Gantz" jede dál a v tomhle případě jeden na plné obrázky. Je tu všechno, co si přejete. Šílené figurky, které nesnášíte, holky, které můžete obdivovat a slintat nad nimi, vtípky, které potěší, skvělá monstra, která jsou nápaditá, ale stejně tak je tu spousta akce, výborné scény, které jsou rozkreslené přesně tak, jak je potřeba, i když někdy je té rychlé akce trochu moc. Ale tohle je "Gantz". Někdy je toho všeho trochu moc, ale na druhou stranu, když vám tahle série sedne - a mně sedla až moc - tak se s ní povezete s každým dalším dílem. Nemůžu si pomoct, ale prostě nedokážu k téhle sérii být kritický. Ano, je zde jasný rámec, který se opakuje, ale tohle je pro mě něco, za co jsem rád. Přesně víte, co máte čekat, a přesně to dostanete, jen s novými nápady a přece jen i novým vývojem.

Komiks "Gantz 6" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Gantz 1"
"Gantz 2"
"Gantz 3"
"Gantz 4"
"Gantz 5"

Vincent (Vincent)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v brožované vazbě v roce 2015. Původně vyšlo v roce 2012 jako "Vincent". České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Barbara Stok

Kresba: Barbara Stok

Takový malý, nenápadný komiks, který by mohl být i snadno přehlédnut. Ale to by byla škoda, protože "Vincent" je komiks, který stojí za pozornost. Nejen proto, že je z pera nizozemské autorky, ale i proto, že dokáže zaujmout jak příběhem, tak i formou, kterou je kreslen. Ona hodně řekne obálka, protože kresba se skutečně vyznačuje minimalismem a zjednodušením tvarů, ale to rozhodně neznamená, že by komiks byl nějakým odfláknutým dílkem. To vůbec ne. Na každé stránce vidíte, že tohle kreslila autorka, která si byla velmi jistá v tom, jak jednotlivé panely komponovat, ale i v tom, jak vyprávět celý příběh.

Když se podíváte na obálku a vidíte titul "Vincent" nad hlavou jakéhosi muže, pokud se malinko vyznáte v umění, pochopíte, že tohle je kniha o Vincentovi van Goghovi, jednom z největších malířů všech dob. Trpěl klasickými problémy, s nimiž se malíři velmi často setkávali - samotou, nedostatkem peněz, nepochopením a také absencí úspěchu. Absence úspěchu - ironické, že? - samozřejmě souvisí s onou finanční stránkou. Barbara Stok se nevěnuje celému životu tohoto původem nizozemského autora, ale sleduje okamžiky jeho života před obdobím, které nakonec eskalovalo do momentu, kdy si sám odřízl kus vlastního ucha. Tohle je až notoricky známá skutečnost z jeho života, která je ale trochu mimo kontext, jenž Barbara Stok tak krásně odhaluje.

Pokud jste o Vincentovi nevěděli víc než to, že byl dobrý malíř, nebo alespoň teď je uznávaným malířem, že rád kreslil slunečnice a že se sám trochu řezal na kusy, je tohle naprosto skvělá kniha, která vám o jeho životě poví skutečně hodně. Ani já jsem o van Goghovi nic moc nevěděl, protože výtvarné umění sice mám rád, ale dostávám se k němu spíš náhodou, než abych ho nějak systematicky studoval. Jo, na střední to bylo trochu jiné, ale to se zdá tak dávno... Docela jsem proto koukal, co všechno se ve Vincentově životě dělo a jak vlastně žil. Nemluvě o tom, že mě ohromilo i to, kolik je možné říct komiksem, který na první pohled skutečně vypadá velmi minimalistický.

V první řadě je to díky tomu, že Barbara Stock nepoužívá jen kresbu, ale i text, aby něco sdělila. A toho textu je místy opravdu hodně, protože autorka přepisuje dopisy, které si mezi sebou zasílali Vincent a jeho bratr Theo. Theo je strašně důležitá postava a na obou bratrech je vidět, co to může být ona "bratrská láska". Já jsem na tenhle cit zatížen, protože jsem vždycky měl se svým bratrem dobrý vztah a jsem za to nesmírně rád a vždycky budu. Stejně jako doufám, že se na tom nikdy nic nezmění. Právě tohle téma bratrství mi přijde velmi silné a vlastně i nosné. Na druhou stranu je zde skvěle popsáno i to, co Vincenta ovlivňovalo a proč nakonec došlo až k tomu, že se zbláznil, respektive že měl záchvaty.

Barbara Stok

Barbara Stok skvěle zvolenou formou představuje osud jednoho z nejuznávanějších světových malířů, osud muže, který věděl, co je v jeho životě důležité, ale neuvědomoval si, že by to měla být jen součást, nikoli to jediné, co má. Měl toho víc, ale žil jen pro umění, což mu nakonec přineslo i věhlas, ale také těžký osud, který si protrpěl v osamění. Barbara Stok je skutečně skvělá autorka. To se projevuje například na krásných, halucinačních panelech, které skvěle zapadají do celé koncepce. Komiks jí funguje po všech stránkách a vůbec nevadí, že jejím stylem je van Goghovo dílo zjednodušováno. Ona má vlastní styl a Vincentův život je díky němu podán strhujícím způsobem, kdy jsem nemohl skončit, dokud jsem nedočetl.

Komiks "Vincent" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Kniha "Zámek a klíč 3: Koruna stínů" vyjde, protože se nakonec sešlo více jak 800 žadatelů o tuto knihu. To je rozhodně dobrá zpráva, a tak Comics Centrum ve své edici "Na přání" pokračuje. Jako další kniha, která vyjde pouze v případě, že se sejde minimálně 500 zájemců, nás čeká „Ú. P. V. O. 3: Žabí mor“, další série, jejíž pokračování bych také rozhodně chtěl číst.

Zkratka "Ú. P. V. O." znamená Úřad paranormálního výzkumu a obrany, který by vám měl být více než povědomý, pokud jste někdy zavítali do světa Hellboye. Pro fanoušky rohatého bojovníka je tato souběžná série naprostou nutností, a to i přesto, že v ní sám Hellboy nevystupuje. Ostatní členové vyšetřovacího týmu mají totiž i po jeho odchodu stále spoustu práce s komplikovanými a napínavými případy. V třetím dílu série se ujal psaní příběhu poprvé sám autor a duchovní otec Hellboye Mike Mignola a poodhalil roušku jednoho z největších tajemství – původ Abea Sapiena.

Přestože má tento díl pořadové číslo tři, jedná se o začátek celé série "Ú. P. V. O.". Minulé díly byly pouze sebranými povídkami náhodně vytvořenými různými autory pro různé příležitosti. Od tohoto dílu ale řada běží souběžně s příběhy Hellboye. Díky tomu, že je píše samotný Mike Mignola, do sebe vše skvěle zapadá. O popularitě série jasně hovoří to, že v USA už v rámci ní vyšlo neuvěřitelných 28 knih.

"Ú. P. V. O. 3: Žabí mor" patří do nové edice vydavatelství Comics Centrum„Na přání“. To znamená, že každý další díl komiksové řady vyjde jen v případě, že si jej do stanoveného termínu objedná minimálně pět set zájemců. „Žabí mor“ si mohou čtenáři objednávat do 22. února 2015, vyjde pak 23. března 2015. Předchozí díly má vydavatelství ve standardní nabídce. Více informací na www.comicscentrum.cz.

Takže pro shrnutí:

"Ú. P. V. O. 3: Žabí mor" vychází v edici "Na přání"

Objednat si knihu na stránkách Comics Centra musí alespoň 500 lidí

Poslední den, kdy jsou objednávky přijímány, je 22. únor 2015

A když to dobře dopadne, kniha vyjde 23. března 2015

Jen je opět třeba připomenout, že se jedná o předobjednávky, proto není nic třeba platit předem, ale zaplatit a vyzvednout si komiks mohou zájemci v termínu od 23. března do 24. dubna. Edice "Na přání" se podle všeho ujala, a tak se dočkáme komiksů, na které jsme dlouho čekali.

Živí mrtví 12: Život mezi nimi (The Walking Dead Vol. 12: Life Among Them)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 67 až 72 v sérii "The Walking Dead" u Skybound Entertainment (vzniklo pod Image Comics a bylo založeno přímo Robertem Kirkmanem). Souborně v originále komiks vyšel jako "The Walking Dead Vol. 12: Life Among Them" v roce 2010. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Robert Kirkman

Kresba: Charlie Adlard a Cliff Rathburn

Samozřejmě, že v téhle sérii se budou střídat silná a slabší čísla. O tom už jsem mluvil. A tak se moje slova potvrzují s dvanáctým dílem, který následuje po skvělém dílu jedenáctém. To byl díl, kde se všechno důležité uzavřelo. Vlastně taková epizoda na dlouhé cestě. Dobře, neuzavřelo se všechno, ale něco důležité rozhodně ano. A teď tedy přišel díl dvanáctý, který ukázal, že ono to zase jde roztáhnout a že jsou zde velké příběhy, které skupinu přežívajících čekají. Rick a ostatní se stále snaží o to, aby přežili, a někdy jim ta záchrana sama přijde do cesty. Otázkou je, jestli to je skutečně záchrana, anebo jen další problém z mnoha.

Skupina cestuje do Washingtonu, protože si myslí, že tam najdou spásu. Jenže je hned na začátku čeká pořádná rána. Co dál? Mají pokračovat v cestě? Anebo se prostě zastavit, zkusit něco jiného? Nakonec se odpověď objeví sama. Někdo je vyhledá. Tady je krásně vidět, jak ta důvěra ze světa už vymizela, a že i s bezbranným člověkem je zacházeno jako s největší hrozbou. Robert Kirkman ukazuje, jak moc je s tím světem sžit a jak pochopil jeho fungování. Takhle to prostě je. Paranoia je silná, protože v tomhle světě nejsou lidé, kteří vás budou čekat s otevřenou náručí a minulostí, která nemá žádné děsivé prvky. Vždycky se něco najde, vždycky se někde objeví ten hnijící kostlivec.

Někde jsem četl názor, že Kirkmanovi dochází nápady. Že se opakuje v tom, že už se zase příběh odehrává na nějakém uzavřeném místě, podobně jako tomu bylo ve věznici. Jenže tohle není o tom, že by Kirkman neměl nápady, ono je to jen tím, že je limitován světem, který stvořil. To vede k tomu, že se prostě budou některé prvky opakovat. Samozřejmě, že skupina musí ještě narazit na další skupiny, které se snaží přežít. Samozřejmě, že se budou snažit přežít za hradbami, protože jinak to ani nejde. A samozřejmě, že se to v budoucnu nějak posere, o tom prostě nelze pochybovat. Tohle ale není nedostatek nápadů, naopak, to je splynutí se světem a stavba příběhu na pevných základech.

"Živí mrtví 12: Život mezi nimi" je poklidnější knihou, ale je na ní krásně vidět, jak má Robert Kirkman všechno promyšlené, jak už ví, co bude v dalších dílech, ale nechá čtenáře pěkně počkat, nechá ho vykoupat v těch srágorách, aby mohl s tou peckou přijít. Vidíme náznaky, že něco není v pořádku, tušíme, že se všechno zase sesype jako domeček z karet, ale nevíme, odkud přesně ten impuls přijde. Navíc jsou v městečku, které skupina objevila, skvělé scény, vyznívající v rámci světa až surreálně, ale přitom tam stále patří. "Živí mrtví" je jednoduše série, která nepřestane bavit, protože tu jsou pořád nápady, je zde neustálý vývoj a hlavně zde jsou trvalé následky. Silná série, která je solidní v základech a roste díky dobrému materiálu.

Komiks "Živí mrtví 12: Život mezi nimi" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

Na blogu najdete také recenze na knihy:

"Živí mrtví 1: Staré dobré časy"
"Živí mrtví 2: Míle a míle"
"Živí mrtví 3: Bezpečí za mřížemi"
"Živí mrtví 4: Touha je slepá"
"Živí mrtví 5: Nejlepší obrana"
"Živí mrtví 6: Život plný utrpení"
"Živí mrtví 7: Ticho před bouří"
"Živí mrtví 8: Zrozeni k utrpení"
"Živí mrtví 9: Smutek nás pozůstalých"
"Živí mrtví 10: Čím se stáváme"
"Živí mrtví 11: Střez se lovců"

Zombíci... První hryznutí!

Vydalo nakladatelství Grada Publishing v brožované vazbě v roce 2014. Vydání má 116 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Ondřej Frencl

Kresba: Ondřej Frencl

Když jsem se poprvé podíval na obálku knihy "Zombíci... První hryznutí!", ani trochu jsem si nebyl jistý tím, že to bude něco, co mě opravdu zaujme. Nakonec jsem si ale řekl, že bych měl komiksu dát šanci, už jen proto, že zombie tematiku mám rád a v komedii mi moc nevadí. Díky kresbě bylo totiž na první pohled jasné, že se nebude jednat o nic vážného. A skutečně. Kniha "Zombíci... První hryznutí!" je zombie komedií, která se vás nesnaží poděsit, ale primárně vás chce pobavit a přimět vás, abyste se alespoň trochu pousmáli. Myslím, že sem tam se jí to skutečně povede. Celá kniha není úžasně vtipná, ale Ondřej se snažil a z těch stránek je to moc znát.

Ondřej Frencl je kreslíř, který - jak sám uvádí - se výtvarnému umění věnuje již odmala. Posoudit to můžete sami na jeho stránkách, kde se svou různorodou tvorbu snaží prezentovat - Blog Ondřeje Frencla. Kromě toho má stránky, kde se věnuje pouze své komiksové tvorbě. Na těchto stránkách najdete jeho stripy, ale také základní informace o komiksu "Zombíci... První hryznutí!". Stránky ukazují, že nápadů má Ondřej skutečně hodně a že právě humor je mu velmi blízký, ať už ve formě stripové, anebo ve formě delších příběhů.

Docela se mi líbí, že se nakladatelství Grada pustilo i do vydávání českých autorů. Nejprve "Ztracený svět" od Petra Kopla a teď i "Zombíci... První hryznutí!". Z hlediska komerčního bych druhou jmenovanou a dnes recenzovanou viděl jako komerčně problematičtější projekt, ale doufám, že se pletu a že se Ondřejovi ještě podaří vydat druhý díl. Nebo i více. Komiks mě zaujal hned na začátku, kdy se děj odehrává na vysokoškolských kolejích. Snadno jsem si domyslel, že se jedná o vysokoškolské koleje v Českých Budějovicích, mezi nimiž jsem strávil hodně času. Nebydlel jsem v nich, ale ty čtyři paneláky jsou prostě dominantou celého vysokoškolského areálu. Tímhle tedy Ondřej nostalgicky moje srdce potěšil, ale pak mě zabavil i dalšími prvky.

Příběh je plný klišé, tak to prostě je, ale snaží se ta klišé parodovat, což se docela daří. Příběh tedy začíná jako klasické béčko - dojde k dopravní nehodě, při které se do půdy hned vedle hřbitova dostává radioaktivní odpad, který přiměje mrtvé, aby se ještě zkusili hýbat. Celkem jim to jde. Ondřej není nijak explicitním, ale pořádně ohnilým mrtvolám se rozhodně nevyhýbá. Jen v té jeho kresbě to vyznívá celkově zábavně a nikoli hnusně nebo odpudivě. Tím je komiks přístupnější než většina zombie příběhů. Po úvodní scéně následuje střih a seznamujeme se s postavami, které mají jasně dané vlastnosti a jsou celkem milými karikaturami.

Z celého komiksu je strašně cítit, že se autor snažil o to, aby bavil, aby se čtenář smál. Mám pocit, že to rozhodně nebyla snaha marná, protože jsem neměl nějak moc velký pocit, že by ty vtipy byly moc křečovité, naopak, celkem zapadaly do vytvořeného světa. Netvrdím, že jsem se smál celou knihu, ale byly zde vtipy, které mě bavily. Hlavně je to celé takové celkem absurdní, když to srovnáte s klasickým romerovským zombie světem, na který je také odkazováno. Prostě se musíte bavit, jestliže vám zombie něco říkají. A mně říkají. Jsou zde popkulturní hlášky, romance, postavy se mezi sebou pošťuchují, blbnou, ale jsou zde také dobré akční scény, které také dovedou hýřit vtipem. Příjemně odlehčené čtení, v které jsem doufal a které jsem dostal.

Projekt "Zombíci" se mi zamlouvá a fandím mu. Dovedu si představit, že by druhý díl mohl být stejně dobrý anebo ještě lepší. Doufám, že se prodeje alespoň trochu budou blížit spokojenost nakladatelství a že Ondřej bude mít dost sil, aby v díle pokračoval. Kniha "Zombíci... První hryznutí!" je prostě o zábavě a o tom, že se necháte 116 stránek unášet pohodovou atmosférou, i když tedy se zombíky v zádech. Ondřej má ale docela dobře ujeté nápady, které mu v tomhle formátu a v tomhle žánru projdou a čtenáře pobaví. Některé vtipy mi přišly opravdu povedené.

Komiks "Zombíci... První hryznutí!" můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Grada.

Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v brožované vazbě v roce 2015. Kniha má 96 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Knihu můžete zakoupit na stránkách Minotaur.

Scénář: Pavel Kosatík

Kresba: Dan Černý

Když začínám psát tuhle recenzi, nejsem si ještě jistý, jaké dám komiksu nakonec hodnocení. Moc často se mi to nestává, i když ono to číselné hodnocení je prostě omezující. Když člověk miluje komiksy od Černého, tak jim prostě bude dávat vyšší hodnocení, než když je bude kreslit někdo jiný. Tím nechci tvrdit, že miluji komiksy od Dana Černého, i když jsem si tak docela naběhl. Informace o tom, že poslední svazek série Češi, který vyšel jako čtvrtý z devíti (no, je v tom trochu hokej, ale na zadních deskách máte všechny základní informace) kreslí právě Dan Černý, mě však zaujala a říkal jsem si, že by to mohla být skvělá kresba pro politickou satiru. Jenže...

Pavel Kosatík rozhodně nepsal scénář, který by byl politicky satirický, ale napsal scénář, který je výrazně politicky kritický a dívá se na událost, která znamenala zásadní zvrat v dějinách společného národa Čechů a Slováků. Výrazný zvrat proto, že společné působení přestalo existovat. Od 1. ledna 1993 jsme dvě samostatné republiky. Někdo to tak nebere a Slováci jsou pro něj bratři, někdo je rád, někomu je to jedno. Mně osobně je to celkem jedno, protože souhlasím s názorem, který je v komiksu také prezentován - ono se vlastně naprosto nic nezměnilo, území jsou stejná, lidé jsou stejní, jen už všechno není řízeno společnou rozhádanou vládou, ale dvěma rozhádanými vládami. Teď si holt každý řešíme svoje.

Nemám moc rád díla, která se zabývají politikou... anebo ještě jinak. Nemám rád politiku. Nechápu, jak něco může jitřit emoce natolik, aby se kvůli tomu lidé zabíjeli. Navzájem anebo i jen sebe. Politika je o tom, kdo vládne, a tak si na ni každý udělá svůj názor, a jakmile má někdo názor jiný, vede to ke konfliktům. Slovním, pokud máme štěstí. On si totiž každý udělá názor, ale přijmout názor někoho dalšího, to už je problém, na to asi nejsme stavěni. Pavel Kosatík si také udělal jasný názor a myslím, že je zřejmé, že Klaus nebude jeho oblíbenec. Docela to chápu, když už máme vyjádřit svoje názory.

I když se komiks jmenuje "Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát", oba pánové se objevují na stránkách zhruba až v polovině. O Klausovi se dlouho mluví, je jako obrovská Chiméra, která nad vším bdí, a pak se najednou dostává do popředí a je skutečně tím, kdo dělá důležitá rozhodnutí. Je vidět, jak byl Klaus adorován, jak nesmyslně se vedla privatizace, je poukázáno na další problémy, třeba na to, jakým šílencem podle všeho byl Mečiar. Ale tak o tom, že je hlavně teatrální řečník se ví. Tento díl série "Češi" podává poměrně dobrý obraz o tom, jak došlo k rozdělení země, podává i obraz o tom, kdo u toho byl, ale neodpovídá na důležitou otázku - proč. Proč k rozpadu došlo? Není to tím, že by komiks neuměl odpovědět, ale ona ta odpověď není. Anebo prostě jen taková, že se tak pár lidí dohodlo. Ne dva národy, ale pár lidí.

Tak jsem se nakonec rozhodl pro hodnocení 75 %, protože si myslím, že se Kosatíkovi podařilo podat kritický obraz doby po Sametové revoluci, kdy se ukázalo, že tady vlastně nikdo nevěděl, co se děje, a pokud to věděl, tak rozhodně nečinil to, co je ku prospěchu všem. Samotného mě překvapilo, jak se i tahle událost jeví historická, dávná, přitom její důsledky stále pociťujeme. Události jsou podány dostatečně zajímavě, i když autorsky zkreslené, ale díky kresbě Dana Černého to nevadí, protože ono se očekává, že ten pohled bude trochu nadsazený. Hodí se to sem a s tímhle dílem jsem spokojen. Každý si může udělat názor na to, co si o těch lidech vlastně myslí.

Komiks "Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát" můžete zakoupit na stránkách Kniha.cz.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo"
"Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského"
"Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha"

Kůstek 7: Koruna z rohů (Bones: Crown of Horns)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako čísla 52 až 59 série "Bone" v nakladatelství Cartoon Books (nakladatelství Jeffa Smithe). Souborně v originále komiks vyšel jako "Bone: Crown of Horns" v roce 2004 černobíle a v roce 2009 barevně u Cartoon Books. Černobílé české vydání má 220 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jeff Smith

Kresba: Jeff Smith

A tak nám končí další skvělá komiksová série, která si vysloužila místo ve světovém komiksu a snad i v tom našem, překladovém. Příběh, který na první pohled vypadá jako čtení pro děti a ze začátku se tváří jako něco od Disneyho, se velmi rychle mění v jedno z nejepičtějších a neoriginálnějších fantasy, které jste kdy mohli číst. Všechno je to díky tomu, že Jeff Smith si zvolil svou cestu a že celý příběh vypráví právě komiksovou formou, protože kresba je tu strašně důležitá. Právě podoba Kůstků v kontrastu s ostatními je to, co vytváří základní kouzlo tohoto komiksu, kde jsou sice některé postavičky malé, ale velké srdcem. Ano, srovnání s hobity se rozhodně nabízí.

"Kůstek" je tak trochu "Pánem prstenů" komiksu, protože se jedná o příběh skutečně rozsáhlý, takový, který se zaměřuje hlavně na postavy, i když v pozadí se odehrávají velké bitvy, no a nakonec samozřejmě dojde i na emoce a na závěr, který je schopen ve vás vyvolat slzy, a to přesto, že se vlastně nějaký hodně dramatické uzavření nekoná. Ale ono je všechno relativní. Na trhu je už kompletně sedm knih, které v češtině vyšly, takže můžete posoudit sami, jak se tenhle příběh nakonec povedl. V původní verzi sice vyšlo devět knih, ale nebyli jsme o žádnou ochuzeni, protože nakladatelství Crew se hlavně z obchodních důvodů rozhodlo, že dvě knihy jsou vlastně svazkem dvou původních knih. Jedná se o první a čtvrtou knihu českého vydání.

Trochu k příběhu. Kůstek, myslím tedy Ferdu Kůstka, je na tom dost špatně. S Trnkou jsou ve vězení, ostatní jsou ve středu bitvy a snaží se udělat všechno pro to, aby ochránili město. Hned na začátku knihy nás čeká legenda, která je nesmírně důležitá pro celé finále. Tohle mi možná trochu vadilo - že se ta legenda neobjevila dřív. Na druhou stranu je pravda, že by se na ni čtením postupně po knihách mohlo zapomenout. I když příběh začíná ve vězení, tak nakonec se hrdinové dostanou ven a jde jim jen o jedno - dotknout se Koruny z rohů. Jediný Trnčin dotyk bude stačit k tomu, aby všechno zlé ze světa zmizelo. Jenže je tu pořád Šípka, Locusta, nově i Mim, krysáci, a to ani nemluvím o tom, že dlouho mlčící se také přihlásí ke slovu.

Je strašně moc vidět, že ten příběh je promyšlený. Všechno důležité, co ještě nebylo řečeno, je řečeno právě zde. Vyjasní se to, proč draci mlčí, jaké je vlastně postavení Trnky, i když to už bylo celkem zřejmé, no a nakonec je samozřejmě sděleno, jak to dopadne s Kůstky. Právě v tomhle směru je komiks velmi podobný klasické fantasy, kdy po velké bitvě následuje klidný závěr, kde je vše důležité rozřešeno, a my se v slzách můžeme s milovanými postavami rozloučit. Myslím, že nepřeháním, když o Kůstcích budu takto mluvit, protože Ferda Kůstek je přesně ten, který vám snadno přiroste k srdci, na rozdíl od takového Podfy, který je zase protivnou postavou až do konce. No a Švanda, to je takový ten dobrák v pozadí, kterého také nemůžete mít neradi. Je prostě svůj.

Nakladatelství Crew nám dalo kompletní fantasy ságu, která by neměl žádnému fanouškovi komiksu uniknout. Tady je krásně vidět, jak je důležité mít nejen postavy, které vás dostanou, ale také to, že potřebujete nosný příběh. Když máte obojí, pak si dovolíte hodně, třeba jako jedna z postav, která je jen malým broukem a na její nakreslení mnoho čar opravdu nepotřebujete. Jeff Smith se zařadil ke klasikům komiksu a dokazuje, že nevadí, když jste originální. Naopak, funguje to skvěle. Stejně jako nevadí, když si na vydávání dohlížíte sami. Ono to může fungovat, když je autor skutečně dobrý a má dílo, kterým nadchne. Těším se, až si celou ságu přečtu znovu, tentokrát v kratším intervalu najednou.

Komiks "Kůstek 7: Koruna z rohů" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

V komiksovém deníku si můžete přečíst tyto recenze:

"Kůstek 1: Útěk z Kůstkova" (1. část)

"Kůstek 1: Útěk z Kůstkova" (2. část)

"Kůstek 2: Oči bouře"

"Kůstek 3: Čas zabíjet draky"

"Kůstek 4: Ostrozub, Vládce východního pomezí" (1. část)
"Kůstek 4: Ostrozub, Vládce východního pomezí" (2. část)
"Kůstek 5: Přízračné kruhy"
"Kůstek 6: Hledači pokladů"

Death Note: Zápisník smrti 10 (削除)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako stránky (označení stránky se v příběhu používá namísto kapitol) 80 až 88 v sérii "Death Note" (japonsky デスノート, v japonské transkripci Desu Nōto) souborně v roce 2006 u Shueisha, Inc. Kniha v originále nese název Sakujo (削除), tedy Odstranění. České vydání má 190 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Cugumi Óba

Kresba: Takeši Obata

Nebudeme si nic namlouvat. Když jsem četl první díl a pak ještě několik dalších - asi čtyři - byl jsem sérií naprosto ohromený, ale čím víc se jí prokousávám, tím víc mám pocit, že už měl příběh skončit s tím, jak svět opustil L, respektive původní L měl být tím jediným, kdo případ řešil. Je mi jasné, že tvůrci chtěli psát sérii, co nejdéle to bylo možné, a přinést čtenářům více zajímavých momentů, gradovat to, zaplést do toho ještě další souboje inteligentních a superinteligentních postav, ale tady už má člověk prostě pocit, že se to všechno moc opakuje, všechno se moc natahuje, jako kdyby to nikdy nemělo skončit a intriky a odhadování dalšího kroku druhé strany nikdy nepřestane.

Začal jsem číst desátou knihu a musím říct, že jsem se docela nudil. Nemohl jsem se dostat do příběhu a přišlo mi strašně unavující, jak se každý snaží odhadnout toho druhého a vlastně se opakuje pořád dokola to samé, jen to říká jiná postava. Každý zná kroky každého, ale přesto se příběh posouvá, protože to tak musí být. Vlak je rozjetý a není možné zastavit, je pouze třeba pokračovat a nevyskočit, protože by se všechno zkazilo. Buď by Kira musel předčasně ukončit dílo, anebo by se stal skutečným bohem a pánem nad životem.

Jsem docela rád, že se série i v českém vydání blíží ke konci, protože jako kdyby už nebylo tolik co říct. Light Jagami se utkává s Nearem a Mellem, což jsou pokračovatelé původního L, ale nastávají mu i nové problémy. Možná se bude muset utkat s vlastními lidmi, tedy s japonskými policisty, s nimiž doposud spolupracoval. Vře to mezi nimi a ne všichni jsou si již naprosto jistí tím, že Light Jagami je skutečně nevinný. Je tedy na spadnutí konec a už jen záleží na tom, kdo udělá ten krok, který někomu srazí vaz. Nechci být prorokem, i když ono to není asi tak těžké odhadnout. Dovedete si představit, že nakonec vyhraje osoba, která zabíjí masy? Jestli ano, tak před tvůrci smeknu - jen připomínám, že v době psaní recenze jsem ještě poslední dva díly nečetl.

"Death Note: Zápisník smrti 10" je část série, která nadchne hlavně v tom smyslu, jak zde masy adorují člověka, který zabíjí. Ale zároveň jsou zde chyby v tom, co Kira dělá, jak jedná. Jsou to chyby, ke kterým je nucen, protože je ovlivňován a limitován tlakem, který je na něj kladen. Nakonec to možná bude on sám, kdo si srazí vaz, protože všechny ty svoje nitky už nezvládne ukočírovat. Ke konci už jsem byl schopen se do desátého dílu trochu zakousnout, ale jak jsem psal na začátku recenze, budete mít pocit, že už je toho trochu moc, že se dění až moc opakuje a vy si přejete, aby už došlo na konec a na rozhřešení celého příběhu.

Komiks "Death Note: Zápisník smrti 10" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

V Komiksovém deníku již najdete recenze na díly:

"Death Note: Zápisník smrti 1"

"Death Note: Zápisník smrti 2"

"Death Note: Zápisník smrti 3"

"Death Note: Zápisník smrti 4"

"Death Note: Zápisník smrti 5"
"Death Note: Zápisník smrti 6"
"Death Note: Zápisník smrti 7"
"Death Note: Zápisník smrti 8"
"Death Note: Zápisník smrti 9"

Válečníci 1: Ztracený válečník (Warriors: The Lost Warrior)

Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako "Warriors: The Lost Warrior" v roce 2007. České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 119 Kč.

Scénář: Dan Jolley podle předlohy Erin Hunter

Kresba: James L. Barry

Nakladatelství ZonerPress vydalo tuhle stránkami malou trilogii v roce 2008 kompletní. Nejedná se však o původní komiks, ale je to komiks, který vychází z prozaické série o kočkách, v originále nazvanou "Warriors". Jedná se o fantasy příběhy, o něž byla v roce 2003 požádána nakladatelstvím HarperCollins Victoria Holmes. I když se jí do projektu moc nechtělo, fantasy nikdy moc nepsala, tak nakonec se rozhodla, že do projektu půjde. A tak od roku 2003 vycházejí jednotlivé knihy o kočičích válečnících. Vyšlo celkem pět řad po šesti knihách, celkem tedy zatím 30 knih, což vůbec není špatné. Na základě těchto knih pak byla vytvářena i manga, kterou si můžeme přečíst u nás, tedy alespoň první tři mangy z celé série. Ono těch mang vyšlo více, nemluvě o dalších speciálních edicích.

Aby to bylo ještě zajímavější, tak Erin Hunter ve skutečnosti není pseudonym Victorie Holmes, ale hned několika autorů najednou. Victoria Holmes se většinou stará o zápletku a základní rozložení a směřování děje. Jsou zde pak další autoři, kteří napíší knihu. Když se tedy hovoří o Erin Hunter, tak je to ve skutečnosti tým a ne je jeden člověk. Tohle mě na celé sérii zaujalo možná víc než samotný komiks, který je takovým obyčejným příběhem o tom, jaké je to být kočkou. Je vidět, že se autoři do koček opravdu vžili.

Příběh se zaměřuje na jednoho kocoura, který celý život žil v lese jako divoká kočka, ale člověk tomu chtěl, aby byl les vykácen a kočky pochytány. Nakonec to dopadne ale tak, že jedině Šedopruh, vůdce celého klanu, je lapen a stává se kočkou v domácnosti. Je pro něj náročné si na novou roli zvyknout, o to těžší se to stává ve chvíli, kdy si uvědomuje, že jeho základní instinkty odumírají. Musí se postarat o to, aby nezakrněl. V tom mu má dopomoct kočka, s kterou se seznamuje. Jedna z mála ochočených, s nimiž se dá mluvit. Celý příběh pak vede k tomu, jestli spolu Šedopruh a Millie utečou anebo zůstanou mezi lidmi.

"Válečníci 1: Ztracený válečník" není nijak velkou knihou, a to jak příběhově, tak i počtem stránek. Přečtete ji za pár minut a nejspíš vám v hlavě moc neuvízne. Není to špatné, není to zle napsané, ale není to ani něco, co by byla nějak výrazně dobré. Graficky to má celkem spád, akce je tu rychlá, ale nemá to nijak závratné tempo. Hodně monologů vede sám kocour, což je dobré v tom, že se s tím charakterem sžijete. V konečném důsledku se toho ale moc nestane, a pokud nebudete mít všechny tři knihy, nebude to úplně ono. Pro mladší čtenáře to bude možná o něco zábavnější.

Ultimátní komiksový komplet 47: Doctor Strange - Přísaha (Doctor Strange: The Oath)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2015 jako padesátou šestou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Doctor Strange: Přísaha" ponese č. 47. Původně vyšlo jako čísla 1 až 5 minisérie "Doctor Strange: The Oath" v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii původně vyšlo v březnu 2014. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Brian K. Vaughan

Kresba: Marcos Martin

Doctor Strange není z těch postav, které bych si nějak zásadně oblíbil. Primárně je to i proto, že mi ten svět magie do toho superhrdinského nesedí. Dovedl bych si je představit odděleně, dva naprosto jiné světy, ale dohromady je to pro mě už moc velký guláš. Stejně jako je pro mě mišmašem to, že k moderním superhrdinům se připojují i mytologická božstva. Ale i tohle je marvelovský svět a já s tím moc neudělám. Ani to měnit nechci. Podle všeho, Thor je jednou z nejoblíbenějších postav, kterou v současnosti Marvel má k dispozici. Nemohou za to jen filmy, protože Thor už je postavou pěkně starou a dlouhodobě vycházející.

On i Doctor Strange je postavou celkem starou, protože ji vytvořili ještě Steve Ditko v 60. letech, ale není to postava, která by se dočkala nějaké dlouho vycházející série. Je to spíš jedna z těch postav, které se mihnou různými sériemi, sem tam má Doctor Strange nějakou minisérii a sem tam nějaký pokus o něco delšího, který většinou poměrně brzy skončí nezdarem, anebo přechodem k něčemu jinému. Je to patrné i na projektu "Ultimátní komiksový komplet", kdy tato kniha je první a jedinou, která se věnuje pouze Doctoru Strangeovi a nikomu jinému. Strange je většinou tím, kdo vystupuje ve velkých příbězích, sem tam zasáhne někomu do děje, když jde o magii, ale s těmi vlastními projekty je skromný.

Už jen proto, že není moc z čeho vybírat, jsem si nebyl jistý, jestli vůbec bude něco, co by mohlo čtenáře zaujmout, a tak jsem přistupoval k příběhu "Přísaha" s despektem. A to i přesto, že si ho vzal scenáristicky na starost Brian K. Vaughan. Ten mi v podstatě při každé příležitosti dokázal, že je dobrým scenáristou a že rozhodně má čím zaujmout a jak zabavit. Tentokrát ale šlo přece jenom o mainstream, navíc s postavou, která není tak moc oblíbená ani známá. O to více mě pak překvapilo, že tohle rozhodně není jen nějaké průměrné čtení, ale je to příběh, který vás svou stavbou dokáže chytnout hned od začátku.

Nebudu tvrdit, že "Přísaha" je výjimečný komiks, to zase ne, ale rozhodně je to jeden z těch, které přece jen trochu vynikají, minimálně tím, že je zde skutečně snaha o to něco vyprávět, něco měnit a nějak s těmi postavami zamávat. Příběh se zaměřuje na Strange, který má pořádný problém. Kromě toho, že je postřelený, což je prvek, který vás hned na začátku zaujme, ale hodně rychle si uvědomíte, že je podružný, má totiž namále. Jeho věrný sluha Wong se chystá zemřít. Ne, že by to sám zamýšlel, ale nádor na mozku je zlo, které ani Strange nedokáže odstranit. Sice býval chirurgem, ale ty časy jsou dávno pryč a jeho ruce se pořád třesou.

Právě lékařská minulost a magická současnost jsou prvky, které se v tomto příběhu střetávají a prezentují nám tak Strange jako hrdinu, kterým byl i v době svého vzniku. Brian K. Vaughan a Marcos Martin nám tak dělají naprosto skvělou službu, protože oni vyprávějí i příběh okolo toho, jak se ze skvělého arogantního doktora stal neméně arogantní nejvyšší mág. Postava se nám tak představuje kompletně, a tak i pro neznalého čtenáře je to něco, co velmi snadno stráví. Navíc ten příběh je skutečně dobrý - má detektivní prvky, je to akční a navíc toho kouzlení tu zase tolik není, takže to ani moc neirituje. Finální rozuzlení možná není až tak překvapivé, stejně jako nutnost nějakého happy endu, ale Vaughan to aspoň dělá tak, že z posledního panelu nebudete mít nutně vyrážku.

Brian K. Vaughan

Když jsem otevřel knihu a uviděl kresbu Marcose Martina, říkal jsem si, že tohle nebude ono, že ty postavy budou moc zjednodušené a přitom křečovité, bude to málo detailní. Ale jsem rád, že jsem se mýlil. Marcos se ani trochu nebál vstoupit do reálného světa, stejně jako se nebál vstoupit do světa magického a jeho kresba funguje v obou případech, a to jak ve chvíli, kdy si hraje s čistou linkou, tak i ve chvíli, kdy používá šrafuru. Jeho postavy jsou skvěle rozeznatelné, ale co víc, mají nádech původních komiksů ze 60. let, což ve spojení s moderním a rychlým scénářem zajišťuje krásný výsledek.

Marcos Martin

V roce 2013 se režisér Tomáš Krejčí, kameraman David Ployhar a scénáristé David Šenk a držitel Českého lva Robert Geisler rozhodli zahájit vývoj konceptu, jak z českého kultovního komiksu vytvořit hranou filmovou adaptaci. Během roku vznikly již 4 verze scénáře a ještě další dvě by rádi tvůrci vytvořili, než se přikročí k samotné realizaci celého filmu.

Tvůrčí tým také zrealizoval předtáčku, která obsahuje dvě půlminutové scény z filmu a má sloužit jako test, který má ukázat, jak by komiksové zpracování mělo vypadat. Tvůrci aktuálně vedou kampaň na HitHit.cz aby získali prostředky na honoráře scénáristů na dokončení tvorby scénáře a na honoráře výtvarníků, kteří by natočenou ukázku dovedli do konečné podoby, která by všechny fanoušky měla potěšit a také napomoci k dofinancování celého filmu.

Tomáš Krejčí dodává "Já sám jsem na kruanovských komiksech vyrostl, a tak cítím o to větší odpovědnost ohledně realizace filmu, protože dobře vím, jak by mě jako fanouška špatná adaptace naštvala." V obsazení filmu zatím figurují mimo jiné Filip Cíl, Bára Bálková, Václav Jiráček, Denisa Pfauserová, Petra Žďárská, Jan Holík, Roman Říčař nebo Marie Doležalová. Poslední jmenovaná říká: "Vždycky jsem hrozně záviděla Cate Blanchettové, jakým zajímavým způsobem točila "Pána Prstenů". Údajně koukala na pingpongový míček a všude kolem ní bylo zelené plátno. My sice u Kruana ještě nemáme jasno, jak přesně se bude výtvarná složka realizovat, ale slibuju si něco podobného. Spoustu toho budeme muset uhrát výrazem, a svět kolem nás ožije až dodatečně. To bude vzrůšo!"

Tak, tohle jsou záměry a já doufám, že film se skutečně bude realizovat, a to i přesto, že Tomáš Krejčí v poslední době rozhodně nemá na růžích ustláno, ať už vlastní vinou nebo vinou někoho jiného. Jeho projekty "Poslední z Aporveru" a "Válka s mloky" nejsou ani zdaleka dokončeny a navíc se nad filmem "Poslední z Aporveru" vznáší i další problémy. Více si můžete přečíst v tomto článku, kde se Tomáš vyjadřuje i ke Kruanovi.

Hlavně je třeba si uvědomit, že sbírka není určena k tomu, aby se jí zafinancoval celý film. To za ty peníze prostě ani není možné. Na HitHit.cz se vybírá částka 170 000 Kč a je primárně určena na to, aby se vůbec mohlo začít natáčet - vytvoří se tedy scénáře a další základní materiály. Pokud se ale podíváte na jednotlivé odměny, které u crowdfundingové kampaně jsou, rozhodně tam najdete něco, co by vás mohlo zaujmout - setkání s Vlastislavem Tomanem by určitě stálo za to. Už jen kvůli němu a jeho úžasnému odkazu - a také tomu, že se na projektu sám podílí - doufám, že všechno dobře dopadne a film skutečně vznikne.

A pokud ještě neznáte komiks, tady jsou recenze na jednotlivé Kruanovy příběhy:

Na závěr jen shrnutí: Kampaň k filmu "Kruanova dobrodružství" můžete podpořit na těchto stránkách a je čistě na vás, jak velkou částkou budete chtít pomoct.

Kategorie: Stvůry 1 (Category: Freaks 1)

Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako "Category: Freaks 1" v roce 2003. České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 119 Kč.

Scénář: Gokurakuin Sakurako

Kresba: Gokurakuin Sakurako

Když jsem se na tuhle mangu dostal, byl jsem docela zvědavý, co mi přinese. Nic jsem o ní pořádně nevěděl, což je v mém případě skoro nutnost, protože o to víc si pak čtení užívám. Tedy v případě, pokud se jedná o něco, co je zajímavé a z čeho se nakonec vyklube skutečně něco, co stojí za to číst. Jestli stojí za to číst mangu "Kategorie: Stvůry", to si až tak úplně jistý nejsem a myslím, že většina čtenářů, kteří se do ní pustí, bude zklamaných. Není to ani tím, že by zde nebyly dobré a zajímavé prvky, ale je to jednoduše tím, že forma se tady nesetkala s až tak velkým úspěchem.

Příběh se točí kolem malé skupiny Nanamiho paranormální vyšetřovací agentury (Nanami Paranormal Investigation agency). Jedná se o skupinku, která je koncentrována kolem toho pohledného bělovlasého mladíka na obálce. Tím je Asagi Nanami, který kolem sebe má ještě tři další... existence. Nejsou to totiž úplně normální lidé, tedy až na Naokiho. Ten je člověkem. Tokiko je malá, pořádně hustá holka, jež má jednu superschopnost, díky které je skutečně roztomilá. A pak je taky schopná se proměnit v králíčka. No a nakonec nechybí Mahime Yoshino alias Yahiro, což je jedna a tatáž osoba, jen má dvě různá alter ega.

Tenhle tým celkem zajímavých charakterů není na světě proto, aby vytvořil panoptikum podivínů, i když i to se jim daří, ale jsou tu proto, aby svět zbavili stvůr, původně "freaks". Stvůra je entita, která je schopná se živit na emocích a tužbách lidí a tím zabíjet, znásilňovat a podobně. Nejedná se tak o normálního vraha, ale něco nadpřirozeného, co je potřeba odstranit specifickými způsoby. Právě proto tu je Asagi a jeho společníci, kteří tohle zvládnou. Díky svým schopnostem najdou stvůru a většinou se jí zbaví, aby už nikdy nic neprovedla. To, jak se jí zbaví, je celkem vtipné. Jenže...

Jak jsem říkal, v tomhle případě je velkým problémem forma. "Kategorie: Stvůry" je komiks koncipovaný tak, že každá kapitola, respektive každý akt (v první knize jsou celkem čtyři), je vlastně uzavřenou povídkou. To znamená, že se děj musí v každém příběhu za každou cenu skončit. Většina příběhů je pak vedena tak, že startuje celkem zdlouhavé uvedení do děje, a pak jen rychlá smršť, kdy je všechno vyřešeno někdy tak, že máte celkem problém pochopit, co se vlastně stalo a jak. Do toho je zde ještě snaha bavit, případně trochu povzbudit choutky mužských čtenářů. Díky tomu, že je potřeba nasoukat jednotlivé příběhy do malého počtu stránek, na což autorka nejspíš není připravená, dochází k tomu, že příběh uteče dřív, než by se něco opravdu stalo a vy nemáte ani čas se s postavami sžít.

Gokurakuin Sakurako je pseudonym autorky, která se jmenuje Ashika Sakura. Sakurako vytvořila svět, který by měl celkem ambice k tomu, aby zaujal, ale v krátkých povídkách není schopna rozvíjet mytologii, stejně jako není schopna rozvinout ani jednotlivé příběhy. Ty jsou spíš jen trailery, které řeknou až moc. Děj je jak z rychlíku a někdy jsem měl problém si vlastně ujasnit, na koho se dívám. Sakurako je málo popisná, na což nejsem u mangy zvyklý. Navíc tady by byl popis celkem k užitku, protože jinak ten svět postrádá smysl a člověk není schopný se do něj pořádně dostat a užít si ho. Nevím, jak je na tom druhý díl, ale po tomhle prvním se ho docela bojím.

Kasta metabaronů (La Caste des Méta-Barons)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě, v pevné vazbě a v limitované edici (150 kusů) v roce 2014. Původně vycházelo jako 8 sešitů série "La Caste des Méta-Barons" v letech 1992 až 2004. České vydání má 552 stran a prodává se v plné ceně za 999 Kč (brožovaná), 1 599 Kč (vázaná) a 2 299 Kč (limitovaná edice).
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur (brožovaná).
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur (vázaná).

Scénář: Alejandro Jodorowsky

Kresba: Juan Giménez

Když v roce 2003 nakladatelství Egmont ČR vydalo první díl série s názvem "Kasta Meta-baronů 1: Praděd Oton", nebyla to rozhodně až taková událost jako to, že v roce 2014 vyšlo kompletní vydání všech osmi dílů. Egmont ČR pohořel na tom, že vydal něco, co je evropské a co se před těmi více jak deseti lety asi tolik nenosilo. Obecně evropské série tolik neuspěly. "Kasta Meta-baronů" nepokračovala a vyšel jen ten jeden díl. Po jedenácti letech se tedy všichni, kdo ještě nečetli komiks v originále, dočkali pokračování a mohli si užít zbytek toho, co Jodorowsky s Giménezem přivedli na svět. Rozhodně je to něco, co vám vyrazí dech a co vám ukáže, že sci-fi ságy stále ještě žijí a fungují.

"Kasta metabaronů" původně vyšla v celkem osmi docela obsáhlých sešitech, které dohromady dají více jak 500 stran, které si můžete v českém vydání přečíst najednou. Je to pořádná kniha a je docela těžká, ale přece jen není vydána v původním evropském formátu a je trochu menší, což je dáno hlavně tím, že je zachován formát, který nakladatelství Crew pro svou edici "Mistrovská díla evropského komiksu" zvolilo. Je jasné, že muselo dojít ke zmenšení panelů, ale osobně jsem neměl pocit, že by to vedlo k výraznému snížení zážitku. Giménezova kresba je natolik skvělá, že si ji užijete i v tomto případě. Když už jsem mluvil o původním vydávání, tak zde je seznam jednotlivých knih s tím, v jakých letech vycházely.

La Caste des Méta-Barons: Othon le trisaïeul (1992)
La Caste des Méta-Barons: Honorata la trisaïeule (1993)
La Caste des Méta-Barons: Agnar le bisaïeul (1995)
La Caste des Méta-Barons: Oda la trisaïeul (1997)
La Caste des Méta-Barons: Tête d'Acier l'Aïeul (1998)
La Caste des Méta-Barons: Doña Vicenta Gabriela de Rhoka l'aïeule (1999)
La Caste des Méta-Barons: Aghora le père-mère (2002)
La Caste des Méta-Barons: Sans-Nom le dernier Méta-Baron (2004)

Byla to tedy celkem dlouhá cesta, která vlastně ani dnes pořádně neskončila. Jodorowsky je specifickým autorem, který vytváří neskutečně velký vesmír, jenž je rozsáhlý, co se prostoru týká, ale také rozsáhlý příběhy. Pokud jste již četli komiks "Incal", snadno si vzpomenete, že některé postavy velmi dobře znáte. Hlavně pak bezejmenného metabarona, toho, který je posledním z rodu. Jodorowsky vytváří komiksy, které na sebe nějakým způsobem navazují, komiksy, kde se objevují známé postavy, známá místa, komiksy, kde se jednotlivé příběhy prolínají, což je patrné i v bonusovém materiálu ke komiksu "Kasta metabaronů". Dočtete se dost o tom, co Jodorowsky s celým vesmírem zamýšlí, respektive jak ho propojuje.

Jedním z velkých inspiračních zdrojů, které Jodorowsky využívá, je "Duna" Franka Herberta. Jodo měl točit film na základě tohoto skvělého románu, ale k jeho realizaci bohužel nedošlo. Úsilí, které do příprav vložil, se však rozhodně vyplatilo, protože na tom úsilí začal stavět svůj komiksový svět, nebo vlastně vesmír, který u nás počíná "Incalem" a zatím končí "Kastou metabaronů". Vliv "Duny" je strašně moc viděn, a to v tom, jak je vesmír hierarchicky řízen, jak je zde důležitý jeden prvek, který se vyskytuje jen na jedné planetě, ale pravda v "Kastě metabaronů" nehraje až tak důležitou roli. Ale podobnost se najde i v dalších bodech. V podstatě okopírováním mi přišel řád Šabda-oúd, který je jinak nazvaným řádem Bene Gesserit. Jejich cíl byl stejný - geneticky vyšlechtit tvora, který ovládne vesmír.

Jodorowsky si i díky Giménezovi udržuje punc originality, a to hlavně v tom smyslu, že ten vesmír je skutečně krásně vykreslený, a to jak barvami, tak i Jodorowského scénářem. Ten příběh je natolik komplikovaný, natolik zabíhá do různých období a věků, že prostě budete žasnout nad tím, co se děje. Jodorowsky se nenechá nijak omezovat a na stránkách před čtenářem defilují různí lidé, různí mimozemšťané, různá zvířata, a to všechno v naprosto úchvatné kresbě Juana Giméneze, která je nesmírně realistická a také pompézní. Některé jeho panely jsou skutečně krásnou oslavou fikce. Stejně tak dokáže být vedle reálné kresby i surrealistický a nebojí se panelů, které mají spíše psychologickou než fyzickou podstatu. Těžko kreslíři něco vytknout, snad jen to, že ke konci jsem měl pocit, že kresba už není tak krásně detailní, tak precizní. Nikdy ale nejde pod nadstandardní úroveň, kterou si budete v knihovně hýčkat.

Ke scénáři bych však nějakou tu výhradu měl. Jsou zde některé naprosto skvělé scény, které vám vyrazí dech, jsou nejen skvěle nakreslené, ale především jsou výborně napsané. Násilí je zde prezentováno jako součást životního stylu, v některých případech se jedná o násilí skutečně bezuzdné, ale není to samoúčelné, je to smysluplné pro příběh a pro definování toho, kdo jsou vlastně metabaroni. Jejich rod je načrtnut skutečně komplexně. Jenže v některých chvílích jsem měl pocit, že Jodo vrší nápady na sebe bez ladu a sklad, a když už neví, tak prostě něco vytáhne z minulosti. Ale tak jsou zde následky, což je dobře, to mám rád. Místy jsem se ale neubránil tomu, že čtu cosi, co má hodně společného se sci-fi 60. let, prostě více space opera než komplikované, metafyzické a filosofické sci-fi. Ten dojem potvrzují i postavy dvou robotů, kteří vlastně celý příběh vyprávějí, respektive Tonto vypráví a Lothar poslouchá, takže to malinko připomíná "Star Wars". Ale tady Jodorowsky ukazuje svoje mistrovství a to, jak je příběh promyšlený a jak má většina prvků své pevné místo a význam pro celkový děj.

"Kasta metabaronů" je pravděpodobně největší projekt, který u nás takhle najednou vyšel. Jsem rád, že se nakladatelství Crew do projektu pustilo a že uspělo. "Kasta metabaronů" se velmi dobře prodává, za což jsem nesmírně rád. Třeba přijdou ještě další Jodorowského díla, která nám pomohou ještě více proniknout do světa "Incalu". "Kasta Metabaronů" je pro mě osobně ještě lepší než samotný "Incal", a to hlavně proto, že ten příběh je nádherně epický a já jsem měl podobné pocity, jako když jsem se začetl do "Duny", tenkrát před snad již 15 lety. Tohle je vesmír, který stojí za to poznávat a objevovat, protože příběhy, které se v něm odehrávají, jsou všechno, jenom ne nudné a špatné.

Komiks "Kasta metabaronů" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

#836: Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha - 60 %

#837: Jestli máte čas, zkuste se vydat na PragoFFEst (29. 1.-1. 2. 2015)

#838: Barma - 90 %

#839: Útok titánů 2 - 75 %

#840: Vynálezce Alva - 60 %

#841: Ultimátní komiksový komplet 57: Tajná invaze - 55 %

#842: Vetřelci Omnibus 2 - 45 %

#843: Gantz 6 - 95 %

#844: Vincent - 85 %

#845: Edice Na přání ani trochu nezahálí - Comics Centrum vydá i třetí Ú.P.V.O.

#846: Živí mrtví 12: Život mezi nimi - 75 %

#847: Zombíci... První hryznutí! - 70 %

#848: Češi 1992: Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát - 75 %

#849: Kůstek 7: Koruna z rohů - 100 %

#850: Death Note: Zápisník smrti 10 - 65 %

#851: Válečníci 1: Ztracený válečník - 50 %

#852: Ultimátní komiksový komplet 47: Doctor Strange - Přísaha - 75 %

#853: Máte možnost podpořit zajímavý projekt: Film Kruanova dobrodružství

#854: Kategorie: Stvůry 1 - 40 %

#855: Kasta metabaronů - 90 %