#1216: Dechberoucí Zázrak 8: Přijíždí Černá sanitka! - 70 %

July 17, 2016, 6:47 pm

≪ Previous: #2115: Gunsmith Cats 3 - 70 %

Dechberoucí Zázrak 8: Přijíždí Černá sanitka!

Vydalo nakladatelství Czech News Center v roce 2016. Série "Dechberoucí Zázrak" je měsíčník. Vydání má 28 stran a prodává se na novinových stáncích za 49 Kč.

Scénář: Petr Macek

Kresba: Petr Kopl

Ze série "Dechberoucí Zázrak" se tak trochu stává zajímavý průřez různými českými legendami, a to v podstatě bez ohledu na období, kde vznikly, jak moc jsou staré a o čem pojednávají. V každém díle se objevuje něco nového, co vás dovede strhnout, něco nového, co se dovíme o českých luzích a hájích. Po Bílé paní, Golemovi, ale třeba i Faustovi se objevuje legenda poměrně moderní, legenda, kterou je Černá sanitka. Tohle je látka, která už je přece jen pořádně hororová a jako hororová je zde také podána. A tohle musím ocenit. Pánové Petr Kopl a Petr Macek se nebáli a pustili se do mrazivé látky, kterou jsou únosy dětí, jejich mizení, ale také obchod s orgány.

O Černé sanitce jsem věděl jen to, že existuje. Když se ale objevila na scéně, alespoň v tomto komiksu, musím uznat, že to je legenda, která stojí za zmínku. Východisko pro příběh - vlastně takovou městskou legendu - o černé sanitce, je poměrně jednoduché, ale ony městské legendy více nepotřebují. Po městě jezdí sanitka, která unáší děti a mladé lidi. Jejím cílem jsou děti proto, aby se na černý trh dostaly čerstvé orgány, které se dobře prodají. Tohle je opravdu příběh, který dovede zamrazit, co je ale podstatné, to je skutečnost, že se podařilo legendu celkem logicky a funkčně zakomponovat do Zázrakova příběhu.

I když to na první pohled není jasné, tak Černá sanitka je spojena s Faustem, který se v dílu "Dechberoucí Zázrak 7: Návrat doktora Fausta" vrátil mezi živé. Jejich spojení je v podstatě jen na základě vztahu zákazník a poskytovatel služby, ale o to je zakomponování zajímavější a hlavně funkční. Příběh pokračuje v hororovém nádechu jako v předcházejícím díle a není to už jen nutně lehká superhrdinská zábava, už to je něco, co dovede poděsit, z čeho vám může příjemně běhat mráz po zádech. Ale v klidu, pořád je to přístupné a neděje se nic, co by mělo čtenáře skutečně rozhodit, i když je pravda, že obsah truhly je přece jen děsivý, nemluvě o tom, že Petr Kopl se ho nebál nakreslit. V tomhle ohledu je pro mě osmý díl správným krokem a jsem jen rád, že se série tímhle způsobem vyvíjí. Trochu se bojím, že to bude muset maličko vyměknout, ale pokud ne, nezbývá než se těšit na další díl, který má mimochodem skvělou obálku.

Můžete si o sérii myslet, co chcete, ale prostě se tvůrcům nemůže vzít, že se snaží, aby "Zázrak" dál čtenáře zajímal. Nesnaží se stagnovat, chtějí se zlepšovat. Kresbě by se dalo vytknout, že je místy opět taková rozkolísaná, ale na druhou stranu se mi líbí, jak Petr vzhledem k atmosféře dovede lehce měnit styl. Scénáři by se zase dalo vytknout, že toho strašně moc otevírá a moc neuzavře, ale to všechno se děje stále v rámci hlavního příběhu, který se rozvíjí. Všechno nové na něj má návaznost. Za mě je osmý díl zatím nejlepší, protože jsem rád, že se "Zázrak" posouvá kupředu, a to nejen dějem, ale i kvalitou zpracování. Snad jen kdyby měl Petr na kresbu ještě trochu více času.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Dechberoucí Zázrak 1: Magický počátek"
"Dechberoucí Zázrak 2: Golem Ničitel"
"Dechberoucí Zázrak 3: Bílá paní"
"Dechberoucí Zázrak 4: Zrození zla"
"Dechberoucí Zázrak 5: Smrt z rukou králů!"
"Dechberoucí Zázrak 6: Zrada v černé"
"Dechberoucí Zázrak 7: Návrat doktora Fausta"

↧

#1217: Sandman: Předehra - 80 %

July 18, 2016, 11:00 pm

≫ Next: #1218: Sugar: Můj kočičí život - 75 %

≪ Previous: #1216: Dechberoucí Zázrak 8: Přijíždí Černá sanitka! - 70 %

Sandman: Předehra (Sandman: Overture)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2016. Komiks původně vyšel jako sešity 1 až 6 misérie "Sandman: Overture" v letech 2013 až 2015. Komiks souborně vyšel jako "Sandman: Overture" v roce 2015. České vydání má 232 stran a prodává se v plné ceně za 799 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Neil Gaiman
Kresba: J. H. Williams III a Dave Stewart

Pokud jste třeba z těch, co už komiks četli a nechápete, proč mu dávám tak vysoké hodnocení, musím uznat, že to je jeden z mála komiksů, kde nehodnotím příběh, na nějž se většinou zaměřuji, ale vysoké hodnocení je dáno kresbou J. H. Williamse III, ale také barvami Dava Stewarta a samozřejmě letteringem Todda Kleina. Tentokrát není Sandman o Gaimanovi, ale je to o ostatních tvůrcích, kteří tenhle podivně metafyzický příběh, jež má vysvětlit některé prvky celé série, spoluvytvářeli s Gaimanem, který to hlavní o sérii již řekl, teď už jen pověděl to, co měl ještě na mysli a co mu v ní hlodalo dvacet pět let, jak je v knize několikrát zmíněno.

Příběh, jak název napovídá, se odehrává ještě před tím, než začala samotná série, kterou už máme na českém trh celou. Jedná se o knihu, která na sérii skutečně navazuje, respektive ji rozvíjí novými směry a ukazuje, jak vlastně všechno bylo. Neil Gaiman pracuje s původním Morfeem, ale využívá i nového Sna, aby byl příběh ještě o něco komplikovanější, ale aby nakonec dal smysl. Morfea pak zastihneme v době před jeho nucený uvězněním, což vlastně znamená i to, že se dozvíme, jak bylo možné, že k uvěznění Věčného skutečně došlo. Neil Gaiman dává příběhu nový smysl, dává mu nové významy, odhaluje nové pravdy, které mohou být šokující. Pokud se jimi chcete nechat ohromit, doporučuji si před čtením knihy ještě jednou přečíst celou sérii, a pak si ji přečíst ještě jednou po dočtení svazku "Sandman: Předehra". Váš zážitek bude o něco větší.

Přesto si nekupujte komiks kvůli Gaimanovi, kupte si ho proto, že chcete vidět, co J. H. Williams III dovedl nakreslit a namalovat. Každá kapitola je naprosto úchvatná, najdete zde stránky, které vám vyrazí dech, ale ono to není jen pár stránek, ono jich bude spíš několik desítek, nemluvě o tom, že jsou používány různé styly, a to podle toho, kde se příběh odehrává a jaké postavy vystupují, Do toho jako bonus ještě přichází dvojice čtyřstránek, které vám dávají ještě o něco zajímavější zážitek ze čtení. Tohle není nástroj, který je v komiksu nějak často používán, stejně jako potřeba otáčet knihu, protože text se tak zvláštně kroutí. A otočte knihu, nečtěte vzhůru nohama, protože váš zážitek ze čtení knihy se přece jen ještě o něco umocní. A to pořád vlastně mluvím spíše o technické stránce, o letteringu, o struktuře. Samotné panely - a někdy se ani o panelech nedá mluvit - si musíte užít sami.

Když otevřete knihu "Sandman: Předehra", je to, jako kdybyste vstoupili do galerie umění. Do nádherné galerie, kdy si po nějaké době uvědomíte, že jednotlivé obrazy nejen, že jsou úchvatné, ale ještě ke všemu vyprávějí příběh. J. H. Williams III se skutečně překonává a z Gaimanova celkem obyčejného příběhu vytváří něco, co je naprosto jedinečné a unikátní. Tohle je komiks, ke kterému se budete chtít vrátit. Nejen proto, abyste pochopili, jaký má dopad na sérii "Sandman", ale proto, abyste si znovu a znovu užili jednotlivé kresby, jednotlivé úchvatné nápady, prostě všechno, co stránky obsahují. Těch nápadů je skutečně přehršel a vzhledem k tomu, že vás nechají tvůrci nahlédnout do svých kuchyní, ponoříte se do komiksu ještě hlouběji a skutečně oceníte umělce, kteří na něm pracovali. Z hlediska kvality je pak třeba vyzdvihnout i české vydání, kdy lettereři a grafici odvedli skutečně skvělou práci.

Komiks "Sandman: Předehra" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Sandman 1: Preludia a nokturna"
"Sandman 2: Domeček pro panenky"
"Sandman 3: Krajina snů"
"Sandman 4: Údobí mlh"
"Sandman 5: Hra o tebe"
"Sandman 6: Báje a odlesky 1"
"Sandman 6: Báje a odlesky 2"
"Sandman 7: Krátké životy"
"Sandman 8: Konec světů"
"Sandman: Lovci snů"

↧

#1218: Sugar: Můj kočičí život - 75 %

July 19, 2016, 11:08 pm

≫ Next: #1219: RETRO: Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě - 50 %

≪ Previous: #1217: Sandman: Předehra - 80 %

Sugar: Můj kočičí život

Vydalo nakladatelství Meander v pevné vazbě v roce 2016. V belgickém originále vyšlo v roce 2014. Vydání má 80 stran a prodává se v plné ceně za 338 Kč.

Knihu můžete zakoupit se slevou na stránkách nakladatelství Meander.

Scénář: Serge Baeken

Kresba: Serge Baeken

Nakladatelství Meander tak trochu v tichosti přišlo s další komiksovou knihou, která je velkého formátu, a to i přesto, že okénka, která jsou uvnitř, jsou poměrně malá. Na jednu A4 se vždy vejde 24 panelů, které jsou v pravidelné mřížce 4x6. Tohle je zachováno po celou délku komiksu a ukazuje se, že je takovým způsobem možné vytvořit komiks, který bude obsahovat minimum slov, bude obsahovat relativně málo čar, ale přesto je to komiks, který je svým způsobem novátorský a objevný, protože ukazuje, jaké jsou možnosti černobílé kresby a především pak perspektivy v rámci zvoleného rozložení panelů.

Serge Baeken je komiksový tvůrce a ilustrátor na volné noze, který si prošel i nezávislým obdobím, kdy vydával vlastní časopis. Kromě toho si pak vytvořil i mírně autobiografický komiks, který právě můžete držet v rukou. Ano, komiks "Sugar: Můj kočičí život" je komiksem o kočce, ale přece jen je to kočka, která zasáhla do života samotného autora. Rozhodl se tedy, že bude vyprávět příběh o své kočce, kde bude tak trochu akcentovat i svůj život, ale primárně se skutečně zaměří na to, jak si žije jedna taková kočka. To ale neznamená, že by komiks "Sugar" byl něco nudného, nezajímavého, nebo něco, co se snaží za každou cenu vykreslovat zvířátka jako roztomilá, krásná, lepší než lidi.

Serge udělal to, že vzal kočičí postavy a dal je do hlavní úlohy. Jsou zde lidé, ale na kočky je zaměřeno. Hlavní postavy jsou tak celkem jasně definovány. Kolem nich se všechno točí. Sledujeme zásadní události v jejich životech. Vzhledem k tomu, že to jsou kočky autora a jeho rodiny, sledujeme, co se s nimi stalo, což je prezentováno v celkem emotivních scénách, které ale nejsou nijak srdceryvné, naopak z nich máte pocit, že jsou přirozenou součástí života, že k nim prostě dochází a nedá se s tím nic dělat. Někdy zvíře umře, stejně jako se to musí stát člověku. Někdy jsou ty okolnosti nečekané, podivné, někdy je to stářím.

Tolik k příběhu, který je prostě příjemně lidský, nebo spíše kočičí. Mimochodem k dokonalosti je to dotvořeno ještě závěrečnou pohádkou, která je taková smutně krásná, že budete knihu zavírat s příjemnou - doufám, že příjemnou - nostalgií. Jenže pak je tu ještě aspekt výtvarný, aspekt perspektivy. Serge Baeken dovede na malém prostoru vyprávět příběh beze slov, ale ten navíc dovede ozvláštnit i tím, co jednotlivé panely zobrazují. Každou stránku je možné číst panel po panelu, ale někdy je třeba se podívat na celou stránku, případně na větší celky, aby vám neunikly některé zásadní souvislosti. Například hned druhá stránka, kde kočka poprvé jede autem, je vizuálně zajímavá a prostě ji není možné číst klasicky, je nutné se na ni dívat různými pohledy. Někdy například pomůže číst spíše svisle.

Serge Baeken

S komiksem "Sugar: Můj kočičí život" přišel na český trh další zajímavý a osobitý autor, jehož dílo, alespoň z pohledu perspektivy, by se dalo srovnat s komiksem "autobus", kdy i v jeho případě dochází k narušování klasické perspektivy a komiksy není možné číst pouze tak, jak jsme zvyklí. Je potřeba se do nich více ponořit, je potřeba se jimi nechat unést, přijmout jejich hru, přijmout hru autora. Pokud se vám to povede, tak rozhodně nedostáváte jenom nějaký grafický experiment, ale především knihu, která má co říct a která ve vás dovede vzbudit emoce. "Sugar: Můj kočičí život" je komiks, kterým nakladatelství Meander rozhodně nešláplo vedle, jen doufám, že se dostane k co nejvíce lidem.

↧

#1219: RETRO: Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě - 50 %

July 20, 2016, 10:35 pm

≫ Next: #1220: Dragonero - 65 %

≪ Previous: #1218: Sugar: Můj kočičí život - 75 %

Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě

Vydala Česká státní pojišťovna v sešívané vazbě v roce 1989. Vydání má 16 stran.

Scénář: Luboš Grunt
Kresba: Luboš Grunt

To jsem si takhle jednou dělal pořádek v knihách a čirou náhodou jsem narazil na komiks, ke kterému bych se dnes rád vrátil. Jedná se o komiks "Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě", který je součástí delší řady příběhů, jež se vinou českým komiksem již od 70. let minulého století. Zní to, že je to dávno, ale ono už je to opravdu 40 let, co se tihle hrdinové v nějaké podobě objevili v komiksu. A jejich původním autorem, alespoň jak jsem mohl dohledat, byl Jaroslav Němeček, tvůrce "Čtyřlístku". Jak se můžete přesvědčit na následujícím obrázku, měli tenkrát trochu jinou podobu.

Dvojice se objevila v celkem čtyřech příbězích Jaroslava Němečka, a to jako jednostránková součást všité přílohy časopisu "ABC". Tato příloha byla dotována Českou státní pojišťovnou. A právě tato pojišťovna pak vydávala i další knihy, respektive brožury s těmito hrdiny. Takovou zajímavostí je pak kniha "Lapka a Ťapka" z roku 1980. Tyto příběhy kreslila Edita Plicková, jednalo se o osmdesátistránkovou publikaci, kterou opět vydávala Česká státní pojišťovna, ale její zajímavostí je skutečnost, že se nám hrdinové proměnili nejen designově, ale také rasou. Z jednoho z nich se stala kočka, jak prezentuje i následující obrázek.

V roce 1982 pak Česká státní pojišťovna vydala komiks "Jak Lapka s Ťapkou tábořili" (obálka níže) a já musím říct, že internet není dokonalý nástroj, protože se mi prostě nepodařilo zjistit, kdo byl autorem této knihy. Hrdinové jsou opět oba psi, ale to už se pomalu schyluje k tomu, aby dvojice dostala svou finální podobu, která se nakonec objevila i ve "Večerníčku". Na svědomí je opět má Česká státní pojišťovna a kresby vytvořil Luboš Grunt.

Luboš Grunt nakreslil celkem pět propagačních brožur pro Českou státní pojišťovnu, a to v letech 1984 až 1990. Každá brožura měla 16 stran. Konkrétně se jednalo o následující:

Dobrodružství Lapky a Ťapky (1984)
Dobrodružství Lapky a Ťapky na horách (1985)
Dobrodružství Lapky a Ťapky: Zlatokopové (1988)
Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě (1989)
Dobrodružství Lapky a Ťapky v oblacích (1990)

Vzhledem k tomu, že šlo o propagační brožury České státní pojišťovny, jejich smyslem bylo především upozornit děti, ale i starší čtenáře na to, že jsou zde různá nebezpečí, kterým by se měli vyvarovat. A jelikož já jsem doma objevil pouze sešit "Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě" - jiný jsem nejspíš ani nikdy neměl - tak je asi pochopitelné, na jaké nebezpečí se zaměřoval právě tento díl. Ano, lidé by si měli dávat pozor na to, jak se budou na vodě chovat. Lapka a Ťapka jsou postavy, které ukazují, jak správně sjíždět řeku, vlci jsou pak zase těmi, kdo ukazuje, jak to dopadne, když se pravidla nebudou dodržovat. V tomhle směru komiks plní svůj účel a je docela mravoučný.

V jiném ohledu už komiks tolik nefunguje. Příběhově nemá smysl v tom něco hledat, je to spíše jedna epizoda, která se snaží ukázat to, co se může na vodě stát. Díky velkým panelům se komiks velmi dobře čte, ale myslím si, že jeho potenciál by byl plně využit teprve ve chvíli, kdy by se jednalo o sérii delší, kde si děti vytvoří vztah k postavám a nebylo by nutné se tolik zabývat právě tou snahou nutně něco za každou cenu děti naučit. Takže nakonec průměr, ale myslím, že je v tom i trocha nostalgie, která na mě padla, když jsem komiks doma objevil.

↧

#1220: Dragonero - 65 %

July 21, 2016, 10:59 pm

≫ Next: #1221: Ultimátní komiksový komplet 106: Hulk - Srdce atomu - 50 %

≪ Previous: #1219: RETRO: Dobrodružství Lapky a Ťapky na vodě - 50 %

Dragonero (Dragonero)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2010. Komiks původně vychází jako "Dragonero" od roku 2007. České vydání má 296 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Luca Enoch a Stefano Vietti
Kresba: Giuseppe Matteoni

Co by ještě mohl přinést fantasy komiks nového? Tak jestli půjdete to komiksu "Dragonero" s touto otázkou, budete nutně zklamáni. Není správné se ptát, co by měl takový komiks přinést nového, ale je vhodné se ptát, jestli mě takový komiks bude bavit. Když jsem knihu, která už mi tu nějaký ten pátek ležela, konečně otevřel, neměl jsem žádná očekávání. Neměl jsem je ani po několika stránkách čtení. Tohle je na první pohled klasické fantasy. Představí se nějaký strašně rozsáhlý svět, kde je spousta ras, které mají nějaké vztahy, do toho temná mytologie. Již od začátku je vám jasné, že vás čeká výprava, která bude mít nějaké vyvrcholení.

V tomhle směru je komiks "Dragonero" naprosto fádní a nepřináší nic nového. Jenže hraje s kartami, které jsou prostě zábavné. A o tohle šlo při jeho vytváření především. Čtenář, který bude komiks číst, ať už na pokračování, anebo v sebraných vydáních, by se měl bavit. A to se dle mého podařilo, protože jsou zde postavy, s kterými chcete celý ten fantasy quest procházet a chcete s nimi zjistit, jak jejich cesta, alespoň ta, která nám je předložena, dopadla. Série vychází od roku 2007 a už čítá celkem 28 alb, což je přece jen pořádná sbírka. K nám se dostává tenhle jeden uzavřený příběh, který ukazuje, že v Itálii vznikají zajímavé věci, jež jsou sice mainstreamové, ale v tomto případě nikoli špatné.

První kapitoly slouží k tomu, abychom se seznámili s klasickou fantasy cháskou, která se má vydat na onen quest. Je to čaroděj Alben, technokratka Myrva, její bratr, drakobijec Ian, jeho společník zlobr Gmor a také Albenova nová ochránkyně, jeptiška Ecuba. Tihle mají společně celkem jednoduchý úkol. Zjistit, kdo stojí za tím, že v dračí zemi se řítí všechny obelisky vzniklé z dračí krve, obelisky, které měly uchovat démony navždy uvězněné. Děj se celkem hezky rozvíjí, jsou zde odbočky, skupina se rozděluje, aby se nakonec spojila ke společnému dílu a ve vrcholu celé knihy porazila velké zlo. Tady nastává trochu menší problém.

Cesta je něco, co tvůrcům rozhodně jde. Jednotlivé epizody jsou zábavné, akční a vy čekáte, že se spojí v něco, co je tím cílem, kam vás měl příběh zavést. Jenže jak dojde na rozuzlení, máte skoro pocit, že Enoch a Vietti si se scénářem pořádně nevěděli rady a neměli jasno v tom, jak příběh vést tak, abyste skutečně cítili nějakou gradaci a nespokojili se s tím, že se najednou všechno vyřeší na dvou třech panelech. Jenže přesně tohle se stalo. Najednou je konec a vy nemáte pocit, že tohle bylo to velké finále, které jste očekávali. Je to až příliš rychlé. Není to navíc jen problém finále celé knihy, ale i dílčích částí.

Co mě ovšem bavilo a za co jsem rád, to je černobílá kresba, která mi k těmhle fantasy prostě sedí. Snad je to vliv "Kůstka", ale "Dragonero" mi v Matteoniho kresbě prostě sedlo a barvy by mi přišly skoro navíc. Takže jsem si užíval ty tenké linky, ty klasicky drsné postavy a ten marketingový kalkul, kdy ani tak nejde o to vymyslet něco originálního, ale prostě vytvořit něco, co bude čtenáře bavit. A to se povedlo. Nečekejte originální svět, nečekejte inovativní přístup k fantasy žánru, ale spokojte se s tím, že budete číst něco, co je čistá zábava, bez nějakých velkých nároků na přemýšlení. V tomhle případě mi to naprosto stačilo a jsem spokojený.

Komiks "Dragonero" zakoupíte na stránkách knihkupectví Arkham.

↧

#1221: Ultimátní komiksový komplet 106: Hulk - Srdce atomu - 50 %

July 24, 2016, 8:50 pm

≫ Next: #1222: Cesta meče 1: Zbytky dětství - 80 %

≪ Previous: #1220: Dragonero - 65 %

Ultimátní komiksový komplet 106: Hulk - Srdce atomu (Hulk: Heart of the Atom)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2016 jako devadesátou třetí knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Hulk: Srdce atomu" ponese č. 106. Původně vyšlo jako čísla 140, 148, 156, 202, 203, 205 až 207 a 246 až 248 série "The Incredible Hulk" v nakladatelství Marvel. Kniha byla ve Velké Británii v rámci projektu vydána v červnu 2015. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Harlan Ellison, Roy Thomas, Archie Goodwin, Len Wein, Bill Mantlo a Peter Gillis
Kresba: Herb Trimpe a Sal Buscema

Máme tu příběh s Hulkem a hned v následujícím "Ultimátním komiksovém kompletu" se můžeme těšit na další. Hulka je tedy v posledním měsíci dost a já jsem rád, že jsem se k tomu konečně dostal, protože jsem zase trochu ve skluzu. Na komiksu "Ultimátní komiksový komplet 106: Hulk - Srdce atomu" je trochu zarážející jedna skutečnost, která je uvedena v úvodu článku: Původně vyšlo jako čísla 140, 148, 156, 202, 203, 205 až 207 a 246 až 248 série "The Incredible Hulk". Tohle je dost roztříštěný příběh a na první pohled se zdá, že nemohl mít nějakou pevnou konzistenci. A ono tomu skutečně tak je, protože jednotlivé příběhy nejsou ani tak spojeny dějovou linií, jako spíše jednou zásadní postavou. Kdo je tou postavou? Jmenuje se Jarella.

Kdo je Jarella? Jarella je královna mikrosvěta, atomového světa - odtud také název - který se, díky své velikosti, může nacházet v podstatě kdekoli. A jednoho dne se Hulk do tohoto světa dostane. Znáte Hulka? To je taková ta bestie, co je nakrknutá z toho, že ji všichni otravují. V době, kdy čísla této knihy vycházela, se skutečně jednalo hlavně o příběh, který se točil kolem toho, že Hulk chce mít jenom klid, ale všude, kde se objeví, je někdo, kdo ho chce napadnout, kdo ho chce zabít, anebo kdo se na něj prostě jenom křivě podívá. A přesně o tom je i jeho příběh s Jarellou, respektive o tom, že je zde z jeho situace možné východisko, i když vždy jen dočasné, z počátku nahodilé a místy hodně vykonstruované, i když konec příběhu se přece jen jeví v komiksu lehce nečekaným.

Hulk se dostane do Jarellina světa, kde musí bojovat s příšerami, čímž prokáže svou sílu. No a vzhledem k tomu, že jsou místní obyvatelé také zelení, dojde zde ke vzniku přátelství. Hulk může v atomovém světě žít klidně, navíc s Jarellou je začne pojit mnohem více než přátelství. I když je Hulk spojován hlavně s Betty Ross, tak v téhle fázi se jejich vztah už v podstatě rozpadl, a tak Hulk uvítal novou ženu ve svém životě, ženu, která ho milovala láskou podivně platonickou, ale to je spíš odkazem doby, tím, že se komiks bál zobrazovat něco víc. Ke změnám ale došlo, to je dobře. Komiksy jsou vlastně někdy až moc sexistické. Ale to mluvím jen o americkém superhrdinském mainstreamu. A navíc já proti tomu zase tolik nemám, spíš naopak. Ať si klidně kreslí i chlapy v dráždivých pózách.

Najít východisko pro svůj život, by bylo super. Hulk si to může i chvíli myslet, protože poprvé v Jarellině světě má i Bannerovu mysl a je schopen přemýšlet. Ale je tu jeden velký problém. Jarellin svět je skutečně velmi malý a Hulk je zvyklý na klasickou lidskou velikost. Dobře, hodně vysteroidovanou velikost, ale tak nějak pořád relativně normální pro náš svět. Nemůže dlouho zůstat v atomové velikosti. Vzhledem k tomu, že jednotlivé příběhy jsou spíše epizody, je skoro až překvapivé, s jakými záminkami dovedou tvůrci přijít proto, aby mohli našeho hrdinu zmenšit, anebo třeba Jarellu zvětšit, aby se pak podívala do našeho světa. Tohle všechno jako kdyby mělo nakonec nějaký cíl, i když si myslím, že to je spíš náhoda, že to celkem funguje a je zde finále, které vás zasáhne, finále, kde dovedete se zeleným obrem soucítit.

↧

#1222: Cesta meče 1: Zbytky dětství - 80 %

July 25, 2016, 10:57 pm

≫ Next: #1223: Batman: Země jedna - 60 %

≪ Previous: #1221: Ultimátní komiksový komplet 106: Hulk - Srdce atomu - 50 %

Cesta meče 1: Zbytky dětství (La voie du sabre 1: Les cendres de l'enfance)

Vydalo nakladatelství Zanir v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "La voie du sabre 1: Les cendres de l'enfance" v roce 2013. České vydání má 64 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.

Scénář: Mathieu Mariolle podle románu Thomase Daye

Kresba: Federico Ferniani, Mikaël Bourguoin a Yann Tisseron

Nakladatelství Zanir se prozatím zaměřovalo na manga komiksy, většinou takové, které jsou nezávislé nebo prezentovány jejich autory na internetu. Tentokrát ale nakladatelství sáhlo trochu jinam, a i když zde japonská tematika zůstala zachována, protože příběh se v Japonsku odehrává, tak se ve skutečnosti jedná o evropský komiks a ta evropská škola je na něm krásně vidět. Kresba je epická, krásně realistická, a to jak ve chvíli, kdy Ferniani vykresluje prostředí, tak i ve chvíli, kdy vykresluje postavy. Příběh má navíc ještě dva doprovodné kreslíře, kteří se postarali o změnu stylu, když jsou v rámci hlavního děje vyprávěny dvě legendy. Těmito kreslíři jsou Mikaël Bourguoin a Yann Tisseron.

Zanir se tedy rozhodl, že se pustí do něčeho trochu jiného, ale pomineme-li kresbu, i když ani to není tolik nutné, budete mít pocit, že tohle je skutečně komiks, který je nejblíže Japonsku ze všech komiksů, které má Zanir zatím ve svém portfoliu. Jedná se o klasické evropské album, které má 64 stran, ale bohužel je tu jeden problém. Není to ani to, že by byl komiks vydán v brožované vazbě - popravdě si myslím, že evropská alba by u nás měla být vydávána především v brožované vazbě, aby byla dostupnější - ale je to skutečnost, že pro české vydání došlo ke zmenšení formátu, a to je nesmírná škoda. Když se díváte na kresby, budete si říkat, že je chcete ve velkém formátu, na A4 anebo ještě lépe na formátu větším. Tohle je ale jediná výtka, kterou bych ke komiksu měl. Celkem zásadním, ale opravdu jsem toho více nenašel.

Díky této zmenšené variantě jsem nemohl jít na stoprocentní hodnocení, i když bych k němu nejspíš jinak neměl daleko. Pravda, určitý problém je i v tom, že v tom prvním sešitě se toho nakonec zase tolik neděje, ale čtenář toho stejně vidí tolik, že musí místy prostě žasnout. Jsme v Japonsku, údajně 17. století, ale vzhledem k tomu, že komiks je částečně fantastického žánru, není to časové určení až tak zásadní. Důležité je především proto, že to je období feudálního Japonska, období samurajů. A jeden takový zvláštní samuraj přichází do sídla jednoho z pánů, lorda Nakamury. Tím mužem je Mijamoto Musaši, samuraj, který vyzývá kohokoli, aby ho konečně porazil. Nikomu se to nepovede. A tak Mijamoto získává úkol přímo od lorda Nakamury - má si vzít do učení, na cestu meče, lordova syna Mikedžiho.

Právě Mikedži je vypravěčem celého příběhu, Mikedži je tím, kdo vstupuje na cestu meče a musí si uvědomit mnohé pravdy a mnohé skutečnosti, které by možná ani dvanáctiletý kluk vědět neměl. "Cesta meče 1: Zbytky dětství" je příběh o dospívání, příběh o zkoušce, o rodině a o tom, jak drsný může život být. Tohle ale zdaleka není všechno. Celý příběh se odehrává ve feudálním Japonsku, to je jedna věc. Druhá věc je skutečnost, že jsou zde úchvatné scenérie, které z reálných přecházejí až po fantaskní. A když dojde na mořské scény, je to skutečně nádhera a vy si to užijete, budete jen zírat a budete lapat po dechu. Nemluvě o tom, že k tomu je vymyšlena ještě skvělá mytologie, která vás sama o sobě dovede uchvátit.

Jedna z alternativních zahraničních obálek

Knihou "Cesta meče 1: Zbytky dětství" nakladatelství Zanir rozhodně nešláplo vedle, naopak rozšířilo svoje portfolio o velmi dobrý titul, který nám jen ukazuje, jak moc zajímavý evropský komiks je a že je strašná škoda, že se mu i další nakladatelství kromě Crew či Albatrosu nebo Egmontu (i když u posledních dvou je to hlavně dětský komiks) nevěnují více. "Cesta meče 1: Zbytky dětství" si tak rozhodně zaslouží pozornost, už jen proto, aby se nakladatelství více dařilo a příště mohlo vydat komiks v takovém formátu, který vás přímo nadchne a který vám nebude už ani trochu bránit v tom, abyste si jinak skvělý komiks naplno užili. Dobrý příběh se ale neztratí ani v menším formátu. A Mathieu Mariolle podle románu Thomase Daye napsal skvělý scénář, který vás strhne ještě více díky výtečné kresbě.

Komiks "Cesta meče 1: Zbytky dětství" můžete zakoupit na stránkách eshopu Zanir.

↧

#1223: Batman: Země jedna - 60 %

July 26, 2016, 11:11 pm

≫ Next: #1224: Sojčák - 65 %

≪ Previous: #1222: Cesta meče 1: Zbytky dětství - 80 %

Batman: Země jedna (Batman: Earth One)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2014. Původně vyšlo jako "Batman: Earth One" u nakladatelství DC Comics v roce 2012. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Geoff Johns

Kresba: Gary Frank

S knihou "Batman: Země jedna" mám bohužel automaticky problém. Je to jednoduše kniha o tom, co už někde někdo popisoval, co už někde bylo jiným způsobem vyprávěno. Já vím, že je to trend, ale podobně jako nedávno recenzovaný "Superman: Země jedna", je i tohle akorát jiný pohled na to, jak to vlastně mohlo být na začátku Batmanovy kariéry. Jsou zde všechny základní ingredience, které by tenhle příběh měl mít, což znamená, že tu je i mnoho prvků, které jsou s tímhle příběhem vyprávěny, ať už v nějaké původní verzi, v odvozeninách, anebo i ve verzi filmové. V konečném součtu se pak jedná třeba o příběh dobrý, ale ve skutečnosti to není příběh nový, ale prostě jenom recyklace.

V první scéně sledujeme jednu z prvních Batmanových akcí. Ještě to není nic moc, ještě to nemá všechno vychytané. Bum, přesouváme se do minulosti, do jednoho osudného večera, kdy si Martha Wayne vzala korále. Jsou zde pozměněné detaily, jako třeba když jste zvyklí na divadlo, tak v tomhle případě šli Waynovi do kina, ale jinak je základ stejný. Bruce Wayne jako ještě celkem malý kluk přišel o rodiče, aby pak po nějaké době spadnul do jeskyně, kde narazil na netopýry. Něco podobného jste mohli vidět i v nedávno uvedeném filmu "Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti". Tentokrát je zaměřeno na dvě linie, tedy na tuhle v minulosti a následně na tu, kdy se Bruce má stát Batmanem.

Oblek Batmana na sebe Bruce v tomhle případně vzal vlastně proto, aby se vypořádal se svou minulostí, aby konečně zjistil, co se stalo jeho rodičům, respektive kdo je vlastně zabil. Je na stopě, ale musí si postupně uvědomit, že tohle, co tu vzniká, co zakládá, je větší než on sám a že to není jen proto, aby se vypořádal se svou minulostí, ale aby z Gothamu udělal o něco lepší město, než jakým je a jakým by kdy bez něj mohl být. Batman je posedlost a sám Bruce tohle teprve musí zjistit. Geoff Johns k tomu napsal celkem dobrý scénář, který má podobu relativně moderního akčního thrilleru, kde jsou potlačeny nějaké fantastické prvky a jede se spíše na onu temnotu a také na emoce a vztahy.

Největší změnou proti tomu, co je dobře známo, je asi postava Alfreda, který získal novou podstatu, vlastně je i jinak navržený, je mladší a má více z toho, co Michael Caine ve filmové trilogii jen naznačoval. Tady máte skutečně ostříleného válečného veterána, který se teprve má vžít do role komorníka, kterým by se měl stát. Je to jiná postava, je drsnější, ale bohužel stejně nedostává tolik prostoru, kolik by mohla, a nepředvede se tolik, jak by čtenář chtěl. Ale finální scéna mezi ním a Brucem je povedená. Neredefinuje se zde pouze postava Alfreda, ale třeba i postava starosty Cobblepota. Jsou zde tedy jednoznačně prvky, které jsou zajímavé, a to právě proto, že je budete znát trochu jinak.

"Batman: Země jedna" je v konečném důsledku v podstatě jen tím, čím se tváří. Je to trochu jinak vyprávěný příběh Batmanova zrodu, což je prostě něco, co jste nejspíš již četli nebo viděli několikrát a pokaždé v jen trochu obměněném, ale jinak celkem stejném provedení. "Batman: Země jedna" není v tomhle ohledu až tak jiným dílem. Jsou zde prvky, které vás dovedou překvapit, je zde kresba, která je skvělá, ale celkově to prostě není něco ohromujícího, co by pro Temného rytíře mělo znamenat nějaký zásadní zlom. To ani nebylo záměrem. Oproti komiksu "Superman: Země jedna" dávám o 5 % navíc hlavně proto, že tohle je Batman a toho mám raději.

Komiks "Batman: Země jedna" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

↧

#1224: Sojčák - 65 %

July 27, 2016, 10:27 pm

≫ Next: #1225: Batman: Rok nula - Temné město - 70 %

≪ Previous: #1223: Batman: Země jedna - 60 %

Sojčák (Pikku Närhi)

Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Pikku Närhi" u nakladatelství Egmont v roce 2012. České vydání má 128 stran a prodává se v plné ceně za 298 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Lauri Ahonen a Jaako Ahonen

Kresba: Lauri Ahonen a Jaako Ahonen

Nakladatelství Argo přišlo se zajímavou novinkou, která se přece jen tak často nevidí. Její první zvláštností je skutečnost, že se jedná o finský komiks. Přece jen, kolik přeloženého finského komiksu na trhu máme? Nechci se v tomhle ohledu plést, když tak mě klidně opravte, ale pomineme-li nějaké představení finských autorů v různých magazínech, tak samostatnou knihu Finové na českém trhu a česky nemají. Jestli se ale pletu, dejte vědět, v tomhle ohledu si stoprocentně jistý nejsem, ale nic jiného kromě "Sojčáka" se mi najít nepodařilo.

Trochu zavádějící je informace na zadních deskách knihy. "Jak Disney potkal Kafku." Ti dva se potkat ve skutečnosti mohli, ale jen proto, že se jejich životy časově prolínají asi po dvacet let. Samozřejmě, že v případě knihy "Sojčák" je to tak trochu marketingový tah, který se nám snaží ukázat, že i kresba, kde jsou zvířátka, může být kresbou pro dospělé. To přirovnání k Disneymu bych ale viděl především v tom, že filmy studia Disney se vždy snaží vyprávět nějaký příběh, i když je ten příběh jednoduchý. A to dělá i dvojice Lauri a Jaako Ahonenovi. Vyprávějí příběh. A činí tak s láskou k animaci, protože na většině komiksu je vidět, že k animovanému filmu nemají daleko a nechávají raději vyprávět sekvence než text.

Tady se dostáváme k určitému aspektu komiksu, který by mohl některé odradit. Pokud komiksy jen čtete, tak tenhle budete mít přečtený skutečně rychle. Proto doporučuji komiksy skutečně jen nečíst, ale sledovat ilustrace, pozorovat to, co se na nich děje, protože třeba v případě komiksu "Sojčák" je to důležité, a to nejenom proto, že pokud budete číst, tak vám dílo rychle uteče, ale také proto, že kresba je tím, co vytváří v "Sojčákovi" onu temnou atmosféru, která by se klidně dala nazvat i hororovou, ač žánrově by komiks asi nejlépe seděl do ranku psychologického dramatu. A je to skutečně osobní psychologické drama o jednom sojčákovi. Toho kafkovského tam pak opravdu moc není...

Kresba je to, co dělá z komiksu "Sojčák" něco mimořádnějšího. Příběh je bohužel v konečném součtu celkem jednoduchý a na to, jak skvěle je místy laděna atmosféra a jak skvěle graduje, se nakonec čtenáři nedostává to, co by očekával, v co doufal. Není tady něco, co by mu skutečně dovedlo zamotat hlavu. Asi jsem myslel, že na konci najdu nějakou obrovskou pravdu, nějaké velké odhalení, ale děj se odebral směrem, který nakonec trochu narušil krásně hororovou atmosféru, a zůstal spíš jen u toho osobního šílenství, které je ale skvěle vyobrazeno na třech dvoustránkách, kde sledujeme proměnu dveří. Na první pohled nic geniálního, ale jakmile je to v souvislosti s předchozím dějem, přece jen to funguje dobře.

Bratři Jaako a Lauri Ahonenové

Nejlepší na komiksu je ale skutečně jeho kresba, která by, pokud by se jí dal trochu dětštější odstín, mohla fungovat jako kresba pro děti v nějakých dětských pořadech. Jenže Ahonenové se rozhodli, že právě tuhle na první pohled líbivou kresbu použijí pro vytvoření příběhu, který je spíše hororový a rozhodně není vhodný pro děti, protože i scéna s pavoukem, ač není nijak příšerná ve svém důsledku, je děsivá v tom, jak je krásně a nepříjemně nakreslena. "Sojčák" je zajímavou ukázkou trochu jiného komiksu, je to depresivní cesta a v tomhle směru jsou zvířecí, respektive ptačí postavičky jen umocněním tíživé atmosféry, která na vás dopadne.

Komiks "Sojčák" si můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

↧

#1225: Batman: Rok nula - Temné město - 70 %

July 28, 2016, 11:11 pm

≫ Next: #1126: Útok titánů 8 - 80 %

≪ Previous: #1224: Sojčák - 65 %

Batman: Rok nula - Temné město (Batman: Zero Year - Dark City)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě a v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako čísla 25 až 27 a 29 až 33 ve druhé řadě série "Batman" u nakladatelství DC Comics. Souborně v originále komiks vyšel jako "Batman: Zero Year - Dark City" poprvé v roce 2014 u DC Comics. České vydání má 256 stran a prodává se v plné ceně za 599 Kč (brožovaná vazba) a 799 Kč (pevná vazba).
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Scott Snyder

Kresba: Greg Capullo

Nemůžu si pomoct, ale tohle je pro mě z hlediska scenáristického zatím nejslabší Batman v podání Scotta Snydera, kterého jsem za většinu předchozích knih skutečně obdivoval. Dostali jsme se do stavu, kdy bylo potřeba vyprávět nějaké Batmanovi začátky, což se začalo v knize "Batman: Rok nula - Tajné město". Zde máme pokračování jednotlivých událostí, v kterých se ukázalo, že být Batmanem není skutečně jednoduché. Najdete zde nějaké prvky, které jsou trochu podobné s knihou "Batman: Země jedna", ale to jen proto, že se jedná o prvky, které jsou již pevnou součástí batmanovského kánonu. Alfred je ale zase rovnou komorníkem, který na mladého pána práskal, když ten se trochu ulejval. Což má také zásadní vliv na to, jak se Bruce Wayne k lidem staví a proč si od nich drží odstup. Od všech včetně samotného Alfreda.

Co je na komiksu nejlepší, to jsou jednoznačně jednotlivé motivace, které vedou Bruce Wayna do toho, aby byl Batmanem. Jsou zde ale i skvělé motivace, které dělají Jima Gordona tím, kým je. Skvěle se zde vyvíjí jeho vztah s Batmenem a vlastně i Brucem Waynem. Vztah mezi Alfredem a Brucem Waynem je nádherně zachycený v téměř poslední scéně celého velkého příběhu "Temné město". Jednoduše řečeno, Scott Snyder je skvělý v psychologii, je výtečný v budování postav a jejich vztahů, ale tentokrát prostě nepřišel s příběhem, který by byl dostatečně silný, dostatečně dobrý, dostatečně dechberoucí. Najednou máte pocit, že ta síla, která na vás dosedla s knihami "Batman: Soví tribunál" a "Batman: Soví město" vyvanula.

Kolem čeho se příběh tedy točí? Točí se kolem někoho, kdo je tak chytrý, že dovede ovládnout celý Gotham. A ne, překvapivě to není Joker ani Bane. Batman, jako začínající detektiv a Temný rytíř, se teprve musí vypořádat s tím, co na něj čeká, musí se naučit eliminovat svoje vlastní chyby. I tohle se docela daří. Snyder nepředstavuje silného, bezchybného hrdinu, ale člověka, který jde za určitým clem, ale ještě pořádně neví, jak v tom chodit. To vede k tomu, že všechno nejde podle plánu, alespoň ne podle jeho. Ale zase si kolem sebe buduje síť lidí, na které se bude moct spolehnout. Tentokrát musí, protože čelí něčemu skutečně velkému, něčemu, co ovládne celý Gotham a udělá to z něj džungli. Skoro doslova.

Přijde mi, že chtěl Scott Snyder přijít s něčím epickým, s něčím, co dovede čtenáře ohromit, a jsem si jistý, že v případě kresby se to i stane. Nemluvě o tom, že kresba, i potřebné proměny, kterými si musí Batman projít, mají záměrně odkázat na Franka Millera a jeho stopu v Batmanově sérii. Především tam pak vidím odkazy na "Návrat Temného rytíře". Nemluvě o tom, že třeba v kresbě jsou vidět i další vlivy, například jsem si nemohl pomoct, ale sem tam na mě problesknul Sam Keith. Scott Snyder jde svou cestou, ale zároveň nehází za hlavu to, co zde bylo. Používá to k tomu, aby mrkl na zavilé fanoušky série, kteří si těchto odkazů všimnou. Batman má svou historii, má svou minulost a má i svou budoucnost, říkají nám tvůrci, kteří vytvářejí silnou postavu, budují ji na dobrých základech, ale i oni mohli šlápnout trochu vedle.

Tím největším šlápnutím vedle je pro mě celá hlavní zápletka, která mi kazí jinak skvělý dojem z jednotlivých epizod. Nosný příběh není dost silný, abych z něj byl nadšený stejně, jako jsem byl nadšený z předchozích knih. Nechci jít s hodnocením příliš nízko, to si série nezaslouží, ale přece jen bych rád, aby moje pocity z páté knihy byly v hodnocení nějak prezentovány. Takže za mě 70 %, která jsou pořád dobrá, ale ve srovnání s předchozími knihami série je to propad. Ani ne tak proto, že je tenhle díl barevnější, že je méně temný, ale prostě proto, že zápletka s hlavním záporákem mi přišla ve skutečnosti jednoduchá, i když měla být překombinovaná. Tohle není tak chytré, jak se to chce tvářit.

Komiks "Batman: Rok nula - Temné město" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew v brožované vazbě nebo v pevné vazbě.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Batman: Soví tribunál"
"Batman: Soví město"
"Batman: Smrt rodiny"
"Batman: Rok nula - Tajné město"

↧

#1126: Útok titánů 8 - 80 %

July 31, 2016, 11:07 pm

≫ Next: #1227: Ultimátní komiksový komplet 71: Hulk - Spálená země - 70 %

≪ Previous: #1225: Batman: Rok nula - Temné město - 70 %

Útok titánů 8 (Shingeki no Kyojin 8)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako kapitoly 31 až 34 v sérii "Shingeki no Kyojin" (japonsky 進撃の巨人), souborně v roce 2012 u Kodansha. Kniha v originále nese název "Shingeki no Kyojin 8". České vydání má 196 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.

Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hadžime Isajama

Kresba: Hadžime Isajama

Konečně zase díl, na který jsem docela dlouho čekal. Není to díl, který je přehnaně akční, i když akce samozřejmě nechybí. V první řadě je "Útok titánů 8" knihou, která ukazuje, jak je společnost nejednotná, a to i ve chvíli, kdy k ní přicházejí skutečně velká nebezpečí. A útoky obrů jsou dost velkým nebezpečím, hlavně když lidé nemají pořádné zbraně k tomu, aby se s nimi dovedli vypořádat. Osmým dílem krásně rezonuje společenská kritika, snad ještě víc, než rezonovala předchozími díly. A právě tohle se mi na knize líbí, tedy samozřejmě kromě toho, že na vás čekají celkem velká odhalení, kterými Hadžime Isajama rozhodně ještě nevystřílel všechny svoje náboje, ale ukazuje, že v jeho světě se můžete stále dovědět skutečnosti, které vás velmi překvapí.

Úkol zněl jasně - dopravit Erena na velitelství, aby tam mohlo dojít k jeho výslechu. Vojenská policie si ho převezme a všechno bude v pořádku. Jenže Eren není zrovna stálá osobnost, nemluvě o tom, že možná mají ještě jeden větší problém. Co když je i mezi průzkumníky titánka? Jak by se tam dostala? Co když je všechno trochu jinak, než si lidé ve skutečnosti myslí? Co když titáni nejsou jen ty obrovské, nemyslící potvory, které chtějí jen zabíjet? Však si vzpomeňte na titánku, která velmi dobře bojoval, protože u toho myslela. Tohle je nepřítel, s kterým není si radno zahrávat. Ano, průzkumníci jsou infiltrováni, ale jestli si myslíte, že tohle je to největší překvapení, tak se pusťte do osmé knihy, protože ono je všechno ještě trochu jinak.

Hadžime Isajama ve druhé polovině knihy prezentuje takové odhalení, díky kterému máte chuť sáhnout hned po další knize a rozhodně dát ještě sérii šanci, pokud jste o ní už přemýšleli jako o něčem, co čtete ze setrvačnosti. Je to odhalení, které staví všechno, co jste doposud věděli, na hlavu, dává tomu naprosto novou dimenzi a vy víte, že toho na vás čeká ještě tolik, co musíte odhalit. A Hadžime Isajama vás snad nenechá se topit jen v otázkách, ale na nějaké vám dá odpovědi. Jasně, pokud vám třeba nesedí kresba komiksu, tak na té se nic moc nezměnilo, Hadžime Isajama si jede pořád svůj styl, ale jeho pokroucené postavy titánů jsou prostě efektní i v téhle fázi příběhu. Když dojde na jejich souboj, zapadá to do sebe.

"Útok titánů" je série, která vás nemusela nadchnout, je to série, která se někdy snaží až moc přemýšlet a při tom nedomýšlet, například prostorový manévr je možná trochu moc fakticky dotažený k dokonalosti, až je v podstatě jen těžko proveditelný v reálu. Ale nakreslené to vypadá celkem dobře. Když má děj ten správný náboj, když se zde pořád něco děje a když se navíc autor dokáže pořádně obout do společnosti, když je schopen vykreslit to, jaké jsou sociální problémy, jak si lidé nerozumí a jak si působí zlo, musím uznat, že je "Útok titánů" rozhodně sérií, která má ve světě komiksu svoje místo, a že jsem rád, že začala vycházet a nadále vychází i v České republice. Zkuste sérii dát šanci, ať se nezastaví její vydávání, jako je tomu v současné době s "Bleachem".

Komiks "Útok titánů 8" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Útok titánů 1"
"Útok titánů 2"
"Útok titánů 3"
"Útok titánů 4"
"Útok titánů 5"
"Útok titánů 6"
"Útok titánů 7"

↧

#1227: Ultimátní komiksový komplet 71: Hulk - Spálená země - 70 %

August 1, 2016, 10:25 pm

≫ Next: #1228: Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny - 100 %

≪ Previous: #1126: Útok titánů 8 - 80 %

Ultimátní komiksový komplet 71: Hulk - Spálená země (Hulk: Scorched Earth)

Vydalo Hachette Fascicoli (české stránky italské společnosti nehledejte, zatím nejsou) v pevné vazbě v roce 2016 jako devadesátou čtvrtou knihu ze série "Ultimátní komiksový komplet", v konečném pořadí knih "Hulk: Spálená země" ponese č. 71. Původně vyšlo jako čísla 25 až 30 série "Hulk" v nakladatelství Marvel. Kniha byla ve Velké Británii v rámci projektu vydána v červenci 2015. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích. Starší čísla si můžete objednat na emailové adrese marvel@czpress.cz.

Scénář: Jeff Parker
Kresba: Gabriel Hardman, Mark A. Robinson a Ed McGuinness

Po komiksu "Ultimátní komiksový komplet 106: Hulk - Srdce atomu" následuje hned komiks "Ultimátní komiksový komplet 71: Hulk - Spálená země", který nám ale nechce vyprávět klasický hulkovský příběh, ale chce nám především představit trochu novou postavu. Trochu proto, že je to pořád Hulk, novou proto, že se jedná o někoho, kdo nese jméno Red Hulk. Důvod je celkem prozaický. Tahle potvora je totiž celá červená. Kniha nám neukazuje příběh, kde by se nám Red Hulk představoval od svého počátku, jak tomu bylo od sešitu "Hulk 1", který začal psát Jeph Loeb, ale představuje se nám až od sešitu "Hulk 25", kde se série chopil Jeff Parker, který se pojetím vrátil k sérii "Marvel Team-Up", která se nám představila prostřednictvím komiksu "Ultimátní komiksový komplet 118: Spider-Man - Marvel Team-Up".

"Ultimátní komiksový komplet 118: Spider-Man - Marvel Team-Up" vyprávěl o tom, jak se Spider-Man v každém příběhu setkal s nějakým novým parťákem, s nímž musel vyřešit daný problém. Objevil se záporák, a aby na to nebyl Spidey sám, tak se mu našel někdo do party, s kým by se normálně nejspíš nesetkal. Red Hulk to má podobně. V každé kapitole se musí spolehnout na někoho nového, s kým vytvoří dočasný tým, aby se jim podařilo odvrátit hrozbu, která má dopadnout na celou planetu. K tomuhle je potřeba znát minulost a nějaké základní souvislosti. Proto hned na začátku komiksu v textové části zjistíte, kdo je vlastně Red Hulk, i když na začátku série "Hulk" bylo tohle docela střežené tajemství a čtenáři si museli počkat na jeho odhalení.

Jeff Parker už pracoval s tím, že tajemství je odhaleno a my zjišťujeme, že jsou zde následky, které si postavy nesou. Těmi následky je skutečnost, že M.O.D.O.K. a někdo, kdo si říká Vůdce, které poznáme jen jako uvězněné lidské trosky, chtěli ovládnout svět, ale ani prostřednictvím Red Hulka, jenž je jejich výtvorem, se jim to nakonec nepovedlo. Red Hulk tedy také nezačínal zrovna jako kladná postava a napáchal dost škody, což od klasického Hulka celkem známe. Hulk, respektive Bruce Banner je ale tentokrát na straně dobra a všichni ho berou jako pohodáře a hlavně postavu, která je naprosto nezbytná pro to, aby dál probíhal výzkum, aby na světě bylo bezpečněji. A k tomu by měl v současnosti přispět i Red Hulk, který se již podle všeho staví na správnou stranu zákona.

Captain America chce dát Red Hulkovi šanci, a to především proto, že planeta Země je ohrožena tzv. protokolem Spálená země, což je opatření M.O.D.O.K.a a Vůdce, kteří se pojistili, kdyby se jim jejich hlavní plán posral. V podstatě to znamená, že Zemi hrozí několik různých způsobů destrukce, jimž může zabránit jedině Hulk ve chvíli, kdy se s někým spojí. Protože Hulk nadělal dost škod a jeho noví parťáci si jej pamatují jako zrůdu, jejich společná setkání většinou začínají, případně končí pořádnou rvačkou. Ale Red Hulk se umoudřil a opravdu chce pomáhat. Daří se to, ale přitom je zde určitý vývoj postavy, jsou zde docela dobré akční scény, jsou zde zajímavé konfrontace a nakonec je zde i trochu nečekaný vývoj, který je nám prezentován epilogem a který nám říká, že zase přijdeme o něco zajímavého. V rámci "Ultimátního komiksového kompletu" je tohle zatím poslední příběh s Hulkem a další samostatný Hulk v sérii prozatím nebude.

Jeff Parker

↧

#1228: Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny - 100 %

August 2, 2016, 9:03 pm

≫ Next: #1229: Indiana Jones Omnibus 1 - 60 %

≪ Previous: #1227: Ultimátní komiksový komplet 71: Hulk - Spálená země - 70 %

Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny (Usagi Yojimbo: Grey Shadows)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako čísla 23 až 30 série "Usagi Yojimbo" u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 2000 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 204 stran a prodává se v plné ceně za 249 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Stan Sakai

Kresba: Stan Sakai

Je skoro až neuvěřitelné, že si Stan Sakai udržuje takovou příběhovou kvalitu v jediné sérii, ale nedá se nic dělat, kniha "Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny" je opět skvělá a já si při každém dalším čtení říkám, že si jednou musím dát celou sérii hned za sebou, aby mi neutekly ani ty nejjemnější nuance, ani ty nejjemnější náznaky toho, která postava se v budoucnu objeví. Právě podobné náznaky jsou krásně vidět v komiksu "Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny", kde se v jednom příběhu setkáte s postavou, abyste se s ní konečně seznámili v příběhu posledním a zjistili, jaký bude její osud. Jenže Stan je tak dobrý, že vám vždy nechává ty náznaky jasně patrné, nemusíte se bát, že byste se ztratili. A tak se třeba dovíte, kdo je ona tajemná kráska.

V knize "Usagi Yojimbo 12: Ostří trav" jsme skončili ve chvíli, kdy se Usagi zmocnil legendárního meče a měl ho u sebe s tím, že plánuje se jej zbavit způsobem, který by co nejvíce prospěl všem. To znamená, že bude vyměněn za svou vlastní repliku a vystaven a nikdo se to nedoví. Pokud byste čekali, že se tohle bude řešit v dalším dílu, tak nikoli, Stan si dává pauzu a řeší epizody, které mají návaznost na tento hlavní příběh. Návaznost je v tom, že Usagi po přenechání meče knězi Sanshobo, cestuje, aby se ujistil, že je situace bezproblémová a oni se skutečně mohou vydat na cestu s mečem, který je tak mocný.

Na této průzkumné pouti a v této knize zažije celkem šest dobrodružství, kdy dvě z nich jsou vlastně detektivní případy. "Vraždy jehlicí do vlasů" a "Tameshigiri" jsou skutečně detektivní příběhy, kde je Usagi pomocníkem inspektora Ishidy, což je taková napodobenina Sherlocka Holmese, jak by alespoň vyplynulo z předmluvy Maxe Allana Collinse, ale já bych jen řekl, že to je detektiv, který si spravedlnosti cení nad všechno. S Usagim jsou skvělá dvojka a musím říct, že bych si klidně užil i víc příběhů s touhle dvojicí, protože hlavně "Vraždy jehlicí do vlasů" bych si dovedl představit jako film se sériovým vrahem, něco ve stylu italského gialla.

Jenže než se Usagi ocitne v městě, kde se setká s Ishidou, tak si musí prožít další příběhy. "Meče mého otce" jsou výborným samurajským příběhem, příběhem o cti a o rodině, který vás dovede dostat do té správné nálady, i když jste Usagiho už nějakou dobu nečetli. Tohle je ten příběh, kde čest vítězí, kde jsou zlí poražení a ti správní mohou dál žít, i když za podmínek, které jsou hodně specifické. Aby byly příběhy zase jednou různorodé, následuje "Démonická flétna", což je zase jednou hororový Usagi, i když v tomhle případě je spíše kladen větší důraz na děj než na samotnou atmosféru. A zase do jiného žánru nás přivádí "Momo-Usagi-Taro", což je vlastně taková pohádka na dobrou noc. Trochu fikce, trochu Usagiho života a vypráví sám Usagi.

Nejdelšími příběhy v celé knize jsou "Vraždy jehlicí do vlasů" a "Kurtizána", která se vměstnala mezi oba detektivní příběhy. Je to příběh, který má velký vliv na Usagiho působení ve městě. Zase se trochu zaplete, tentokrát jsou v tom dokonce krásné ženy a Usagi je nucen bydlet v nevěstinci. Ale všechno je trochu jinak, než jak to zní, když to takhle napíšu. Silný, emotivní příběh, který je akční, konspirativní a nakonec i dojemný. Po něm pak následuje druhý detektivní příběh "Tameshigiri", který je takovým milejším, méně emotivně silným zakončením. Usagi se tak vydal na obhlídku oblasti, ale nakonec zase skončil u toho, že si vytvořil přátele i nepřátele, že byl u důležitých událostí a pokusil se pomáhat, i když to ne vždy dopadlo dobře. Nezbývá než se těšit na další díl, který se pokusím recenzovat co nejdříve, abych se už také srovnal s aktuálními.

Komiks "Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:

"Usagi Yojimbo 1: Ronin"

"Usagi Yojimbo 2: Samuraj"

"Usagi Yojimbo 3: Cesta poutníka"

"Usagi Yojimbo 4: Spiknutí draka"

"Usagi Yojimbo 5: Kozel samotář a dítě"

"Usagi Yojimbo 6: Kruhy"

"Usagi Yojimbo 7: Genův příběh"

"Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti"
"Usagi Yojimbo 9: Daisho"
"Usagi Yojimbo 10: Mezi životem a smrtí"
"Usagi Yojimbo 11: Roční období"
"Usagi Yojimbo 12: Ostří trav"
"Usagi Yojimbo 23: Most slz"
"Usagi Yojimbo 24: Návrat Černé duše"
"Usagi Yojimbo 25: Hon na lišku"

"Usagi Yojimbo: Yokai"

"Vesmírný Usagi"

↧

#1229: Indiana Jones Omnibus 1 - 60 %

August 4, 2016, 12:00 am

≫ Next: #1230: Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití - 90 %

≪ Previous: #1228: Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny - 100 %

Indiana Jones Omnibus 1 (Indiana Jones Omnibus 1)

Vydalo nakladatelství BB/art v pevné vazbě v roce 2011. Obsahuje následující příběhy (v původním vydání):

Indiana Jones and the Fate of Atlantis
Indiana Jones: Thunder in the Orient
Indiana Jones and the Arms of Gold

Souborně jako "Indiana Jones Omnibus 1" vyšlo u nakladatelství Dark Horse v roce 2008. České vydání má 352 stran a prodává se v plné ceně za 890 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Když má člověk 30. narozeniny, tak je to většinou považováno za celkem významné výročí. Já na nějaké slavení moc nejsem, ale moje tehdy ještě partnerka, dnes už manželka Verunka, se rozhodla, že si to přece jen trochu menší oslavu zaslouží. A tak mi připravila překvapení v podobě třiceti dárků. Jak už vás asi napadlo, tak mezi těmito třiceti dárky bylo i pět knih s Indianou Jonesem. Ano, dostal jsem kompletní českou edici knih "Indiana Jones Omnibus", a tak je zde budu postupně recenzovat. Jelikož mám rád pořádek, tak samozřejmě nezačnu jinak než od prvního dílu. A první díl - i když zatím nemohu soudit podle dalších - je celkem dobrou ukázkou toho, o co vlastně v komiksem s Indianou Jonesem jde.

Kniha "Indiana Jones Omnibus 1" obsahuje celkem tři rozsáhlejší příběhy. První se jmenuje "Indiana Jones a osud Atlantidy" a je to koncentrované, i když ne v až tak kvalitní formě, dobrodružství, které si s Indianou tak nějak spojujete. Příběh, který je vám zde prezentován, se zaměřuje i na mystickou stránku, kdy se má Indy setkat s Atlantidou, a to prostřednictvím své staré známé. Sophie je vědkyně, která se ale rozhodla vydat na dráhu věštkyně a tak trochu herečky, která hraje bohatým představení o mystické Atlantidě. Oni za to dobře platí. Indiana ji ale potřebuje na cestu, která by je skutečně mohla do Atlantidy dovést. Líbí se mi mystický rozměr, který příběh má, ale už méně se mi líbí ty skoky mezi zeměmi a místy, které jsou někdy samoúčelné, prostě se dostat na jiné místo. To provází celý omnibus, který si skáče z místa na místo, někdy prostě jen proto, aby se to odehrávalo jinde.

"Bouře v orientu" je příběhem, kde se vystřídají nepřátelé. Místo nacistů, kteří se objevili v předchozím příběhu, se tentokrát do záporné role staví Japonci, kteří chtějí ovládnout svět pomocí tajemného předmětu. Tím by měly být Buddhovy svitky, kam přenesl všechnu svou moudrost, s kterou by se dal svět řídit. Zde je ještě patrnější, jak se postavičky pohybují po celém světě prostě jenom proto, aby to nestagnovalo, ale ty skoky jsou tak velké a tak nepovedené, že si je čtenář stejně moc neužije. Nejdelší příběh v knize je opět se Sophií, která je docela dobrým společníkem, ale ještě lepším je Špunt, pardon, Khamal. Taková ta postavička, která má vedlejší, ale důležitou roli.

Posledním příběhem v knize je "Indiana Jones a zlatá paže", který se od předchozích liší hlavně tím, že se odehrává převážně v Jižní Americe. Ale abych příběhu zase tolik nekřivdil, tak se musí nechat, že je zde zápletka, která není úplně stejná a v porovnání se dvěma předchozími je přece jen trochu jiná. Je zde v závěru docela dobrý zvrat, který ukazuje, že ženy jsou v těch Indyho příbězích prostě nepostradatelné. Prostředí Jižní Ameriky zde není nějak naplno využito, snad jen tak kultura ano. Celkově pak "Indiana Jones Omnibus 1" představuje fajn mainstreamovou zábavu, která se snaží oslnit hlavně akcí a měnícími se lokacemi. To se naplno nedaří, možná by bylo lepší, kdyby se tvůrci více zaměřili na vykreslení kultur. V takovou chvíli by to fungovalo o něco lépe, ale i tak je o komiks, který neurazí.

↧

#1230: Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití - 90 %

August 4, 2016, 7:41 pm

≫ Next: #1231: Usagi Yojimbo 14: Maska démona - 100 %

≪ Previous: #1229: Indiana Jones Omnibus 1 - 60 %

Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití (Fax from Sarajevo: A Story of Survival)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2016. Původně vyšlo jako "Fax from Sarajevo: A Story of Survival" v roce 1996. České vydání má 208 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Joe Kubert

Kresba: Joe Kubert

Tak jsme se přece jen dočkali a můžeme si přečíst něco dalšího od takového tvůrce, jakým byl Joe Kubert. Jeho význam netkví jen v tom, že po sobě zanechal komiksy, ale i v tom, že nechal zbudovat vzdělávací institut, který se zaměřuje na komiksovou tvorbu a vycházejí z něj noví a nadaní umělci. Joe Kubert by v určitém ohledu šel přirovnat k Willu Eisnerovi. Oba jsou legendy, o tom žádná, ale oba jsou také židé a v jejich tvorbě se to projevuje. Oba se zaměřovali na superhrdiny, ale stejně tak dovedli proniknout do jiných žánrů a věnovat se židovské problematice. Společného mají také to, že v České republice toho od nich vyšlo nesmírně málo. Joe Kubert je na tom o něco lépe, protože vytvořil nebo se podílel na třech knihách (kromě knihy "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" ještě "Tarzan: Éra Joea Kuberta 1", který budu brzy recenzovat a "Před Strážci 3: Sůva/Dr. Manhattam", kde přece jen neměl hlavní roli), které vyšly česky, Will Eisner má české zatím jen dvě ("Spiknutí: Tajný příběh protokolů sionských mudrců" a "Žid Fagin").

Ale věnujme se komiksu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití". Willa Eisnera a židovství jsem zmiňoval proto, že židovství má v příběhu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" docela důležitou roli. Nejde o to, že by hlavní postava byla přímo židem, on v tomhle ohledu vlastně není vyhraněný a není silně věřící, protože se v něm mísí různé kořeny a různá náboženství, ale židem je autor, jehož dědictví a víra se v komiksu velmi projevují. Hlavní postavou ale je Ervin Rustemagić, což je původem bosenský vydavatel komiksů, který v současné době žije a působí ve Slovinsku. Důvody tohoto přesídlení jsou důvody, proč byl komiks "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" stvořen.

V roce 1992 se Ervin Rustemagić rozhodl, že se se ženou i dětmi vrátí do Sarajeva, kde žil a kde měl svoje kořeny. Vypadalo to, že válka přece jen nezačne a jim se stýskalo. Došlo však k tomu, že už se nemohli vrátit. Válka vypukla a uzavřela je v jejich domě. A kdyby jen v jejich domě... Válka zuřila přímo na ulicích, bylo jen otázkou času, kdy i jejich dům schytá tu finální ránu. Pak se jen zbylo ptát, jestli budou uvnitř ve chvíli, kdy bomba dům srovná se zemí, anebo jestli budou už někde jinde. Ervin Rustemagić se svou ženou, synem a dcerou čelil nezáviděníhodné situaci. Neměl kam jít a neměl kam utéct, ale přesto se snažil, co to šlo, aby se jim podařilo ze země uniknout, i když podmínky byly proti.

Joe Kubert (1926-2012)

Ve dvanácti kapitolách Joe Kubert prezentuje Ervinův příběh, který vyprávěl sám Ervin tím, že během svého nuceného uvěznění ve vlastní domovině neustále rozesílal faxy svým přátelům, faxy, v kterých se domáhal pomoci, prezentoval situaci v zemi, ale také své nálady, které se zákonitě musely postupem času měnit, kdy se z naděje pomalu stávalo smíření se s osudem, vztek nad vlastním údělem, ale stále problikávala neustálá touha to zkoušet dál, pokud se náhodou jeden pokus nepodaří a on skutečně ze země i s rodinou neodejde. Joe Kubert vkládá do komiksu přímo jednotlivé faxy, které Ervin zasílal, ale jinak se jedná o klasický komiks, který vykresluje dobu, místo, čas i okolnosti a hlavně osudy jednotlivých postav.

Ervin Rustemagić (vpravo) s herci (Luke Perry a Malcolm-Jamal Warner) ze seriálu "Jeremiah", který Ervin produkoval

Kniha je vlastně koncipována jako hra na kočku a na myš. Jenže v trochu jiném smyslu. Ervin je tou kočkou, která se snaží chytit svobodu, další roky života. Tahle myš je však kluzká, navíc cesta k ní je podminována, je narušována neustálými byrokratickými překážkami a vlastně i nezájmem politických špiček mnohých národů, které jen melou pantem. Na jednom lidském osudu, respektive osudu jedné rodiny, je ukázáno nejen to, jak je válka hnusná a nesmyslná, ale také to, jak se k ní staví některé národy. Tohle je velmi silná výpověď o tom, jací lidé jsou. A to myslím i v tom pozitivním smyslu, jak se sobě navzájem snaží pomáhat. Joe Kubert si vzal silnou látku, ale navíc se mu ji podařilo skvěle vystihnout jak vypravěčsky, tak i kresbou. Některé scény, ač nejsou nutně krvavě detailní, dovedou čtenáře snadno zaskočit.

Válka je hnus, ještě když je to válka na civilistech, a skoro by se pak chtělo říct, že v tomhle smyslu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" nepřichází s ničím novým, jenže když je příběh silný a když je době vyprávěn, tak vás zasáhne. A přesně tohle se vám stane i v případě komiksu "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití". Nemusí se vám líbit, co se tam děje, nemusí se vám líbit, jak některé postavy jednají, ale tohle je jednoduše příběh, který vám nebude lhostejný. Trochu i proto, že to prostředí, které je zde popisováno, nám není až tak vzdálené, i když nás se válka v bývalé Jugoslávii přímo nedotkla. A na závěr jen takovou drobnou zmínku o tom, že Ervin Rustemagić je nadále činný a v současné době v jeho společnosti SAF (Strip Art Features) vychází jako "Horryfying Delights" i český komiks "Děsivé radosti". V minulosti to bylo například "Nitro těžkne glycerínem".

Komiks "Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

↧

#1231: Usagi Yojimbo 14: Maska démona - 100 %

August 7, 2016, 10:48 pm

≫ Next: #1232: El Borbah - 70 %

≪ Previous: #1230: Fax ze Sarajeva: Příběh o přežití - 90 %

Usagi Yojimbo 14: Maska démona (Usagi Yojimbo: Demon Mask)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2011. Původně vyšlo jako čísla 31 až 38 série "Usagi Yojimbo" a jako součást "Dark Horse Presents 140", "Dark Horse Presents Annual 3", "Wizard magazine 97", "Oni Double Feature 11" a "Dark Horse Extra 20–23" u Dark Horse. Souborně vyšlo v roce 2001 v nakladatelství Dark Horse. České vydání má 232 stran a prodává se v plné ceně za 259 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Stan Sakai

Kresba: Stan Sakai

Rozmanitosti se meze nekladou, a tak nám tentokrát Stan Sakai přináší kupu příběhů různých žánrů, různých délek a s velmi různorodými postavami. Hned prvním příběhem nazvaným "Hostinec na kopci měsíčního stínu" nám ukazuje, že má smysl pro horor, stejně jako smysl pro humor. Vývoj příběhu nečekáte, na začátku to může být skutečně cokoli. A pak se Usagi vybarví jako správný šprýmař a nebojí se i sem tam někoho lehce zneužít, když je to vlastně tak, že by jinak mohl být zneužit sám. Z úplně jiného soudku je pak příběh "Živit se kaší", který následuje. Jedná se o příběh s ponaučením, který ukazuje, že některé cíle prostě nejsou dost malé na to, aby se na ně člověk vykašlal a snažil se dosáhnout něčeho jiného.

"Dezertéři" jsou příběhem bez Usagiho, který se vrací k Neko ninjům. Jedná se o krátký příběh, ale když si jej přečtete, bude vám jasné, že tohle je sice jen vložka, ale taková, která bude mít své následky v následujícím dění. V podstatě jako bajka je pak vyprávěn příběh "Hrnčířův příběh", který se zaměřuje na jednoho hrnčíře a jednu velkou náhodu, která jemu a Usagimu přivedla do života jeden drahý kámen, o kterém ani jeden neví. Skvěle vystavěný příběh, který je zábavný a zároveň lehce nostalgický. Příběhem s ponaučením, ale také jedním z těch, které budou mít následky v dalším dění, je "Dopis". Setkáváme se zde s Usagiho mistrem Katsuichim, který nám tak v budoucnu ještě do příběhu promluví.

"Záhada masky démona" je nejdelším příběhem knihy "Usagi Yojimbo 14: Maska démona" a jedná se o historickou detektivku, v které Stan Sakai prokazuje své mistrovství v tom, jak ovládá různé žánry. Příběh je vystavěn tak, aby zapadal do celkového dění, ale přitom je to skvěle fungující samostatná kapitola. Mistrovství autora je ale v tom, že dovede rozehrát zápletku a nechá vás pochybovat o tom, kdo je vlastně vrah. Dává dostatek indicií k tomu, abyste vraha odhalili ještě před jeho skutečným odhalením, ale nechává jich tolik, že vrahem může být více postav. Až do konce si tak nemůžete být stoprocentně jistí, a tak čtete dál, aby ta jistota přišla. Ale to není všechno, Stan do toho dává ještě silný vedlejší příběh otce se synem, který je takovou pěknou třešinkou tohoto příběhu. Vrchol i tak skvělé sbírky povídek.

A zase jdeme do jiné žánru. Příběh "Kumo", což jsou pavouci, se soustředí na představení nové postavy, kterou je lišák Sasuké. Velmi tajemná postava, která Usagiho cestu na chvíli posouvá až do fantastické roviny. Nové, v rámci série osvěžující. Navíc doufáte, že se Sasuké brzy znovu objeví. A některé dějové prvky... paráda! "Shledání" nás pak konečně zavádí tam, kam jsme se chtěli vrátit - do chrámu za Genem a Sanshobem. Jenže ani zde nečeká na Usaghiho klid a je jasné, že někdo ví o existenci Ostří trav a jeho současné poloze. Ani tady Stan Sakai příběh nevypustil a prezentuje zajímavou zápletku, která nám dává tušit, že je potřeba se vydat na cestu a meče se zbavit. Abychom se ale do většího příběhu hned nepouštěli, následuje hříčka "Smrt a daně", která opět prokazuje Stanův smysl pro humor.

Stan Sakai s Eisnerovou cenou za lettering 2015

Příjemně nostalgickým pohledem do minulosti je krátká povídka "Zábavná příhoda cestou na turnaj", který se vrací k jedné události, již si ani Usagi sám nepamatuje, ač je v jeho životě důležitá. Třístránkovou a velmi smutnou jednohubkou je "Netsuké". Je až neuvěřitelné, jak se Stanovi na tak malém počtu stránek daří vzbudit ve čtenáři smutek. V podstatě stripem, který má pouze jednu stránku, je "Skákající ninja". Vtip s pointou. Nic víc, nic míň. A na závěr opět trochu stripový formát, navíc na šířku, a to v příběhu "Tsuru" o tom, jak mohou být některá setkání nejprve příjemná a záhy nepříjemná. Ke knize "Usagi Yojimbo 14: Maska démona" prostě nejde říct nic víc, než že je to další skvělý Usagi, který vám jen potvrdí, jak moc žánrů Stan Sakai zvládá, a to z bravurou, před kterou se musí smeknout.

Komiks "Usagi Yojimbo 14: Maska démona" zakoupíte na stránkách obchodu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihy:

"Usagi Yojimbo 1: Ronin"

"Usagi Yojimbo 2: Samuraj"

"Usagi Yojimbo 3: Cesta poutníka"

"Usagi Yojimbo 4: Spiknutí draka"

"Usagi Yojimbo 5: Kozel samotář a dítě"

"Usagi Yojimbo 6: Kruhy"

"Usagi Yojimbo 7: Genův příběh"

"Usagi Yojimbo 8: Stíny smrti"
"Usagi Yojimbo 9: Daisho"
"Usagi Yojimbo 10: Mezi životem a smrtí"
"Usagi Yojimbo 11: Roční období"
"Usagi Yojimbo 12: Ostří trav"
"Usagi Yojimbo 13: Šedé stíny"
"Usagi Yojimbo 23: Most slz"
"Usagi Yojimbo 24: Návrat Černé duše"
"Usagi Yojimbo 25: Hon na lišku"

"Usagi Yojimbo: Yokai"

"Vesmírný Usagi"

↧

#1232: El Borbah - 70 %

August 8, 2016, 7:42 pm

≫ Next: #1233: BuggleGun 6 - 50 %

≪ Previous: #1231: Usagi Yojimbo 14: Maska démona - 100 %

El Borbah (Skin Deep)

Vydalo nakladatelství aldente v brožované vazbě v roce 2012. Původně vyšlo jako "Skin Deep" v této podobě poprvé v roce 1999. České vydání má 106 stran a prodává se v plné ceně za 279 Kč.
Knihu zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Charles Burns

Kresba: Charles Burns

Po knize "Na oko", která mě až tak neohromila, jsem byl docela zvědavý na to, jestli mě Charles Burns zaujme svou druhou knihou, která vyšla pod hlavičkou aldente. Tou knihou je "El Borbah", což je sám o sobě dost divný název pro knihu, a to hlavně proto, že většina čtenářů prostě nebude tušit, o čem to asi bude. Ale ono se trochu stačí podívat na tu obálku a uvidět tam toho mexického wrestlera (to je ten týpek s maskou na obličeji), do kterého Charles Burns stylizoval své soukromé očko, pokud se tak o El Borbahovi dá mluvit. A já myslím, že dá.

Série "El Borbah" se skládá z různě dlouhých příběhů, kterých je v tomto vydání celkem pět. Každý příběh představuje jeden případ, který El Borbah musí řešit. Ty případy jsou na první pohled v duchu noir, kdy hlavní hrdina je hláškující detektiv. Ten hrdina sice není žádný švihák, je to docela prase a hned každého mlátí, ale popravdě, to mu přidává na zajímavosti. Jenže on i ten styl noir je takový zvláštní a vy dostáváte něco, co by se dalo nazvat undergroundovým sci-fi, kde rozhodně nechybí nápady a celkem ulítlé zápletky, které ale nikdy nejdou za hranice vkusu.

Například v prvním případu se řeší ztracený synek, který by měl mít něco společného s robotím hnutím. Takhle by klidně mohl vypadat díl "Futuramy", kdyby nešlo tolik o humor, ale o celkem temnou atmosféru a bizarní pointu, která ale dává smysl a která hlavně ukazuje na to, že v naší společnosti je všechno možné a že a my už nepoznáme, co je takové, jak se skutečně tváří, a co je jenom přetvářka. V komiksu toho ale čeká více: strašně dobré hamburgery, zmrazování těl a uřezávání hlav, kult ptačí kosti a také spermabanka se speciální filosofií. Jak říkám, ty ujeté nápady zde jsou a mě bavily, protože nejsou zaváděné do příběhu jen pro jejich bizarnost samotnou, ale jsou součástí děje, který je funkční a není jen nějakým psychoblábolem.

Charles Burns je vlastně jako vypravěč poměrně klasický, ale jaké nápady používá, to z něj prostě dělá zajímavého autora. Ukazuje, že každý nápad má v příběhu své místo, pokud se jej ujme schopný vypravěč, a že v podstatě nezáleží na tom, jak je ten nápad šílený. I šílený nápad bude v rámci děje fungovat, pokud se nenecháte moc unést a neuděláte z toho něco, co je jen rádoby uměním, ale už vám nejde o to, abyste čtenáři něco sdělili. A i kdyby to měl být jen příběh, tak to se pořád Charlesi Burnsovi daří, a skutečně vypráví něco, co dovede zaujmout, a přes svou bizarnost má hlavu a patu. Navíc má i dobré postavy, které vynikají i díky jeho specifické kresbě, která se vám celkem snadno může dostat pod kůži. S postavou El Borbah bych si klidně dal ještě více příběhů. Bohužel pokud jsem mohl dohledat, více příběhů Charles Burns s touto postavou nenapsal a nenakreslil.

↧

#1233: BuggleGun 6 - 50 %

August 9, 2016, 10:33 pm

≫ Next: #1234: Dechberoucí Zázrak 9: Hon na Zázraka! - 70 %

≪ Previous: #1232: El Borbah - 70 %

BuggleGun 6

Vydáno vlastním nákladem v roce 2012. Magazín má 160 stran a prodává se v původní ceně ze 130 Kč.

Scénář: Různí

Kresba: Různí

Tak jsem se po delší době zase dostal k fanzinu "BubbleGun", tentokrát konkrétně k šestému číslu, které vyšlo v roce 2012. V době psaní recenze už se připravuje deváté a já si budu muset nějaká ta starší čísla dohledat, protože jsem si uvědomil, že ještě nemám ani sedmé číslo. Při prvním letmém prolétnutí šestým číslem může trochu překvapit jedna zásadní skutečnost - tohle je číslo, kde je publicistika skutečně v útlumu a najdete zde vlastně jen jeden článek, který se věnuje komiksovým tvůrcům a jejich spojitosti s hudbou, především pak v tom smyslu, že se tito tvůrci pustili do obalů vinylů a CD. Jednoznačně zajímavý článek, který ukazuje, jak rozsáhlé využití komiks má.

Pak už vás ale čeká komiksová nálož, skutečně různorodého charakteru. Celkem 31 různých komiksů, ať už stripového charakteru, anebo klasické, stránkové a zejména vícestránkové podoby. Ještě více pak potěší skutečnost, že je zde i komiks barevný, a to konkrétně příběh"Detektiv Kučera" od Dana Černého, který patří k tomu nejlepšímu, dokonce i scenáristicky. Dan ukazuje, že má různé styly kresby, ale také to, že i noir je možné pojmout celkem originálně a že vůbec nebude vadit, když se sem tam trochu zatlačí na pilu.

Abych to nebral letem světem, tak to zase vezmu pěkně postupně. "Betmen: H(u)ash" je taková ta klasická blbina, která si utahuje ze superhrdinů. Na to, že pointu odhalte z názvu, je to celkem dlouhé. "Co se vleče, neuteče" v kresbě i scénáři Lukáše Diváckého je hororovou hříčkou, která právě díky kresbě vytváří tu správnou atmosféru a může vás i trochu zamrazit. "Traktorman - Duch" je pokus o českého hrdinu, což celkem vyšlo, až na to, že ten příběh opravdu není dobrý a trochu se vleče bez toho, aby skutečně gradoval a dovedl strhnout. Kresba v tomhle případě nebyla něčím, co by mě zvlášť zaujalo. Prvním stripem v šestém fanzinu je "Zloděj", který zde má celkem tři kousky a rozhodně neurazí, i když asi ani zásadně nenadchne.

Když už si dělat srandu ze superhrdinů, tak se mi líbí styl komiksu "Captain Laser", kdy Rudolf Schimera tlačí hodně na pilu, ale scénář i kresba jsou natolik ujeté, že drží pohromadě. A nakonec i z toho provařeného tématu je celkem snesitelná pointa. Jednostránkový "Horor v čekárni" celkem snadno přehlédnete. Částečné převyprávění "Vzpoury na Bounty" v podání Moniky Kuzivové zaujme hlavně kresbou. Linie příběhu je tak rovná, až si na ni sami chcete lehnout. Butch alias Adam Kubík pak nijak zásadně nepřekvapí komiksem "Viktor the Zombie Killer", který vám dá to, co očekáváte. Jen to není až tak cool, jak by asi chtělo, ale zároveň je to asi poprvé, co mi Adamova kresba nevadila. "Ecce Homo" v sobě má i myšlenku, ale je to jen závan.

"Cesta přes cestu" je filozofování o hovně - doslova - v podání Jana Kvasničky, nad kterým jsem si na konci jen posteskl. Ony ty myšlenky jdou prezentovat i jinak než takhle doslovně... "Family" je pro mě další stránka, kterou bych klidně i přeskočil. "Hadí zášť - Legacy" ukazuje, že Káťa Brodíková má ráda auta, rychlá auta. A tak nakreslila něco, co je kombinací filmů "Auta" a "Kmotr", ale bohužel se opět ukazuje, že skvělé vypravěčské schopnosti nemá každý. Tenhle komiks, i když je akční, i když má zlomové momenty, je neskutečně fádní a nudný. Tady by bylo třeba kompletně přepracovat texty. Viktor Svoboda komiksem "Na střílenou" ukazuje, že by byl výborným kreslířem pro akční komiksy, bohužel příběh opět trochu vázne, a to i pointou, která mi tu ani neseděla. A tak trochu potěší "Náročný den", který je hezkým shrnutím toho, jak je náročné být nerdem. Nebo geekem?

"Prasata v lese" jsou osobní zpovědí, což je fajn, ale víc moc nic. Ano, lidé ničí přírodu. Na tom se prostě shodneme. O "Detektivu Kučerovi" už jsem něco málo napsal, tak rovnou skočím ke komiksu "Souboj" Karla Osohy. Opět výborná ukázka akční kresby, opět bez dobrého příběhu. "Tri bojovníčky" jsou celkem sexy. A to je opět vše. Ale Martinova kresba se mi velmi líbí. "Jajumba" je jednostránková chuťovka se zajímavým nápadem a kresbou. Neuzemnila mě, ale potěšila. V případě dvoustránkového kraťasu "BunnyFace" jde o moment překvapení. A na poprvé je to dobré. Napodruhé už to ale není ono. Stejně je to i v případě komiksu "BunnyMatrix", který následuje. A konec konců podobně je to i s komiksem "Malá: Psací stroj", kdy už ale můžete mít pocit, že podobných point je ve fanzinu až trochu moc.

Naštěstí následuje "Morče" od Lukáše Diváckého, který opět dokazuje, že díky své kresbě, ale i díky své hlavě má dar na hororově bizarní příběhy, které v tomhle případě mají ujeté postavy. A ani Lukáš se nebojí trochy toho sexu a násilí. Navíc vše dávkuje ve správných porcích. Ronald Havran alias Rawen se kresebně hodně vypracoval a jeho postavy už jsou naprosto parádní. Dříve mi přece jen trochu neseděly. Svůj um projevuje v povídce "Bellum Deorum - Bratři" podle Jiřího Kříže. Povídku jsem nečetl, ale v komiksovém provedení je nesmírně slabá, a i když zde je myšlenka, máte stejně jen pocit, že to je celé proto, aby bylo možné do příběhu vložit nějaké ty příšerky. Jiří Kříž má jistě vytvořený komplexnější svět, ale tohle je tak trochu vytržené z kontextu.

"Bedári" je komiks, který přestavuje takový ten československý nadhled na lidskou společnost, na stereotypy lidí, apod. Jednoduše hospodská filosofie v komiksu. Nic moc pro mě. Tvorbu Lenky Šimečkové mám moc rád a kresbou komiksu "Ve stázi" opět nezklamala. I ten příběh do sebe něco má, ale stejně jsem se po dočtení neubránil určitého zklamání. "Twist" je zase jedna trochu moc dlouhá - pětistránková - sranda, ale s dobrou kresbou, která vypadá pěkně. BeeSee a PaTa se pustili do něčeho hororovějšího. Bohužel to se po dvou stránkách zvrtne a vy dostanete opět tu hospodskou filosofii. Asi to k naší nátuře prostě patří. Celkem příjemně mě kresbou i atmosférou překvapil Karel Osoha. "Souboj" mě nadchl svou akcí, "Chyba" pak svou atmosférou, která je neskutečně deprimující. Když nic jiného, tohle z Karlova komiksu dostanete.

Vhrsti nezklame asi nikdy a jeho "Komiksoví lupiči" si udržují jeho krásnou a milou poezii, která má v tomhle případě přece jen trochu drastičtější nádech. No a nakonec jednostránka "Prasátko". Ne, na prdící vtipy mě opravdu nedostanou. A to je všechno. Ještě by se tedy hodilo zmínit, že obálku z obou stran nakreslil Tomáš Chlud a myslím si, že to je prvek, který dovede zaujmout na první pohled a zdobí tohle číslo. V konečném součtu ale o až tak velkém nadšení hovořit nemohu. Je tu příliš mnoho komiksů, které mi nic neřekly, ale co je horší, příliš mnoho těch, které jsou scenáristicky slabé anebo rovnou špatné. Snad se mezi námi objeví více dobrých scénáristů, protože o dobré kreslíře rozhodně nouzi nemáme, a to ani na téhle úrovni, kterou ale nechci označovat za amatérskou, protože někteří tvůrci jsou prostě dobří a mají na větší díla.

Na Comics Blogu najdete recenzi na knihu "BubbleGun 5".

↧

#1234: Dechberoucí Zázrak 9: Hon na Zázraka! - 70 %

August 10, 2016, 11:08 pm

≫ Next: #1235: Marvel - rozdíly mezi filmy a komiksy (autor Daniel Palička)

≪ Previous: #1233: BuggleGun 6 - 50 %

Dechberoucí Zázrak 9: Hon na Zázraka!

Vydalo nakladatelství Czech News Center v roce 2016. Série "Dechberoucí Zázrak" je měsíčník. Vydání má 28 stran a prodává se na novinových stáncích za 49 Kč.

Scénář: Petr Macek

Kresba: Petr Kopl

V jednom komentáři k tomuto nejnovějšímu dílu jsem se dočetl, že je to špatné, protože vlastně obálka řekne všechno. Ale copak tohle až tak moc vadí? A když už jsme u toho, opravdu řekne všechno? Opravdu sebou nese emoce, které jsou v komiksu také ukázány? Je v obálce patrný důvod, proč spolu Pérák se Zázrakem bojují? Tohle si nemyslím a právě v tom je podle mě síla tohoto příběhu, který opět ukazuje, že se série vydala dobrým směrem, a i když to může odradit některé menší čtenáře, respektive jejich rodiče, tak je to něco, co dovede zaujmout i dospělého, možná především dospělého, který v tomhle bude vidět souvislosti. Přece jen, kdo z dětí bude tušit, kdo je to Pérák? Ne že já bych zažil dobu, kdy legenda vznikala, ale o Pérákovi jsem slyšel. Bude hodně takových znalých čtenářů, kteří jsou ve věku pod dvacet let?

V první řadě bych na příběhu ocenil to, že Pérák vstupuje s logikou, která dává smysl a která funguje. Role Zázraka je najednou jiná, a tak je možná čas, aby se o něj postaral někdo, kdo má zájem na tom, aby lidé Prahy žili bezpečně bez toho, že by na ně někdo zkoušel speciální síly, jimiž Zázrak jednoznačně disponuje. Kromě toho, že se Péráka podařilo zasadit do děje celkem vkusně a funkčně, podařilo se i jednoduše, nově a překvapivě, navíc stručně a efektně odvyprávět jeho zrod. Petr Kopl se v hororových scénách překonává a je krásně naturalistický, a to přitom ani to nejhorší nevidíte. Tady jeho kresba funguje prostě parádně.

Když jsem ale sešit otevřel a uviděl první panel komiksu, říkal jsem si, co se to Zázrakovi stalo. Tohle rozhodně nebyl panel, který by mě natěšil na další dění. Pak ale přišly trochu citovější, poklidnější scény - poklidnější z hlediska akčního - které jsou dobře provedeny a kresba mi nijak nevadila. To zásadní pak ale přišlo s bitkou, kdy oba bojovníci ukazují, že mají schopnosti, respektive hlavně Pérák je v tomhle ohledu skvělý. Na Zázrakovi se projevuje to, že je nový a že ještě neví, jak v tom pořádně chodit. A také je mladý a rád podceňuje, i kdyby neměl. To se mu nevyplatí, a tak může devátý sešit skončit poměrně otevřeně s tím, že může následovat cokoli. Jasně, asi ne to, co se jako první nabízí, ale i tak otevřený konec dobrý. Mimo jiné i díky tomu, že bude potřeba s Pérákem pokračovat a nebude využit jen pro jeden sešit. Jako postava je výborný.

"Dechberoucí Zázrak 9: Hon na Zázraka!" představuje další krok k tomu, aby série nebyla jen superhrdinským komiksem, ale měla stále více a více české prvky a především byla sérií dobrou. Na kresbě Petra Kopla si asi vždy někdo něco najde, z mého pohledu však nemá zásadní vliv na to, že by se mi komiks četl špatně. Co se týká příběhu, ten se neustále vyvíjí, neustále ubíhá a nestojí na místě. S každým dílem je zde snaha přinést něco nového, ale vždy v souladu s tím, co již bylo řečeno. Jsem se sérií spokojený, a to nejen proto, že se vrátili nacisti, protože těm to v podobně laděném příběhu, kde se objevuje magie, docela sluší. To jsou záporáci, jak mají být. Ale není to jen o nich, těch dobrých postav je více.

Na Comics Blogu najdete recenze na sešity:
"Dechberoucí Zázrak 1: Magický počátek"
"Dechberoucí Zázrak 2: Golem Ničitel"
"Dechberoucí Zázrak 3: Bílá paní"
"Dechberoucí Zázrak 4: Zrození zla"
"Dechberoucí Zázrak 5: Smrt z rukou králů!"
"Dechberoucí Zázrak 6: Zrada v černé"
"Dechberoucí Zázrak 7: Návrat doktora Fausta"
"Dechberoucí Zázrak 8: Přijíždí Černá sanitka!"

↧

#1235: Marvel - rozdíly mezi filmy a komiksy (autor Daniel Palička)

August 11, 2016, 11:00 pm

≫ Next: #1136: Usagi Yojimbo 15: Ostří trav II - Pouť do svatyně Atsuta - 95 %

≪ Previous: #1234: Dechberoucí Zázrak 9: Hon na Zázraka! - 70 %

Abyste neměli články pouze ode mě, požádal jsem Daniela Paličku, aby napsal článek o rozdílech mezi komiksovými a filmovými příběhy. Sám námět navrhl a chopil se ho, no a zde je výsledek.

Díky, Dane! Předávám ti slovo.

Kdo by neznal Marvel – společnost, která má za sebou spoustu komiksů, filmů a seriálů. Je tu s námi už hodně dlouhou dobu. V roce 2008 započala éra filmů z MCU (zkratka pro Marvel Cinematic Universe neboli Filmové Univerzum Marvel) filmem „Iron Man“ s Robertem Downey Jr. v hlavní roli. Potom série pokračovala několika filmy až po „Avengers“, kde se potkali všichni hrdinové ze všech předešlých filmů a bojovali proti jedné hrozbě: asgardskému bohu klamu Lokimu s jeho armádou Chitauri. Po „Avengers“ jsme přešli z „Fáze 1“ do „Fáze 2“ s několika dalšími filmy. Kupříkladu s „Captain America: Návratem prvního Avengera“, „Ant Manem“, „Iron Manem 3“ a dalšími. A teď nám „Fáze 2“ skončila a pomalu se rozjíždí „Fáze 3“.

Proč o MCU mluvím? Protože, jak už jste z názvu poznali, tak v tomto článku si řekneme, jaké jsou rozdíly mezi komiksy od Marvelu a MCU. Rozdíly si probereme a řekneme si i o zajímavostech ze světa Marvelu. Tak pojďme na to.

Upozorňuji vás na částečné SPOILERY v tomto článku!

1. Redwing (film „Captain America: Občanská válka“)

Pokud jste viděli „Občanskou válku“, což byste jako správní komiksoví fanoušci měli, tak víte, že Falcon na začátku a na konci využíval speciálního drona, který se jmenoval Redwing. V komiksu je Redwing taktéž, ale je jiný než ve filmu. Zatímco ve filmu to byl Falconův dron, v komiksu je to Falconův věrný sokol, kterého má v bitvě vždy při sobě.

Pokud chcete někde vidět Redwinga v komiksech, tak si sáhněte po knížce „Captain America a Falcon: Utajená říše“, která je ne moc podařeným dílem, a Falcon s Redwingem v něm vystupují.

2. Atentát (film „Captain America: Návrat Prvního Avengera“)

Zde je krásně vidět, že i různé události z komiksu se dají trochu pozměnit. Pamatujete si na ten moment, kdy se Crossbones pokusil zabít Captaina Ameriku a podařilo se mu to? Tak ve filmu máte něco podobného, ale úplně jinak. Zde totiž vidíte pokus Winter Soldiera zabít Nicka Furyho přitom, jak jede ve svém autě. Nakonec to dopadne tak, že Nick Fury přežije. Bohužel jeho věrné auto skončilo ve šrotu.

3. Yellowjacket (film „Ant Man“)

Víte, co Marvel dokáže? Umí ve filmech některé charaktery pěkně překopat. A Yellowjacket je tím pravým příkladem. Ve filmu je Yellowjacket hlavním záporákem, který má podobný oblek jako Ant Man, jenom o něco vylepšený. Taktéž se dokáže zmenšovat a zvětšovat.

V komiksech je to ale hrdina, ne padouch. Hrdinou je proto, jelikož v komiksech je to jedno z dalších já Hanka Pyma, který je známý jako první Ant Man nebo jako Giant Man. Pokud chcete vědět něco o Yellowjacketovi, tak si přečtěte knížku „Avengers: Zrození Ultrona“.

4. Iron Patriot (film „Iron Man 3“)

A máme zde další překopanou postavu. Tentokrát Iron Patriota. V komiksech byl Iron Patriot během takzvaného Dark Reignu Norman Osborn v ironmanovském brnění v barvách USA. Ve filmu je Iron Patriot jenom další model War Machinova brnění, opět v amerických barvách.

5. Jméno Quicksilvera (film „Avengers: Age of Ultron“)

Tohle je sice jenom miniaturní změna, ale i tak je dobré ji zmínit. V originále se jmenuje Quicksilver Pietro Maximoff, zatímco ve filmovém univerzu je jeho jméno Peter Maximoff. Je to z jednoho prostého důvodu. Jelikož práva na X-Meny má Fox, tak musel Marvel Quicksilvera ve svém univerzu pozměnit. Kromě toho, že mu změnili jméno a dali mu jiného herce, tak také ve filmu nevyužili jeho přezdívku. A navíc, kvůli právům taky nemohli ve filmu stejně jako u Scarlet Witch říci, že je to mutant.

Jak složité s právy, že? Samozřejmě v x-menovských filmech od Foxu se už Quicksilver jmenuje Pietro Maximoff.

6. Mladá teta May (film „Captain America: Občanská válka“)

Všichni o této změně vědí díky „Občanské válce“. Pokud jste si povšimli, tak v jedné pasáži se ve filmu objevila teta May, která byla mladší než v komiksové předloze. Jen tak pro zajímavost, herečce Marise Tomei, která v tomto filmu hraje tetu May, je ve skutečnosti 51 let.

7. Ultron (film „Avengers: Age of Ultron“)

Ve filmu musel být Ultron stejně jako Quicksilver a Scarlet Witch taky pozměněn. V komiksové předloze bylo tělo Ultrona vyrobeno z adamantia, ale kvůli právům Foxu na X-Meny muselo tohle být alternováno. Nakonec bylo Ultronovo tělo vytvořeno z vibrania, což je kov, ze kterého je taktéž vyroben štít Captaina Ameriky. Pokud chcete o Ultronovi vědět víc, přečtěte si knížku „Avengers: Zrození Ultrona“, o které tu už byla zmínka.

8. J.A.R.V.I.S. (všechny „Iron Man“ filmy)

J.A.R.V.I.S. (zkratka pro Just A Rather Very Intelligent System) je jedna z nejvíce překopaných postav ve filmovém univerzu. Stejně jako v komiksu, tak i zde pomáhá Tonymu Starkovi při bojích. Jenže ve filmech je to jenom program v ironmanovském brnění. V původní předloze nebyl J.A.R.V.I.S. program, ale byl normální sluha, který pomáhal Avengerům. Dokonce v komiksech pomáhal při boji proti zločineckému týmu Masters of Evil, kterému vedl baron Helmut Zemo při útoku na základnu Avengerů.

Mimochodem, víte, v čem je komiksová verze lepší? U komiksového jména totiž nemusíte všechna písmena psát velkým a nemusíte u všech dělat tečky. Můžete v klidu napsat Jarvis.

9. Ochrnutí (film „Captain America: Občanská válka“)

Určitě si vzpomínáte na to, co se stalo v „Občanské válce“ s War Machinem. Ano, díky tomu, že jeho brnění bylo zasaženo Visionovým laserem, tak nemohl létat a v tu chvíli dopadl drtivě na zem. Tím ochrnul a nemohl chodit, až do chvíle, kdy mu Tony nesestrojil protézu na jeho nohy. V komiksech je tato událost s ochrnutím taktéž, ale vymyšlená trochu jinak. Místo Rhodeyho totiž ochrne Tony a na místo Iron Mana nastoupí na nějakou dobu War Machine v Iron Manově brnění. I takhle to může ve filmech dopadnout s postavami.

10. A.I.M. (film „Iron Man 3“)

I u A.I.M. proběhla ve filmech změna. Organizaci A.I.M. (zkratka pro Advanced Idea Mechanics) totiž v komiksech vedl M.O.D.O.K., zatímco ve filmech byl velitelem Aldrich Killian.

11. Aldrich Killian (film „Iron Man 3“)

A když už jsme nakousli Aldriche Killiana, tak o něm hned můžeme mluvit, protože jeho filmová verze se od komiksu hodně liší. Killian je v komiksech vědec, který vytvoří takzvaný Extremis, kolem něhož se točí jeden komiksový příběh, který u nás vyšel pod názvem „Iron Man: Extremis“.

Killian ale nebyl v komiksech dlouho, protože poté spáchal sebevraždu. Ve filmu je ale, jak už bylo zmíněno, velitelem A.I.M. Má vlastní vojáky a je taktéž jedním z Iron Manových nepřátel.

12. Černý Nick Fury (většina filmů od Marvelu)

Asi jedna z největších změn je u charakteru Nicka Furyho. V komiksové verzi má světlou pleť, zatímco ve filmové je Afroameričan. Přesto se nejedná o úplnou novinku i ve světě komiksu, protože Nick Fury byl černochem v sérii „Ultimates“, kterou můžete znát z knih "Ultimátní komiksový komplet 16: Ultimates - Nadčlověk" a "Ultimátní komiksový komplet 37: Ultimates - Národní bezpečnost".

Jen taková zajímavost: Jelikož v komiksové sérii „Ultimates“ vypadal Nick Fury jako Samuel L. Jackson (herec, který Nicka Furyho hraje, tehdy ho ještě nehrál), tak Sam zavolal do Marvelu a řekl, že chce roli Nicka Furyho mít. A taky ji nakonec dostal. Takhle se to má dělat s herci, Marvele!

13. Baron Helmut Zemo (film „Captain America: Občanská válka“)

Ano, i známý Baron Helmut Zemo byl překopán ve filmu. V komiksové verzi je dobrým bojovníkem nablízko s mečem, nosí fialový oblek a pracuje pro organizaci Hydra. A taky je to Němec.

Filmová verze je ale opět jiná. Zemo se tentokrát ve filmu narodil ve Sokovii a byl to bývalý žoldák a člen speciálních jednotek. Aspoň tu máme opět padoucha, který přežil své první zjevení ve filmu po dlouhé době.

14. Příčina Občanské Války (film „Captain America: Občanská válka“)

Tohle je opět známý rozdíl pro ty, co četli komiks „Občanská válka“. Původní konflikt vznikl totiž jiným způsobem. Komiks říká, že vše se začalo okolo Občanské války točit tehdy, když Nitro vybouchl a způsobil tak velké škody. Vzniká tak otázka, jestli by hrdinové neměli být pod kontrolou. A tak je sepsán zákon pro registraci superhrdinů.

Ve filmu je to ale udělané jinak. Kvůli tomu, že Avengers v několika bitvách udělali velké škody, tak se americká armáda rozhodla, že vytvoří smlouvu, kterou stejně jako v komiksu musí Avengers podepsat, aby mohli být pod kontrolou vlády. A ano, musí ji podepsat jenom Avengers.

Opět jeden z rozdílů ve filmech, i když jenom kosmetický. Mimochodem, pokud si nejste jistí, kdo to Nitro je, tak si přečtěte druhou část knížky „Život a Smrt Captaina Marvela“, protože zde Captain Marvel proti Nitrovi bojuje v jednom příběhu.

15. Strážci Galaxie (film „Strážci Galaxie“)

I zde je rozdíl mezi komiksy a filmem. Ano, v komiksech je sice sestava stejná, ale kostýmy jsou odlišné od originálu. A i vzhledy hrdinů jsou částečně jiné. Pokud chcete vidět jejich původní uniformy, přečtěte si příběh „Thanos Nezbytný“, protože tam je s původními uniformami uvidíte. Jen tak pro představu, Star-Lordova uniforma je například modrá, zatímco ve filmu je červená. To ještě není vše.

Pokud se podíváme do minulosti, tak zjistíme, že v komiksech existovali další Strážci Galaxie. Součástí týmu však byly méně známé postavy. Zatímco v klasické sestavě je Star-Lord, Rocket Raccoon, Groot, Gamora a Drax, tak v původní sestavě byli například Starhawk, Martinex, Yondu a další. Prostě tým, který se liší od jeho moderní verze. Pokud jinak chcete vidět některé členy původního týmu, tak si přečtěte knihu „Avengers: Korvacova sága“, kde vám tito staří Strážci Galaxie jsou aspoň trochu přiblíženi.

16. První bitva (film „Avengers“)

Ano, i u první bitvy Avengerů ve filmu proběhlo několik změn. Je zajímavé, že jediná věc, co je na první bitvě Avengerů ve filmu a v komiksu společná, je Loki. Jinak vše je jinak. Film nám ukazuje bitvu s Avengery proti Lokimu a jeho armádě Chitauri ve městě New York.

Komiksová bitva je ale na dnešní dobu hodně hloupoučká a trochu delší na vysvětlení. Opět tu hraje roli Loki, ale tentokrát tu není žádná invaze na New York, ale něco jiného. Loki se chce pomstít ve zkratce svému bratrovi Thorovi a chce ho porazit. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v komiksu „Marvel: Počátky - 60. léta“, kde jste tento příběh mohli číst i s dalšími příběhy. Dokonce i s jedním dalším avengerovským příběhem, kde se objeví Captain America.

Tak to by bylo pro tento článek vše. Doufám, že se vám líbil, a pokud byste chtěli nějaké další podobné články, zanechte zde komentář, protože čím více pozitivních komentářů, tím větší šance na další zajímavý článek. Každopádně, ještě se vás zeptám na to, jaký je váš oblíbený rozdíl mezi Marvelem z komiksové a filmové stránky? Hrozně moc mě to zajímá. Samozřejmě, klidně napište i změnu, která se v tomto článku neobjevila. A ano, změn je ve filmech od Marvelu více, proto jsem vybral jenom hrstku z nich. Takže pokud chcete, můžete mě klidně s těmi změnami doplnit.

To by bylo prozatím vše. Doufám, že budete nadále číst komiksy, komiksoví přátelé. Zatím se mějte a užívejte si u čtení komiksů.

Excelsior !

↧