Comics Blog

DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů (The Flash: Rogue War)

Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 220 až 225 série "Flash" a jako "Showcase 8" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Geoff Johns
Kresba: Howard Porter

Když si koupíte komiks "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" musíte počítat s tím, že tohle neobsahuje příběh, který je určen začátečníkům. Je to příběh, který je určen lidem, jež mají Flashe načteného, jež znají všechny postavy, které jsou s tímto jménem spojené a chápou, kdo se to zrovna objevil na scéně. Ví, kdo je to Jay Garrick, Barry Allen a Wally West, musí vám něco říkat Zoom a Reverse-Flash. A pokud vám tohle bude něco říkat, je zde celkem i pravděpodobnost, že by se vám mohl komiks "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" líbit. V jiném případě si ale budete říkat, co to vlastně čtete. A budete mít klasický johnsovský problém. Máte pocit, že chtěl napsat něco skvělého, ale ona z toho vylezla jen velmi těžko pochopitelná slátanina, která vyznívá cool jen v případě, že nečtete nic jiného než DC komiksy a všechny je znáte nazpaměť.

Komiks "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" přináší příběh o tom, jak se Lotři (Rogues) rozhodli, že konečně udělají pořádnou akci. Jenže jsou vlastně dvě skupiny Lotrů, což má očividně něco společného s minulými události, které jsou nám řečeny jen tak nějak z rychlíku. Tenhle příběh prostě není možné pořádně docenit, i když nějaké ty vazby vám celkem dojdou. Takže jsou zde ti horší a lepší Lotři, obě skupiny chtějí něco jiného, a pak je zde ještě Wally West, což je aktuální Flash, který chce také něco jiného. A pak jsou zde ještě další postavy, které do toho vstoupí a už to začíná být hodně v prdeli. Mění se prosto a čas, a i když je tohle v souvislosti s Flashem celkem zásadní, je to prvek, který osobně vůbec nemusím.

Takže o co v příběhu, který je v knize "DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů" prezentován, vlastně jde? Když se nad tím tak zamyslíte, tak celé je to jen o tom, aby se Flash vyrovnal se ztrátou, kterou utrpěl. Tou ztrátou byl potrat Flashovi manželky Lindy, který byl způsoben Zoomem, což není Reverse-Flash, i když tak trochu je. Ono je to celé komplikovanější, ale máme tu jen náznaky, kterými se může řídit. Člověk si skutečně říká, proč tohle bylo vybráno pro "DC komiksový komplet", když český čtenář většinou prostě nebude tušit, o co jde. Nejde pak docenit emotivní okamžiky, které zde jsou. Na druhou stranu finále tohoto komiksu vyznívá tak pitomě, že je asi jedno, jestli známe podrobnosti nebo ne.

Šílená ze Sacré-Coeur (La Folle du Sacré-Cœur)

Vydalo nakladatelství Argo v pevné vazbě v roce 2018. Původně v tomto vydání vyšlo jako "La Folle du Sacré-Cœur" v roce 2014. České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 598 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Alejandro Jodorowsky

Kresba: Moebius

Jasně, ta obálka by vás mohla navnadit na erotický komiks, což by se jmény autorů rozhodně mohlo být spojeno, i když je nutné přiznat, že Alejandro Jodorowsky je přece jen spíše filosofičtěji založený. Ale i on má pro erotiku ve svých komiksech prostor. Moebius má ale s erotikou velmi dobré zkušenosti, jak jsme se mohli přesvědčit třeba v knize "Andělské drápky", kde nám ukázal podivně úchylná zákoutí vlastní mysli. Ale i když v sobě komiks rozhodně má i erotické scény, nejedná se o erotický komiks jako takový. Co je to za žánr? Je to současné drama, i když se tedy odehrává na začátku 90. let, v době svého vzniku. Je to filosofující příběh, je to příběh s fantastickými prvky, je to podivná romance, je to trochu i autobiografický komiks. V knize "Šílená ze Sacré-Coeur" toho najdete skutečně hodně a nebudu tvrdit, že vás to dostane. Klidně se může stát, že budete zklamáni.

Proč autobiografický komiks? Podle toho, co je v komiksu uvedeno a co jsou slova samotného Jodorowského, tak do scénáře vložil hodně ze sebe, z toho, jak sám přemýšlel, z toho, jak sám chtěl být úspěšným přednášejícím a dostal podobnou nabídku, kterou dostal profesor Mangel na začátku knihy. Je to i tím, že je zde mnohem více reálných prvků, než jak jsme u Jodorowského zvyklí, i když i nějaké to fantastično zde najdeme, ale v podstatě jen v duchu adaptace biblického Ježíšova příběhu, který se prolíná celou knihou, což je poměrně jasně akcentováno. Autor se to nesnaží nijak zastírat, snaží se jeho prostřednictvím najít cestu k poznání. Ale není to cesta nutně ke křesťanství, tím je Jodorowsky jako rodilý Chilan celkem logicky ovlivněn, ale je ovlivněn i místní indiánskou kulturou, stejně jako asijskými náboženstvími.

O čem je kniha "Šílená ze Sacré-Coeur"? Hlavní postavou je sice Alain Mangel, ale není vyloženě hybatelem děje, spíše je tím, kdo se nechá dějem unášet. Na jednu stranu se snaží bojovat se svým vnitřním démonem, před kterým se uzavřel v jisté fyzické askezi, kdy se vzdal intimního a zaměřil se jen na duševní, ale stejně tak se snaží bojovat s realitou, která na něj dopadá a která je skoro až nereálná. Dostává se totiž do situací, které se jeví absurdní, stejně jako ale mohou být pravděpodobnými. Jistě, nikoli vyloženě velmi pravděpodobnými, ale stát se mohly. Alain je zde celou dobu jako hlas rozumu, hlas, který sám sobě musí vzhledem k některým událostem znít velmi slabě a nejistě. Jako kdyby nám Jodorowsky říkal, že hlas rozumu je sice potřeba, ale někdy je potřeba připustit si něco víc.

Komiks "Šílená ze Sacré-Coeur" je filosofickým dílem, stejně jako je dílem osobním, dílem humorným, dílem dramatickým. Nesnaží se nikoho spasit, jen chce prezentovat příběh, u kterého je možné se zamyslet sám nad sebou, a to i díky Moebiově kresbě, která jako kdyby byla v každém sešitě trochu odlišná, aby ve třetím byla úplně jiná. Ale pořád je to Moebius, pořád je svůj a pořád dokáže nepřekonatelně zachytit to, co nám Alejandro Jodorowsky sděluje slovy. Spojení těchto dvou autorů je nesmírně silné, i když je nutné podotknout, že komiks "Šílená ze Sacré-Coeur" rozhodně není určen všem. Prostě se může stát, že vás komiks po několika stránkách přestane bavit, nic vám neřekne. Rozhodně to není čtení pro každého, ale pokud se do příběhu ponoříte, může vám něco sdělit.

Alois Nebel

Vydala Raketa ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint v brožované vazbě v roce 2006 (2. vydání v roce 2011). Vydání má 360 stran a prodává se v plné ceně za 390 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Jaroslav Rudiš
Kresba: Jaromír 99

Alois Nebel pro mě byl do jisté míry velkou neznámou. Viděl jsem sice film, ale komiks jsem nikdy nečetl. Film se mi příliš nelíbil, ale nikoli kvůli samotnému příběhu, ale jednoduše kvůli stylu animace, který mi prostě nesedl. Navíc jsem se naučil oddělovat předlohu a filmové zpracování. Jedná se o dvě různá média, jedná se o různé autorské výpovědi, takže jsem šel k románové trilogii, která byla vydána v jedné knize v letech 2006 a druhé v roce 2011 s čistou hlavou a nadějí, že to bude komiks, který mě uhrane stejně, jako uhranul mnohé jiné čtenáře, mnohdy myslím, že i takové, kteří komiks normálně nečtou. Z toho, co jsem četl, jsem byl nakonec překvapen a nemyslím jen v pozitivním smyslu slova. Ale to je asi patrné z hodnocení.

V první řadě je zde kresba, která je mnohdy až viditelně inspirovaná Frankem Millerem a jeho "Sin City". Anebo je to jednoduše dáno tím, že byl zvolen černobílý koncept. Ale pokud se budete dívat na nějaké panely, budete si říkat, že tohle v "Sin City" snad bylo i ze stejného úhlu. Na kresbu si ale zvyknete, protože na rozdíl od Millera není spojena s násilím, ale s takovou zvláštní poetikou, kterou celou dobu kniha má. Jasně, na nějaké násilné scény zde dojde, především pak v souvislosti s postavou Němého. Právě ale ta nostalgická poetika spojená se šílenstvím a s minulostí, je tím hlavním, co na vás udělá dojem a dovede vás chytnout za srdce. "Alois Nebel" není knihou o jednom výpravčím, je knihou o době, změnách ve společnosti a o tom, jak se některé věci nemění.

Trilogie čítá tři příběhy - "Bílý potok", "Hlavní nádraží" a "Zlaté Hory". Jednoduše by bylo možné příběh shrnout tak, že Alois Nebel je výpravčí v Bílém potoce, miluje vlaky a jízdní řády ho uklidňují. Jen sem tam vidí něco, co by vidět neměl. Třeba jak na jeho nádraží přijede nacistický vlak čtyřicet let po válce. Se svými vidinami se svěří, což se ukáže jako problém, protože je následně přemístěn do psychiatrické léčebny. Tam se setkává s Němým a vypráví svůj příběh, příběh doby ze svého pohledu. Po propuštění z blázince míří do Prahy. Přišel o místo, ale dostal výsluhou drážní domek. Přesto si chce splnit sen - vidět Hlavní nádraží. A prožít i lásku. Tak trochu se z něj stává bezdomovec, ale opět jeho očima a očima Hlavního nádraží sledujeme dobu. A pak už se přesouváme do Zlatých Hor, kam Nebel odešel na důchod, kde má svůj domek a kde nás čeká rozuzlení příběhu jak Nebela, tak i Němého.

Knihu "Alois Nebel" ale asi nebudete číst úplně kvůli příběhu postav, protože i postava Němého má podle mě mnohem větší potenciál, než jak byl nakonec v komiksu využit. Komiks budete číst hlavně proto, že se můžete na svět podívat očima někoho jiného, očima obyčejného člověka, který spoustu věcí neví, ale zase spoustu věcí vnímá jinak, než byste je vnímali vy. V tomhle je síla Aloise Nebela, která ale nemusí každému sednout. Dějově není komiks tak silný, ale má svůj náhled na svět a ten si drží celou dobu. Tím vás může oslovit. Dva konce, které jsou zde použity, vyznívají ale každý jinak. Jeden je spíše humorný - a ten mi nesedl - druhý se pak vrací k Němému a skoro z něj činí hlavní postavu série. Ať tak nebo tak, pokud vám "Alois Nebel" nesedne, i tak vás třeba donutí přemýšlet o naší minulosti, ale i současnosti. Ne politice, ale prostě o životě a jak ho žijeme.

Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů (Donjon - Zénith: La Princesse des barbares)

Vydalo nakladatelství Mot v pevné vazbě v roce 2003. Původně vyšlo v roce 2000 jako "Donjon: La Princesse des barbares", třetí díl série "Donjon - Zénith" pod vydavatelstvím Delcourt. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 250 Kč.
Komiks koupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Joann Sfar a Lewis Trondheim

Kresba: Joann Sfar a Lewis Trondheim

"Donžon" je série, kterou jsem ještě celou nepřečetl, na druhou stranu to není ani série, která by na českém trochu vyloženě uspěla. I když se jedná o sérii, která je roztříštěna do různých linií, kterých je celkem šest (u nás vyšlo šest dílů ze série "Zenit" a po dvou dílech ze sérií "Úsvit" a "Soumrak", vůbec se k nám pak nedostaly díly ze série "Monsters", "Parade" a "Bonus"), tak série dohromady čítá 41 dílů. Těch 10 u nás vydaných je pořád jen čtvrtina. Ale je fakt, že všechno, co česky vyšlo, už také neseženete. Druhý díl s názvem "Donžon - Zenit 2: Všech bitek velký král" se zdá vyprodaný a bohužel je to také jediný díl, který mi zatím ve sbírce chybí. Vzhledem k tomu, že na Comics Blogu ještě nejsou všechny recenze, rozhodl jsem se to napravit.

Komiks "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" pravda není pro každého, ale to celá série, která je sice fantasy, ale je prostě svá. Je dospělá, není dětinská, je humorná, ale přitom dovede být i docela drsná, je krvavá, je krutá, ale je pořád vtipná a stále dodržuje žánr fantasy jen s tím, že se do něj mnohem více promítají i problémy současného světa. V případě knihy "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" je to třeba problém finanční. Ano, i Donžon někde potřebuje získávat peníze, a pokud se příjmy snižují, je potřeba přijít s nějakými opatřeními, která zajistí, že příjmy nevyschnou. Do Donžonu už nepřicházejí hrdinové, kteří by ho chtěli dobýt a nechali se u toho oškubat. Je proto potřeba přijít s novým nápadem, jak hrdiny nalákat do chodeb hradu.

S takovým nápadem přijde kačer Herbert. Vlastně je to nápad docela jednoduchý. Do světa se vypustí malá lež. Rozhlásí, že na Donžonu je držena v zajetí princezna, a kdo ji přijde zachránit, může získat její srdce. Herbert dokonce princeznu pojmenuje. Dopisy zachráncům se rozešlou a už se jen čeká na to, jestli hrdinové přijdou. Správce Donžonu nemusí mít strach, jsou jich zástupy. Problém nastává ve chvíli, kdy se objeví delegace barbarů, která chce svou princeznu zpátky. Až pozdě si Herbert uvědomí, že princezna, kterou uvedl, skutečně existuje a že mu dokonce kdysi byla nabízena jako nevěsta, což on odmítl. To podvědomí... Sám se teď musí hodně otáčet, aby král barbarů nesrovnal Donžon se zemí a sám Herbert nepřišel o zobák.

Joann Sfar a Lewis Trondheim chtějí svým komiksem říct něco víc než jen vyprávěný příběh, chtějí si zde trochu rýpnout, kritizovat současnou společnost, ale zároveň si uvědomují, že potřebují děj, který nebude nudit. A v případě komiksu "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" budete mít pocit, že se jim to povedlo skvěle. Pořád se něco děje, ani na chvíli se nezastavíte. Jsou tu hlášky, jsou tu souboje, putování, konfrontace, prostě pořád něco, a to až do samotného konce, kde to má i nějaké náznaky toho, jak by se děj mohl dál vyvíjet. Čtvrtý díl ještě doma mám, takže se k němu někdy v budoucnu vrátím a doufám, že se ke mně nějak dostane i ten druhý. Docela by mě zajímalo, jestli dá ještě nějaké nakladatelství "Donžonu"šanci.

Komiks "Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na komiksy:
"Donžon - Úsvit (-99): Košile noci"
"Donžon - Úsvit (-98): Mstitel v nesnázích"
"Donžon - Zenit 1: Kačerovo srdce"
"Donžon - Zenit 5: Svatba s překážkami"
"Donžon - Zenit 6: Návrat s plnou parádou"
"Donžon - Soumrak 101: Dračí hřbitov"
"Donžon - Soumrak 102: Vulkán Vaucansonů"

Punisher III (The Punisher, Vol. 2: Army of One)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s Crew v brožované vazbě v roce 2005. Původně vyšlo jako díly 1 až 7 série "The Punisher" u Marvelu. Souborně vyšlo v USA v roce 2002. České vydání má 168 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth Ennis

Kresba: Steve Dillon

Musím se přiznat k tomu, že Garth Ennis už není autor, který by mě svými věcmi dovedl odrovnat. Dřív jsem jeho styl žral, ale asi jak člověk stárne, tak se jeho hodnoty mění. Alespoň některé. A mně už nepřijde Ennis tak vtipný, jako mi přišel vtipný kdysi. Jasně, pořád má dobré postavy, pořád má zápletky, které nenudí, pořád má spoustu explicitního násilí, které je osvěžující, protože to normálně spolu se superhrdiny nenajdete - a tentokrát tu dokonce superhrdina je, jeden lezec po stěnách, asi ho znáte, ač má jen epizodní, ale vtipnou roli - ale celkově už to není takový ten efekt "kurva, tohle je skvělý čtení". A je to mimo jiné i proto, že u Ennise časem získáte pocit, že se opakuje a vykrádá sám sebe.

V rámci "Ultimátního komiksového kompletu" vyšly dvě knihy: "Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2". Ty už před tím vyšly česky jako "Punisher I" a "Punisher II". Takže knihy "Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1" a "Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2" dějem předcházejí knize "Punisher III", kterou recenzuji dnes. To jen aby bylo jasno v tom, jaká je zde návaznost. A pokračuje se skutečně tam, kde se přestalo. Alespoň do jisté míry, protože to, co se zdě děje, obsahuje i postavu, o které jste si mysleli, že se s ní už nesetkáte. V tomhle ohledu si všimnete, jak se Ennis opakuje, respektive později opakoval. To, co udělal v knize "Punisher III", udělal podobně i v knize "Punisher MAX 9: Dlouhá chladná tma". Až na to, že MAX verze není tak ujetá a není v ní ani snaha o nadmíru vtipu.

Punisher se nemusí vypořádat jen s jednou hrozbou, která po něm jde, ale i s dalšími, které chtějí ohrozit svět. Jasně, Frankovi zrovna nejde o to, aby byl svět lepší místo. On prostě jen potřebuje zabíjet, protože to je jeho přirozenost. A asi můžeme být rádi, že se obrátil na grázly a ne na nevinné lidi. A na policajty.. Superhrdina přece nemůže sejmout policajta... Že by omezení od Marvelu? Frank se vydává na menší křížovou výpravu, za kterou si ale mohou ti, kdo jej napadli. Kromě toho se také dává dohromady s detektivem Soapem, který zde má mimochodem jednu skvělou scénu s lehkou ženou. Soap má sloužit jen jako zdroj informací. A jelikož se Soapem každý vyjebává, proč by nepomohl někomu, kdo se zločinci skutečně umí zatočit?

Kniha je protkána akčními scénami, drsnými scénami, střelbou, násilím beze zbraně, spoustou hlášek, vtipů v dialozích i na panelech. Snaží se být zábavný, drsný a cool a docela se mu to daří. Přesto se mi o něco více líbí skutečnost, jak Ennis vnímá postavu a jak ji přijímá nikoli jako spásu, ale jako vraždící stroj, který by se nejspíš stal tím, čím je, i kdyby nedošlo k události, která ho změnila. Pokud by nebyla vyvražděna Punisherova rodina, nějak by se jeho skutečná povaha projevila. Možná byla smrt jeho rodiny vlastně osvobozením. Od té chvíle je volný a dělá si skutečně, co se mu za chce. A umírají lidé. Umírá hodně lidí. Garth Ennis mě už možná nebaví tolik jako dřív, ale pořád je s ním sranda.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Ultimátní komiksový komplet 15: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 1"
"Ultimátní komiksový komplet 17: Punisher - Vítej zpátky, Franku část 2"

Punisher IV (The Punisher, Vol. 4: Full Auto)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s Crew v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako díly 20 až 26 série "The Punisher" u Marvelu. Souborně vyšlo v USA v roce 2003. České vydání má 160 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Komiks zakoupíte také v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth Ennis

Kresba: Steve Dillon

"Punisher IV" je knihou, která vyšla v době, kdy Ennis psal "Punishera" ještě jako sérii, která měla především bavit. Byl v ní humor, bylo v ní násilí, byly v ní podivné postavy. Zkrátka a jednoduše, tohle byl komiks, který byl určen masám, tedy samozřejmě za předpokladu, že vám sedí černý humor a nevadí vám pořádná dávka násilí, i když v tomhle případě ještě trochu uměřená. Vnitřnosti a tkáň zde vyloženě nelétají z každého panelu. Po této knize se Ennis ještě chvíli věnoval odlehčenému pojetí, ale v české verzi už další knihy nejsou. Ennis se pak vydal na jinou cestu, cestu Punishera, která je mnohem temnější, která postrádá humor a kterou také na českém trhu najdeme, a to v celkem 10 knihách (a v roce 2017 přijde ještě jedenáctá) pod titulem "Punisher MAX".

"Punisher IV" neobsahuje delší příběhy, ale jednohubky, které si přečtete, zabavíte se a možná o nich chvíli budete přemýšlet. Možná také ne... Na začátku je příběh, který od Punishera nečekáte. Chce zachránit jednoho mafiánského bosse, aby se mafie dala dohromady a nebortila pak všechno kolem sebe. Je to exotické, protože se to odehrává v Jižní Americe, je to zábavné, ale až na pointu, která je celkem očekávatelná, to nic navíc nepřináší. V tomhle směru je jiná jednosešitová "Reportáž", která má i hlubší podtext, jenž z toho sice tryská v oné ennisovské přehnanosti, ale funguje to a ta hloubka v tom je. Donutí vás to se nad příběhem trochu zamyslet.

Z jiného soudku je následující crossover s Wolverinem, kde se Ennis zase snaží o to, aby bavil, aby byl drsný a bizarně vtipný, jak mu to jde. A funguje to, navíc finále s Wolverinem je prostě drsňácká paráda. Aby Ennis do světa Punishera narval i svoje Irsko, přichází příběh "Centrum", který tam Punishera skutečně posílá, a to z důvodů jedné staré vojenské známosti. Ennisovi se daří prezentovat minulou situaci v Irsku i s její absurditou, kdy je vtipný, vlastenecký, drsný a pořád zábavný, protože vás nezačne nudit. Na to je příběh dostatečně krátký. Stejně jako poslední "O myši a lidech", kde se s Punisherem setkáváme ve stavu, kdy byste si mysleli, že by i on mohl zemřít. Naštěstí narazí na starou známou.

Kniha "Punisher IV" by mohla být díky poslední povídce klidně poslední v rámci série "Punisher" vol. 6, kterou Ennis psal v letech 2001 až 2004. Jako kdyby se zde loučil s postavami, které byly na začátku důležité, aby se připravil na to, že přijdou postavy nové a hlavně, že přijdou nové, temnější příběhy. Už i tenhle má náběh na mnohem vážnější rovinu a rozhodně patří k tomu nejemotivnějšímu, co Ennis v rámci tohoto runu "Punishera" napsal. Tohle je dobrý příběh na konec, na rozloučenou. Ten úsměv na tváři hrdinky vás přiměje Dillonovi odpustit i to, že v některých panelech nevíte, jestli náhodou nepřeskočil zpátky k "Preacherovi". Ennis v dobré formě, ale už trochu vyčpělý z toho všeho humoru, který do té doby psal.

Fury: Bůh ochraňuj válku (Fury)

Vydalo nakladatelství BB/art ve spolupráci s nakladatelstvím Crew v brožované vazbě v roce 2009. Původně vyšlo jako díly 1 až 6 minisérie "Fury" u Marvelu v edici MAX. Souborně vyšlo jako "Fury" u Marvelu v edici MAX v roce 2001. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 399 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Garth Ennis

Kresba: Darick Robertson

Snažím se letos vracet i ke starším komiksům, které jsou u nás na trhu déle a už se o nich moc nemluví. Garth Ennis už má u nás vydáno dost, to nejlepší už tu je, i když se přiznám, že bych byl docela rád, kdyby se objevilo i jeho "Crossed". A nejen to jeho, případně i další spin-offy. To je drsná, brutální a ujetá série, která mě bavila a je škoda, že česky se o tom nemohou přesvědčit i další čtenáři. Zatím se spokojím s komiksem "Fury: Bůh ochraňuj válku", který je taky docela brutální a je vidět, že to bylo vytvořeno pro Marvel MAX a nikoli pro klasický Marvel, který by tolik násilností a ještě v tak explicitní míře nesnesl. Ale v klidu jsou tu jen násilnosti, nahota žádná. V tomhle směru je Ennis většinou strohý.

Ale co, jeho komiksy nejsou o sexu. Většinou jsou o válce. Válka Ennise fascinuje a je schopný ji vpašovat do jakékoli série. Když o tom tak přemýšlím, tak nějakým způsobem je asi ve všem, co u nás od něj vyšlo. Pokud to není hlavní téma, tak je to minimálně téma vedlejší, nebo se objevuje v nějaké epizodě. Jak naznačuje název "Fury: Bůh ochraňuj válku", je válka hlavním tématem této knihy, která je uzavřenou minisérií. Fury je na tom špatně. Válka nikde v dohledu žádná, v S.H.I.E.L.D.u má funkci, která je spíš jen reprezentativní. Prostě nuda. Nudí se hodně. Navíc má na starosti jednoho teenagera, kterého by nejraději neviděl. Slaboch, což se Furymu příčí.

K Nickovi přijde minulost v podobě Rudiho Gagarina. Je to Rusák, který se připletl k různým teroristickým skupinám a Fury s ním má zkušenosti. Párkrát se setkali a bojovali proti sobě. Rudi má podobný problém jako Nick. Nudí se. Nemá do čeho píchnout, a tak přemýšlí o tom, že by si jednu válku sám nasimuloval. Nebo ne nasimuloval, prostě by jednu válku rovnou začal. Nick s tím nechce mít nic společného, ale je vidět, že klidný život ho sere. Pak se dozví, že Rudi do toho šel sám. A tak se chopí příležitosti a jde do války. Je to akce, kde může pracovat s nováčky, kde zase jednou může velet, kde je to jako masakry za starých časů. Tak polovina příběhu je příšerná. Ne proto, že by to bylo vyloženě špatné, ale jednoduše proto, že je to klasický Ennis. Až moc klasický. Opakuje se, až to bolí. Vendelín je bizarní postava, kterých měl Ennis až moc podobných. Chování některých postav - protivný Li - je samoúčelné a je jasné, jak to s ním dopadne.

Pak je tu ale druhá polovina, kde se Ennis zabývá válkou a jejími následky a hlavně postavou Nicka Furyho a jeho přesvědčením. Jasně, trochu to evokuje Punishera a jeho postoj, ale přesto je patrné, že tahle část má myšlenku a není špatná. Navíc vývoj událostí není nudný, dochází ke zvratům, které poukazují na to, že děj je promyšlený. A pak je zde ještě jedna pozitivní stránka. Kresba. Darick Robertson je prostě frajer a dovede v mainstreamové kresbě nakreslit všechno, a tím všechno myslím hlavně násilnosti. Jeho rozstříknuté mozky vypadají jako rozstříknuté mozky, vyvržené vnitřnosti jsou nechutné a celé je to prostě brutálně krásné. Kdyby Ennis nebyl tak repetitivní, dal bych komiksu i víc, ale některé scény jsou prostě unavující. Pokud jste od něj skoro nic nečetli, bude vás komiks bavit mnohem víc.

Manga Ježíš (Manga Jesus)

Vydalo nakladatelství Volvox Globator v pevné vazbě v roce 2010. Původně vyšlo jako svatzky 1 až 3 série "Manga Jesus" v letech 2008 až 2009. České vydání má 340 stran a prodává se v plné ceně za 349 Kč.
Knihou koupíte v knihkupectví Minotaur se slevou.

Scénář: Max Brooks

Kresba: Ibraim Roberson

Nejsem zrovna věřící člověk, i když to není úplně pravda. Jen jsem přesvědčen o tom, že by člověk neměl následovat víru, která je zastřešována nějakou institucí, jež pro něj stanovuje pravidla, která nejsou založena na životě samotném, ale na něčem, co si daná organizace myslela, že je smysluplné pravidlo, případně pravidlo, které se jí hodí. Institucionální pojetí víry odmítám, ale rozhodně neberu lidem, aby sami věřili, čemu chtějí. Ale jakmile se stávají součástí něčeho, co má fanatické prvky, může to skončit špatně. Křesťanství se ale musí nechat jedna věc, i když si o něm myslím, že v církevním pojetí je to také jen další fanatismus, má za sebou velmi silný a velmi dobrý příběh, příběh Ježíše Krista.

Ježíše Krista znají lidé, kteří nevěří, znají ho lidé, kteří věří něčemu jinému než křesťané. Ježíš Kristus je prostě tak dobře napsaná postava - a dnes je to skutečně více postava a vždycky asi byla, než skutečně žijící člověk - že se prostě dostane do povědomí. Je symbolem, jeho příběh je archetypálním příběhem o tom, jak se jeden člověk obětuje pro ostatní. Jeho smrt je nezbytná, stejně jako to, aby byl do té doby milován ne všemi, ale jen někým, a až po smrti se stal onou pochodní, která zažehne to správné v lidských srdcích. Jasně, ani ta se mu to moc nepovedlo, toho zla je všude kolem strašně moc, ale jak říkám, jako příběh je to dobré a jako symbol Ježíš Kristus funguje. Jeho odkaz je v každém městě i vesnici patrný minimálně v tom, jaké jsou zde kostely.

Nabízí se pak otázka, proč se sakra někdo rozhodl, že je dobrý nápad přenést Ježíšův příběh do mangy. Tím někým je Soku, což je britský autor s africkými kořeny, který kreslí a tvoří pro 2000AD, ale jako křesťan - očividně dost zapálený - se rozhodl, že je jeho misí vytvořit příběh, který bude moderní adaptací Ježíšova života. Ještě předtím vytvořil kniha "The Manga Bible", ale k nám se dostal až "Manga Ježíš". A je to skutečně zajímavé čtení. Dostanete přesně to, co očekáváte - moderní převyprávění Ježíšova příběhu v manga kresbě. Zní to šíleně? Ano, trochu rozhodně, ale zároveň je to zábavné. Jsou zde akční scény, jsou zde skvělé hlody, které v popisované době mohl těžko někdo říct, je to cool a je to vtipné, stejně jako je to poučné a je zde zachována snaha o to, aby v tomto příběhu zůstalo Ježíšovo poselství obsaženo.

Siku

"Manga Ježíš" původně vycházel ve třech knihách, nám se dostává v jedné knize, kde jsou všechny tři původní sebrané. A to je dobře. Máme před sebou celý příběh, uzavřený, s myšlenkami z bible, ale i s myšlenkami autora, který si přece jen příběh podává podle sebe a podle své víry. Neodchyluje se moc, ale přece jen je to autorské dílo. Ano, vzal si příběh, který je dobrý, podal ho moderně a zůstalo mu to hlavní - myšlenky, které samo křesťanství pokřivilo. Ale když budete číst knihu "Manga Ježíš", nebudete mít pocit, že by se vás snažila přesvědčit o tom, abyste přešli na jedinou správnou víru. Ne, předkládá vám příběh o jednom vážně cool chlápkovi, který to myslel dobře, postavil se nenávisti a... buď uspěl, nebo neuspěl. To už je na vás. Siku se svým záměrem uspěl.

Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry (Donjon - Zénith: Sortilège et Avatar)

Vydalo nakladatelství Mot v pevné vazbě v roce 2006. Původně vyšlo v roce 2002 jako "Donjon: Sortilège et Avatar", čtvrtý díl série "Donjon - Zénith" pod vydavatelstvím Delcourt. České vydání má 48 stran a prodává se v plné ceně za 250 Kč.

Scénář: Joann Sfar a Lewis Trondheim

Kresba: Joann Sfar a Lewis Trondheim

"Donžon" je natolik specifickou sérií, že v podstatě s žádným dalším dílem pořádně nevíte, co vlastně dostanete. Třeba samotný název knihy "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" rozhodně není z těch, které by prozradily něco víc. Co si o tom názvu myslet? Co si z něj dovodit? Těžko říct, ale je asi celkem jasné, že tohle bude asi mít něco společného s draky a s magií. A je to pravda, přesně tohle komiks obsahuje, ale ani kdybyste si hlavu lámali skutečně dlouho, nepřijdete a to, o čem kniha "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" vypráví. Tohle je na dvojici Joann Sfar a Lewis Trondheim skvělé - vždy vás dovedou překvapit a zavést na místa, kam by vás nikdo jiný nezavedl. A to i přesto, že jejich příběh je pořád vlastně klasické fantasy.

I když klasické fantasy, to také není úplně správné. Je to fantasy, které má klasické prvky, ale všechno je pojato tak specificky, humorně, absurdně, s důrazem na příběh a jeho zasazení do specifického prostředí, ale s odkazem na naší kulturu a naše postoje, že se vytváří tak jedinečný svět, že se člověk ani nemůže divit, že se do něj autoři vraceli, ať už společně nebo spolu s dalšími autory, kteří se postarali o kresbu. Část "Zenit" ale Joann Sfar a Lewis Trondheim u prvních čtyř sešitů tvořili sami. Spolupráce jim ale seděla a je to na nich velmi dobře znát. Skvěle se doplňovali a doslova hýřili nápady. Kniha "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" je toho dalším příkladem, a to příkladem velmi povedeným.

O co tedy v knize "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" jde? Na první pohled je zápletka nesmírně jednoduchá. V Donžonu došlo k zabití draka, což je docela problém, protože kdo bude hlídat poklad? Takže je na Herbertovi a ostatních, aby se pokusili pro Donžon najít draka. Takhle to vypadá celkem banálně, ale to, co se postavám stane, je jednoduše tak divné, že to prostě není možné nějak jednoduše obsáhnout. Kromě toho že chtějí draka, kdy jako nejlepší se jeví vodní, protože je levný a rychle roste, pokud se špatně nekrmí, tak touží i po obrově oku, což je nedostatkové zboží. Obrátí se proto na jeden tajemný krámek, kde se setkají se starým dítětem a od té chvíle se všechno hroutí. Musejí čelit různým nebezpečím, odhalují podivná tajemství a setkávají se se skutečně divnými postavami, aby vše vyvrcholilo v nečekaném a ještě divnějším finále.

Kniha "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" dál nese pochodeň série ve stejném duchu, jako to bylo doposud. I když by se zdálo, že bude série hlavně vršením podivností na sebe, ve skutečnosti je na jednotlivých příbězích skvělé to, že postavy neustále někam posouvají, že děj se rozrůstá, že se zde řeší i vztahy, trochu větší příběhy než jen ty, které jsou uzavřené v jedné knize. I proto je série "Donžon" tak zajímavá. Má rysy klasického fantasy, ale je to podáno postavami a dějovými prvky, které jsou jedinečné. I kresba je specifická. Tohle je prostě série, na kterou si musíte zvyknout, ale pokud si zvyknete, ten čtenářský zážitek stojí za to. Kniha "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" není výjimkou.

Komiks "Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry" můžete zakoupit na stránkách Kosmas.

Na stránkách Comics Blog najdete recenze na komiksy:
"Donžon - Úsvit (-99): Košile noci"
"Donžon - Úsvit (-98): Mstitel v nesnázích"
"Donžon - Zenit 1: Kačerovo srdce"

"Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů"

"Donžon - Zenit 5: Svatba s překážkami"
"Donžon - Zenit 6: Návrat s plnou parádou"
"Donžon - Soumrak 101: Dračí hřbitov"
"Donžon - Soumrak 102: Vulkán Vaucansonů"

DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení (Batman: Strange Apparitions)

Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 468, 471 až 476, 478, 479 a 481 série "Detective Comics" a jako "Detective Comics 36" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Steve Englehart, Dennis O'Neil, Bob Rozakis, Len Wein
Kresba: Marshall Rogers

Kniha "DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení" v sobě obsahuje docela zajímavé příběhy, které psal především Steve Englehart, i když se zde objevili i další tvůrci. Především se jednalo o komiksy, které kreslil Marshall Rogers, což je nejspíš důvod, že je zde si sešit "Detective Comics 468", který tak nějak není pro hlavní příběh moc důležitý, ale to vlastně ani úplně sešity po čísle "Detective Comics 476", prostě se jedná o další epizody z Batmanova života. Kniha "DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení" je zajímavá především proto, že máte pocit, že na jednu stranu už se tvůrci kloní k trochu temnějšímu pojetí Temného rytíře, na straně druhé zde ale zůstávají stále ty komické prvky, prvky, které k postavě moc nesedí, prvky, které ji definovaly jako součást komiksu určeného především pro děti. Však je to také konec 70. let, skutečné temno mělo k Batmanovi teprve přijít.

Sbírka "DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení" obsahuje příběhy, které na sebe navazují, především pokud se týká Batmana a jeho nepřímého boje s Rubertem Thornem. To není žádný superpadouch, je to celkem obyčejný člověk, ale ze své pozice v Gothamu dokáže Batmanovi celkem dost zavařit. A tak, když není Batman přítomen - a tím ani Bruce Wayne - podaří se mu na radnici prosadit nařízení, že Batman je nezákonným elementem společnosti a že by ho policie měla případně zatknout, pokud to bude možné. Osobně si myslím, že se z toho dalo vytěžit víc, stejně jako se dalo víc vytěžit z postavy Thorna a jeho souboje s Batmanem/Brucem Waynem, ale Englehart se nakonec rozhodl spíše pro takovou hru v pozadí, která skončí celkem zvláštním způsobem.

Komiksy především měly za úkol, aby se v každém dílu představil nějaký ten padouch - anebo takovým dojmem alespoň působí. Někteří jsou celkem tradiční (Hugo Strange, který zde má nejvíce prostoru, ale i Penguin nebo Joker), jiní jsou méně tradiční, jako třeba Calculator v úvodním příběhu anebo Clayface v tom podání, v jakém je zde prezentován. Tohle totiž není ani Basil Karlo, ani Matt Hagen, ale Preston Payne. A tenhle Clayface má i trochu jiné vlastnosti, stejně jako trochu odlišný origin. Zrovna ale jeho příběh není vůbec špatný. Celkově se mi líbí, jak jsou nějaké příběhy vedeny, skutečně jen jako krátké epizody, které brzy končí, ale scenáristicky jsou velmi dobře zvládnuté. Jiné ale zase tropí odlehčením a trochu zvláštní logikou, která je poplatná tomu, jak byl Batman celou dobu veden a jak se na detaily zase tolik nehledělo.

Vějíř 2018

Vydalo nakladatelství Kobuta v brožované vazbě v roce 2018. Vydání má 352 stran a prodává se v plné ceně za 179 Kč.
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Obsah:

Má milá… – scénář a kresba: Chechula, Suwi
Terka Stěrka – scénář a kresba: Veronika „Lysandra“ Sýkorová
1940 – scénář a kresba: Jan „Arenoth“ Vohlídal
Pouštinky – scénář: DanQ, kresba: Tomáš Salva
Harrold – scénář: Miroslav Sehnalík, Daniel Kratochvíl, kresba: Daniel Kratochvíl
Tóru – scénář: Jan Sácký, kresba: Abbe
Těžké ráno – scénář a kresba: Balrog
Co mi liška vyprávěla – scénář a kresba: Philippe Daniel
Magie, láska a jiné tragédie – scénář: Lila, kresba: Yin
Anémie a Benjamin – scénář a kresba: Hayath
Cesta do Japonska – scénář a kresba: Haru
Tajemství perníkové chaloupky – scénář: shinji, Jiří Tesař, kresba: Hana Aki
Epilog – scénář: Antonín Tesař, kresba: Zuzana Blaštíková
Ta druhá tvář – scénář: Gituška, kresba: Alexa
MHD – scénář a kresba: Dyamirity
Winged– scénář a kresba: Avárt
Zpovědní tajemství – scénář: DanQ, kresba: DarkSena
O stvoření světla – scénář a kresba: Míša Srovnalová, stínování: Chrisana Georgiu
Karel & Růžena – scénář: Saili, kresba: Konata
Tma na konci tunelu – scénář a kresba: Daniel Janeček
Lovestory se sýrem – scénář a kresba: Ivča „Severka“ Minářová
Zúčtování – scénář: Špendla, kresba: Lucák
Malá změna stylu – scénář a kresba: Jan Přibyl
Speedy: Fakta X – scénář a kresba: Lygast
Sběratel – scénář a kresba: Jan Mareš
Mladí prokletí hledači duhy – scénář a kresba: Natálie Karásková
Paradox – scénář a kresba: EaSei
Běžíme – scénář a kresba: Štěpánka Jislová
Langož beze všeho – scénář a kresba: Marcel Dokoupil
Hlučná ozvěna tichých dnů – scénář: shinji, kresba: Janiko, Hayath

Tentokrát je toho skutečně hodně. Přece jen se jedná o desátý "Vějíř", který vychází, a tak se jeho tvůrci rozhodli, že by chtěli vydat něco speciálního. A 352 stran rozhodně není málo, protože se na ně vešlo rovnou 30 komiksů od různých tvůrců. Takže můžete čekat i různé žánry, různé přístupy ke komiksu, různé styly kresby. Je to skutečně různorodé, jednoduše takové, jak jste si u "Vějíře" zvykli. A jak jsem si zvykl já, pustím se do jednotlivých komiksů, i když tentokrát to bude na delší povídání. "Vějíř 2018" nám začíná komiksem "Má milá...", který je takovou správnou černohumornou anekdotou na začátek. Kontrast kresby a pointy je zde velmi dobrý. Následuje první yonkoma "Terka Stěrka", která stojí na tom, že Terka je karikatura pozérky a egoistky v dnešní době. Na jednu stranu to není extra originální, na druhou stranu to jako kritika dnešní společnosti pořád celkem funguje. "1940"je parádní šestákový příběh z druhé světové války, který mi sedl příběhem i kresbou. Takové pěkné retro.

"Pouštinky" jsou další yonkoma a mají být sexy. A to také jsou. Nic moc víc bych v tom nehledal. Svůj účel plní. "Harrold" je humorné fantasy, čemuž je podřízena kresba i snaha do každého panelu vnést nějaký vtip. Sem tam se humor povede, sem tam moc ne, hlavně pokud se dialogů týká, není to úplně skvělé. V kontrastu s tím je pak příběh "Tóru", který je takovým přemýšlivým příběhem, nostalgickým, smutným, ale přitom hezkým příběhem o životě, který prostě má na konci to, čeho se bojíme. Další komiks je zase z jiného soudku, opět je to fantasy soudek, jmenuje se "Těžké ráno" a vlastně je to taková variace na "Pařbu ve Vegas". Dobré, vtipné s povedenou pointou. "Co mi liška vyprávěla" má zajímavou kresbu, která je doplněna i celkem chytrým příběhem, který se mi líbil. Ta pointa nemusí každému dojít, ale je dobrá. Tohle se autorovi, nováčkovi Philippovi Danielovi povedlo. "Magie, láska a jiné tragédie" je taková young adult romance, která mě osobně přišla trochu roztahaná na to, že se zde vlastně tolik neděje, i když by podle všeho mělo.

V takovém young adult humorném duchu pokračuje yonkoma o upírech "Anémie a Benjamin", kde ale sledujeme jen tři vtipy, což je celkem málo na to, aby bylo možné se s postavami trochu lépe sžít, což se tedy nekoná a po přečtení vám tohle vyšumí z hlavy. Cesta do Japonska nám celkem snadno, hezky, skoro beze slov řekne, co je na Japonsku hezkého a co je tam náročné. V podstatě také formy yonkomy, originálně pojatá a zajímavá. "Tajemství perníkové chaloupky" je docela vtipné pohrávání si s klasickými pohádkami, budování a boření mýtů, které má takovou zvláštní větu na konec, o které nevím, jestli je dobrý vtip, nebo jen blbina, které se autoři chytli jako posledního stébla. "Epilog" mi nesedl, dle mého prostě dějově nefunguje a dialogově není zajímavý. "Ta druhá tvář" už je z jiného soudku, je přemýšlivější, ale také originální. I to rozuzlení je dobré. Yonkoma "MHD" mi pak přišla jednoduše nejvtipnější z těch, které se ve "Vějíři 2018" objevily¨

"Minged" je zvláštní komiks, u kterého si ani nejsem jistý, jestli jsem ho pochopil. Má v některých panelech svoje kouzlo, ale jako celek to je takové prostě divné. V kraťasu "Zpovědní tajemství" ukazuje DanQ svou scenáristickou sílu, která je hlavně v trefné a zábavné, někdy hodně černohumorné pointě. "O stvoření světla" má krásnou kresbu, která souzní s originálně poetickým příběhem. "Karel & Růžena" opět standardně pobaví a patří k těm lepším yonkomám ve "Vějíři 2018". "Tma na konci tunelu" je jedním z nejdelších komiksů ve sbírce a já jsem si u něj říkal, jestli je chytrý, neboje to jen snůška keců. Ale vzhledem k pointě bych se nakonec klonil k první variantě. Dobré zachycení pochyb, které má každý teenager. "Lovestory se sýrem" je takový hezký komiks beze slov. Nic moc víc k němu nemůžu říct. "Zúčtování" je zase z těch komiksů, kde autoři s humrem trochu tlačí na pilu, navíc je to celkem roztahané a úvod mě moc nebavil. Ale nakonec má příběh smysl a třeba se i pousmějete.

"Malá změna stylu" je docela zábavná hříčka, která stojí na kresbě, což se povedlo. "Speedy: Fakta X" je yonkoma, který mi asi sedla ze všech nejméně, i když je vidět, že Lygast má celkem přehled. "Sběratel" mohl mít tu pointu trochu úderněji pojatou, ne tak vysvětlující, ale i tak dobrá jednohubka. Komiks "Mladí prokletí hledači duhy" je dobrý, zábavný, skvěle karikuje dekadentní básníky, i ty básně jsou celkem úsměvné, ale v tom finálním battlu už tomu došel dech. "Paradox" je vizuálně hezká yonkoma, která paradoxně nebaví scénářem. Štěpánka Jislová napsala a nakreslila komiks "Běžíme", lehce sandmanovský, snový, nostalgický. Na Štěpánce je vidět, že s kresbou už má hodně zkušeností a je si velmi jistá. "Langož beze všeho" je celkem zábavná blbina, která je tak prdlá, že jsem se prostě musel usmívat. A nakonec to nejdelší. "Hlučná ozvěna tichých dnů", která mi přišla trochu dlouhá, v hezké kresbě. Magické fantasy, které ale nakonec má lepší příběh, než jsem čekal. Takže nakonec na závěr to dobré. "Vějíř 2018" se povedl, jeho různorodost je nadále odzbrojující a jedinečná. Doufám, že se bude dařit editorům dál shánět nadané umělce, kterých tu podle všeho máme dost. A že se ti umělci budou neustále zdokonalovat.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vějíř 1"
"Vějíř 2"
"Vějíř 2011"
"Vějíř 2012"
"Vějíř 2013"
"Vějíř 2014"
"Vějíř 2015"
"Vějíř 2016"
"Vějíř 2017"

Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles" (Herding Cats - A Sarah's Scribbles Collection)

Vydalo nakladatelství CooBoo v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Herding Cats - A Sarah's Scribbles Collection" v roce 2018. České vydání má 112 stran a prodává se v plné ceně za 199 Kč.

Scénář: Sarah Andersen

Kresba: Sarah Andersen

Sarah Andersen má u nás za sebou dvě celkem úspěšné sbírky "Dospělost je mýtus: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles"" a "Ubulená hromádka štěstí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles"", ale je to především skutečnost, že je dostupná na internetu, která z ní udělala tak trochu fenomén. Její postavičku - do jisté míry autobiografickou - tak znají i lidé, kteří možná ani netuší, že autorkou je Sarah, možná tu holku prostě mají jen za jeden z ksichtů, které se používají pro meme. A moc se není čemu divit, protože některé ty expresivní výrazy, kterými se postava, respektive její autorka prezentuje, jsou skutečně vhodné k tou, aby se používaly ve vtipech, kde se to s emocemi trochu přehání. Autorka tak sama činí.

Sbírka "Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles"" je tedy již třetí knihou, která u nás od Sarah Andersen vyšla. A je to přesně to, co od Sarah očekáváte. Jsou zde stripy o kočkách, pár o psech, stripy vztahové, stripy o menstruaci, ale především pak stripy o tom, jak má člověk někdy problémy být člověkem a jak je komplikované vylézt z postele a dělat to, co by člověk dělat měl. Přiznám se, že je na jednu stranu fajn, že se Sarah drží toho, co u ní fungovalo, na stranu druhou už se to jeví trochu ohrané. Pokud byste knihu "Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles""četli jako první, možná to na vás bude mít ten správný efekt, ale takhle je to potřetí hodně o tom samém, což mě chvílemi docela nudilo.

Zajímavostí je poslední část, která má skoro třicet stránek a je nazvána "Tvorba ve 21. století: Příručka pro mladého kreativního člověka". Ten název je trochu zavádějící, nejedná se o příručku, ale prostě o nějakou tu radu, kterou dává lidem, jež jsou výtvarníci sama Sarah, a to na základě vlastních zkušeností. Je to její pohled, její zkušenosti, není to nic objevného a není to ani nic extra zajímavého, i když je to doplněno jejími kresbičkami. Ale ano, ukazuje to na zajímavou skutečnost. Internet je místem, které vás může snadno odsoudit, a to i přesto, že máte talent. Stačí, aby se našel jeden blbec. A opravdu se to stává. Jinak Sarah omílá v podstatě jen staré pravdy a pravidla, která se o tvorbě tak nějak standardně šíří - tvořte, oslovujte, nechte se směrovat konstruktivní kritikou a kašlete na blbce, kteří jen nadávají.

U sbírky "Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles"" jsem měl pocit, že Sarah Andersen chtěla vytvořit něco, co bude trochu hlubší. Anebo neměla dost svých klasických stripů, které by mohla použít a vytvořit tak nějak standardně dlouhou sbírku. Chce oslovit introvertní umělce, kteří se doma bojí cokoli zveřejnit, myslí si, že všechno, co tvoří jsou kraviny. A jo, je ať to zkusí publikovat, hledají místa, kde je rovnou nekopnou do zadku. Ale rozhodně nelze říct, že tím něčím navíc Sarah nějak výrazně posunula smysl knihy. Ta měla být pořád zábavná. Je taková, ale už ne do té míry, že si budete ze čtení "Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles"" odnášet něco více. Jestli bude čtvrtá kniha, jsem docela zvědavý na to, jestli se sama Sarah někam posune - o čemž také píše - anebo zůstane zaseknutá pořád u toho samého, což v její případě může vyčpět.

Komiks "Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles"" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Dospělost je mýtus: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles""
"Ubulená hromádka štěstí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles""

Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger (Cloak and Dagger)

Vydalo Hachette Fascicoli v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "The Spectacular Spider-Man 64" a jako čísla 1 až 4 série "Cloak and Dagger" v nakladatelství Marvel. České vydání se prodává v plné ceně za 249 Kč na stáncích.

Scénář: Bill Mantlo
Kresba: Edward Hannigan, Rick Leonardi

Cloak a Dagger rozhodně nejsou postavami, které by v českých luzích a hájích, tedy alespoň těch komiksových, byly nějak moc známé. A tak je fajn, že se objevila kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger", která celkově pokrývá origin těchto postav a ukazuje, že když v tom nejsou superhrdinové, nebo když jsou v tom minimálně, tak má Marvel na svém kontě skutečně dobré, sociálně kritické příběhy, které fungují i po letech. Kniha "Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger" je toho důkazem, především pak v případě příběhu "Dcera světla, syn temnoty", který tvoří většinu knihy, protože se jednalo o čtyřdílnou minisérii, která ustanovila základy obou postavy, i když ty prvotní už byly v sešitě "Spectacular Spider-Man 64", který je také součástí tohoto vydání.

Sešit "Spectacular Spider-Man" představil Cloaka a Dagger jako dvě celkem ambivalentní postavy, s čímž měl sám Spider-Man celkem problém. Jsou totiž sice kladné postavy, protože chtějí pomáhat utlačovaným, ale ční tak způsobem, který není zrovna moc superhrdinský, což znamená, že zabíjejí. Anebo Cloak nechá zmizet někoho v temnotách svého pláště. Tohle je specifikum i delšího příběhu "Dcera světla, syn temnoty", kde ale už není Spider-Man tím, kdo poměřuje to, co je správné a co ne, tentokrát je to detektivka, obyčejný člověk. Ano, v příběhu "Dcera světla, syn temnoty" se nevyskytuje žádný superhrdina. A co si budeme namlouvat, proto je dobrý. Tady samozřejmě jsou zde Cloak a Dagger, kdy hlavně Dagger má kostým, který je navržen prostě jen proto, aby byl sexy, ale oba jsou natolik specifičtí, že tady fungují. Člověk pak ani nechce číst ty pitomosti, které s postavami provedli další scenáristé. A že jich bylo...

Cloak a Dagger jsou děti, které doplatili na náhodu. On utekl z černošského ghetta, protože byl svědkem vraždy, ale nakonec se stal podezřelým. Ona utekla od bohaté maminky, protože ta na ni kašlala a Dagger - tehdy ještě jen Tandy Bowen - si kompenzovala svoje problémy na otčímovi. Setkali se na autobusovém nádraží v New Yorku, ani jeden nevěděl, co by měl dělat, a tak se nechali odvést bandou grázlů, která jim slíbila ubytování. Místo toho se stali subjekty testování nové drogy. Většina ostatních pokusných dětí zemřela, ale oni přežili a změnili se. Příběh "Dcera světla, syn temnoty" je díky tomu správně temný, špinavý jako ulice New Yorku a nepříjemný. Tohle není klasický marvelovský komiks a Bill Mantlo to věděl. Dal si na něm docela záležet a na čtenáře se přenesou ty správné emoce.

Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně (Rising Stars 1: Born in Fire)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2005. Původně vycházelo jako čísla 1 až 8 série "Rising Stars". Souborně vyšla kniha v roce 2001. České vydání má 192 stran a prodává se v plné ceně za 499 Kč.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: J. Michael Straczynski

Kresba: Keu Cha, Ken Lashley, Christian Zanier

J. Michael Straczynski je skvělý scenárista, i když také on má svoje mouchy, ale v případě knihy "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně" o tom příliš nepochybuji. I když je inspirace "Strážci" místy hodně patrná, je to pořád jen inspirace a Straczynski pojal dílo po svém, trochu v mainstreamovém duchu, což je ale dáno hlavně kresbou. A právě kresba je dle mého nejslabší stránkou celého komiksu. Straczynského příběh si místy říká o jinou, temnější kresbu, ale místo toho tvůrci přijdou s namakaným frajerem, který se na stránce vyjímá jako kulička z hovna, o které se tvůrce snaží tvrdit, že je to perla. A to je strašná škoda. Tady se jedná o naprosté nepochopení příběhu a jeho přenesení do kresby, která mu nesvědčí. Alan Moore věděl, proč chce pro "Strážce" Dava Gibbonse. Díky němu příběh se svou hlubokou a temnou podstatou skvěle vynikl, a přesto byl stále do jisté míry superhrdinský.

Tohle se o komiksu "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně"říct nedá. J. Michael Straczynski se snaží o to, aby vytvořil příběh, který je nový, jiný anebo alespoň dobrý, pevný v základech, což je celkem obstojné na někoho, kdo takto vytvořil svou první originální komiksovou sérii. Ale scenárista měl už dobrou průpravu díky seriálu "Babylon 5", který byl také tvořen na pokračování a podobně jako u komiksové série, také mohl skončit dřív, než autor zamýšlel, protože diváci, respektive čtenáři, udávají producentům jasné impulsy, jestli v sérii dál pokračovat, či nikoli. Ale Straczynski dostal dvakrát šanci a dvakrát měl k ruce něco, co bylo dobré. "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně" rozhodně nejsou výjimkou, jen mu to dle mého názoru ti kreslíři trochu kazili.

Jako kdyby kresba, o kterou se podělili Keu Cha, Ken Lashley a Christian Zanier, nedokázala vystihnout hloubku postav, která je ale smyslem celého příběhu, jako kdyby se jednalo jen o nějaká pěkná pozlátka, kdy některé postavy, především mužské, je od sebe celkem těžké rozeznat. Pokud vedle sebe sedí Joshua, Jerry a Jason, není ta podobnost dána jen jmény. A Joshuu poznáte jen podle toho, že má trochu jiné vlasy. Postavy jsou ale základem příběhu, který se točí kolem toho, že zde bylo 113 dětí, které byly v jeden den ovlivněny podivnou září na nebi. V té chvíli byly všechny děti ještě v děloze, ale záře je ovlivnila a každé se narodilo se speciálními schopnostmi. Supersíla, létání, telekineze, ovládání ohně atd. Každé dítě ser projevovalo jinak, některé vůbec a na poznání svých schopností muselo čekat dlouho. Anebo se vůbec neobjevily.

Vzhledem k tom, že dětí bylo tolik, bylo celkem jasné, že se musí něco pokazit. Každé bylo svou osobností, každé mohlo v očích některých představovat hrozbu. A tak došlo k tomu, že byly všechny děti sledovány, nemohly svoje schopnosti používat, vyrůstaly v prostředí, které je mohlo milovat, ale i nenávidět. A my sledujeme jak minulé události, tak především současnost, kdy dochází podle všeho k systematickému vyhlazování jednotlivých nadaných jedinců. V knize "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně" dokonce i zjistíme důvod, ale všechno teprve začne. Osobně jsem docela zvědavý na to, jak se scenárista s příběhem dál vypořádal, především pak z českého pohledu, protože série měla celkem dvacet čtyři sešitů, ale u nás jich vyšlo jenom čtrnáct. Bohužel to vypadá na další neukončenou komiksovou sérii v českém vydání. A podle všeho zastavenou v tom nejlepším.

Komiks "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně" zakoupíte na stránkách eshopu Crew.

Útok titánů 16 (Shingeki no Kyojin 16)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako kapitoly 63 až 66 v sérii "Shingeki no Kyojin" (japonsky 進撃の巨人), souborně v roce 2015 u Kodansha. Kniha v originále nese název "Shingeki no Kyojin 16". České vydání má 200 stran a prodává se v plné ceně za 189 Kč.

Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Hadžime Isajama

Kresba: Hadžime Isajama

Tak pokud by si člověk myslel, že série nabere nový dech tím, že se zde toho konečně hodně vysvětlí, tak musím přiznat, že dle mého se tak nestalo. I když byly poslední knih celkem akční a pořád se něco děl, stejně jako se více promítala společenská kritika, což je prvek, který se mi na sérii líbí nejvíce, tak odhalení, která jsou prezentována v knize "Útok titánů 16" jsou z toho soudku, kdy si řeknete, že podobný vývoj jste nečekali, protože jste si myslel, že v tom bude trochu víc, než nám autor nakonec ukázal. Vysvětlení toho, jak svět titánů funguje, se mi z hlavy Hadžimeho Isajamy prostě moc nezamlouvá. Jako kdyby zvolil to nejjednodušší řešení, které se celou dobu tak nějak nabízelo, i když vy jste doufali, že to bude mnohem promakanější, že to bude originálnější, že to bude zjištění, z něhož si sednete na prdel. To se dle mého nestalo a my dostáváme vysvětlení, které je spíš taková znouzectnost.

Příběh knihy "Útok titánů 16" nás zavádí vlastně jen do jedné takové jeskyně, kde se skrývá hlava rodu Reiss, a to ve společnosti Historii, která je ještě celkem dobrovolná, a také ve společnosti Erena, který už zde tak dobrovolně nesetrvává, což je celkem jasně podtrženo skutečností, že je spoutaný řetězy a navíc má v ústech roubík. Tohle pro Erena nevypadá dobře, navíc se to celé zdá, jako skoro příprava na nějaký rituál. A k tomu přesně dochází. Tedy mělo by dojít, než je nám alespoň vysvětleno, jaký má rituál smysl, a jak se to všechno vlastně má s pamětí národa. Tohle se dovíme, dovíme se, jaké je postavení rodu Reiss a ostatních rodů, jaká je role některých postav, ale když už by konečně mělo dojít k něčemu dalšímu, kniha najednou končí a vy si budete muset na pořádnou akci počkat až do dalšího dílu.

Kniha "Útok titánů 16" není o nic méně kratší než předchozí knihy, ale přesto se toho v ní děje méně než v jiných. Je to dáno tím, že se toho hodně vysvětluje, a tak mnohdy hledíme na jedny a ty samé postavy. Přesto se musí nechat, že se Hadžime Isajama neopakuje. Přesto se vám může stát, že se vám jeho kresba začne zajídat. Jako kdyby byly všechny postavy na stejné emotivní rovině, jako kdyby se z jejich života vytratilo štěstí, jako kdyby byli všichni nevyspalí, jako kdyby všichni trpěli depresemi. V některých výrazech pak musí autor hodně přehánět, aby skutečně bylo zřejmé, o jakou emoci se jedná. Na jednu stranu se to do toho světa hodí, na druhou stranu to u úplně všech postav v pořádku není. Trochu se pak emočně slévají dohromady. Ale u šestnácté knihy jste si na to buď zvykli anebo to dávno neřešíte.

Myslím si, že s knihou "Útok titánů 16" Hadžime Isajama celkem jasně vyložil karty a určil, jaký je základ fungování světa, který se v příběhu prezentuje. Jasně, jsou zde ještě další tajemství, která by mohla překvapit, ale nemyslím si to. Odhalení, jež jsou prezentována zde, nejsou nijak zásadně originální, nejsou to WTF momenty, je to spíše něco, co tak nějak sice funguje, ale nedokáže to ohromit. To, co bylo na začátku celkem zajímavou mangou, kde jste nevěděli, co se děje a toužili jste odhalit všechna tajemství, se najednou stává něčím, co už tak zajímavé není, a nakonec se těšíte na akci, místo toho, abyste se těšili na další odpověď na nezodpovězenou otázku. A akce není špatná, v knize "Útok titánů 16" ji ale moc nehledejte. Pořád ale můžete doufat, že Hadžime Isajama ještě přijde s něčím, co vám vyrazí dech.

Komiks "Útok titánů 16" zakoupíte na stránkách Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Útok titánů 1"
"Útok titánů 2"
"Útok titánů 3"
"Útok titánů 4"
"Útok titánů 5"
"Útok titánů 6"
"Útok titánů 7"
"Útok titánů 8"
"Útok titánů 9"
"Útok titánů 10"
"Útok titánů 11"
"Útok titánů 12"
"Útok titánů 13"
"Útok titánů 14"
"Útok titánů 15"

Terka a její jednorožec (Phoebe and Her Unicorn: A Heavenly Nostrils Chronicle)

Vydalo nakladatelství CPress v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Phoebe and Her Unicorn: A Heavenly Nostrils Chronicle" v roce 2014. České vydání má 224 stran a prodává se v plné ceně za 299 Kč.

Scénář: Dana Simpson

Kresba: Dana Simpson

Jasně, kniha "Terka a její jednorožec" rozhodně nebude čtení pro každého. Na první pohled je tak nějak patrné, že to bude hlavně čtení pro holky, což tak nějak platí i ve chvíli, kdy se do knihy začtete. Cílová skupina je jasná a myslím si, že přesně tu dovede komiks oslovit. Zajímavé ale je, že komiks původně vychází jako klasický americký novinový strip, tedy ten proužek, který si přečtete v novinách, nejlépe každý den. Můžete se o tom přesvědčit na těchto stránkách, kde je strip pravidelně publikovaný a stále vychází. Dana Simpson tak cílí i na ty, kteří se ke stripu mohou dostat na internetu. Pro souborné vydání se ale vydavatelé rozhodli pro jiný formát, v podstatě k tomu, že jsou panely ve formátu 2x2, případně jinak, pokud byl proužek nestandardní.

Kniha "Terka a její jednorožec" je první sbírkou sebraných stripů, které vycházejí od roku 2012 a je na nich vidět, že se Dana Simpson snaží o to, aby se nejednalo jen o jednotlivé stripy, ale o širší příběh. Stripy na sebe navazují, to, co se řešilo v předchozím, se dořeší v tom následujícím, případně v některých dalších. Příběh se tak pomalu odvíjí a posouvá někam dál. K tomu jsou pak i speciální stripy nedělení, které jsou jinak zbarvené, mají různé formáty a nevěnují s příliš hlavní linii, prostě takové doplňky navíc. Sebrané sbírky v originále už budou mít osmou knihu, což není špatné a svědčí to o tom, že svoje cílové publikum autorka zaujala. K tomu vydala knihu pro ještě mladší čtenáře a sešit s různými hádankami a aktivitami. Je vidět, že se Dana Simpson se svým přístupem celkem trefila.

Popravdě je celkem zajímavé, že se jí podařilo prorazit s něčím, co je tak specifické. Ale je pravdou, že ono se to podařilo i Billovi Wattersonovi s jeho legendární a geniální stripovou sérií "Calvin a Hobbes". Jenže Bill Watterson měl ve svém stripu přece jen trochu více - kromě skvělého grafického provedení i mnohem hlubší myšlenky, které ve vás rezonovaly i dlouho po dočtení. A přitom bylo hrdinou také dítě školou povinné a jeho parťákem imaginární zvíře. I když je Terčin jednorožec imaginární? Tohle je prvek, s kterým si autorka celkem dobře pohrává a využívá ho i pro zápletky některých svých stripů a delších příběhů v jejich rámci. A její vztah Terky (v originále Phoebe) s jednorožcem funguje, a to hlavně na základě klasického kontrastu - Terka je takový trochu flákač a nemá moc kamarádů, jednorožec Marigold je namyšlená a sebestředná a povahově mnohdy příliš doslovná. Společně ale tvoří funkční dvojici.

Myslím si, že by kniha "Terka a její jednorožec" mohla mít úspěch i v českých podmínkách, protože se jedná o stripy, které jsou takové milé, nenásilné, netlačí se zde na pilu, a přitom se jim daří být pořád zábavnými. Nejedná se však o humor, který by vás dovedl odrovnat. Mně se ani jednou nestalo, že bych se skutečně rozesmál. navíc jsem měl místy pocit, že český překlad vtipům trochu ubírá a že někde snad došlo i k nepochopení, protože ten strip jako kdyby končil bez nějakého většího smyslu. Pro děti to ale může být celkem příjemné čtení, kde se nezabíjí, kde se všechno tak nějak dobře vyřeší, i když někdy kouzly. Kresba je povedená a slouží svému účelu, dobře vyjadřuje emoce obou hlavních postav. Jak říkám, kniha "Terka a její jednorožec" je takové milé čtení. Navíc je fajn, že původně černobílé stripy byly vybarveny. Sluší jim to trochu více.

Komiks "Terka a její jednorožec" můžete zakoupit na stránkách Albatros Media.

DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první (Superman: Birthright Part 1)

Vydalo Eaglemoss Collections v pevné vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako čísla 1 až 6 série "Superman: Birthright" a jako "Action Comics 245" v nakladatelství DC Comics. České vydání se prodává v plné ceně za 229 Kč na stáncích. Předplatit je možné sérii na stránkách nakladatele.

Scénář: Mark Waid
Kresba: Leinil Francis Yu

Superman není můj oblíbený hrdina, protože je jednoduše moc přímočarý. Jedná se o archetyp postavy, která je čestná a které jde jen o dobro, což se časem ohraje a nudí to, a tak scenáristé vymýšlejí takové kraviny, jako že je někým nebo něčím ovládaný, aby konal zlo, ale pak se všechno v dobré obrátí a on je zase ten hodný. V případě knihy "DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první" naštěstí nedochází k tomu, že by Superman konal zlo, ale odehrává se zde další klasický příběh, který všichni dobře známe, i když nejspíš z různých variací. Ano, kniha "DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první" není nic jiného, než další pohled na origin postavy, tentokrát z pera Marka Waida. Kresby se chopil velmi schopný Leinil Francis Yu, filipínský tvůrce, který není vyloženě tradičně mainstreamový, o to je pak zajímavější.

O co může jít v knize "DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první" jiného, než o to, že budeme sledovat, jak se zrodil Superman? Samozřejmě, o ni jiného nejde. Nabízí se pak ale otázka, jestli má smysl číst další origin. A já si myslím, že to celkem smysl má. Mark Waid se snaží zápletku vzniku supermana stavět na skutečných světových problémech a výrazně tak akcentuje Clarkův přístup k lidem a k jeho snaze pomáhat tam, de je to potřeba. Nejprve tedy jako reportér, který se motá různé po světě. To je ale něco, co nestačí. A právě v Africe, kde se část děje odehrává, si Superman má uvědomit, jak málo pro svět dělá a jak moc by se svým potenciálem udělat mohl. Jasně, je to ještě idealistický mladík, ale už ví, co chce, a snaží se za každou cenu najít cestu, která ho tam dovede.

Kniha "DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první" má tři skutečně zajímavé momenty. Prvním je africký příběh, který jakoby se k Supermanovi ani nehodil, ale dobře zasahuje do jeho emocí a osobnosti. Pak je zde návrat do Smallville, kde je hlavním opěrným bodem jho vztah s otcem. Najednou si uvědomujete, že ani u Kentových není všechno růžové a dokonalé. A to je velmi dobře. Waidovi se povedlo prezentovat Supermana a Clarka Kenta tak, aby byli lidštější a aby byli zajímavější. Tohle je tedy druhý prvek, který se mi líbil. Třetí je pak první setkání s Luthorem, myslím setkání Clarka s Lexem, nikoli Supermana, to je tak nějak standardní. Tohle jsou momenty, které ve Waidově podání stojí za to a které ze Supermana dělají přece jen trochu komplexnější postavu, než jaká je nám prezentována třeba i zde umístěným retro komiksem, který je opět velmi hloupě naivní.

JLA: Svoboda a spravedlnost (JLA: Liberty and Justice)

Vydalo nakladatelství Crew v pevné vazbě v roce 2018. Komiks původně vyšel jako "JLA: Liberty and Justice" v roce 2003. České vydání má 96 stran a prodává se v plné ceně za 449 Kč.

Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Paul Dini

Kresba: Alex Ross

Knih "JLA: Svoboda a spravedlnost" má dva zásadní prvky - Alexe Rosse a velký formát. Společně tyhle dvě ingredience vytvářejí něco, co je skutečně na pohled velmi zajímavé. Když knihu otevřete, jako kdybyste vstoupili do galerie nějakého umělce - což je vlastně do jisté míry pravda - a stránku po stránce se můžete kochat jeho jedinečnou tvorbou. Alex Ross jednoznačně jedinečný je. Je to autor specifický, který má styl jako málokdo jiný. Malbu v komiksu prostě tak často neuvidíte, hlavně pokud si uvědomíte, že komiksy jsou v mainstreamu vydávány každý měsíc. To by nedal asi nikdo, minimálně ne v takové podobě, jakou Alex Ross prezentuje. Proto se věnuje spíše komiksovým experimentům a speciálním příběhům. Takovým je i "JLA: Svoboda a spravedlnost".

Jak jsem řekl, Alex Ross a velký formát knihy jsou faktory, které jsou skutečně parádní. Tohle je něco, co chcete vidět. Ale "JLA: Svoboda a spravedlnost" není artbook, jedná se o komiks. A komiks má kromě kresby ještě druhou zásadní část. A tou částí je scénář. A tady nastává s knihou "JLA: Svoboda a spravedlnost" pořádný problém. Ten příběh je jednoduše to, co zrovna Diniho napadlo, když se mu řekl, aby dal Alexovi Rossovi prostor k nakreslení všech členů JLA - včetně záloh - a to na různých kontinentech, v různém prostředí a v různých denních dobách. Ten děj je tak prostý, až jsem se divil, že se vůbec obtěžovali tím, aby zde nějaký byl. Kdyby se jednalo o artbook, bude to mít podobný smysl. Ne vlastně bude ten smysl o něco větší.

JLA čelí nové hrozbě. V Africe došlo k tomu, že najednou zemřelo mnoho lidí. Uf, klid, když se Martian Manhunter (mimochodem je vypravěčem příběhu), Green Lantern a Flash dostanou na místo, zjistí, že to není tak hrozné, jak se báli, ti lidé jsou jen paralyzovaní. To je víc v pohodě, jen je potřeba zjisti, kde se virus... aha, jasně, z meteoritu, který leží opodál. Tak to už je pak pohoda, stačí najít protilátku a je vymalováno. A ono to skutečně je takhle jednoduché. Aby to však mělo trochu hlubší dopad, rozhodl se Dini, že tomu dá politický a společensko-kritický podtext, kdy vlastně ukazuje sílu masmédií a mystifikace, respektive toho, že se k nám zprávy dostávají zkreslené a my něco, co není pravda, za pravdu považujeme. Hezké, ale v tomhle příběhu to nefunguje a vyznívá to neskutečně křečovitě.

A křečovitě vyznívá i finále, které vlastně jen potvrzuje to, co si někteří lidé v příběhu mysleli - JLA jim lže. Jasně, tady je ta lež přiznaná, ale opět máte pocit, že to všechno je tu jen proto, aby mohl Alex Ross nakreslit něco zajímavého. Malba je skvělá, proti tomu se nedá říct nic, takhle chcete vidět komiks, ale chcete tak vidět komiks, který je dobrý. "JLA: Svoboda a spravedlnost" dobrý komiks není ne jako celek. Číst takový příběh může být pro někoho utrpením. A je škoda, že se Alexovi do rukou nedostávaly lepší scénáře. Z toho, co u nás vyšlo, zůstávají stále nejlepší "Zázraky". U toho ostatního se můžete kochat hlavně kresbou, i když i "Království tvé" má alespoň trochu zajímavý příběh. Opět ale vede Alexova malba. A pro tu si kupte knihu "JLA: Svoboda a spravedlnost", protože ty panely, jejich kompozice a hlavně samotná malba prostě stojí za prohlížení.

Komiks "JLA: Svoboda a spravedlnost" zakoupíte na stránkách Crew.

Vycházející hvězdy 2: Síla (Rising Stars 2: Power)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2009. Původně vycházelo jako čísla 9 až 14 série "Rising Stars". Souborně vyšla kniha v roce 2001. České vydání má 144 stran a prodává se v plné ceně za 459 Kč.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Minotaur.

Scénář: J. Michael Straczynski

Kresba: Stuart Immonen, Ken Lashley, Christian Zanier

Kniha "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně" nám představila celkem zajímavý příběh, který pokračování rozvíjí, bohužel způsobem, který není úplně dokonalý. Prostě bylo potřeba vyřešit jeden problém, něco vysvětlit, ale po dočtení si uvědomíte, že tohle rozhodně nebude všechno, co chtěl J. Michael Straczynski říct. A jasně, že neřekl, bylo toho víc, ale to se bohužel v českém překladu zatím nedovíme a je otázkou, jestli vůbec někdy ano, protože tam, kde končí kniha "Vycházející hvězdy 2: Síla" je ukončen dílčí příběh, s čímž se mohou někteří spokojit. A zatím se s tím česky musejí spokojit všichni. Docela by mě ale zajímalo, jaká byla pointa celé série, protože Straczynski měl příběh promyšlený od začátku do konce. Jasně, pokud po tom tak budu toužit, mohu se obrátit na anglické vydání.

Na konci knihy "Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně" došlo k tomu, že se projevila Kritická Mez, pravděpodobně nejsilnější, nebo nejschopnější hrdinka ze všech, o které pořádně nikdo nevěděl i když ona věděla, čeho jsou všichni schopní a co by se mohlo stát, kdyby někteří z nich umřeli. To vedlo k tomu, že obsadila se svými souputníky město Chicago, kam už se nějaký ten pátek nikdo pořádně nepodíval, protože každý, kde chtěl zjistit, co se ve městě děje, se už nevrátil. Ale časy se mění a jsou zde lidé se zvláštními schopnostmi, kteří nechtějí, aby se normálové báli a namohli do Chicaga vstoupit. A tak ti, kdo mohli umřít, kdo byli utlačovaní, kdo vlastně stáli u toho, co Mez způsobila, se ji rozhodnou porazit. A myslí si, že to dokážou.

Samozřejmě, že nic nejde k plánu, ale to Straczynski nevyužívá jen k akci, která není nějak překvapující, jen velkolepá, ale především k tomu, aby ukázal, jak je schopným z hlediska budování napětí a emoci a především z hlediska výstavby jednotlivých postav. Ty jsou skutečně vícerozměrové, i když se jedná třeba o postavu vedlejší. Dokázal vytvořit bohatou, nesourodou skupinu, která chce bojovat bok po boku. Přesto je vidět, že by potřeboval trochu více prostoru, že by tomuhle seriálu bylo něco lépe na televizní obrazovce než v komiksu, protože by některé postavy měly více času na to, abychom se s nimi seznámili a pochopili jejich význam. To platí pro Kritickou Mez, ale třeba i pro Williama, který se najednou zjeví nebo pro Cathy. Jasně, oba dostali určitý prostor, ale strašně omezený. Přitom tohle jsou postavy, které by si mohl čtenář zamilovat.

Série tak u nás končí knihou, která rozhodně nenaplní očekávání, jež byla do příběhu vkládána. J. Michael Straczynski umí rozhodně víc a jsem si jistý, že to, jak příběh pokračoval, bylo hlubší, silnější emotivnější. A ono je klam pokračovat, jak nám finále knihy "Vycházející hvězdy 2: Síla" naznačuje. Co když je skutečně možné, aby superhrdinové změnili svět? Co když jsou schopní udělat ze Země ráj? Jasně, že se tohle musí posrat, ale docela by mě zajímalo, jakým způsobem se to posere. Tohle je myšlenka, která je velmi zajímavá a která rozhodně stála za prozkoumání. Jen je škoda, že se série "Vycházející hvězdy" od něčeho, co bylo inspirováno komiksem "Watchmen" zvrhla v něco, co je především akční řežbou a ty myšlenky zůstávají spíše v pozadí.

Komiks "Vycházející hvězdy 2: Síla" zakoupíte na stránkách eshopu Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně"

Rocket 2: Tahání za ocas (Rocket Racoon 2: Storytailer)

Vydalo nakladatelství Crew v brožované vazbě v roce 2018. Původně vyšlo jako "Rocket Racoon 2: Storytailer" v roce 2015. České vydání má 136 stran a prodává se v plné ceně za 329 Kč.
Knihu zakoupíte se slevou v knihkupectví Minotaur.

Scénář: Skottie Young

Kresba: Filipe Andrade, Jake Parker

"Tahání za ocas" je celkem hezký dvojsmyslný název, který se mi líbí a na jehož základě jsem si uvědomil, že on i ten první díl má v češtině docela vtipný název. "Chlupatý a nebezpečný" je také docela dobré. Myslel jsem si, že mě kniha "Rocket 2: Tahání za ocas" bude bavit podobně jako "Rocket 1: Chlupatý a nebezpečný", ale v tomto případě jsem se bohužel spletl a musím uznat, že tohle až tak zábavné nebylo. Rocket je postava, která umí celkem dobře zahlásit, navíc ve vztahu s na slovo skoupím Grootem to pořád funguje, ale najednou se přistihnete u toho, že vás příběh zase tolik chytnout nemusí, že vlastně o tolik nejde, protože se dění nikam moc neposouvá, že se jedná jen o epizody z Rocketova života, které nejsou nutně vždy příliš strhující.

Kniha "Rocket 2: Tahání za ocas" navíc obsahuje pouze pět původních sešitů, což je trochu vynahrazeno skutečností, že je zde dostatek bonusů v podobě alternativních obálek a skic stánek z různých pasáží knihy. Tohle je docela příjemné, ale i tak máte pocit, že se tvůrci prostě jen snažili zaplácat prostor, protože toho volného místa zde zůstalo dost. Pět sešitů pak dohromady tvoří tři příběhy, kdy první a třetí každý zabral dva sešity, druhý příběh opak pouze sešit jeden. A právě ten jednosešitový je možná i nejvtipnější, i když jeho finále je takovou tou klasickou trapnou scenáristickou berličkou, kdy se řekne, že ono je všechno vlastně trochu jinak. V tomhle podání to ale celkem snesete, protože víte, že tohle má být hlavně zábava.

První příběh je o tom, že se Rocket a Groot zaseknou na jedné planetě, udělají něco hodně pitomého, a Rocket se pak snaží zachránit Grootovi život. Ano, i Groot by mohl umřít. Musím říct, že tady mi hodně vyhovovala kresba Filipeho Andradeho, která je taková hodně depresivní, ale k příběhu a hlavně monstrům, jež zde jsou, se skvěle hodila. Kresba Jaka Parkera se vedle toho pak jeví celkem obyčejná, i když rovna monstra také umí nakreslit docela pěkná, což se ukazuje hlavně v posledním ze tří příběhu, především na jeho začátku. Prostřední příběh je alternativní budoucností, komiks o tom, co by se stalo, kdyby Groot přišel na Zemi a chtěl být Avengerem. Odehraje se zde pár cool scén, které stojí za to vidět.

Rocket je velmi dobrou postavou, ale myslím, že na to, jak Skottie Young sérii začal, tak v ní už tak dobře nepokračuje. "Rocket 2: Tahání za ocas" je spíše jen takovou jednohubkou, která vyloženě neurazí, ale ani se jí nepovede vás pořádně odrovnat. Dočtete a řeknete si, že to bylo celkem fajn. Anebo si řeknete, že to chtělo ještě tak jednou tolik stránek, aby to konečně stálo trochu za to. Je fajn, že je tu humor a jsou zde hlášky, i když musím uznat, že u některých jsem měl pocit, že tolik nevyšly a nemyslím si, že to bylo vinou překladu. I tohle se dá ale skousnout, jenže problém je trochu v příbězích, které vyšumí. Nebudete si je pamatovat, což je škoda. Ale jestli chcete spotřební komiks, je kniha "Rocket 2: Tahání za ocas" vhodnou volbou.

Komiks "Rocket 2: Tahání za ocas" zakoupíte na stránkách nakladatelství Crew.

Na Comics Blogu najdete recenze na knihy:
"Rocket 1: Chlupatý a nebezpečný"

#1782: DC komiksový komplet 42: Flash - Válka lotrů - 30 %

#1783: Šílená ze Sacré-Coeur - 80 %

#1784: Alois Nebel - 55 %

#1785: Donžon - Zenit 3: Princezna barbarů - 85 %

#1786: Punisher III - 60 %

#1787: Punisher IV - 70 %

#1788: Fury: Bůh ochraňuj válku - 60 %

#1789: Manga Ježíš - 70 %

#1790: Donžon - Zenit 4: Dračí čáry, kouzel spáry - 85 %

#1791: DC komiksový komplet 43: Batman - Podivná zjevení - 60 %

#1792: Vějíř 2018 - 70 %

#1793: Kočky útočí: Sbírka komiksů "Sarah's Scribbles" - 60 %

#1794: Nejmocnější hrdinové Marvelu 52: Cloak a Dagger - 80 %

#1795: Vycházející hvězdy 1: Zrozeni z ohně - 60 %

#1796: Útok titánů 16 - 50 %

#1797: Terka a její jednorožec - 55 %

#1798: DC komiksový komplet 44: Superman - Odkaz, kniha první - 60 %

#1799: JLA: Svoboda a spravedlnost - 60 %

#1800: Vycházející hvězdy 2: Síla - 50 %

#1801: Rocket 2: Tahání za ocas - 55 %